Proti rozhodnutí MS v Praze byla tento týden podána kasační stížnost, kterou se bude zabývat pátý senát Nejvyššího správního soudu Foto: pixabay

Exekuce prodejem nemovitosti by v krizi byla možná až u dluhů nad 100 tisíc, podpořili poslanci

Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí patrně změní. Vládní návrh v pondělí s některými úpravami doporučil sněmovnímu plénu schválit zrychleně ve stavu legislativní nouze ústavně-právní výbor. Z předlohy vypustil část o zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí. Nahradil ji souborem jiných úprav. Uvedl to zpravodaj Marek Výborný (KDU-ČSL). Sněmovna bude o podobě návrhu zákona hlasovat na schůzi, která začne v úterý.

Do konce června by se podle úprav podpořených výborem neměly provádět exekuce movitých věcí kromě případů, kdy s tím dlužník souhlasí nebo pokud jde o pohledávky na výživném a za újmy na zdraví a z úmyslných trestných činů. Stejně tomu bude podle pozměňovacího návrhu u exekucí nemovitostí v případě, že v ní má dlužník trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla možná až u dluhů nad 100.000 korun místo nynějších 30.000 korun.

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání by se podle úprav, jak je podpořil výbor, v širší míře odečítalo v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě.

Česká advokátní komora tvrdí, že navrhované změny v exekucích značně omezí vymahatelnost práva. Obavá se také možného uzavírání exekutorských úřadů. Plošné přerušení exekucí nemá přímou souvislost s epidemickou krizí a navíc zasáhne do práva vlastnit majetek a svobody podnikání celé řady osob nepřiměřeným způsobem, uvedla komora ve stanovisku.

Vláda původně navrhovala, aby se i bez souhlasu věřitelů až na výjimky zastavovaly exekuce, v nichž se v posledních třech letech nic nevymohlo. Věřitel by ale mohl zastavení odvrátit, pokud by složil zálohu na úhradu nákladů exekuce.

Předloha také předpokládá, že podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Budou také moci požádat do konce srpna insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu.

Vládní návrh zákona zmírní i podmínky pro některá oddlužení. Dlužník tuto možnost neztratí v případě starší insolvence ani v případě, pokud nebude kvůli koronavirové epidemii schopen splatit aspoň 30 procent výše svých dluhů, jak to vyžaduje nynější nový zákon účinný od loňského května. Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po účinnosti nového zákona, budou moci využít jeho ustanovení, podle kterého mohou požádat až o roční přerušení procesu. Právní výbor podpořil pozměňovací návrh, díky němuž se proces oddlužení otevře i jednotlivcům s dluhy z podnikání, tedy zejména živnostníkům.

Předloha přináší také další změny. Soudy budou moci promíjet i ty procesní lhůty, u nichž to nynější předpisy vylučují, například pro podání dovolání, kasační stížnosti a žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Podle kritických hlasů z justice ale ministerský návrh neodpovídá požadavkům, které měli předsedové soudů.

Orgány právnických osob budou moci rozhodovat s využitím technických prostředků nebo per rollam i v případech, že tyto možnosti nemají uvedeny v zakladatelské smlouvě. Pokud členům orgánů skončí funkční období, automaticky se prodlouží, budou možné i takzvané kooptace jinými členy. Prodlouží se také lhůta pro projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace. Místo do poloviny roku to bude možné do tří měsíců po ukončení mimořádných opatření.

(čtk, epa)