Rozvod i za pár týdnů? Rodičům, kteří se dokážou domluvit, nová pravidla výrazně usnadnila cestu k rozvodu. Co ale s těmi, kteří spolu vedou válku o děti? O tom diskutovali soudci, advokáti i politici na kulatém stole „Rozvody před soudem: Jak chránit dítě v rodičovském konfliktu?“, který uspořádaly Česká justice a Ekonomický deník. Podle bývalé ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) by stát měl rodinám nabídnout odbornou pomoc hned na začátku konfliktu, nikoli až ve chvíli, kdy se spor vyhrotí.
Rozvodová novela účinná od letošního ledna podle advokátky Gabriely Donati z kanceláře Donati Legal změnila především přístup části rodičů k dohodám. Část případů, které dříve končily sporem, se dnes daří vyřešit dohodou ještě před soudem. „Já jsem v podstatě do účinnosti novely měla tři typy rozvodů. Jeden byl ten, který končil dohodou od počátku. Pak takový ten standardní střední, kde se buď rodiče v průběhu řízení dohodli, nebo to skončilo rozsudkem, proti kterému se lidé spíše neodvolávali. A pak vysoce konfliktní spory, kde už bylo domácí násilí nebo nějaká skutečně komplikovanější situace,“ popsala Donati svou praxi.
Právě prostřední skupina se podle ní výrazně zmenšila. Rodiče zjistili, že pokud se domluví, mohou ušetřit čas i peníze. „Část těch sporných rozvodů spadla do kategorie dohodových. Partneři nebo manželé zjistili, že pro ně bude jednodušší se nějakým způsobem domluvit. Nebylo to třeba hned od počátku, ale už v předsoudní fázi jsme to jako advokáti zvládli dohodnout, protože viděli, že to pro ně bude rychlejší. Na jedno ústní jednání se rozvedou, domluví si péči, takže jim stálo za to jít touto cestou,“ vysvětlila advokátka.
Rozvod za pár měsíců
Změnu vidí i v délce řízení. Zatímco dříve mohli manželé čekat na rozvod rok, dnes se podle jejích zkušeností některé páry rozvedou za tři měsíce. „Samozřejmě ne vždycky je to tak jednoduché, ale i za půl roku nebo sedm měsíců máme lepší výsledky u těch dříve sporných rozvodů, které končí smluveným způsobem,“ dodala Donati. Připustila však, že u vysoce konfliktních případů zůstávají možnosti novely omezené.
Soudkyně Vrchního soudu v Praze Šárka Hájková nicméně upozornila, že většina rozvodů netrvala dlouho ani před přijetím novely. Podle ní přibližně dvě třetiny návrhů na rozvod přicházejí k soudům jako nesporné a nejméně polovina rozvodových řízení končila již před novelou přibližně do půl roku.
Kdo zůstane doma s nemocným dítětem?
Velké rodičovské konflikty mohou začínat zdánlivými maličkostmi. Kdo zůstane doma, když dítě onemocní? Jak budou vypadat narozeniny nebo Štědrý den? Kdo dítě vyzvedne ze školy a jak si rodiče předají informace, když spolu už nechtějí komunikovat?
Právě podobné situace pomáhá řešit Divorcio, bezplatná aplikace pro rodiče procházející rozchodem nebo rozvodem. Umožňuje jim sestavit rodičovský plán, soustředit komunikaci na jedno místo a promyslet praktické fungování rodiny ve dvou domácnostech. Na jejím vývoji se jako odborná konzultantka podílela advokátka Barbora Gaveau. „Můžeme říct, že to má i určitou preventivní funkci, protože součástí aplikace je edukace rodiče. Není to pouze nástroj, kam se naťukají informace a něco z toho vypadne, ale je tam i průvodce, takzvaná Koala, který rodičům vysvětluje,“ popsala.
