Hrozí judikatorní blouznění? Odborníci hodnotí návrh části trestního řádu

Foto: archiv

Před čtyřmi lety začaly práce na novém trestním řádu, který měl přinést moderní kontradiktorní proces. V závěru letošního roku byl předložen text, který ovšem někteří odborníci hodnotí jako návrat do minulého století. Kritika se týká jak způsobu práce, tak i výsledného materiálu. Před možnými dvaceti lety „judikatorního blouznění“ varuje například advokát Tomáš Sokol.

Na potřebě novelizovat nějaký zákon se jen výjimečně shodnou vláda a opozice, politické strany včetně mimoparlamentních spolu s právními profesionály, akademiky, soudci, advokáty a státními zástupci. K takto výjimečné situaci ale dochází už nejméně čtyři roky v souvislosti s trestním řádem. Jenže výsledek práce na této „vlajkové lodi“ vlády ANO, ČSSD a KDU-ČSL je nevalný. Na tom se shodne většina odborníků oslovených Českou justicí.
Návrh, který obsahuje část Dokazování, Přípravné řízení a Řízení před soudem prvního stupně včetně odůvodnění vyvolává řadu reakcí: od odsudku inkvizičního procesu přes její ignorování jako fatálního omylu, až po částečný souhlas a poctivou snahu dokument v připomínkovém řízení celý přepsat s řadami stran odborných odůvodnění a výkladů.

Ambice profesora Šámala na kontradiktorní proces

Komise pro nový trestní řád byla založena už ministryní spravedlnosti minulé vlády za ANO Helenou Válkovou v dubnu 2014. Do Komise jmenovala mimo jiné akademiky, zastávající různé, často velmi odlišné názory nebo někdejší funkcionáře státního zastupitelství. Podle vyjádření Válkové ovšem právě různé pohledy na rekodifikaci trestního procesního práva měly přispět k vytvoření moderní a komplexní úpravy trestního řízení, informovala Česká justice už v roce 2014. Komisi tvořila samá v oboru uznávaná jména, sestavu později ještě posílil respektovaný legislativec, soudce Vladimír Král.

Tehdejší předseda Komise a současný předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal měl vysoké ambice vytvořit moderní trestní řád evropského střihu s důrazem na kontradiktorní řízení. Chtěl zkrátit délku řízení, pracoval s variantou subsidiární žaloby, řešil opakování výslechů atd. Podle svých slov v rozhovoru pro Českou justici měl být výsledkem výtvor určený zejména pro společnost, nikoli pouze pro soudce, státní zástupce nebo advokáty.

Profesor Šámal zdůraznil ještě jeden podstatný princip tvorby zákonů, totiž že s legislativou se musí její příjemci ztotožnit, aby ji správně používali. „Záleží na tom, jak se orgány činné v trestním řízení s novým trestním řádem ztotožní. Bylo by dobré, aby se s ním v dostatečné lhůtě náležitě seznámily, v praxi ztotožnily a používaly ho tak, jako se to stalo například v případě tzv. velké novely trestního řádu u zkráceného řízení,“ projevil svoje přání tehdejší předseda Komise, která se později rozdělila na malou a velkou.

Pád Válkové a změna kursu

Jenže už v lednu 2015 Šámal v čele Komise není, v březnu 2015 není ministryní spravedlnosti ani Helena Válková, kterou nahrazuje Robert Pelikán (ANO) a Komisi později začíná předsedat profesorka Dagmar Císařová, která učí trestní právo například na pražské právnické fakultě nebo Policejní akademii.
Šámal si v říjnu téhož roku stěžuje, že není na jednání Komise zván, ačkoli je stále jejím členem, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa hovoří o úplném utlumení práce, zatímco nový ministr tvrdí, že „rekodifikace trestního práva je jednou z priorit nejen vládního kabinetu“.

Obhájce Tomáš Sokol Foto: archiv

Dění roku 2016 popsal pro Českou justici advokát, akademik a obhájce Tomáš Sokol: „V prvé polovině roku 2016 uspořádal Podvýbor pro justici a soudní samosprávu spadající pod Ústavně-právní výbor PS ve spojení s Unií obhájců veřejné jednání či veřejné slyšení na téma, zjednodušeně řečeno, problematiky rekodifikace trestního řádu. Jedním z iniciačních důvodů tohoto jednání bylo zjištění, že zmíněná malá rekodifikační komise velmi reálně prosazuje to, čemu se opět poněkud zjednodušeně říká, inkviziční proces. Tedy formu soudního řízení ve věcech trestních, kde významnou roli toho, kdo iniciuje opatřování důkazů, hraje samotný soud,“ uvádí. Z něho vyplývá, že návrh nového trestního řádu se mezitím změnil na cokoli, jen ne na jízdní řád moderního kontradiktorního procesu západního střihu.


