Veřejnost má podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) právo vědět, že Ukrajinci v Česku páchají trestné činy, a to včetně těch nejzávažnějších. Upozornil, že v českých věznicích je v současnosti 496 Ukrajinců. To podle něj představuje nárůst o téměř 120 procent od roku 2022, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Tejc takto zdůvodnil předloženou novelu trestního řádu, která má policii nově umožnit zveřejňovat státní příslušnost pachatelů. V Česku je nyní zhruba 19 tisíc vězňů.
„V roce 2022 bylo v českých věznicích 226 Ukrajinců. Letos už jich máme 496, to je nárůst téměř o 120 procent. Tito pachatelé jsou zastoupeni všemi druhy trestné činnosti včetně té nejzávažnější. I tato fakta si veřejnost zaslouží znát. Transparentnost není projevem předsudků, je to projev respektu k občanům této země,“ řekl ministr na síti X. Doplnil, že chránit by se měla identita obětí a oznamovatelů trestné činnosti, nikoliv pachatelů.
Nejvíc Slováků, pak až Ukrajinci
Podle posledních statistik Vězeňské služby je nyní v českých věznicích celkem 18 892 vězňů, z toho 1632 cizinců. Z měsíčního statistického hlášení vyplývá, že ke konci května nejvíce vězněných cizinců pocházelo ze Slovenska, a to 495. Následovalo 492 Ukrajinců, 98 Poláků a 85 Vietnamců. Z 492 Ukrajinců bylo 156 odsouzených k odnětí svobody, 335 obviněných ve vazbě a jeden chovanec detenčního ústavu.
Tejc dříve vysvětloval navrženou změnu tak, že kvůli neinformovanosti se objevují různé spekulace. Podle důvodové zprávy k návrhu je novinka konstruovaná jako výjimka ze zákazu zveřejnění údajů o tom, proti komu se vede trestní řízení. Orgány činné v trestním řízení mají mít „v odůvodněných případech“ možnost uvést státní příslušnost podezřelého nebo obviněného, aby se zabránilo šíření zavádějících informací.
Ohrožení pod vlivem a opilství
Podíl cizinců na evidované kriminalitě popsal ve svojí poslední publikaci i Miroslav Scheinost v Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Detaily jsme obsáhle popsali na České justici. Mírný, ale zatím trvající nárůst zaznamenal od roku 2022. Korespondovalo to s růstem počtu cizinců žijících v Česku.
Počet zjištěných trestných činů spáchaných cizinci mezi léty 2023 a 2024 meziročně narostl o 307 trestných činů. Procentní podíl cizinců na celkových počtech skutků vzrostl o 1,1 % a na počtu stíhaných osob o 0,2 %.
Podle výzkumníka bylo nejčastějším trestným činem cizinců ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství. Na druhém místě se umístilo maření výkonu úředního rozhodnutí. Za ním padělání veřejné listiny, následované nedbalostními dopravními nehodami.
Obecně více Ukrajinců znamenalo více pachatelů
Co se týče státní příslušnosti, obsadili první příčku Ukrajinci. V roce 2024 jich bylo stíhaných 3842. Následovali Slováci a Poláci.
„K značnému vzestupu došlo ve srovnání s rokem 2022 u Ukrajinců, což je obecně dáno nárůstem jejich počtu v ČR,“ dodal výzkumník. Z hlediska skladby pachatelů stoupl počet stíhaných mužů. U občanů dalších států napočítal meziroční pohyby směrem nahoru v řádu desítek. Naopak poklesl počet stíhaných Moldavanů.
Mohlo by vás zajímat
Počet vězňů stabilní, vazby vedli Slováci
Počty odsouzených a vězněných cizinců byly podle výzkumníka „relativně stabilní“. Podíl vězněných cizinců na celkovém počtu vězněných osob činil v roce 2014 celkem 8,3 %, v roce 2020 pak 8,5 %, a v roce 2024 klesl na 8,2 %.
Naopak vysoké počty zaznamenal u cizinců ve vazbě. Jejich podíl v roce 2024 činil 26,3 % (v roce 2023 to bylo 31 %). Bylo to dané tím, že u cizinců se vazba využívá častěji z obav, že uprchnou nebo se budou skrývat.
V počtu osob ve vězení a ve vazbě nepřevažovali Ukrajinci – jak už zaznělo – nýbrž Slováci. Teprve za nimi následují Ukrajinci a Vietnamci. „Občané těchto států dohromady tvořili 60,4 % vězeňské populace cizinců, což je nárůst proti předchozím letům (2023: 56,7 %, 2022: 58,6 %, 2021: 59,4 %),“ upozorňoval nedáno zesnulý Scheinost.
Role statistiky a předsudky
Ke konci loňského roku žilo v Česku podle předběžných dat Českého statistického úřadu celkem 1 131 197 cizinců. Z nich 54 procent tvoří Ukrajinci, dále následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Policie v lednu na bilanční konferenci k loňské kriminalitě uvedla, že trestná činnost cizinců se držela zhruba na stejné úrovni jako v předchozích letech – činila 12,1 procenta z celkové kriminality.
Policejní prezidium tehdy podotklo, že při počtu více než 600 000 Ukrajinců na českém území je logické, že jejich podíl na páchání trestné činnosti tomu bude do určité míry odpovídat. Ukrajinci loni spáchali 5,4 procenta ze všech trestných činů.
Podle expertky na předsudečné násilí Kláry Kalibové není plánovaná změna ani potřebná, ani založená na faktech. „Státní příslušnost pachatelů je již nyní policií sledována a zveřejňována tam, kde to dává smysl – u přeshraniční trestné činnosti, při pátrání, u mezinárodní spolupráce,“ napsala v reakci advokátka Kalibová, ředitelka právnické organizace In Iustitia. Stát by se měl podle ní naopak zaměřit na sledování státního občanství obětí. To má význam pro tvorbu odpovědné trestní politiky.
Právnička připomněla, že o stavu kriminality i podílu cizinců na ní policisté souhrnně informují v ročence. „Občané Ukrajiny se podle vyjádření policie na trestné činnosti podílejí především trestnými činy souvisejícími s pobytem či trestnými činy souvisejícím s užitím návykové látky. Násilnou trestnou činnost páchají zejména vnitrokomunitně,“ podotkla. Poukázala i na to, že podle statistik cizinecké kriminality jsou Ukrajinci na sedmém místě – na prvních třech místech figurují Bulhaři, Slováci a Gruzínci.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření expertky na předsudečné násilí Kláry Kalibové.
