Zelená kniha není protipólem Pelikánovy Bílé knihy, brání se Nejvyšší soud

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán vyslovil podezření, že tzv. Zelená kniha justice, kterou připravil Nejvyšší soud, nebyla konzultována se soudci a zástupci Nejvyššího soudu a materiál je před nimi zatajován. Nejvyšší soud to odmítá. Zelená kniha navíc prý nemá konkurovat Pelikánově Bílé knize justice.  „Od začátku měla ambici být materiálem podpůrným pro reorganizaci justice,“ řekl České justici mluvčí NS Petr Tomíček.

Zelená kniha nastiňuje způsob reformy soudní mapy České republiky tak, aby lépe reflektovala dnešní potřeby. Dále je podle materiálu ke zkvalitnění fungování justice potřeba zřízení orgánu typu Nejvyšší rada soudnictví. Materiál také předkládá, jak správa justice funguje v zahraničí.

Podle Pelikána není jasné, zda k Zelené knize mají přístup všichni zástupci NS. „Mě velice zarazilo, když minulý týden mně přistála na stole žádost jednoho ze soudců Nejvyššího soudu podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zda bychom mu ji neposlali,“ řekl ministr v pořadu ČT Týden v justici.  „Já si myslím, že kolegové o tom vědí. Je to věc, která se veřejně diskutuje,“ reagoval předseda NS Pavel Šámal.

„Nepamatuji se, o jakého soudce šlo, ale i kdybych to věděl, tak vám to samozřejmě nemohu říci,“ řekl k žádosti na MSp České justici Pelikán.

Přečtěte si: Nejvyšší soud sepsal Zelenou knihu justice: Soudcovská rada nemůže být pouze poradním orgánem

NS jakékoliv tajnosti kolem Zelené knihy popírá. Materiál je podle stanoviska soudu analytickým materiálem, který vznikl a je postupně doplňován jako podklad pro všeobecnou diskuzi, jež se předpokládá a která by se měla vést v souvislosti s připravovanou reformou justice.
Podklady pro Zelenou knihu shromažďovalo a nadále shromažďuje specializované oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu, které začleňuje do původního textu Zelené knihy relevantní analýzy a upozorňuje na možné modely, ze kterých je možné si vzít při reformě českého soudnictví příklad v zahraničí. V té souvislosti analyzovalo stovky tuzemských a zahraničních pramenů. Mluvčí NS upozorňuje, že Zelená kniha nemá primárně oponovat Pelikánově koncepci. „Už samotný fakt, že Bílá kniha a Zelená kniha mají doposud zpracovány kapitoly k rozdílným tématům, jasně hovoří o tom, že Zelená kniha nevznikla proto, aby se vůči Bílé knize vymezovala. Bílá kniha zpracovala kapitoly O soudcích, Přísedící a O vzdělání; Zelená kniha doposud obsahuje kapitoly Nejvyšší rada soudnictví a Soudní mapa,“ řekl České justici Tomíček.

Přečtěte si: Kapitola Bílé knihy „O vzdělávání“: Pelikán chce zavést kreditový systém, učit by měli soudci-stážisté

Nejvyšší soud se zpracovanými kapitolami Zelené knihy už na jaře 2016 seznámil předsedy krajských, vrchních a nejvyšších soudů. Zaslal je rovněž k připomínkování na Ministerstvo spravedlnosti a očekával, že Ministerstvo spravedlnosti bude iniciovat ke své Bílé knize širší diskuzi napříč celou justicí, při které dojde i k diskuzi nad Zelenou knihou jako iniciativou, jež přichází od předsedy Nejvyššího soudu.

Podle mluvčího NS předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v té souvislosti předpokládal, že Ministerstvo spravedlnosti uspořádá například konferenci anebo přinejmenším seminář, kde by se mohli jednotliví zástupci justice, včetně soudců všech stupňů, k navrhovaným zásadním reorganizačním změnám v justici vyjádřit. „Z jednání předsedů krajských, vrchních a nejvyšších soudů během května na Ministerstvu spravedlnosti si však předseda Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal odnesl dojem, že o širší diskuzi nad Bílou (a v té souvislosti i Zelenou knihou) ministerstvo neuvažuje,“ dodal Tomíček.

Zatímco Pelikán předkládá kapitoly Bílé knihy předsedům krajských, vrchních a nejvyšších soudů, Nejvyšší soud chce o Zelené knize diskutovat kromě zástupců justice i s laickou veřejností. Proto podle mluvčího NS Zelenou knihu poskytl nejen například České justici ale všem, kdo o ni projevili zájem. „Přestože se v zásadě jedná o realizaci státní správy soudnictví, za kterou ze zákona odpovídá právě předseda Nejvyššího soudu, a která se nikterak bezprostředně nedotýká soudcovského rozhodování, zajímají prof. Pavla Šámala poznatky a názory soudců napříč celou justicí,“ dodává Tomíček.

Předseda NS Šámal navíc poskytl všem „svým“ soudcům i nové kapitoly Bílé knihy „Přísedící“ a „O vzdělávání“ a požádal je o případné reakce, které by mohl tlumočit a přednést na nejbližším grémiu předsedů krajských, vrchních a nejvyšších soudů s ministrem spravedlnosti. To proběhne během července.

(epa)