Pavel Zeman: Je čas na revizi fungování justice, státní zástupci nemají spadat pod výkonnou moc

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem Foto: ČJ

Představitelé justice dnes diskutovali o tom, zda by státní zastupitelství mělo v Ústavě nadále spadat pod výkonnou moc, či spíše pod moc soudní. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na konferenci v Senátu řekl, že zařazení pod výkonnou moc státním zástupcům zcela nevyhovuje. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal uvedl, že přiřazení k soudní moci má potenciál vytěsnit zásahy státu do činnosti státního zastupitelství. Zmínil také možnost zakotvit zastupitelství jako orgán svého druhu, obdobně jako Českou národní banku nebo Nejvyšší kontrolní úřad.

Veřejná žaloba stojí na pomezí moci výkonné a soudní, přičemž názory na její povahu se různí. Zeman připomněl, že státní zastupitelství je druhově justiční orgán, který nevykonává soudní moc. „Státní zástupci cítí, že by v Ústavě měli být zakotveni trošku někde jinde než v hlavě moci výkonné,“ řekl.

Obdobně se vyjádřil prezident Unie státních zástupců Jan Lata. „Patrně neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že státní zástupci nejsou zcela šťastni z toho, že jsou zařazeni do moci výkonné. Ale už jsme se s tím naučili žít a nebudí nás to ze snu,“ poznamenal. Podle něj je však třeba zkoumat, zda je stávající řešení optimální a zda neexistuje prostor pro změnu.

Zeman shrnul, že při nedávných jednáních o možné revizi Ústavy zazněly čtyři možné varianty dalšího vývoje. Buď se nezmění nic, nebo se zařazení státního zastupitelství vyřeší mezititulkem v Ústavě, nebo se zastupitelství vyčlení jako zvláštní hlava, nebo bude převedeno do hlavy soudní moci. Nejvyšší státní zástupce upozornil, že poslední dva možné kroky neměly mezi účastníky kulatých stolů výraznou podporu.

Robert Pelikán: Varuji před překotností změn

Profesor trestního práva a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal připustil, že ponechání státního zastupitelství pod výkonnou moci je patrně nejjednodušší cestou. „Systematické zařazení k moci soudní má potenciál marginalizovat ingerence státu do státního zastupitelství,“ uvedl. Zakotvení státního zastupitelství jako orgánu sui generis, tedy svého druhu, by zase podle Šámala mohlo mít opodstatnění z hlediska unikátního druhu činnosti, kterou státní zastupitelství vykonává.

Šámal zdůraznil, že případnou novelizaci Ústavy by bylo třeba důsledně připravit. Ve stejném duchu se vyjádřil končící ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Chtěl bych varovat před překotností změn. Měli bychom si nejprve velmi přesně definovat, co nás trápí na současném stavu,“ řekl účastníkům konference.

Aleš Gerloch: Státní zastupitelství zaslouží vlastní hlavu

Ústavní právník Aleš Gerloch poukázal na to, že zmíněné mezititulky má v ústavní hlavě věnované moci výkonné pouze prezident a vláda, například ministerstva už nikoliv. „Neměly by jen význam grafický, ale pro posílení autonomie, a to nejen státního zastupitelství. Je otázka, jestli zůstat jen u nich,“ uvedl. Pro zařazení státního zastupitelství pod soudní moc podle něho hovoří to, že i v běžném povědomí bývá chápáno jako součást justice. „Souvisí to i s tím, že soustava státních zastupitelství kopíruje soustavu soudů,“ podotkl.

Zároveň ale připustil, že mezi státními zastupitelstvími a soudy jsou nemalé rozdíly: například v tom, že první hájí veřejný zájem, zatímco druhé jsou nezávislé a rozhodují i spory s veřejnými institucemi. „Přece jen je státní zastupitelství orgánem sui generis, nejde ho bez dalšího chápat jako součást moci soudní. Je zejména představitelem moci dozorové a zasloužilo by si samostatnou hlavu v Ústavě,“ uzavřel.

Gerloch by se tedy zvažování změn v Ústavě nebál. Stejně jako Šámal ale zdůraznil, že případnou novelizaci by bylo třeba uvážlivě připravit. Před překotností změn varoval i končící ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Měli bychom si nejprve velmi přesně definovat, co nás trápí na současném stavu,“ řekl účastníkům konference.

Pavel Zeman: Státní zastupitelství nelze řešit osamoceně

Po 25 letech fungování samostatného českého státu je podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana na místě zamyslet se komplexně nad fungováním české justice. Podle něj je třeba zhodnotit, zda čtyři články soudní soustavy nejsou příliš. Je také třeba diskutovat nad rozdělením soudních okresů a krajů i nad přijetím nového trestního a občanského soudního řádu a také řešit postavení státních zástupců. Zeman to dnes řekl novinářům v Senátu před zahájením konference k ústavnímu zakotvení státního zastupitelství.

Zakotvení zastupitelství se podle Zemana nedá řešit osamoceně, protože státní zastupitelství a soudnictví jsou spojené nádoby. „Preferoval bych přistoupit k tomu systémově: říci si, co potřebuje justice, a pak řešit jednotlivé věci,“ uvedl. „Mohly by nám stačit tři články soustavy? Osobně se domnívám, že ano. Máme 86 soudních okresů – není to mnoho? Nebo snad málo? (…) To jsou všechno relevantní otázky a našli bychom jich podstatně více,“ dodal.

Nejvyšší státní zástupce dále podotkl, že by bylo vhodné zamyslet se nad tím, zda má justici spravovat ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán, či zda se má justice spravovat samostatně, a případně jakým způsobem.

Pro justici by podle Zemana bylo ideální, kdyby ministr spravedlnosti působil po dvě, nikoliv pouze po jedno volební období. Ve funkci by měl zpracovat analýzu fungování justice – v podstatě sociologický průzkum, který by odpověděl na otázky, kam společnost dospěla, jak vnímá justici a jestli je pro ni justice srozumitelná.

Součástí debat by pak následně měl být i dlouhodobě zvažovaný zákon o státním zastupitelství. Zeman připustil, že by bylo případně možné „oprášit“ i původní variantu předloženou bývalým ministrem Pavlem Blažkem (ODS) a pustit ji znovu do legislativního procesu.

Předseda senátního ústavněprávního výboru Miroslav Antl doplnil, že senátní návrh zákona o státním zastupitelství nepřipadá v úvahu. „Měla by to být ucelená novela. Je to věcí vlády, zejména ministerstva spravedlnosti,“ podotkl. Připomněl, že předchozí dva pokusy o prosazení nového zákona narazily na odpor, přičemž Blažkův návrh byl podle něj životaschopný.

(čtk)