Na Nejvyšším soudu vzniká oponentní návrh části trestního řádu

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal s předsedou trestního kolegia Františkem Púrym Foto: NS

V návrhu nového trestního řádu stále chybí část „Opravné prostředky“. Vzhledem k tomu, že předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a předseda jeho trestního kolegia  František Púry se s vedoucí rekodifikační komise Dagmar Císařovou neshodli na ideových východiscích této části, připravují podle informací České justice oponentní návrh.

O tom, že nový trestní řád vzniká v bolestech a řada odborníků dosud předložené části kritizuje, Česká justice informovala.

„Dokončíme legislativní práce na novém civilním řádu soudním a trestním řádu, čímž završíme pětadvacetileté rekodifikační úsilí,“ vtělila vláda do svého programového prohlášení. Zatím byly u trestního kodexu vypracovány části, které obsahují kapitoly: Dokazování, Přípravné řízení a Řízení před soudem prvního stupně včetně odůvodnění.

Pracovní komise pro nový trestní řád jednala naposledy v polovině prosince loňského roku. Pavel Šámal a František Púry byli pozváni, aby komisi seznámili se svými podněty, resp. připomínkami, k navrhovanému znění nového procesního kodexu. „Společně také se soudcem trestního kolegia Nejvyššího soudu a zároveň členem komise JUDr. Bc. Jiřím Říhou, Ph.D. jsme této příležitosti využili především k tomu, abychom přítomné seznámili s naším odlišným pohledem na řešení otázky opravných prostředků v trestním řízení. Navrhli jsme komisi znovu otevřít otázku řádných opravných prostředků, kterou již pracovní skupina považovala za projednanou, a to z důvodu, že řádné a mimořádné opravné prostředky je třeba projednávat jako komplexní celek,“ sdělil Šámal České justici.

Nutné je podle zástupců Nejvyššího soudu přesně vymezit, jakým způsobem se mají nižší soudy na opravném řízení podílet, k jakému soudu je opravný prostředek podáván, jakým způsobem navazují mimořádné opravné prostředky na opravné prostředky řádné.
Zástupci Nejvyššího soudu v té souvislosti dále konkrétně upozornili na problematický návrh úpravy mimořádných opravných prostředků, který vedle sebe předpokládá zmateční a kasační stížnost. „Některé důvody pro podání těchto mimořádných opravných prostředků se v chystaném návrhu komise prolínají, neřeší se dostatečně jejich vzájemný vztah. Předložený návrh úpravy opravných prostředků by podle našeho mínění mohl vést k prodloužení trestního řízení a hrozilo by, že z Nejvyššího soudu by se de facto stala třetí soudní instance,“ dodal Šámal.

Odborníci na trestní právo Šámal, Púry a Říha na jednání komise sdělili své osobní názory, ale nezávisle na sobě se na odlišném pohledu na původní návrh shodli všichni tři. „V reakci na tyto naše podněty nás předsedkyně komise prof. JUDr. Dagmar Císařová vyzvala, aby Nejvyšší soud vypracoval vlastní návrh koncepce řešení otázky opravných prostředků a předložil jej komisi v termínu do konce března 2018. Tuto nabídku jsme rádi přijali. Považujeme to nejen ze strany prof. Dagmar  Císařové, ale celé  komise pro tvorbu nového trestního řádu, za  korektní návrh a vnímáme jej jako zřejmou snahu o dialog s odbornou veřejností,“ uzavřel předseda Nejvyššího soudu své vyjádření.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO2011) chce návrh nového trestního řádu dokončit do konce tohoto volebního období.

(epa)