Muž, který dříve studoval ekonomii v Praze, se soudně domáhal přijetí na plzeňská práva. Kritériem byl výsledek posledního přijatého na 380. místě. Toho muž ale nedosáhl. U soudu tvrdil, že škola podmínky nezveřejnila, i když se podle nich přihlásil. Jenže škola předem publikovala algoritmus obsazení 380 míst. Vysokoškolský zákon takový postup umožňuje.

Muž neprošel u přijímací zkoušky ke studiu oboru práva a právní věda v akademickém roce 2025/2026. Získal jen 1208 bodů. Přijímací komise ale stanovila pro přijetí minimálně 1260 bodů podle výsledku posledního přijatého uchazeče.  

Děkan Západočeské univerzity v Plzni rozhodl o nepřijetí dotyčného ke studiu. Muž na něho podal žalobu. Podle něho fakulta nezveřejnila podmínky přijetí. Rovněž žaloval, že u rozhodnutí děkana chybělo poučení o možnosti nahlédnout do spisu.

Neuspěl ani u krajského soudu, ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Kasační stížnost totiž poslal e-mailem bez ověřeného elektronického podpisu. Na výzvu soudu k odstranění vady nereagoval.

Kritériem byl výsledek posledního uchazeče

Ke studiu práva na Západočeské univerzitě v Plzni mohlo být přijatých maximálně 380 uchazečů. Byli přijímaní v sestupném v pořadí. Rozhodoval výsledek uchazeče na posledním místě. Přijatí měli totiž být všichni, kteří dosáhli shodných bodů jako „jediný poslední přijatý na 380. místě“.

Uchazeč, který skončil ve zkoušce na 380. místě, získal 1260 bodů. Tento výsledek byl proto přijímací komisí stanovený jako hranice pro přijetí, vysvětlil děkan fakulty Krajskému soudu v Plzni. Fakulta tento princip zveřejnila včas na internetu.

Muž před soudem tvrdil, že z rozhodnutí děkana nelze zjistit, jaké byly konkrétní podmínky pro přijetí ke studiu.

Mohlo by vás zajímat

Algoritmus byl jasný a zákon to umožnil

Soud byl ovšem jiného názoru. „Z rozhodnutí vyplývá, že podmínkou pro přijetí ke studiu bylo dosažení minimálně takového počtu bodů, který získal ten uchazeč, který se umístil na 380. místě,“ zopakoval Krajský soud v Plzni. Podmínkou přijetí proto bylo dosažení 1260 bodů, dodal soud. Uchazeč ale dosáhl jen 1208 bodů.

Fakulta předem určila, že přijme 380 nejlepších. Minimální počet bodů byl stanovený poté, co bylo možné výsledky uchazečů porovnat a určit pořadí. „Algoritmus k určení minimálního počtu bodů byl tedy jednoznačně stanovený předem,“ zdůraznil soud s tím, že zákon o vysokých školách to umožňuje.

Zákon umožňuje, aby fakulta neurčila předem minimální počet bodů. Může použít mechanismus minimálního výsledku z počtu bodů dosažených uchazečem v sestupném pořadníku.

Děkan měl muže poučit

Námitku, že muž nebyl poučen o svém procesním právu nahlížet do spisu v odvolacím řízení, neshledal soud důvodnou.  

Soud posuzoval, zda žalobce jako pětadvacetiletý uchazeč o studium na právnické fakultě, který dříve studoval Provozně ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze, potřeboval, aby ho děkan v rozhodnutí výslovně poučil, že může nahlédnout do spisu.

Odpověď na tuto otázku zní ano. Právo nahlédnout do spisu v přijímacím řízení je výslovně stanoveno v zákoně o vysokých školách. Jde o právo procesní, nikoli hmotné. Řízení o přihlášce bylo proto stiženo vadou. Muž ale neuvedl, proč má mít dílčí procesní pochybení ve vztahu k nahlížecímu právu dopad na zákonnost rozhodnutí. Procesní vada neměla na zákonnost rozhodnutí vliv, dospěl k závěru soud.

Splnil muž podmínky, které neznal?

Ze seznamu uchazečů, seřazených sestupně podle počtu bodů, soud ověřil, že poslední uchazeč, jehož výsledek byl rozhodný pro přijetí, dosáhl 1260 bodů. Před žalujícím mužem se za touto hranicí umístilo ještě 61 uchazečů. Již uchazeč s 1258 body nebyl přijat pro nedostatečnou kapacitu studijního programu, zjistil krajský soud.

Fakulta podmínky zveřejnila. Podmínky přijetí schválil akademický senát. Právě podle těchto podmínek podal muž přihlášku, uhradil poplatek, jak podmínky určovaly, a vykonal zkoušku.

„Postup žalobce v přijímacím řízení by nasvědčoval tomu, že se před podáním přihlášky s obsahem podmínek pro přijetí seznámil a jejich obsah znal,“ uvedl „na okraj“ svého rozhodnutí krajský soud.