Vybrané zajímavosti z části návrhu trestního řádu:

  • Laičtí přísedící mají zůstat, počet projednání v senátech se snižuje
  • s ohledem na ústavně zaručené právo obviněného na obhajobu se výslovně uvádí, že při obhajobě není vázán povinností mlčenlivosti ani povinností zachovávat utajované informace.
  • Variantně se dává ke zvážení možnost provádění výslechu osoby nejen pouze prostřednictvím videokonference, ale např. též prostřednictvím běžného telefonu.
  • O zahájení trestního řízení již nebude sepisován záznam o zahájení úkonů trestního řízení, ale trestní řízení bude zahájeno provedením prvního úkonu, o kterém bude policejní orgán informovat státního zástupce.
  • Dochází k podstatné změně oproti stávajícímu § 158a trestního řádu (neodkladné a neopakovatelné úkony), a to tak, že těmto úkonům v prověřování již nemá být přítomen soudce, ale primárně státní zástupce.
  • Trestní stíhání již nebude zahajováno usnesením se stížností, ale formou sdělení obvinění na počátku výslechu (sdělení bude zaznamenáno do protokolu o výslechu), opravný prostředek nebude.
  • Posílení oportunních prvků v trestním řízení – státní zástupce bude mít nově možnost zastavit trestní stíhání (i odložit trestní věc), pokud shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování veřejné žaloby v řízení před soudem, aby osoby zbytečně nebyly stavěny před soud, když je zřejmé, že by to vedlo ke zproštění obžaloby. Dalším důvodem pro zastavení trestního stíhání (i odložení věci) bude skutečnost, že na dalším trestním stíhání není veřejný zájem, přičemž se variantně navrhuje buď že tento důvod nebude dále specifikován a výklad pojmu veřejný zájem bude na státním zástupci, který tento zájem ostatně v trestním řízení zastupuje, nebo bude tento důvod příkladmo specifikován tak, že půjde zejména o případ, kdy náklady spojené s dalším vedením trestního řízení nebo předpokládaná doba jeho dalšího trvání jsou neúměrné významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán.
  • Obžaloba se doplňuje o novou náležitost, a to o návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání.
  • Úprava trestního příkazu – zvažuje se: připustit možnost uložení trestního příkazu i pro mladistvé, připustit upuštění od potrestání trestním příkazem, připustit uložení společného a souhrnného trestu, i když byl předchozí trest uložen rozsudkem, umožnit zpětvzetí odporu.
  • Zavádí se nový institut – vyjádření obviněného k obžalobě, jedná se o právo obžalovaného, nikoliv o jeho povinnost.
  • Není nutné v hlavním líčení číst celou obžalobu – v případě rozsáhlé obžaloby se umožňuje přednést jen její hlavní body a stručné odůvodnění a ve zbytku odkázat na písemné vyhotovení, které mají strany k dispozici.
  • Navrhuje se upravit v řízení před soudem právo obžalovaného prohlásit svou vinu. Trestní řád tak bude upravovat následující možnosti:

1) Obžalovaný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, souhlasí s právní kvalifikací a s návrhem trestu, případně ochranného opatření, jak je obsažen v obžalobě – v takovém případě je dán prostor pro uzavření dohody o vině a trestu v řízení před soudem. Předpokládá se, že bude možné sjednat trest snížený o jednu třetinu pod dolní hranici trestní sazby.

2) Obžalovaný prohlásí, že je vinný spácháním skutku a souhlasí s právní kvalifikací – je dána možnost prohlásit vinu, předpokládá se, že s prohlášením bude spojeno snížení trestu o jednu třetinu pod dolní hranici trestní sazby.

3) Obžalovaný souhlasí s popisem skutku, jak je popsán v obžalobě, nebo alespoň s určitými skutečnostmi, nesouhlasí však s právní kvalifikací, jak je obsažena v obžalobě – je dán prostor pro vymezení nesporných skutečnosti, které soud, nebude-li mít o nich důvod pochybovat, nemusí prokazovat. Označení určitých skutečností za nesporné lze považovat za určitou formu spolupráce obžalovaného k objasnění své trestné činnosti a přihlédnout k ní jako k obecně polehčující okolnosti.


