Celníci a policie mají zadržovat poznávací značky a bránit v jízdě dlužníkům

Poskytnutí informace o nedoplatku na pokutě policistům nebude nově porušením mlčenlivosti podle daňového řádu Foto: archiv

Pravomoc zadržovat poznávací značky a bránit vozidlům v další jízdě kvůli nezaplaceným pokutám mají získat celníci a policisté. Budou tak moci učinit, i když je vozidlo firemní nebo když je řidič cizinec. Vyplývá to z návrhu novely zákona o Policii ČR a o Celní správě ČR. Podle důvodové zprávy je nový návrh namířen nejen proti českým občanům, ale zejména proti cizincům, které podle návrhu nelze exekuovat a mimo území ČR dohledat. Policie bude informovat obce a zastupitelské úřady. Téměř 60 % pokut je v současnosti neuhrazených.

Obecně je podle předkládací zprávy vymahatelnost pokut v ČR velmi nízká: „Důvodem předložení návrhu je dlouhodobě nedostatečná vymahatelnost pravomocně uložených pokut, zejména pokut uložených příkazem na místě Policií ČR nebo orgány celní správy. Pokud je ukladatelem pokuty uložené příkazem na místě Policie ČR, a pokuta není na místě uhrazena, jsou nezaplacené pokuty předávány v rámci tzv. dělené správy Celní správě ČR k vymožení. Neuhrazeno je téměř 60 % předaných pokut. Cca 70 % pokut předaných Policií ČR do dělené správy tvoří pokuty uložené podle zákona o silničním provozu, zákona o silniční dopravě a zákona o pozemních komunikacích,“ uvádí předkládací zpráva k návrhu novel doslova.

Důsledky: Porušování sociálních předpisů a špatné silnice

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

10

Irena Válová

Sdílejte
Předchozí článekKybernetická kriminalita v ČR stoupá, loni to bylo 8417 činů
Další článekÚstavní soud zrušil část zákona o odpovědnosti za přestupky
Irena Válová
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA. V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.