Exekutorská komora kritizuje Babišův postup v zastavování exekucí

Premiér Andrej Babiš Foto: archiv

Exekutorská komora kritizuje postup premiéra Andreje Babiše (ANO), který vyzval ministerstva a pět institucí a státních firem, aby u svých zaměstnanců přispěly k zastavení protiprávních exekucí vedených na základě neplatných rozhodčích nálezů. Komora krok označila za nekoncepční. V dnešní tiskové zprávě napsala, že s problémem by se měla vypořádat justice, ne mzdové účtárny. Zopakovala také požadavek na zavedení místní příslušnosti exekutorů. Podle ministerstva spravedlnosti mohou zaměstnavatelé pomoci zaměstnancům tím, že je na problematickou exekuci upozorní.

Premiér podle médií před měsícem požádal dopisem všechna ministerstva, policii, poštu, dráhy, finanční ředitelství a správu železnic, aby u svých zaměstnanců exekuce přezkoumaly a případné protiprávní srážky ze mzdy pomohly zastavit.

„Snaha přenášet toto břemeno na mzdové účtárny je znepokojující,“ uvedla nyní komora. Podle ní zaměstnavatele už teď zatěžuje administrativa spojená se srážkami ze mzdy a s problémem by se měla vypořádat podle judikatury justice. „Nikoliv plátci mzdy, kteří navíc pro zodpovědné posouzení nemají ani dostatek relevantních podkladů,“ dodala komora.

Ministerstvo spravedlnosti v reakci zdůraznilo, že konečné rozhodnutí je věcí exekutora a soudu. „To platí v každém případě,“ sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Ministerstvo však míní, že zaměstnavatelé mohou v těchto případech sehrát pozitivní roli. „Mají totiž ve svém mzdovém systému údaje i o exekučním titulu, protože strhávají svým zaměstnancům v rámci exekuce mzdu. Mohou tedy identifikovat exekuci založenou na rozhodčím nálezu a připomenout to příslušnému zaměstnanci,“ konstatoval mluvčí. Podle úřadu pak bude záležet na zaměstnanci, zda podá návrh na zastavení takové exekuce.

Podle komory by však neodborné zasahování „třetích osob“ mohlo vést k průtahům v řízení a zastavování exekucí by bylo jednodušší se zavedením místní příslušnosti soudních exekutorů.

Novelu exekučního řádu s místní příslušností a se slučováním exekucí navrhla skupina poslanců v čele s Piráty. Kabinet jejich záměr nepodpořil, podle něj by takzvaná teritorialita mohla ohrozit vymáhání pohledávek. Sněmovna debatu přerušila do doby, než vláda předloží vlastní úpravu exekučního postupu. V minulém volebním období zavedení místní příslušnosti dolní komora zamítla.

Premiér začátkem června na svém facebooku uvedl, že teritorialita a sloučení exekucí k jednomu exekutorovi jsou „v jádru správné“, musí se správně propojit a ministerstvo spravedlnosti na této úpravě „maká“. V neděli pak Babiš ve svém posledním týdenním facebookovém hlášení měl, že vláda schválila návrh zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, na podrobnosti odkázal ve svém červnovém textu.

Kabinet 1. července podpořil novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu, s místní příslušností ale nepočítá. Upravit se mají třeba poplatky a zálohy řízení, exekuce jednoho dlužníka by se mohly sloučit k jednomu exekutorovi. Předlohu projedná Sněmovna.

Společnost Člověk v tísni před čtvrt rokem spustila webovou aplikaci Doložkomat, která by mohla pomoci protiprávní exekuce odhalit. Dá se použít u rozhodčích nálezů z nesplacených spotřebitelských úvěrů a půjček, ale jen u některých věřitelů. Pokud je možné exekuci napadnout, rovnou se po zadání a vyhodnocení požadovaných údajů vygeneruje návrh na zastavení vymáhání. Když je případ složitější, aplikace odkáže na dluhové poradny na webu. Podle experta na dluhovou problematiku Daniela Hůleho ze společnosti Člověk v tísni by soudy měly „dodržovat zákony“ a tisíce nezákonných exekucí zastavovat samy.

Možnost zastavení případných nezákonných exekucí na důchody začala před několika týdny přezkoumávat také Česká správa sociálního zabezpečení. S návrhy se na soud obracel i poslanec Jan Farský (STAN), nebyl ale účastník řízení.

Podle mapy exekucí mělo v roce 2017 nějakou exekuci 9,7 procenta Čechů, tedy 863.000 lidí. Loni bylo podle Exekutorské komory v exekuci 822.000 lidí.

(čtk)