Návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) na zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestné činnosti naráží na kritiku. Bývalý náměstek ministra ze stejného resortu Karel Dvořák (STAN) uvádí, že jde o výjimku bez jasných mantinelů. Velvyslanec Ukrajiny v ČR Vasyl Zvaryč dodává, že to nesmí vytvářet dojem, že za nárůstem kriminality stojí právě cizinci, a konkrétně Ukrajinci. V Česku se ve věznicích nachází 19 tisíc osob, z toho necelých pět set jsou Ukrajinci.
„Do trestního řádu vkládáte obecnou výjimku bez jasných mantinelů. Usilujete o to, aby se veřejnost dozvídala již v počátečních stádiích trestního řízení informaci o státní příslušnosti osoby, vůči které se řízení vede. Tento člověk může být nevinný, pořád přece platí presumpce neviny,“ píše exnáměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák na síti X.
„Uvádíte navíc veřejnost v záměrný omyl, již nyní služba kriminální policie a vyšetřování agregované statistiky o míře zapojení cizích státních příslušníků do kriminality vede a zveřejňuje. Každý se tak může dozvědět, že Ukrajinci nejsou pro ČR bezpečnostním problémem,“ dodává Dvořák.
Ze statistik vyplývá, že kriminalita cizinců se na té celkové podílela loni z 12,1 procenta. Ukrajinci loni spáchali 5,4 procenta ze všech trestných činů, což při jejich počtu okolo 600 tisíc podle policie neznamená významné riziko.
„Riziko selektivního zveřejňování, posilování stereotypů a nedostatečné ochrany osobních údajů kritizují i instituce v připomínkovém řízení včetně ÚOOÚ, Úřadu vlády a Ministerstva zdravotnictví. Nebo to můžete udělat ještě jinak. Ať se státní příslušnost zveřejňuje vždycky, lidé by přece měli vědět, že 90 % trestné činnosti páchají čeští občané,“ uzavírá bývalý náměstek ministra spravedlnosti.
„Transparence je zásadní. Veřejnost by měla mít informace jak o Češích, tak o cizincích, ale pouze ve vzájemném procentuálním poměru. Nesmí se však vytvářet dojem, že za nárůstem kriminality stojí právě cizinci, a konkrétně Ukrajinci. To totiž neodpovídá skutečnosti,“ dodává velvyslanec Ukrajiny v ČR Vasyl Zvaryč.
Co navrhuje ministr Tejc
Tejc dříve vysvětloval navrženou změnu tak, že kvůli neinformovanosti se objevují různé spekulace. Podle důvodové zprávy k návrhu je novinka konstruovaná jako výjimka ze zákazu zveřejnění údajů o tom, proti komu se vede trestní řízení. Orgány činné v trestním řízení mají mít „v odůvodněných případech“ možnost informovat o státní příslušnosti – tedy nikoliv etnickém původu – podezřelého nebo obviněného, aby se zabránilo šíření zavádějících informací. Zpráva výslovně uvádí, že změna reaguje především na narůstající projevy předsudečné nenávisti, která pravidelně přičítá trestnou činnost příslušníkům minorit.
Podle posledních statistik Vězeňské služby je nyní v českých věznicích celkem 18 892 vězňů, z toho 1632 cizinců. Z měsíčního statistického hlášení vyplývá, že ke konci května nejvíce vězněných cizinců pocházelo ze Slovenska, a to 495. Následovalo 492 Ukrajinců, 98 Poláků a 85 Vietnamců. Z 492 Ukrajinců bylo 156 odsouzených k odnětí svobody, 335 obviněných ve vazbě a jeden chovanec detenčního ústavu.
Sledujte spíše státní příslušnost obětí
Podle expertky na předsudečné násilí Kláry Kalibové není plánovaná změna ani potřebná, ani založená na faktech. „Státní příslušnost pachatelů je již nyní policií sledována a zveřejňována tam, kde to dává smysl – u přeshraniční trestné činnosti, při pátrání, u mezinárodní spolupráce,“ napsala v reakci advokátka Kalibová, ředitelka právnické organizace In Iustitia. Stát by se měl podle ní naopak zaměřit na sledování státního občanství obětí. To má význam pro tvorbu odpovědné trestní politiky.
Právnička připomněla, že o stavu kriminality i podílu cizinců na ní policisté souhrnně informují v ročence. „Občané Ukrajiny se podle vyjádření policie na trestné činnosti podílejí především trestnými činy souvisejícími s pobytem či trestnými činy souvisejícími s užitím návykové látky. Násilnou trestnou činnost páchají zejména vnitrokomunitně,“ podotkla. Poukázala i na to, že podle statistik cizinecké kriminality jsou Ukrajinci na sedmém místě – na prvních třech místech figurují Bulhaři, Slováci a Gruzínci.
