Odborová organizace Spravedlnost zastupuje u správního soudu muže, který úředníkům rozesílal urážlivé e-maily. Odbory ho brání proti pokutě 5 000 korun. Krajský soud žalobu původně odmítl s tím, že odbory mohou zastupovat své členy jen v pracovních věcech. Nejvyšší správní soud však rozhodl, že odbory mohou u soudu jednat ve všech záležitostech. Podmínkou je, aby šlo o skutečnou odborovou organizaci, a nikoli o účelový spolek založený k obcházení práva.
Otázka zní podle Nejvyššího správního soudu jinak: Je odborové sdružení Spravedlnosti skutečně odborová organizace? To musí nyní zodpovědět krajský soud, kam soud případ na základě kasační stížnosti vrátil.
Muž si v kasační stížnosti stěžoval, že krajský soud rozlišuje zástupce na „přípustné a nepřípustné“. A to přesto, soudní řád správní zastoupení odborovou organizací, jejímž je členem, umožňuje. Jeho žalobu však krajský soud odmítl. Kvůli zastoupení odborovou organizací Spravedlnost nemohl pokračovat v řízení o pokutách za sprosté maily.
Kdo jsou odbory? Jaké případy zastupují?
Z toho pro Nejvyšší správní soud (NSS) vyplynuly dvě otázky: Kdo je odborová organizace pro účely správního řádu? Ve kterých věcech mohou odbory zastupovat svého člena před správním soudem?
V odpovědi se Nejvyšší správní soud opřel o stanovisko Nejvyššího soudu. Podle něho rozhoduje, zda je organizace zapsaná v rejstříku odborových organizací.
Privilegia náleží jen skutečným odborářům
Co se týče druhé otázky, odbory mohou zastupovat své členy ve všech věcech s výjimkami. S výslovnou výjimkou týkající se vztahů mezi podnikateli v důsledku podnikatelské činnosti. Dále s výjimkou řízení, pro něž je předepsané povinné zastoupení advokátem či notářem a v řízení se speciální úpravou.
Podle Nejvyššího správního soudu odborové organizace požívají některé (značné) výsady. Jejich zvláštního postavení jim garantuje ústavní právo i mezinárodněprávní závazky.
„Tato privilegia, na něž odkazoval Nejvyšší soud ve svém stanovisku, však náleží výhradně takovým subjektům, jež jsou skutečně odborovými organizacemi v materiálním smyslu,“ upozornil Nejvyšší správní soud. Tedy vykonávají skutečnou odborovou činnost.
Co dělají odbory? Udržují sociální smír
Co znamená vykonávání odborové činnosti? Mimo jiné odborové organizace působí u zaměstnavatele. Jejich členy jsou zpravidla zaměstnanci. Jednají v pracovněprávních vztazích.
Odbory jsou stranou Rady hospodářské a sociální dohody (tzv. tripartity). Jde o společný dobrovolný dohadovací orgán odborů, zaměstnavatelů a vlády pro tripartitní vyjednávání a nalézání shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje.
„Cílem je vzájemně respektovanou formou dialogu udržet sociální smír jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů,“ shrnuje Nejvyšší správní soud.
Rejstřík činnost neověřuje, soud ji ověřit může
Podle Nejvyššího správního soudu rejstříkové soudy v praxi při zápisu odborové organizace „neověřují, nezjišťují skutečný účel organizace (podstatu zamýšlené činnosti)“.
Soud to ale učinit může. „To nijak nebrání správnímu soudu, aby zaujal materiální přístup. Tedy ověřoval skutečný účel organizace pro účely posouzení oprávnění k zastupování v soudním řízení správním,“ upozornil Nejvyšší správní soud.
Odborová organizace jako pomoc v exekuci
Například „odborová organizace Spravedlnost Fair Play“ na svém webu uvádí, že poskytuje členům i nečlenům právní ochranu, pomoc a poradenství ve věcech občanskoprávních, pracovněprávních a také exekučních. „Dokážeme výrazně pomoci i ve věcech trestních, spolupracujeme s vyhlášenými advokátními kancelářemi,“ informuje organizace. Jako doplňkovou činnost má řešení finanční tísně a zadlužení. Její „tým právníků“ tvoří převážně externisté. Organizace bez uvedení jmen zástupců sídlí v Lánech u Dašic.
„Velice málo občanů si dokáže uvědomit rizika půjček s úrokovou sazbou nad 20% p.a. či RPSN v této výši,“ kritizuje chybějící osvětu a nárůst exekucí tato „odborová organizace“.
Další takřka totožná „odborová organizace Spravedlnost a právo“ Valentina Papaziana sídlí v Jičíně. Zaměřuje se na právní ochranu, poradenství a pomoc členům i nečlenům v oblasti občanskoprávní, pracovněprávní a exekuční, případně také v trestních věcech ve spolupráci s advokátními kancelářemi.
Spravedlnost už nepřipustil Ústavní soud
I Ústavní soud opakovaně shledal ústavně souladným postup obecných soudů, jež nepřipustily zastoupení subjektem formálně zapsaným jako odborová organizace, upozornil Nejvyšší správní soud. Ústavní soud totiž ze stanov zjistil, že nejde o odbory.
Podobné je to s organizací Spravedlnost. Ústavní soud už dříve potvrdil závěr Krajského soudu v Hradci Králové. Tento soud nepřipustil zastoupení ústavního stěžovatele odborovou organizací Spravedlnost před Ústavním soudem, uvádí k tomu NSS.
Spolek osob na obcházení práva je nepřípustný
I v nyní projednávané věci tak platí, že v žádném případě nelze připustit, aby došlo k vytvoření spolku osob, které se (ve spolkovém rejstříku) formálně označí za odborovou organizaci. Aniž skutečně směřují k odborové činnosti, pouze zastupují fyzické osoby v soudním řízení, upozornil Nejvyšší správní soud. Takový postup je podle NSS obcházením zákazu a zneužitím práva.
Koná Spravedlnost odborovou činnost?
Krajský soud se v případě muže, který rozesílal urážlivé e-maily úředníkům, vůbec nezabýval tím, zda je organizace Spravedlnost odborovou organizací. Dospěl přitom k závěru, že případ pokuty za přestupky se činnosti odborových organizací netýká. Proto zastoupení odborovou organizací Spravedlnost nepřipustil.
Takto odůvodněný závěr neobstojí, uvedl Nejvyšší správní soud. To ale neznamená, že zastoupení odborovou organizací Spravedlnost je v tomto případě přípustné. Zásadní je odpověď na otázku, zda je organizace Spravedlnost odborovou organizací. Tedy zda skutečně vykonává odborovou činnost.
U kterého zaměstnavatele působí Spravedlnost?
Nejvyššímu správnímu soudu není z jeho úřední činnosti či jako notorieta známo, že by odborová organizace Spravedlnost měla vazbu na pracovní sféru svých členů či vůbec působila u některého konkrétního zaměstnavatele. Pochybnosti o skutečné povaze Spravedlnosti vyjádřil Ústavní soud.
Krajský soud nyní musí zjistit, jakou konkrétní činnost odborová organizace Spravedlnost převážně reálně vykonává, jakož i to, zda působí u konkrétního zaměstnavatele, případně u kterého, uzavřel Nejvyšší správní soud.
