Podoba směrnice EU o reprezentativních žalobách je zatím nejasná, podle ČAK popis ministerstva „hrubě neodpovídá“ realitě

Jedním z hlavních úskalí institutu hromadných žalob je otázka jejich financování

V příštím týdnu proběhne v rámci pracovní skupiny Rady Evropské unie pokračování projednávání návrhu směrnice o reprezentativních žalobách. Podle zjištění České justice zatím vůbec není jasné, jakou variantu ČR v rámci Rady EU podporuje. Není tak zatím možné „sladit“ připravovanou evropskou legislativu s tuzemským návrhem zákona o hromadných žalobách. Vyplývá to i z informací ze zápisu jednání představenstva České advokátní komory (ČAK).

Uplynulé dny proběhla podle mluvčího stálého zastoupení České republiky při Evropské unii Petra Janouška poslední dvě jednání za účasti národních expertů. Podle předběžné informace finského předsednictví má být návrh směrnice projednán na tzv. COREPERu Výbor stálých zástupců (jedná se o klíčovou součást Rady pozn. red.) 20. listopadu a na Radě COMPET má být následně schválen obecný přístup. „Návrh směrnice předložila Evropská komise, přičemž obecný přístup Rady se bude v mnoha ohledech odlišovat – mj. pokud jde o kritéria pro kvalifikované subjekty, které budou moci hromadné žaloby podávat, dále rozlišování na domácí a přeshraniční spory, transpoziční lhůta atd.,“ sdělil Janoušek České justici.

Tuzemský návrh zákona o hromadných žalobách vrátila před měsícem Ministerstvu spravedlnosti Legislativní rada vlády k dopracování. „Máme potíže s hromadnými žalobami, je to asi moc radikální nebo revoluční. Předěláme to a uvidíme,“ uvedla k tomu na sněmu Soudcovské unie šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová.

Vládní experti varovali mimo jiné právě před tím, že je ukvapené přijímat legislativu, která bude muset být později sladěna s evropskou směrnicí o reprezentativních žalobách. V reprezentativním řízení má oproti investorskému charakteru hromadných žalob určitý subjekt širokou žalobní legitimaci a hájí zájmy určité skupiny osob. Nejčastěji se jedná o profesní organizace, veřejnoprávní subjekty (např. ombudsmana) či spolky.


Nejčastější výhrady odborníků k návrhu zákona o hromadných žalobách

  • investorský charakter
  • nedokončená evropská směrnice o reprezentativních žalobách
  • hrozba zneužití a byznys se žalobami
  • absence praxe v právu kontinentálního typu
  • opt-out (odhlašovací režim) a řízení s nejasně vymezeným předmětem
  • nesoulad s civilním procesním právem

Resort sice dříve uvedl, že při přípravě návrhu zákona o hromadných žalobách ohled na vznikající směrnici bral, podle více indícií ale zatím vůbec není jasné, jak budou reprezentativní žaloby v rámci EU vypadat. Dokazuje to i poslední zápis představenstva ČAK.

Emeritní prezident Rady evropských advokátních komor (CCBE) a předseda Sekce pro právo Evropské unie Antonín Mokrý uvedl, že Evropská rada bude v nejbližší době jednat o znění opravené či přímo přepracované směrnice o reprezentativních žalobách, přitom se uvažuje o koncipování různých alternativ, jež budou tzv. na výběr. „Jinak řečeno, tvrzení ze strany předkladatelů zákona v ČR, že tento je v relaci ke směrnici EU, hrubě neodpovídá, protože jednak tato směrnice není ještě přijata, jednak původní návrh doznal značných změn. Předseda doplňuje, že o této směrnici jednal na půdě velvyslance ČR při EU s vedením právního odboru, a tento stav, o kterém hovoří dr. Mokrý, byl i z jejich strany potvrzen,“ uvádí se doslova v zápise.

ČAK v daném směru důrazně upozorňuje na zbytečný předstih před předpokládanou úpravou z EU, navíc na probíhající proces ohledně budoucí rekodifikace civilního procesu, který s danou problematikou „nepochybně souvisí“. „Předseda připomněl, že na téma zcela zbytečných změn v rámci budoucí transpozice směrnice s představiteli ČR v EU hovořil v tom směru, aby na budoucí disproporce upozorňovali legislativce,“ stojí dále v zápisu z jednání představenstva.

Tuzemský návrh zákona představuje v českém civilním procesu revoluci, když zavádí institut hromadných žalob a zavádí i zneužitelný systém opt-out (odhlašovací žaloba). Největší výtka směřuje k tomu, že takový charakter hromadných žalob může sloužit ke konkurenčnímu boji. Výhrady má řada odborníků například k investorskému charakteru nebo vnucování ochrany tam, kde není veřejný zájem.

(epa)