Zdrogovaný Rom na pervitinu mlátil hlavou o auto, kousal policisty a při zákroku zemřel. Nepomohli mu, neboť byl Rom, stěžovala si ve Štrasburku jeho sestra. Zákrok byl podle ní nepřiměřený a nebyl řádně vyšetřený. Soud jí dal za pravdu. Policisté o etnické příslušnosti věděli, a Roma nechali trpět. Úřady nezkoumaly nevědomý rasismus, GIBS nechápe rasovou dynamiku. Česko ovládá anticiganismus. Stát zaplatí 750 000 korun za újmu a náklady řízení.

Rozhodl to Evropský soud pro lidská práva v případu ST. V. Česká republika. Rozsudek byl vyhlášený 16. července 2026. Český stát zaplatí sestře Roma 20 000 euro za nemajetkovou újmu a 10 660 euro za náklady řízení ve Štrasburku. Sestra se narodila a žije v Bílině a má stejné iniciály jako mrtvý bratr, uvádí se v rozsudku.

Muž zemřel v červnu 2021 při zákroku policistů, když v amoku mlátil hlavou o auto, škrábal a kousal lidi. Policisté ho měli zakleknout a čtyři minuty držet. Rom ležel na zemi a nepřítomně mumlal a poté zemřel. Záchranáři se ho pokoušeli oživit 30 minut. Teprve soudní lékař pitvou zjistil, že u muže na pervitinu došlo k odúmrtí srdeční svaloviny ještě před příjezdem hlídky.

Stěžovatelku v řízení před Evropským soudem pro lidská práva zastupovaly advokátky organizace In IUSTITIA Klára Kalibová, Barbora Davidová a Petra Naskosová.

„Rozhodnutí Evropského soudu je významné nejen pro konkrétní stěžovatelku, ale pro všechny oběti předsudečného násilí. Stát má povinnost zajistit, aby útoky, u kterých existuje podezření na předsudečný motiv, byly vyšetřovány se zvláštní důsledností. Pokud tento motiv zůstane přehlížen, oběti i celé komunity dostávají nebezpečný signál, že jejich ochrana není prioritou,“ říká Klára Kalibová, advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA.

ESLP: Policie jednala v neúctě k utrpení Roma

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)  ale shledal zákrok nepřiměřeným, konkrétně udržování muže v poloze na břiše i po nasazení pout. „Muž byl viditelně zraněný, pod vlivem drog a krvácel z úst před použitím síly. Navzdory těmto známkám zranitelnosti policista M.Š. klečel na horní části zad nebo krku přibližně čtyři minuty,“ uvádí se v rozsudku.

Policista podle Soudu muži neviděl do tváře, nesledoval jeho stav a nepokusil se ověřit jeho životní funkce, když se přestal hýbat. „Podle názoru Soudu toto jednání prokazovalo zjevnou neúctu k jeho životu a utrpení, které vytrpěl,“ stojí doslova v rozsudku.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Wikimedia/Adrian Grycuk

Zemřel by v ten moment i bez zásahu?

Už ve stížnosti českému Ústavnímu soudu žena uvedla, že nevěří, že bratr zemřel na předávkování pervitinem. Trestní oznámení poslala i Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Inspekce podle ní věc uložila ad acta. Stížnost sestry český Ústavní soud odmítl.

Podle ženy měli ke zdrogované osobě policisté přistupovat „se zvýšenou opatrností“. Nikoli bratra znehybnit a spoutat.  Nedokázal vstát a podle ní „nikoho svým jednáním neohrožoval“. Měli ihned volat záchranku, napsala žena nejprve Ústavnímu soudu.

Mohlo by vás zajímat

Znalci podle ní ale „nijak nepracují s vlivem pravděpodobnosti“. Znamená to, že by přesně v daný okamžik zemřel i bez zákroku policistů?

Dále namítla, že GIBS není nezávislá. Inspekce je „hierarchicky propojena s policisty“, které prověřuje. Nezkoumala možný rasový motiv zásahu policistů a jejich předsudky vůči Romům.

Odcházelo mu srdce vlivem pervitinu

Smrtí muže se zabývali dva znalci. Příčina: Selhání srdce v důsledku intoxikace pervitinem. Kvůli vysoké dávce se mu rozvíjely akutní změny srdeční svaloviny už hodinu před zástavou.