Aplikace podle Gaveau upozorňuje i na otázky, které rodiče při rozchodu často přehlížejí. „Provádí rodiče i detaily toho rozchodu a rodičovství. Mají tam prostor zamyslet se nad tím, jak budeme slavit narozeniny, jak bude vypadat Štědrý den, co se stane, když dítě onemocní, kdo bude čerpat ošetřovné. Aby hned viděli, že tam mohou být do budoucna třecí plochy, na kterých budou muset pracovat,“ vysvětlila advokátka. Aplikace podle ní nemá nahrazovat psychology, mediátory ani právníky, ale pomoci rodičům včas rozpoznat problémy, které by jinak mohly přerůst v soudní konflikt.
Dvě třetiny návrhů na rozvod jsou nesporné
Veřejnou debatu o rozvodech často určují nejdramatičtější případy. Rodiče, kteří se léta soudí, děti odmítající kontakt s jedním z nich nebo spory provázené domácím násilím. Soudní statistiky však ukazují, že většina rodin takto nefunguje.
Podle údajů prezentovaných na kulatém stole jsou přibližně dvě třetiny návrhů na rozvod podávány jako nesporné. V roce 2024 přitom českým soudům připadlo více než 147 tisíc opatrovnických věcí. Průměrná délka řízení ve věcech péče o nezletilé činila 105 dnů, přičemž 35 procent těchto věcí soudy vyřídily do 40 dnů.
Řízení trvající déle než rok tvořila podle prezentovaných údajů přibližně čtyři až sedm procent případů. Samotná délka řízení však nemusí vypovídat o tom, zda jde o vysoce konfliktní rodičovský spor.
Prozatímní režim
Místopředsedkyně Okresního soudu Praha-západ Lenka Jurenová ocenila především zavedení prozatímních rozhodnutí, která soudům umožňují pružněji reagovat na situaci v rodině ještě před konečným rozsudkem. „Máme možnost nastavit i ten prozatímní režim tak, aby k něčemu byl, aby k něčemu směřoval,“ uvedla Jurenová. Za důležité považuje také odstranění možnosti odvolání proti těmto rozhodnutím, díky němuž se podle ní řízení urychlují.
Zároveň upozornila, že soudy se často dostávají k rodinným konfliktům až ve chvíli, kdy za sebou mají rodiče několik let sporů a narušených vztahů. Náprava je pak obtížná. Podle Jurenové by proto odborná pomoc měla přicházet především před zahájením soudního řízení.
Samotné změny zákonů podle ní nestačí. Nové povinnosti musí odpovídat tomu, co jsou soudy a další instituce schopny v praxi zajistit. To vyžaduje dostupné a vzájemně provázané odborné služby, jejich financování i dostatečné personální kapacity.
Novela odstranila nálepky péče
Rozvodová novela účinná od 1. ledna 2026 zrušila dosavadní zákonné rozlišování výlučné, střídavé a společné péče. Soud nyní stanovuje konkrétní rozsah péče každého rodiče podle potřeb dítěte. Neznamená to automatické rozdělení času napůl.
Současně zpravidla spojila rozvodové řízení s rozhodováním o poměrech nezletilých dětí. Dohodnuté páry mají jednodušší postup a nižší soudní poplatek. Smluvený rozvod stojí dva tisíce korun, zatímco běžný pět tisíc. Změny měly především omezit zbytečné spory a odstranit situace, kdy se rodiče přeli více o označení péče než o její skutečnou podobu.
Spoluautorka novely Eva Decroix připomněla, že právě to bylo jedním z hlavních důvodů jejího vzniku. „Byla to moje zkušenost z advokátní praxe, že v okamžiku, kdy sedím s klientem, máme domluvenou nějakou situaci, tak se mi právo stává překážkou k tomu, abychom byli schopni tu situaci řešit,“ uvedla. Podle ní bylo někdy nutné již dohodnuté fungování rodiny složitě zařazovat do zákonných kategorií, které skutečným potřebám rodičů a dětí neodpovídaly.