Na podzim 2017 pak resort spravedlnosti odborníkům předkládá návrh části procesního kodexu, o kterém většina právních profesionálů s jistotou neví, kdo je jeho autorem. V rámci připomínkového řízení ho připomínkují ti, kteří ho měli v první Komisi psát, zatímco jiní někdejší členové Komise se jím odmítají vůbec zabývat. Nejde o celý zákoník, končí hlavním líčením a opravné prostředky ještě předloženy nebyly.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal Foto: Ivan Holas

Návrh je diametrálně odlišný od východisek, které na začátku minulého volebního období nastínil Pavel Šámal.
Výrazný odklon od původních myšlenek vadí i mnoha odborníkům. „Podle mého názoru není třeba se důsledně vypořádávat s různými legislativními materiály z minulosti, především věcnými záměry trestního řádu, které byly schváleny před poměrně dlouhou dobou. Pokládám však za nanejvýš vhodné vzít v úvahu alespoň poslední materiál, který byl vzat na vědomí vládou [„Východiska a principy nového trestního řádu“]. Návrh by měl vyjadřovat určitou shodu mezi různými zúčastněnými orgány veřejné moci, právnickými fakultami, jakkoli je nepochybné, že úplný konsens nikdy dosažen nebude. Je však nutno vzít v úvahu, že se jedná o nový trestní řád, nikoli o pouhou novelu (jakkoli třeba i zásadní), jakou byla i velká novela z roku 2001. Uplatnil jsem – jak uvádím – především formální připomínky k textu, jež jsem pokládal za zcela zásadní,“ sdělil České justici ředitel analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství Miroslav Růžička s tím, že je ovšem třeba ocenit, že ministerstvo má snahu nový trestní řád vůbec vytvořit a pracovat na něm.

Jeden z největších odborníků na trestní právo, vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy profesor Jiří Jelínek, by chtěl nejdříve rekodifikovat trestní zákoník, jehož hlavním autorem je Pavel Šámal a pokusit se uvést oba kodexy do souladu – stavění nového procesního kodexu samostatně podle něj nemá smysl. „Například dosáhnout toho, aby hmotněprávní kategorizace měla odraz v procesní diferenciaci, což splněno není a nemůže být již proto, že přečiny jsou vymezeny příliš široce, nezahrnují jen méně závažné trestné činy. A takových souvislostí je řada,“ napsal profesor Jelínek České justici.

Profesor Jiří Jelínek ve své pracovně na Právnické fakultě UK Foto: Eva Paseková

Otírání potu v soudní síni

Okruh osob, které se k návrhu mohly vyjádřit, je široký. Jedná se o akademiky, soudce, státní zástupce i advokáty a další. Za zmínku například připomínky výše zmíněného Vladimíra Krále, jejichž obsah a dikce vypovídá o kvalitě i zcela změněné filozofii vzniklého textu. „Není jasné, jak by v řízení o přečinu mohl státní zástupce vykonávat dozor dříve než od zahájení trestního stíhání, ,zejména podle § x4. Posledně uvedené ustanovení totiž dává právo obviněnému žádat o odstranění průtahů a dříve, než je zahájeno trestní stíhání (srov. § x17), osoba obviněného neexistuje,“ uvádí Vladimír Král k §3 oddílu Přípravného řízení. Vladimír Král také v připomínkách pokládá řadu otázek k nejasnému přípravnému řízení: „Má se zmíněný zákaz vztahovat jen na vlastní „pořizování“ přenosů a záznamů, nebo i na jejich „šíření“? Může za daného stavu např. obhájce žádat policejní orgán o kopii záznamu o konfrontaci, nebo rekonstrukci? Pokud se státní zástupce omezí jen na provádění některých úkonů přípravného řízení, znamená to, že „se dozor nevykonává“ nebo naopak? Bude hrát nějakou roli množství takových úkonů?,“ uvádí Král.

O tom, že uznávanému legislativci při zpracování připomínek docházela s textem trpělivost, svědčí připomínka v oddílu Řízení před soudem: „Není jasné, co se míní ,využitím pomoci jiného zaměstnance státního zastupitelství‘, (bude např. tento zaměstnanec státnímu zástupci v jednací síni otírat pot, nebo mu bude během jeho řeči otáčet stránky spisu? Navrhuje se tuto pasáž vypustit,“ napsal k textu Král.

Přísedící mají zůstat – je to přežitek?