Za této situace nemohli policisté porušit právo na život, uvedl k tomu Ústavní soud. Ohledně údajného porušení zákazu mučení žena namítá, že policisté měli přistupovat k bratrovi „s vysokou mírou opatrnosti“ a s ohledem na „skutečnost“, že „nikoho neohrožoval“, zopakoval Ústavní soud.

Útočil jako smyslů zbavený, zákrok rasistický nebyl

Tomu ovšem neodpovídají svědecké výpovědi. Jeden svědek uvedl, že muž „útočil na policajty“ a „byl jak smyslů zbavený“.  Další řekl, že na policisty „začal útočit, mávat rukama, škrábat…“ a „skoro všem poškrábal ruce“.  Policistu „kousl do ruky“.

Z videozáznamu vyplynulo, že před zákrokem napadl a pokousal svědka. Opakovanými údery pěstí a hlavou poškodil zaparkované vozidlo Hyundai.  Po druhém úderu hlavou upadl na zem. „Tato zjištění zjevně neodpovídají skutkové verzi zastávané stěžovatelkou, podle které poškozený nikoho neohrožoval,“ uvádí k tomu Ústavní soud.

Ti jsou příslušní k téže etnické menšině a uvedli, že by podle jejich názoru proběhl zákrok stejně, i kdyby tato okolnost nebyla dána.  Nikdo si nestěžoval na chování policistů ve městě v jiných případech. Výhrady ženy o rasismu jsou nepodložené, odmítl stížnost Ústavní soud.

GIBS chybí pochopení rasové dynamiky činu

S žádným výrokem českého Ústavního soudu ale nesouhlasí Evropský soud pro lidská práva. Podle rozsudku český stát nevyšetřil rasismus, který zákrok doprovázel. „Policisté vědomě zasáhli v romské čtvrti proti Romovi. Nikdy nebylo zpochybněno, že si byli vědomi jeho etnické příslušnosti,“ uvádí ESLP.

Štrasburk vzal argument české vlády o výslechu jiných Romů o prověrku policistů ze strany GIBS. na vědomí. Otázky kladené romským svědkům ale kladl zástupce stěžovatelky při výslechu na kriminální policii. Naopak GIBS romské svědky vůbec nevyslýchala. Navíc je GIBS podle Štrasburku orgán postrádající institucionální nezávislost. „Proto jí chybělo nezávislé pochopení rasové dynamiky přítomné nebo vnímané během incidentu,“ vysvětlil Evropský soud pro lidská práva.

Vláda Soudu neposkytla žádné „smysluplné informace o své metodice, zkoumaných zdrojích, použitých kritériích ani vyvozených závěrech“.

ESLP: Nevědomá zaujatost se neprojevuje přímo

„I kdyby dva důkazy, na které se úřady odvolávaly, naznačovaly absenci otevřeně rasistických nebo extremistických názorů u tří policistů, tyto důkazy by nutně nestačily k odhalení nevědomé zaujatosti z jejich strany,“ poznamenal dále ESLP.

Nevědomá zaujatost se podle Soudu nemusí projevovat otevřeným nepřátelstvím, ale „ignorováním životů nebo potřeb romských jedinců“. „Úřady se nijak nepokusily prozkoumat možnost, že institucionální rasismus mohl ovlivnit chování policistů,“ napsal v rozsudku ESLP.

Soud je znepokojený českým anticiganismem

Poté dal Soud svůj rozsudek do souvislosti s mezinárodními zprávami o anticiganismu v České republice a vyjádřil své znepokojení.

Soud opakuje zjištění komisařky Rady Evropy pro lidská práva, která po své návštěvě v roce 2023 dospěla k závěru, že čeští Romové i nadále čelí diskriminaci téměř ve všech sférách života, včetně policejního násilí a diskriminačních veřejných prohlášení.

Podle oficiálních policejních statistik se Romové trvale řadí mezi skupiny nejvíce postižené trestnými činy z nenávisti. Průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva týkající se Romů z roku 2021 podobně zařadil Českou republiku mezi tři členské státy EU, kde Romové hlásili nejvyšší míru diskriminace, uzavřel rozsudek Evropský soud pro lidská práva.