Advokátní komora se vymezila proti změnám v trestních předpisech přijímaných formou poslaneckých návrhů. Ty na rozdíl od návrhů pocházejících z ministerstev ale neabsolvují standardní připomínkové řízení. A vyhnou se posouzení i Legislativní rady vlády. K podávání návrhů touto cestou obcházející připomínková místa přitom poslance dlouhodobě vyzývá premiér Andrej Babiš.
Za příklad takové nežádoucí praxe Komora uvedla úvahy o zavedení nepromlčitelnosti vraždy, obnovení trestů pro neplatiče alimentů, přísnější tresty za týrání zvířat a postih za drink spiking, tedy vmíchání omamné látky do jídla nebo pití.
ČR mezi čtyřmi zeměmi EU s nejvíce vězni
„Česko je ve srovnání se zbytkem Evropy na posledních příčkách v počtu lidí za mřížemi v přepočtu na jednoho obyvatele. Svědčí to o nadužívání odnětí svobody jako trestu,“ říká místopředseda Komory Lukáš Trojan a poukazuje přitom na neexistující trestní politiku státu. „Legislativa v oblasti trestního práva se po volbách přesunula do řečiště, kde běží zcela živelně,“ dodává.
Stát by podle něj měl veřejně definovat, jakou chce jít cestou. Pokud upřednostní represi, musí následně zajistit dostatečnou kapacitu věznic. Anebo se přikloní k modernímu pojetí v některých členských zemích, kde odnětí svobody představuje alternativní trest. „Kurz po volbách se otočil o 180 stupňů. Vracíme se k penalizaci a politici do trestního práva zavádějí populistické změny, o kterých vědí, že se budou líbit,“ konstatuje Trojan.
Neplatiči alimentů, trýznitelé zvířat i diskotékoví predátoři
Formou poslaneckých iniciativ se přitom má vrátit hrozba vězení za neplacení výživného. „Tresty se vrací z důvodu neschopnosti státu to výživné v civilním procesu vymoci. Tak se bere na pomoc legislativa,“ doplňuje předsedkyně advokátní komory Monika Novotná a vyjmenovává i další příklad iniciativy, která se vyhnula připomínkovému řízení.
Nově má trest hrozit pachatelům, co svým vyhlídnutým obětem na diskotékách vhodí do pití omamnou látku. „Přitom jde o skutky, které jsou trestné už dávno. Vzpomeňme ‚holky rohypnolky‘. Orgány stíhaly ten trestný čin, ke kterému po oblouzení došlo, ať už to byla krádež nebo znásilnění,“ doplnila.
Novotná se staví i proti zavedení nepromlčitelnosti u trestného činu vraždy. Podle ní to nikomu nepomůže. „Oni potřebují, aby pachatel byl dopaden a potrestán rychle,“ říká a argumentuje i příkladem Německa, které nepromlčitelnost vraždy zavedlo na mezinárodní nátlak, protože nestíhalo zločiny z druhé světové války. „Ukázalo se to jako zcela zbytečné opatření, protože ti, co byli schopni dosvědčit zločiny, tak ti válku přežili. A pro vraždy chyběli svědci,“ namítá.