V návrhu je opět zachován institut laických přísedících, což je odůvodněno „tlakem mezinárodních společenství a veřejnosti na jejich zachování“. „Dle mého názoru je to špatně, tento prvek je naprostým přežitkem, který do nového trestního řádu nepatří. Již nyní jsou velké problémy s obsazováním senátů u některých soudů, kdy o funkci přísedících není ze strany veřejnosti zájem a senáty jsou obsazovány převážně důchodci, kteří však problematice vůbec nerozumí a většinu hlavních líčení tzv. prospí,“ upozorňuje docentka Jana Navrátilová z katedry trestního práva pražské právnické fakulty.

Zákon dovoluje využívat videokonferenční zařízení při úkonech trestního řízení Foto: vscr.vz

V části „Subjekty a strany“ je pak v návrhu řešena otázka úpravy příslušnosti státního zástupce v přípravném řízení. Podle vyjádření více odborníků pro Českou justici by tato problematika neměla být řešena v trestním řádu, ale v zákoně o státním zastupitelství.

Výhrady k textu mají i státní zástupci. Připomínky legislativce NSZ Miroslava Růžičky se týkaly užívání slova „obžaloba“ a nikoli „veřejná žaloba“ v textu návrhu, úpravy opatření směřujících proti únikům ze spisů, rozsahu dozoru vykonávaného státním zástupcem ve věcech zločinů (obligatorní) a ve věcech přečinů (fakultativní, ale s vymezením přesného okamžiku, od kdy je takový dozor vykonáván). Dále například toho, že se dozor nevykonává, koná-li státní zástupce vyšetřování jako součást svých dozorových oprávnění, ponechání stávající úpravy v § 158a platného tr. ř., pokud jde o provádění výslechů svědků a rekognicí za účasti soudce, zpřesnění vymezení pojmu „trestní oznámení“, vyjasnění, ve kterých případech je užíván pojem „podezřelý“, vymezení podmínek, za nichž lze konat v přípravném řízení (je třeba provádět výslechy svědků oproti pouhému pořizování výslechů osob – dnes vysvětlení, o nichž se sepisuje úřední záznam), způsobu provádění vyšetřování ve věcech přečinů tak, aby byly v maximální míře využity přednosti stávajícího modelu zkráceného přípravného řízení, vypuštění úpravy přezkumu některých vybraných rozhodnutí z přípravného řízení soudem a zpřesnění úpravy sdělení obvinění, jež by mělo zřejmě nahradit stávající institut usnesení o zahájení trestního stíhání.

Návrh z mosta do prosta

Tomáš Sokol vznik návrhů označil za „až podivný a pitoreskní“. „Nicméně zásadní vadou je již zmíněná technologie tvorby návrhu zákona. Kdy tak říkajíc z ničeho nic, z mosta do prosta, přes vědomí latentního nesouhlasu se zvoleným směrem, je náhle velké rekodifikační komisi předložen hotový text, a to v dost nepřehledném zpracování a zejména nekompletní. Podle mého názoru není dost dobře možné zabývat se předpisem, jakým je trestní řád, per partes. Tedy schválit například pasáž zabývající se dokazováním a nevědět, jak bude vypadat část upravující řízení před odvolacím soudem. Podobně pokud jde o předloženou část ,Přípravné řízení‘ a ,Řízení před soudem‘. Jinými slovy, že jde podle mého názoru o principiálně neprojednatelný návrh“, hodnotí výsledky dosavadní práce Komise Sokol. Jeho názor jako člena představenstva se pak odrazil i na oficiálních připomínkách České advokátní komory, která návrh vnímá jako „návrat do 50. let“.

Respektovaný obhájce činí závěr k budoucnosti textu: „Vůbec si nedokážu představit, že by konečný produkt, bude-li doplněn o další části trestního řádu, mohl být akceptován Legislativní radou vlády s doporučením, aby vláda materiál předložila jako vládní návrh zákona Parlamentu. Ale zejména je mimo vší pochybnost, že pokud by tam takto kontroverzní návrh byl předložen, stane se totální obětí pozměňovacích návrhů poslanců, inspirovaných nejrůznějšími skupinami odborníků, nesouhlasících s textem návrhu, ale svářejících se i mezi sebou. Takže výsledný produkt může být ještě mnohem horší, než je aktuální stav, byť se to zdá být skoro neuvěřitelné, “ analyzuje situaci Tomáš Sokol. „Zkrátka, pokud se v USA říká, že velbloud je kůň, který prošel zákonodárným připomínkovým řízením, tady by šel do Parlamentu ptakopysk a vylezl ptakoještěr,“ dodává Tomáš Sokol.

Ministr spravedlnosti vtělil své přání dokončit návrh trestního řádu do programového prohlášení Babišovy vlády. Návrh chce dokončit do konce tohoto volebního období.

Irena Válová, Eva Paseková