Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) neuspěl s kárnou žalobou na pražskou exekutorku Zuzanu Grosamovou. Požadoval pro ni pokutu 400 tisíc korun za nečinnost při zastavování drobných exekucí. Žena podle něj nechránila práva dlužníků a zároveň poskytla výhodu věřitelům.
Celý případ doprovázely velmi neobvyklé okolnosti, které ministerstvo označilo za obcházení zákona. Kárný senát ale dospěl k závěru, že se skutek nepodařilo prokázat. Grosamová zdůrazňovala, že se držela zákonného postupu. Tejc se může proti dnešnímu rozhodnutí pražského vrchního soudu ještě bránit odvoláním.
Podivné fronty „dobrodinců“ na konci roku
Jádrem sporu bylo dění na Exekutorském úřadu Praha 6 na konci roku 2021. Právě tehdy se měla začít uplatňovat novela o zastavování tzv. bagatelních (drobných) exekucí. Těsně předtím, než zákon nabyl účinnosti, se ale u pokladny úřadu začaly tvořit fronty neznámých lidí.
Tito lidé hradili drobné částky mezi 50 a 200 korunami v běžících řízeních. Pokladní doklady sice zněly na jména dlužníků, ministerstvo je však přesvědčeno, že dlužníci peníze ve skutečnosti nesložili. Někteří z nich totiž v tu dobu byli ve vězení. Podle žaloby měly tyto vklady uměle udržet exekuce při životě, čímž exekutorka údajně nadržovala věřitelům na úkor dlužníků.
Účelovost se nepodařilo prokázat
Kárný senát pod vedením Radky Šimkové však dospěl k jinému závěru. „Soudní exekutor je povinen přijímat plnění i od třetích osob,“ konstatovala soudkyně. Podle ní mohl zvýšený zájem o platby souviset i s končícím „milostivým létem“, tedy obdobím mimořádných úlev pro dlužníky.
Soud zdůraznil, že chybí přímé důkazy o tom, že by exekutorka jednala se záměrem poškodit zákon. „Nebylo prokázáno zejména to, že toto jednání bylo vedeno účelově za účelem zvýhodnit oprávněného,“ uvedla Šimková. Podle rozsudku má stát Grosamové nahradit náklady, které na kárné řízení vynaložila.
270 plateb vs. 51: Statistika, která budí pochyby
Ministerstvo spravedlnosti přitom operovalo s drtivými čísly. Mezi 27. a 30. prosincem 2021 přijal úřad Grosamové na 270 hotovostních plateb. Pro srovnání – za celý následující měsíc jich bylo pouze 51.
„Tento jev výrazně vybočoval z obvyklého fungování exekutorského úřadu. Jednalo se o velmi neobvyklou a podezřelou situaci,“ argumentovala zástupkyně ministerstva. Podle ní bylo nepravděpodobné, že by stovky lidí běžely mezi Vánocemi a Silvestrem platit dluhy, kterých by je státní novela v lednu stejně zbavila.
„Žaloba stojí na vodě,“ brání se exekutorka
Sama Zuzana Grosamová jakékoli pochybení rezolutně odmítá. Ve své závěrečné řeči uvedla, že i kdyby jí situace přišla podezřelá, neměla ze zákona jinou možnost než platby přijmout. „Musím se řídit zákony, což taky dělám. Nemůžu předvídat, s čím možná bude mít ministerstvo spravedlnosti problém,“ podotkla s tím, že kárná žaloba podle ní stojí „na vodě“.
Její advokát navíc upozornil na promlčení věci a fakt, že v té době neexistovala jasná judikatura, jak v podobných situacích postupovat. Grosamová již dříve uvedla, že zastavila tisíce bagatelních exekucí a vždy jednala v dobré víře.
Mohlo by vás zajímat
Ministr Jeroným Tejc se proti dnešnímu rozhodnutí Vrchního soudu v Praze může ještě bránit odvoláním k Nejvyššímu správnímu soudu.