Recept na nejhorší případy?
Poslankyně ODS zároveň připustila, že nejproblematičtější rodičovské spory zůstaly při přípravě novely otevřenou otázkou. „Proč jsme neřešili vysoce konfliktní rozvody? Je fér říct si, že jsme nevěděli jak. Protože v tom okamžiku jsme ty nástroje neměli, a ačkoliv jsme se o tom bavili, nebyli jsme schopni v rámci té diskuse najít řešení,“ vysvětlila Decroix.
Podle ní navíc není možné každý problém rodinného práva odstranit změnou občanského zákoníku. „Já si pořád myslím, že je velmi složité uchopit vysoce konfliktní rozvody legislativně. Je to hodně o soudní aplikaci a soudní praxi. Ne všechno může řešit zákon,“ řekla.
Za zásadní považuje okamžik, kdy se rodičovský konflikt teprve začíná vyhrocovat. Pokud stát zasáhne až po několika letech, mohou být vztahy mezi rodiči natolik poškozené, že dítě začne jednoho z nich odmítat. „To je pořád ta stejná logika. Už nejsme manželé, ale zůstáváme rodiči. A když umožňujeme tu eskalaci, tak se nám tyhle dvě roviny od sebe dostávají čím dál dál, a pak už spolu ti lidé nechtějí mít nic společného,“ popsala Decroix.
Stát má zasáhnout dřív
V nejvyhrocenějších případech může podle Decroix spor dospět až k nucenému výkonu soudního rozhodnutí nebo k situaci, kdy dítě zcela odmítá kontakt s jedním z rodičů. Mnohým takovým případům se podle ní dalo předejít včasnou odbornou pomocí. „V okamžiku, kdy tam ten konflikt je, tak by hned na začátku stát měl nasypat celý arzenál. Celý arzenál všech nástrojů, které má k dispozici, a velmi koncentrovaně podpořit tu rodinu. Protože v tom okamžiku si ušetříme všechny ty negativní efekty, které přijdou potom,“ uvedla poslankyně.
Podle Decroix je přitom nutné rozlišovat mezi konfliktem, na kterém se podílejí oba rodiče, a situací, kdy je problémové chování převážně na jedné straně. Stejný postup nemůže fungovat u rodičů, kteří se přou o předávání dítěte, a v rodině ohrožené domácím násilím. Právě rozpoznání skutečné povahy konfliktu považuje za jeden z předpokladů účinné pomoci.
Kritici chtějí silnější ochranu dětí
Ochrana dětí v rizikových rodinách je také hlavním předmětem politického sporu o další podobu rozvodové legislativy. Skupina senátorů kolem Hany Kordové Marvanové upozorňuje, že současná úprava podle kritiků nedostatečně reaguje na domácí násilí, závislosti nebo závažnou manipulaci dítětem.
Kritici požadují přesnější zákonná pravidla, která soudům umožní v takových případech rozhodovat s důrazem na bezpečí dítěte. Podle jejich argumentace nesmí snaha o zachování vztahu dítěte s oběma rodiči zastínit situace, kdy jeden z nich představuje skutečné riziko.
Na kritiku rozvodové novely reagovala také vláda, která schválila vlastní návrh změn. Soudy by podle něj měly při rozhodování o péči o děti výslovně zohledňovat domácí násilí a bezpečí dítěte. Návrh rovněž umožňuje za přísně stanovených podmínek rozhodnout o péči pouze jednoho z rodičů. Na rozdíl od senátní novely však výslovně neřeší další rizika, například těžkou závislost rodiče na návykových látkách nebo jeho závažnou násilnou trestnou činnost.
Decroix naopak na debatě zdůrazňovala, že další změna zákona sama o sobě konflikt nevyřeší. Za důležitější považuje dostupnost odborníků, kteří by dokázali rizikové rodiny zachytit včas, a spolupráci soudů s dalšími profesemi.
