Hromadné žaloby budou soudit soudci s mimořádným oprávněním podle různé legislativy

Soudci u hromadných žalob rozhodnou, zda žalobu připustí. Budou kontrolovat advokáta, kterého mohou vyměnit. Vyberou si, zda půjde o proces typu opt-in nebo opt- out. Řízení povedou soudci krajských soudů nebo soudů speciálních kvůli složitosti procesu, uvádí se ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách, a to přesto, že ministerstvo spravedlnosti označuje princip těchto žalob za jednoduchý. U mezinárodních sporů se budou soudci řídit mezinárodním právem.

Podle legislativního odboru ministerstva spravedlnosti je princip hromadné žaloby jednoduchý, avšak následný proces mimořádně složitý. „Princip hromadné žaloby je  jednoduchý. Stejně jako se výroba a poskytování služeb v průběhu průmyslové revoluce a v navazujícím vývoji značně racionalizovaly – výrobci a poskytovatelé služeb tak mohou těžit ze značných úspor z rozsahu; stejně tak je nutné ,racionalizovat´ soudní řízení a vytvořit proces, v němž by také poškození v pozici žalobce mohli těžit z úspor z rozsahu,“ popisuje důvody macdonaldizace soudního procesu ministerstvo spravedlnosti.

Na jiném místě věcného záměru však ministerstvo spravedlnosti uznává značnou složitost a specifičnost budoucího řízení: „Z důvodu značných specifik charakteristických pro kolektivní řízení a pro jeho složitost bude řízení o hromadných žalobách probíhat před krajskými soudy nebo jinými k tomu speciálně určenými soudy  – např. vybrané krajské soudy, vybrané okresní soudy. Okresní soudy jakožto soudy obecné nejsou pro projednání takto procesně složitých kauz vhodné,“ stojí ve věcném záměru zákona o hromadných žalobách.

Stát se zbaví škůdců i žalobců a ušetří

O důvodech, proč stát navrhuje zavést tento instrument do českého právního systému Česká justice už informovala. Stát chce, aby lidé hromadně žalovali firmy, které jsou škůdci nad státy, poškozují zdraví, prostředí i peněženky obyvatel: „Jestliže se totiž poškozené osoby (spotřebitelé, lidé dotčení porušením životního prostředí, konkurenti atd.) nebrání protiprávnímu jednání škůdce, tento nemá důvod v protiprávní činnosti přestávat. Jde o ekonomický kalkul škůdce, kterému se jeho jednání vyplatí. Vědom si této faktické nepostižitelnosti svého jinak právem reprobovaného jednání, pokračuje škůdce v porušování práva. V právním řádu, který je jinak plný hmotněprávních ochranných norem, tak neexistuje účinný procesní prostředek, který by umožnil se proti již probíhajícímu jednání bránit a který by jako prevence reálně a účinně působil proti možnému protiprávnímu jednání pro futuro. Nejde přitom o nic jiného, než o projev zásady kde není žalobce, není soudce,“ rozepisuje důvody hromadných žalob stát zastoupený ministerstvem spravedlnosti.

Na jiném místě textu stát zase popisuje, jak se zbaví množství žalobců a kolik ušetří. Náklady na hromadné žaloby budou totiž převýšeny úsporou vzniklou koncentrací všech totožných řízení do jednoho: „Podle statistik ministerstva vyjde jedno řízení v civilních věcech v průměru na 5.415,- Kč v prvním stupni, rozhoduje-li okresní soud, v případě krajského soudu jakožto soudu prvního stupně je tato částka vyšší, cca 26.061,- Kč,“ vyčísluje ministerstvo.

Žalovat bude možné vše, kromě seznamu výjimek

Hromadnou žalobu bude podle návrhu možné podat ve všech oblastech, v nichž lze nároky uplatňovat cestou civilního soudního řízení. „A to až na určité výjimky, které budou taxativně vymezeny v zákoně. Věcná působnost zákona tak nebude téměř omezena a hromadná žaloba bude žalobou obecnou. Žalobou nebude prozatím možné uplatnit veřejná subjektivní práva – zejména z oblasti správního práva. Z povahy věci bude žaloba rovněž vyloučena ve věcech, které se projednávají podle zásad řízení nesporného  – věci, v nichž nelze uzavřít soudní smír,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti v návrhu věcného záměru.

Před samotným procesem bude muset soudce posoudit, zda žaloby splňuje podmínky: zda je hromadná, zda je správně reprezentována a zda je z povahy věci přípustná:  „Není-li v zákoně stanoveno jinak, budou se procesní podmínky řízení posuzovat podle obecného předpisu civilního procesu. Nad rámec podmínek pro řízení individuální bude však nutné splnit další podmínky,“ vysvětluje ministerstvo.

Podmínky přijetí hromadné žaloby jsou zejména: – Musí být dána adekvátní početnost skupiny pro konkrétní řízení tak, že řízení o individuálních nárocích by bylo nepraktické (podmínka početnosti – nummerosity). Konkrétní minimální počet členů skupiny se přitom udávat nebude, a bude tak na uvážení soudu, zda v konkrétním případě žalobu připustí. – Pro celou skupinu jsou skutkové a právní otázky společné (podmínka společné povahy – commonality). – Uplatňující se nároky prostřednictvím zástupce skupiny musejí být obdobného charakteru jako nároky všech členů skupiny (podmínka typizovanosti – typicality). – Skupina musí být reprezentována členem skupiny, který není ve střetu zájmů, a zastoupena advokátem, jehož zkušenosti a…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová