Nové znění Ústavy mělo přinést do termínů komunálních a krajských voleb větší předvídatelnost. Ve spojení se čtyřletým funkčním obdobím zastupitelstev ale vytvořila problém, který zákonodárce nedotáhl do konce. Mandáty současných obecních zastupitelů totiž podle tohoto výkladu skončí po čtyřech letech 24. září, zatímco nové zastupitele si lidé zvolí až v říjnu. Obce tak více než dva týdny zůstanou bez zastupitelstev – s možnými důsledky pro jejich rozhodování, odměňování zastupitelů, ale třeba i svatby a registrovaná partnerství.
Pevný termín voleb je na první pohled rozumná věc. Právě touto myšlenkou se řídila změna Ústavy, která stanovila, že volby do zastupitelstev obcí a krajů se mají konat v prvním celém týdnu října roku, v němž volební období uplyne. Smyslem bylo mimo jiné zabránit postupnému posouvání volebního termínu směrem k letním měsícům.
Problém není v této myšlence, ale v jejím právním provedení. Ústava totiž současně nadále říká, že volební období zastupitelstev je čtyřleté. Spojení obou pravidel tak vede k překvapivému výsledku, že funkční období stávajících obecních zastupitelstev skončí dříve, než noví zastupitelé získají mandát.
A nejde jen o akademickou debatu nad počítáním času, neboť tato situace má velmi konkrétní důsledky pro fungování tisíců českých obcí.
Čtyři roky znamenají čtyři roky
Mandáty zastupitelů zvolených v komunálních volbách v roce 2022 vznikly ukončením hlasování 24. září 2022. Jestliže Ústava stanoví čtyřleté volební období, při standardním počítání času vychází jeho konec na 24. září 2026. Nové volby se ale kvůli pevnému termínu uskuteční až 9. a 10. října.
Jednou z možných odpovědí na tento problém je vykládat pojem „čtyřleté volební období“ volněji a připustit, že zastupitelstva zůstanou ve funkci až do dalších voleb. Prakticky by to bylo pohodlné. Právně je to však problematické.
Text Ústavy, podle kterého je volební období čtyřleté, se novelou fakticky nezměnil. Ani důvodová zpráva nenaznačuje, že by cílem bylo vytvořit z dosud jasně vymezených čtyř let pružné období, které může být podle termínu následujících voleb delší.
Podstatný je navíc princip „vlády na čas“. Demokraticky zvolené orgány vykonávají svou moc po předem stanovenou dobu a volič by měl vědět, na jak dlouho jim mandát svěřuje. Listina základních práv a svobod ostatně stanoví, že volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období.
Pokud bychom nyní jednoduše řekli, že čtyři roky mohou znamenat čtyři roky a několik týdnů, zpětně bychom měnili délku mandátu, který voliči zastupitelům v roce 2022 udělili.
Obec bez zastupitelstva?
Důsledkem tohoto výkladu je stav, který lze označit jako magistratus vacans – období, kdy skončilo funkční období dosavadního zastupitelstva, ale nové ještě nebylo zvoleno.
V případě obecních zastupitelstev se tak v roce 2026 jedná o období od 25. září do ukončení hlasování 10. října ve 14 hodin. Podobný problém následně čeká také kraje: podle stejného výkladu skončí funkční období současných krajských zastupitelstev 21. září 2028, zatímco nová budou zvolena až 7. října 2028.
Neznamená to samozřejmě, že se chod obcí na několik týdnů zastaví. Výkonné orgány mají mechanismy, které umožňují zajistit běžnou správu i v přechodném období. Ústava ale výslovně říká, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem. A problém se stává velmi konkrétním ve chvíli, kdy má někdo v tomto období vykonávat pravomoc spojenou právě s existencí zastupitelstva nebo mandátu jeho člena.
Zastupitelstvo, které už nemá mandát rozhodovat
První praktická otázka zní: může se po skončení čtyřletého období sejít dosavadní zastupitelstvo a dál přijímat usnesení?
Podle našeho názoru nikoliv. Pokud funkční období zastupitelstva skončilo, neexistuje již kolektivní orgán, který by mohl platně jednat. Případná usnesení přijatá v tomto mezidobí by proto byla nicotná a hledělo by se na ně, jako kdyby nikdy neexistovala. Totéž se týká rovněž rozhodnutí výborů, jejichž existence je od samotného zastupitelstva odvozena.
Kdo má dostávat odměnu?
Ještě hmatatelnější je otázka odměňování. Jestliže mandát běžného člena zastupitelstva skončí spolu s funkčním obdobím zastupitelstva, není právní důvod, aby mu obec dál vyplácela odměnu za výkon funkce.
Pokud by k tomu přesto došlo, mohla by obec následně řešit vrácení bezdůvodného obohacení včetně souvisejících daňových a odvodových komplikací. U uvolněných zastupitelů přitom nemusí jít o zrovna zanedbatelné částky.
Jiná situace je samozřejmě u starostů, místostarostů a členů rady. Zákon o obcích s pokračováním jejich funkcí do zvolení nových orgánů výslovně počítá. Právě tento rozdíl dobře ukazuje, proč nejde o právnické slovíčkaření. Pro některé funkce zákon přechod mezi dvěma zastupitelstvy řeší, pro jiné nikoliv.
Pozor také na svatby a registrovaná partnerství
Možná nejpřekvapivější praktický důsledek se týká svatebních obřadů a obřadů při uzavření registrovaného partnerství. Zákon umožňuje přijímat prohlášení mimo jiné starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva. Starosta a místostarosta mohou svou funkci vykonávat i v přechodném období. U běžného zastupitele pověřeného oddáváním je ale situace jiná.
Jestliže mu skončil mandát zastupitele, skončilo také oprávnění vystupovat při uzavírání manželství v této roli. Pokud by obřad přesto vedl pouze bývalý pověřený zastupitel, nejde už jen o drobný administrativní nedostatek, nýbrž v takovém případě manželství, případně partnerství, nemůže vůbec právně vzniknout.
To je možná nejvýmluvnější příklad toho, proč zdánlivě teoretický problém nepodceňovat. Obce by proto měly mít před podzimními volbami jasno také v organizaci obřadů a v problematickém období je svěřovat starostům a místostarostům, u nichž zákon kontinuitu funkce zajišťuje.
Zavedení předvídatelného termínu voleb má svou logiku, ale dobrá myšlenka potřebuje také dobré provedení. Při změně jednoho kolečka ústavního mechanismu je tedy třeba zkontrolovat, zda do sebe stále zapadají všechna ostatní. A to se podle našeho názoru nestalo.
Vedle sebe dnes stojí pevný termín voleb, čtyřleté funkční období zastupitelstev a zákony, které nebyly na časový prostor mezi oběma okamžiky dostatečně připraveny. Výsledkem je právní nejistota s velmi praktickými důsledky.
Krátkodobě by se proto obce měly na letošní přechodné období připravit a přizpůsobit mu plánování zastupitelstev, odměňování i výkon dalších pravomocí. Dlouhodobě by měl zákonodárce právní úpravu zpřesnit tak, aby pevný termín voleb mohl zůstat zachován, ale současně nevznikalo období bez existence zastupitelstev.
Právní stát totiž nestojí jen na tom, že se volby konají pravidelně. Stejně důležité je, aby bylo vždy jasné, kdy mandát volených orgánů začíná – a kdy končí.
Mgr. Roman Kyral je advokát a od ledna 2026 společník advokátní kanceláře PORTOS. V kanceláři působí od roku 2007, kdy do ní nastoupil ještě během studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Postupně prošel pozicemi od právního asistenta přes vedoucího advokáta až k partnerovi; do nejužšího vlastnického vedení kanceláře vstoupil v roce 2026.
JUDr. Bc. Jaroslav Verner je advokátní koncipient v advokátní kanceláři PORTOS, kde spolupracuje s advokátem a společníkem Romanem Kyralem. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a věnoval se také teritoriálním studiím na Fakultě sociálních věd UK. Odborně se zabývá mimo jiné problematikou fungování samospráv a justice; publikoval například texty věnované postavení a volbě přísedících u okresních soudů.