Někdy stačí dva advokáti a dohoda je pryč
Gabriela Donati upozornila také na roli samotných advokátů. Podle ní mohou rodičovské konflikty někdy zbytečně vyhrocovat právní zástupci, kteří nemají dostatek zkušeností s rodinným právem. „Je zásadně znát, pokud rodiče před soudy zastupují advokáti, kteří nedělají rodinné právo,“ prohlásila.
Rodinné právo podle ní není jen několik paragrafů, které lze snadno použít na každý rozvod. Vyžaduje také schopnost pracovat s emocemi klientů a rozpoznat, kdy jejich požadavky mohou poškodit dítě. „Ano, někdy i stačí, že se do té věci zapojí dva advokáti, a rázem je dohoda passé. Protože někdo z těch rodičů dostane informaci, že by mohl požadovat víc, a vlastně ho to láká. Takže to třeba zkusí,“ potvrzuje Donati. Sama se proto snaží klientům hned na začátku vysvětlit, jaké jsou jejich reálné možnosti. „Vždycky když mi přijde klient, tak mu, jak se říká, naliju čistého vína. Řeknu mu, jaké jsou jeho limity, aby na soudě nebyl nepříjemně překvapen,“ uvedla. Advokát podle ní nemá pouze bojovat za maximální požadavky klienta, ale také hledat řešení, které nebude dál poškozovat dítě.
K soudu už přicházejí dva znepřátelené tábory
Podobný problém popsala soudkyně Šárka Hájková z Vrchního soudu v Praze. K soudu podle ní často přicházejí rodiče, kteří už mají za sebou měsíce sporů, výměny právních dopisů a zapojení širší rodiny či přátel. „V momentě, kdy přijdou k soudu lidé, kteří jsou nastaveni na boj, zaplatili advokáta, zaplatili soudní poplatek, mají za sebou nějakou práci s tím konfliktem a vytvářejí si podpůrné tábory. Otce podporuje jeho rodina, matku její, přátelé a další sociální skupiny,“ popsala Hájková.
Následná výzva soudu, aby se rodiče pokusili dohodnout nebo navštívili mediátora, pak nemusí mít velkou šanci na úspěch. „A najednou přijde soudce a říká: Měli byste se dohodnout. Já vás mohu poslat na první informativní setkání s mediátorem. A dochází k negativní reakci. My chceme, abyste rozhodli,“ vysvětlila soudkyně.
Hájková proto otevřela otázku, zda by alespoň základní setkání s odborníkem nemělo přicházet ještě před zahájením soudního řízení. Vhodným nástrojem by mohlo být povinné setkání se zapsaným mediátorem, které by předcházelo podání návrhu. V řadě evropských zemí již tato praxe byla zavedena a funguje.
Znalců specializovaných na děti je nedostatek
Další překážkou při řešení složitých rodičovských sporů je dostupnost znalců. Z debaty vyplynulo, že v některých regionech působí velmi omezený počet znalců z oboru psychologie a ještě menší počet těch, kteří se specializují na děti.
V Praze je zapsáno sedm znalců z oboru psychologie, ve Středočeském kraji žádný a v severních Čechách dva. Z těchto devíti mají pouze dva specializaci na dětskou problematiku. Údaje se vztahují ke konkrétnímu vyhledávání v seznamu znalců.
Nedostatek specialistů přitom může prodlužovat právě řízení, v nichž je potřeba důkladně posoudit rodinné vztahy, psychický stav rodičů nebo možné ohrožení dítěte.
Za podporu kulatého stolu „Rozvody před soudem: Jak chránit dítě v rodičovském konfliktu?“ děkujeme partnerům akce, Divorcio a advokátní kanceláři Donati Legal, kteří se věnují problematice rodinného práva a pomoci rodičům při rozchodu.
