Přes rok po odebrání téměř 150 zlatých retrívrů z nevhodných podmínek v jihomoravských Odrovicích zůstávají psi stále v útulcích. Přestože jsou připraveni odejít do nových domovů, dokud nerozhodne soud, zůstávají právně majetkem původní majitelky. Podle organizace Dogpoint už náklady na jejich péči přesáhly deset milionů korun. Případ podle odborníků ukazuje, že problém nespočívá jen v samotném týrání zvířat, ale také v tom, co se s odebranými zvířaty děje po zásahu úřadů.

Veterináři před více než rokem v Odrovicích zjistili, že téměř 150 psů žilo v dlouhodobě nevyhovujících podmínkách. Psi měli podle Státní veterinární správy nedostatek potravy, chyběla jim odpovídající péče i hygiena a byli drženi v prostředí se silným zápachem. Zvířata proto úřady odebraly a umístily do útulků po celé republice.

Více než rok po jednom z největších odebrání psů v historii Česka zůstává většina retrívrů v útulcích. Důvodem není nedostatek zájemců o adopci, ale současná právní úprava. Dokud neskončí soudní řízení, psi nemohou být svěřeni novým rodinám, protože jsou stále považováni za majetek původní majitelky.

Ministerstvo chce zpřísnit tresty

Jedním z impulsů pro připravovanou novelu trestního zákoníku se stal případ týraného psa Bladea. Poté, co odvolací soud změnil původní nepodmíněný trest na podmínku, označil premiér Andrej Babiš (ANO) rozsudek za skandální a vyzval k přísnějším postihům za týrání zvířat.

Ministerstvo spravedlnosti následně připravilo novelu trestního zákoníku, kterou prosazuje ministr Jeroným Tejc (za ANO). Počítá se zpřísněním trestů za týrání zvířat, zvýšením dolních hranic trestních sazeb i zavedením nových skutkových podstat.

Advokátka Jitka Oliberiusová upozorňuje, že samotné zpřísnění trestních sazeb problém nevyřeší. Podle ní je z pohledu ochrany zvířat účinnější změnit pravidla pro nakládání s odebranými zvířaty než dále navyšovat tresty. Současné sazby jsou podle ní už dnes poměrně přísné, jejich další zpřísňování ale samo o sobě nevede k výraznému omezení této trestné činnosti.„Z pohledu ochrany zvířat je účinnější umožnit jejich propadnutí již před skončením trestního nebo správního řízení, než dále zpřísňovat tresty za týrání,“ uvedla pro Českou justici.

Vyšší tresty za týrání zvířat podle odborníků nestačí. Stovky odebraných psů čekají měsíce i roky na rozhodnutí soudu a nový domov. Foto: Dogpoint

Podle Oliberiusové by dřívější právní uvolnění zvířat umožnilo jejich rychlejší umístění do nových domovů namísto dlouhodobého pobytu v útulcích. Současně by se snížily výdaje státu na péči o odebraná zvířata a uvolnily kapacity policie, veterinární správy i útulků pro řešení dalších případů.

Psi zůstávají v útulcích celé roky

Stejnou změnu navrhuje také organizace a útulek Dogpoint. Ta spustila společně s dalšími útulky kampaň Pusť je domů, která upozorňuje na to, že odebraní psi zůstávají měsíce až roky v útulcích jen proto, že až do skončení řízení jsou stále právně majetkem původních majitelů. Součástí kampaně je také petice za změnu legislativy.

Podle útulku Dogpoint nejde o ojedinělý případ. Naopak odhaluje systémové nedostatky, které dopadají nejen na samotná zvířata, ale i na útulky a veřejné rozpočty.

Mohlo by vás zajímat

Soudy tvrdší tresty stejně neukládají

Veřejná debata se podle ředitelky Dogpointu Michaely Zemánkové často soustředí na zpřísňování trestů za týrání zvířat. To ale podle ní není hlavní problém. „Populisticky se pořád všichni drží toho, že je potřeba zpřísnittresty. Jenže to není ten problém. I kdyby se trestní sazby zvýšily, soudy dnes často neukládají ani tresty, které už mají k dispozici,“ vysvětlila Zemánková České justici.

Pes odebraný z nevhodných podmínek během veterinárního vyšetření. Foto: Dogpoint

Nezisková organizace Dogpoint se specializuje na opuštěné, týrané a úředně odebrané psy, kterým poskytuje veterinární péči, resocializaci a přípravu na nový domov. Psy přijímá mimo jiné na základě spolupráce s obcemi a úřady při případech podezření na týrání zvířat.

Podle Zemánkové je mnohem důležitější zaměřit se na období, které nastává po odebrání zvířat. „To, co není vidět, začíná až potom. My už více než rok analyzujeme případy odebraných zvířat, hledáme mezery v legislativě a jednáme s policií, veterinární správou i ministerstvy o možnostech jejich odstranění,“ popisuje.

Roky v útulcích místo nových domovů

Odebraná zvířata tráví v útulcích někdy nesmyslně dlouhou dobu. „Ta zvířata držíme roky. Ne týdny nebo měsíce. Stojí to neskutečné peníze, útulky jsou naplněné a mezitím přibývají další případy, kam už není zvířata kam umisťovat,“ upozorňuje.

Případ retrívrů z Odrovic je podle ní typickým příkladem dopadů současné právní úpravy. Psi jsou připraveni odejít do nových rodin, právně to ale není možné. Vedle dopadů na samotná zvířata upozorňuje také na ekonomickou stránku celé věci. Náklady na péči podle města dosáhly 8 milionů korun, podle útulku je to s veterinární péčí ještě více.

I v takových podmínkách musí někteří psi žít. Foto: Dogpoint

Řešením má být dřívější propadnutí zvířat

Dogpoint proto prosazuje změnu, která by umožnila rozhodovat o osudu odebraných zvířat výrazně rychleji. „Nejdůležitější je umožnit dřívější propadnutí zvířat. Potřebujeme, aby se zvířata mohla dostat do nových domovů a zároveň aby stát neplatil jejich péči celé roky,“ vysvětluje Zemánková.

Cílem je najít řešení, které bude respektovat práva původních vlastníků, ale současně zabrání dlouhodobému blokování zvířat v útulcích. Jednou z možností je zavedení systému finanční kauce. Pokud by původní majitel chtěl po dobu řízení zachovat své vlastnické nároky, musel by průběžně hradit náklady na péči o odebraná zvířata. V opačném případě by mohlo dojít k jejich propadnutí v dřívější fázi řízení.

Náklady rostou do milionů

Podle zkušeností Dogpointu nejsou výjimkou případy, kdy chovatelé využívají všech procesních možností, zatímco náklady na péči dál rostou.

„Máme případy, kdy jde o více než sto padesát zvířat. Náklady se pohybují v milionech korun. Chovatel si zaplatí advokáta, vede spory o vrácení zvířat, ale samotnou péči nehradí,“ popisuje Zemánková. Podle ní stát tyto prostředky následně jen výjimečně úspěšně vymůže.

Další problém podle odborníků vzniká ve chvíli, kdy jsou zvířata odebrána v trestním řízení. Zatímco ve správním řízení je financování péče legislativně upraveno, při zásahu policie podle Dogpointu často není jasné, kdo náklady ponese. V praxi se tak podle organizace stává, že policisté hledají útulky ochotné převzít zvířata bez nároku na úhradu nákladů.