Muž tvrdí, že je obětí zločinu. Proto žádá od státu peněžitou pomoc oběti trestného činu. Byl násilím vystěhovaný z pokoje na ubytovně. Jenže žádný čin, ve kterém je muž poškozený či oběť, policie nezjistila. V jeho pokoji se odehrál deratizační zásah kvůli vysokému zamoření štěnicemi. Muž argumentuje presumpcí oběti a obhajitelným tvrzením, jak je soudy u některých trestných činů používají. U Nejvyššího správního soudu neuspěl.
Dotyčný trvá na tom, že se 22. ledna loňského roku stal obětí trestného činu. Proto mu náleží peněžitá pomoc jako oběti trestného činu. O tu žádal ministerstvo spravedlnosti. A to přesto, že policie mu zaslala přípis, že v jeho věci „nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení“.
Obětí trestného činu se měl stát tím, že byl zmíněného dne nuceně vystěhovaný z pokoje v ubytovně, který dlouhodobě obýval se svou matkou.
Trestný čin ani oběť policie nezjistila
Ministerstvo spravedlnosti jeho žádost o peněžitou pomoc deset tisíc korun měsíčně zamítlo. Podle krajského ředitelství policie nefiguroval v žádné trestní věci jako poškozený nebo oběť.
S takovým závěrem se ztotožnil i Městský soud v Praze. Ministerstvo nemá žádnou informaci, že je muž obětí trestného činu. A ani ministerstvo ani soud nejsou oprávnění k posouzení, zda byl spáchaný trestný čin. To může hodnotit jen orgán činný v trestním řízení.
Být oběť neznamená, že jiného odsoudí
Jenže muž si stojí za svým tvrzením a podal kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Uvedl, že ze zákona o obětech trestných činů nevyplývá, že musí nutně figurovat v nějaké trestní věci jako poškozený. „Pojem oběti je třeba vykládat materiálně a v souladu se zákonem stanovenou presumpci postavení oběti,“ upozornil muž Nejvyšší správní soud.
Poté vyjmenoval směrnice Evropského parlamentu i Rady, které nevážou postavení oběti na zahájení trestního stíhání podezřelé osoby. Osobu lze podle něho považovat za oběť, aniž by byl někdo další stíhaný nebo odsouzený. Městský soud nesprávně dovozuje, že podle zákona o obětech trestného činu musí existovat rozhodnutí nebo výsledek vyšetřování orgánů.
Je to prostě obhajitelné tvrzení, říká muž
Městský soud ani ministerstvo si podle muže neověřily, jaký je skutečný procesní stav věci u orgánů činných v trestním řízení. „Skutkový stav podle stěžovatele nebyl spolehlivě zjištěný,“ shrnuje jeho stížnost NSS.
Na to ministerstvo spravedlnosti odpovědělo, že „skutkový stav zjistilo dostatečně“. Stěžovatel není obětí trestného činu, a tudíž ani oprávněným žadatelem o poskytnutí peněžité pomoci, napsalo Nejvyššímu správnímu soudu.
Na to muž v replice argumentoval, že podstatné je, zda „tvrzení, že stěžovatel je obětí trestného činu, je obhajitelné“. Podle něho tomu tak je.
Mohlo by vás zajímat
Soud: Šetření musí prokázat, že se stal trestný čin
Za jednání, jehož se cítí být muž obětí, není nikdo uznaný vinným neb zproštěný viny, zopakoval v rozhodnutí Nejvyšší správní soud. V takové případě ale musí výsledky šetření umožnit závěr o tom, že se přesto stal trestný čin. A to bez důvodné pochybnosti, vysvětlil Nejvyšší správní soud
Podle vyrozumění obvodního ředitelství policie pro Prahu 3 a krajského ředitelství policie Praha ale žádný trestný čin nebyl spáchaný. Je to výsledek šetření policie v ubytovně, kde muž pobýval.
V pokoji zasáhli proti štěnicím, věci uskladnili
Policie zjistila, že v mužem obývaném pokoji byl dne 22. 01. 2025 provedený zásah deratizační firmou z důvodu vysokého zamoření štěnicemi.
„V důsledku tohoto zásahu byl pokoj dále neobývatelný. A to do doby jeho důkladné sanace, naplánované v pravidelných intervalech až do 28. 2. 2025. Majetek stěžovatele byl uschován ve skladovacích prostorách ubytovny,“ cituje NSS z přípisu policie.
Skutek byl zjištěný dostatečně
Účelem řízení o peněžité pomoci obětem není odhalení trestné činnosti ani odsouzení a potrestání pachatele, upozornil Nejvyšší správní soud.
Za situace, která nastala, neměl městský soud důvod vytýkat ministerstvu „nedostatečně zjištěný skutkový stav“. Na základě uvedených podkladů nemohl učinit závěr, že byl spáchaný trestný čin. Již vůbec jej nemohl učinit bez důvodné pochybnosti, uzavřel NSS a kasační stížnost zamítl.
