Pro riziko možné podjatosti musel senát z logiky věci ústavního soudce Jaromíra Jirsu z rozhodování vyloučit. Foto: Eva Paseková

Odsouzený právník Palko měl ústavnímu soudci Jirsovi půjčit 1,5 milionu. Teď ho obvinil z podjatosti

Ústavní soudce Jaromír Jirsa čelí nařčení právníka a podnikatele Daniela Palka z toho, že neoznámil svoji podjatost, když rozhodoval o jeho ústavních stížnostech. Palko tvrdí, že se soudcem Jirsou udržoval dlouholetý přátelský vztah, dokonce mu měl půjčovat peníze. Soudce Jirsa nařčení odmítl pro Českou televizi (ČT), která o případu informovala jako první.

Palko, majitel firmy BSP Lawyer Partners, se na Ústavní soud (ÚS) obrátil ve své trestní věci poprvé minulý rok v květnu. Ve stížnosti tvrdil, že byla porušena jeho práva, neboť byl odsouzen nezákonnými soudci a v rozporu s důkazy. Konkrétně namítal, že v jeho trestní věci zasahoval nepřípustně do pravomocí nalézacího Městského soudu v Praze (MS) odvolací Vrchní soud v Praze (VS). Ten poté, co senát MS v Praze napotřetí Palka zprostil obžaloby, rozhodl o změně senátu. Po této změně pak nový senát MS odsoudil Palka k pěti letům za podvod. „Má za to, že odvolací soud ve svém usnesení ze dne 12. 7. 2018 sp. zn. 4 To 15/2018, jímž potřetí zrušil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o přikázání věci jinému senátu Městského soudu v Praze podle § 262 trestního řádu, nerespektoval ustálenou judikaturu Ústavního soudu, tudíž toto přidělení věci jinému senátu bylo nezákonné. Domnívá se, že Vrchní soud v Praze postup podle § 262 trestního řádu nedostatečně odůvodnil, neboť se omezil pouze na obecný výčet tvrzených vad. Stěžovatel dále uvádí, že po uvedeném rozhodnutí vrchního soudu o přidělení věci jinému senátu městského soudu byla věc přidělena předsedkyni senátu Mgr. Denise Durdíkové. Namítá, že nelze dovodit, jakým způsobem byla věc přidělena právě této soudkyni, nejasná je podle něj i změna přísedících. Za nezákonné považuje i přidělení věci senátu na Nejvyšším soudu, neboť v jeho věci rozhodovali mj. soudci JUDr. Vicherek a JUDr. Doležel, kteří byli určení JUDr. Mazákem, jenž však byl z projednání věci vyloučen,“ uvádí se ke stížnosti v rozhodnutí ÚS I. 1424/21 z 20. července minulého roku.

O stížnosti rozhodoval senát ve složení Tomáš Lichovník, Vladimír Sládeček a Jaromír Jirsa. Senát stížnost odmítl, když mj. konstatoval, že rozhodnutí o přikázání věci jinému senátu městského soudu bylo odůvodněné a opodstatněné. „Stěžejní důvod pro tento závěr spočívá především v tom, že vady vytýkané vrchním soudem se v postupu nalézacího soudu vyskytovaly opakovaně, navzdory předchozím výtkám ze strany odvolacího soudu. Za daných okolností tak již vrchnímu soudu v podstatě nezbyla jiná možnost, jak zajistit zachování zákonnosti (zejména v podobě respektování zásady volného hodnocení důkazů), než postupovat právě podle § 262 trestního řádu,“ stojí v odůvodnění rozhodnutí, jehož zpravodajem byl soudce Vladimír Sládeček.

Měl soudci darovat kolo a trávit s ním čas

Krátce poté, co Palko podal tuto ústavní stížnost, byl za asistence policie dodán do výkonu trestu. Proti tomu směřovala jeho druhá ústavní stížnost, kterou v březnu letošního roku odmítl pro opožděnost sám soudce Jirsa.

A v dubnu pak na ÚS dorazily dvě další Palkovy ústavní stížnosti: jedna směřovala proti rozhodnutí z července minulého roku a druhá proti tomu březnovému. Obě stížnosti spojil ÚS rozhodnutím pléna v jednu 26. dubna. V obou těchto stížnostech totiž Palko, známý z kampaně na vymáhání koncesionářský poplatků pro Českou televizi, zpochybňuje nestrannost soudce Jaromíra Jirsy. Rozhodovat tak bude senát soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře. Třetím soudcem by měl být některý ze členů prvního senátu, kterého je členem i Jaromír Jirsa.

Palko tvrdí, že ho s Jaromírem Jirsou pojí dlouhodobý přátelský vztah, který se datuje nejméně od roku 2007. Původně kolegiální vztah, kdy Palko měl s Jirsou řešit otázky elektronizace justice (především s ohledem na Palkovo angažmá při vymáhání nezaplacených koncesionářských poplatků ČT) přerostl ve vztah přátelský, kdy spolu měli trávit i volný čas. Palko uvádí, že Jirsovi měl i občasně finančně vypomáhat a konkrétně uvádí (a výpisy z účtů dokládá) půjčku 1,5 mil. Kč z roku 2011, kterou měl Jirsa ze svého účtu a z účtu manželky splatit v roce 2013. Dále měl Palko Jirsovi údajně darovat kolo v hodnotě 70 tis. Kč a zajišťovat lékařskou péči pro rodinného příslušníka.

Soudce Jaromír Jirsa nařčení odmítá Foto: Ústavní soud

Vedle v ČT zmíněné emailové komunikace z roku 2009, která se týká právě stavu řízení o žalobách na neplacení koncesionářských poplatků ČT, však uvádí z pohledu možné podjatosti i jiný důkaz. Jedná se o sdělení Jirsy z roku 2013, adresované tehdejšímu místopředsedovi MS v Praze Tomáši Mottlovi, v němž uvádí, že se cítí podjatý ve věci, v níž figuruje Palkova společnost. „JUDr. Palko je můj dlouholetý známý, s nímž udržuji občasné styky i v současné době. Protože existuje objektivní skutečnost, pro kterou by mohly vzniknout pochybnosti o mé nepodjatosti, navrhuji, abyste podle ustanovení § 15 odst 2 o.s.ř. určil jiného soudce k projednání této věci,“ měl napsat 25. dubna 2013 Jirsa Mottlovi. Mottl pak měl týž den určit k projednání věci jinou soudkyni.

Sejít se měli ještě loni

Palko také tvrdí, že se s ním měl Jirsa údajně osobně sejít ještě v březnu minulého roku a měli spolu probírat možnosti obrany, včetně podání ústavní stížnosti. „Při této příležitosti soudce Jirsa žalobci sdělil, že v případě přidělení věci do svého senátu I., se bude muset vyloučit,“ uvádí se ve stížnosti. Jako důkaz, že schůzka proběhla, má sloužit SMS, kamerové záznamy, údaje na recepci a také údajný svědek setkání.

Podle Palka toto vše svědčí o podjatosti Jirsy, který se měl z projednávání případu vyloučit. On sám pak podjatost nenamítal, neboť počítal s tím, že se Jirsa sám vyloučí.

Ve stížnosti pak Palko spekuluje, že důvodem, proč se Jirsa nakonec nevyloučil, ačkoliv měl podle něj zákonnou povinnost tak učinit, je skutečnost, že mohl vztah začít vnímat negativně. „Nabízí se proto spekulace, zda např. dlouhodobý původně přátelský vztah mezi soudcem Jirsou a stěžovatelem nebyl v pozdějším období z různých soukromých i obchodních či jiných majetkových důvodů vnímán soudcem Jirsou ve skutečnosti negativně,“ uvádí se v ústavní stížnosti.

„Podjatý jsem nebyl a rozhodl jsem podle zákona v neprospěch nespokojeného účastníka,“ sdělil Jirsa ČT. Podle informací České justice žádá Palko veřejné projednání své stížnosti a nyní již, bude-li třetím soudcem do senátu určen právě Jirsa, jeho podjatost namítá a žádá o určení jiného soudce.

Eva Paseková