Ombudsman ministerstva spravedlnosti Petr Dohnal v březnu uzavřel, že na Okresním soudu v Mělníku docházelo ze strany bývalého předsedy soudu Oldřicha Kajzra k nevhodnému a obtěžujícímu chování vůči některým zaměstnankyním. Část zaměstnanců soudu se nyní ve společném prohlášení ohradila proti tomu, že by atmosféra na soudu byla „toxická“ a vyjádřili podporu současnému vedení. Případ prověřuje policie pod dohledem státního zastupitelství.
Dopis zaměstnanců mělnického soudu České justici poslala vyšší soudní úřednice Kristýna Vacková. Kdo ho podepsal, ale sdělit odmítla. „V této věci nadále odkazujeme na vedení soudu, jemuž byl seznam předán. Má naši plnou důvěru při nakládání s interními záležitostmi, včetně tak citlivých údajů, jakými jsou osobní podpisy zaměstnanců,“ uvedla Vacková.
Podle autorů dopisu byl dokument s údajně 50 podpisy předán vedení soudu. Zaměstnanci, kteří stojí za současným vedením soudu, nesouhlasí s popisem situace na mělnickém soudu. Ve stanovisku například uvádějí: „Zároveň považujeme za důležité jednoznačně uvést, že pokud má kterýkoli zaměstnanec či zaměstnankyně soudu nebo osoba z řad veřejnosti pocit, že se setkává s nevhodným chováním, bezprávím či násilím, neměla by takovou situaci přehlížet ani bagatelizovat. Tyto skutečnosti je správné a nezbytné oznamovat, a to ať už vedení soudu, Ministerstvu spravedlnosti, nebo příslušným orgánům činným v trestním řízení,“ stojí v dopise.
Ombudsman popsal narušování osobní zóny
Ombudsman Petr Dohnal na soud dorazil letos 5. března na pokyn ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Vedl individuální rozhovory se zaměstnankyněmi, soudkyněmi, justiční stráží i samotným Oldřichem Kajzrem. Podnětem byla zpověď zaměstnankyň pro Českou justici. Ty tvrdily, že se k nim bývalý předseda choval nevhodně a také se jich často dotýkal. Jejich jména redakce zná, vystoupit pod svým jménem ale kvůli obavám z následků takového jednání odmítly.
O případ se již zajímá i úřad Veřejného ochránce práv. „Problematikou sexuálního obtěžování se zabýváme jako jednou z forem diskriminace a z našich poznatků vyplývá, že v této oblasti stále přetrvává tzv. underreporting, tj. že se oběti zdráhají oznamovat případy obtěžování. Jednou z překážek je neznalost možností obrany,“ uvedla vedoucí odboru rovného zacházení Jana Kvasnicová.
Ombudsman ve zprávě z šetření popsal, že část žen vnímá Kajzrovo jednání jako dlouhodobě obtěžující. „Při rozhovoru dotyčný neustále narušuje jejich intimní zónu, dotýká se jich a sahá jim na ucho,“ stojí ve zprávě ombudsmana. Některé ženy podle dokumentu hovořily také o „tření ucha“ či sahání na vlasy.
Podle Dohnala se některé zaměstnankyně bývalému předsedovi snažily vyhýbat. „Když ho již z dálky slyší, tak se schovávají v různých kancelářích u kolegyň,“ zaznamenal ve zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Výpovědi žen podle něj potvrzovali i někteří příslušníci justiční stráže. Ti uvedli, že na kamerových záznamech opakovaně viděli, jak Kajzr přistupuje do bezprostřední blízkosti zapisovatelek, pokládá jim ruce na ramena nebo jim sahá na uši a vlasy.
Ombudsman doporučil zvážit výtku
Na základě šetření Dohnal uzavřel, že „u Mgr. Oldřicha Kajzra prokazatelně docházelo k jednání, které část žen vnímala velmi negativně, jako jednání nevhodné, obtěžující a nepříjemné“. Současně doporučil předsedkyni soudu Markétě Martincové provést s Kajzrem vytýkací pohovor a zvážit uložení výtky. Martincová následně uvedla, že pohovor proběhl, výtku ale uložit nelze kvůli obecnosti zjištění a absenci konkrétního vymezení skutků.
Kajzr pochybení odmítl. Ombudsmanovi uvedl, že je „obecně přátelský a pomáhající typ člověka“ a že „občas někomu tzv. cvrnkne do ucha“.
Část zaměstnankyň popsala České justici atmosféru na soudu jako toxickou. Dvě bývalé zaměstnankyně soudu se s redakcí také po vydání úvodního článku o obtěžování spojily písemně a uvedly, že kvůli pracovnímu prostředí na soudu odešly věnovat se jiným právnickým profesím. „Sama jsem pracovala na Okresním soudu v Mělníku v letech minulých, většinu času v týmu pana magistra Kajzra. Vše, co je v článku popsáno, jsem na vlastní kůži zažila taky. Nerespektuje osobní prostor, má vulgární narážky a když se žena ohradí, tváří se, že jde o legraci a že by žena neměla být tak úzkoprsá. Byl schopný ženu osahávat v kanceláři, kde jsou další kolegyně, ale lepší území pro něj bylo v jednací síni, mezi jednáními,“ uvedla například jedna z bývalých zaměstnankyň.
Část zaměstnanců nesouhlasí
S tím ale nyní nesouhlasí část zaměstnanců Okresního soudu v Mělníku. V čerstvém stanovisku zaslaném České justici, ministerstvu spravedlnosti a vedení Krajského soudu v Praze uvedli, že se s uvedeným popisem atmosféry na soudu neztotožňují. „Takový popis však neodpovídá zkušenostem mnoha z nás, kteří na soudu pracujeme a kteří se v pracovním prostředí necítíme ohroženi ani omezováni ve výkonu své práce,“ stojí ve stanovisku zaměstnanců.
Zaměstnanci zároveň uvedli, že jejich cílem „není zpochybňování práva kohokoli reálně dotčeného ozvat se či hledat ochranu“ a že „jednoznačně podporují oznamování jakéhokoli skutečného bezpráví“. Dodali, že reagují „na články na České justici, které podle nich zobecňují obraz pracovního prostředí, se kterým se podepsaní zaměstnanci neztotožňují.
Zaměstnanci hájí průběh šetření
Ve stanovisku zaměstnanci zároveň hájí průběh šetření ombudsmanem, proti kterému se vyslovila část zaměstnankyň. Podle nich postup vedení soudu i ombudsmana ministerstva spravedlnosti probíhal „korektně, profesionálně a s respektem k jednotlivým zaměstnancům“.
„Výslovně uvádíme, že při jednáních s ombudsmanem byl přítomen výhradně on sám; žádní další zaměstnanci soudu ani jiné třetí osoby se těchto jednání neúčastnili. Jednání probíhala individuálně a důvěrně. Zaměstnanci, kteří se v době šetření nenacházeli na pracovišti, se k věci z vlastní iniciativy vyjádřili písemně, svá vyjádření předali v zapečetěné obálce ombudsmanovi, uvedli své kontaktní telefonní číslo a byli následně ombudsmanem individuálně telefonicky kontaktováni,“ stojí v prohlášení.
Současně zaměstnanci uvedli, že „toxická atmosféra na našem soudu nikdy nepanovala“.
