Tomáš Jiřikovský neuspěl u Ústavního soudu se stížností proti tomu, že policie v jeho bitcoinové kauze přibrala znalce mimo stálý seznam znalců. Soud potvrdil, že v mimořádných případech lze využít i odborníka či firmu, která v seznamu zapsaná není, pokud pro to existují zákonné důvody. Vyplývá to z usnesení, které Ústavní soud zveřejnil ve své databázi.
Jiřikovský je trestně stíhaný pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Do širšího povědomí se dostal poté, co loni daroval státu bitcoiny, které podle některých indicií mohly pocházet z trestné činnosti. Kauza vedla k rezignaci tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS), který však svůj postup hájil. Jiřikovský je nyní ve vazbě. Policie letos obvinila také Blažka, jeho bývalého náměstka Radomíra Daňhela a někdejšího Jiřikovského advokáta Kárima Titze. Ti jsou stíháni na svobodě.
Policie nenašla vhodného znalce
Kriminalisté už na konci loňského roku hledali znalce se specializací na forenzní blockchainovou analýzu. Podle policie se však ve stálém seznamu nepodařilo najít odborníka, který by disponoval potřebnou specializací, technickým zázemím i časovou kapacitou. Proto využila zákonnou možnost přibrat znalce mimo seznam.
S tím Jiřikovský nesouhlasil. Namítal nejen samotný výběr znalce a jeho odbornost, ale i formulaci znaleckých otázek. Tvrdil, že v České republice působí dostatek zapsaných znalců v oborech kriminalistické kybernetiky a výpočetní techniky.
Jeho námitky ale postupně odmítlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, Nejvyšší státní zastupitelství i nyní Ústavní soud.
ÚS: Šlo o výjimečné okolnosti
Ústavní soudci uvedli, že orgány činné v trestním řízení svůj postup dostatečně vysvětlily.
„V posuzovaném případě příslušné orgány činné v trestním řízení srozumitelně a racionálně zdůvodnily, proč je ke znaleckému zkoumání nutné přibrat znalce ad hoc, neboť nastaly zákonem předvídané výjimečné okolnosti,“ stojí v usnesení.
Námitka podjatosti neuspěla
Jiřikovský zároveň zpochybňoval nestrannost vybrané společnosti. Argumentoval tím, že firma získává zakázky od ministerstva vnitra, a je proto na tomto resortu ekonomicky závislá.
Ani s touto námitkou však u Ústavního soudu neuspěl. Podle soudců samotná spolupráce znalce se státní institucí nezakládá pochybnosti o jeho nepodjatosti. Připomněli také vyjádření státní zástupkyně, podle níž v trestních řízeních běžně vystupují jako znalci například organizační složky policie nebo Kriminalistický ústav Ministerstva vnitra.
Většinu stížností Jiřikovský neprosadil
V posledních měsících podal Jiřikovský k Ústavnímu soudu několik ústavních stížností. Většina z nich byla odmítnuta. Minulý týden však soud částečně vyhověl jeho stížnosti týkající se vazby a konstatoval porušení jeho základních práv při jednom z vazebních rozhodnutí.
Na Jiřikovského pobyt ve vazbě ale tento nález neměl praktický dopad. Napadené rozhodnutí bylo mezitím nahrazeno novým, protože důvody vazby soudy pravidelně přezkoumávají.
