Kdy mentálně postižení lidé dostanou také právo být voleni? Ministerstvo vnitra už zvažovalo, že by lidé s omezenou svéprávností mohli kandidovat ve volbách. Volené funkce se však pojí s hmotnou i trestněprávní odpovědností. Záleží proto na veřejné debatě. Někteří už se o právo kandidovat a být voleni hlásí u soudů. Namítají, že politici odpovědnost nenesou.
Částečně nesvéprávní lidé mohli v letošních říjnových volbách volit poprvé, jak o tom také informovala Česká justice. Mentálně postižení získali aktivní volební právo bez překážek. Stále ale nemohou kandidovat, zákon jim zatím pasivní volební právo nepřiznává. To se ale může změnit.
Postiženému se zvolením změní statut
Vnitro v důvodové zprávě k zákonu, který zavedl právo částečně nesvéprávných volit, zvažovalo, jak naložit s jejich právem kandidovat. Podle ministerstva vnitra je u tohoto pasivního volebního práva situace „poněkud jiná“.
„Zde je potřeba vzít v úvahu to, že zvolením se může kandidátovi výrazně změnit právní postavení, a to i pokud jde o podmínku vzniku případné odpovědnosti hmotné i trestněprávní související s jednáním veřejného činitele (úřední osoby),“ upozorňuje ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k zákonu o správě voleb.
Být zvolený je ohrožující. Je to na diskusi
Tato konstrukce zohledňuje dopad eventuálního zvolení na osobu s omezenou svéprávností. Nic neříká o jeho důsledcích pro průběh volby a společnost. Stejný klíč zvolilo vnitro u práva mentálně postižených volit. Tam naopak došlo k závěru, že toto právo je neohrožuje, a proto je žádoucí jim ho přiznat.
Návrh novely volebního proto „překážku ve výkonu práva být volen“ neodstranil. Předmětné ustanovení § 3 zákona o správě voleb říká: „Překážkou ve výkonu práva být volen je omezení svéprávnosti k výkonu tohoto práva.“
„Není však vyloučené, že vývoj odborného diskurzu změní pohled i na tuto věc, podobně jako se tomu stalo u překážek výkonu práva volit,“ dodává k tomu v důvodové zprávě vnitro.
Retardovaný muž z Prahy chce kandidovat
Mezitím se někteří občané s omezenou svéprávností o své právo být volení hlásí. O takovém případu rozhodl nálezem ze dne 25. února 2026 Ústavní soud. „Stěžovatel trpí mentální retardací blížící se střední závažnosti s nedostatečně kontrolovanými afektivními stavy,“ uvedla před soudem také nezisková organizace jako vedlejší účastník.
„Je snadno ovlivnitelný, manipulovatelný a není schopen pod tlakem a v neznámých situacích adekvátně reagovat,“ cituje dále Ústavní soud z posudků.
V tomto případu čerstvě zletilému muži Obvodní soud pro Prahu 4 omezil kromě jiného způsobilosti být volený. „Měl za to, že není schopen nést odpovědnost spojenou s výkonem volené funkce, především hmotněprávní odpovědnost za škodu spojenou s odpovědností péče řádného hospodáře,“ shrnul Ústavní soud důvody obecného soudu.
Před Ústavním soudem namítá diskriminaci
Stěžovatel před Ústavním soudem poukázal na to, že Úmluvy OSN o právech postižených omezení jejich volebního práva zapovídá. Svoji situaci má za přímou diskriminaci. Je aktivním občanem a chodí k volbám. „Současně je členem skupiny sebeobhájců, kteří usilují o lepší postavení osob s postižením,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Muž rovněž zkritizoval tvrzení Nejvyššího soudu, že nikdy neprojevil zájem být volený. Označil ho za Hlavu XXII. O volené místo se neucházel, protože tak učinit nemůže.
Politici mají odpovědnost jen politickou?
K argumentu, že nedokáže nést hmotněprávní odpovědnost za škodu z volené funkce pak muž namítl: „Jde spíše o odpovědnost politickou než hmotněprávní, navíc nastává až případným jmenováním do výkonných funkcí ve zvoleném sboru.“
Omezení práva být volený se týká i voleb do Evropského parlamentu, a proto by o něm rozhodnout Soudní dvůr EU.
ÚS: Právo být volen omezit lze
Právo být volen není podle Úmluvy OSN „absolutně neomezitelné“, uvedl v nálezu Ústavní soud. Obecné soudy nerozhodly automaticky, ale zohlednily osobní situaci muže. Zejména posouzením „schopnosti stěžovatele porozumět smyslu, účelu a důsledkům kandidatury ve volbách včetně důsledků případného zvolení.“
Obecné soudy také poukázaly na Ústavu. Ta žádá osobní výkon mandátu členů Parlamentu. Z něhož se v tomto případě dovozuje splnění podmínky subsidiarity omezení svéprávnosti. Dále soudy podotkly, že muž není schopný nést odpovědnost spojenou s výkonem volené funkce. Zdůraznily odpovědnost politickou, ale také hmotněprávní za škodu spojenou s odpovědností péče řádného hospodáře.
Takové odůvodnění nevybočuje z ústavních mantinelů, rozhodl senát Ústavního soudu ve složení Dita Řápková, zpravodaj Tomáš Langášek a Jan Wintr a stížnost muže v tomto bodě odmítl.
