Vláda schválila souhlasné stanovisko k senátnímu návrhu, který má v Česku uzákonit nepromlčitelnost trestného činu vraždy. Oznámil to ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podobné návrhy předložili také poslanci koalice i opozice a čekají na projednání ve Sněmovně.
Tejc připomněl, že konkurenční pozměňovací návrh předložila také skupina koaličních poslanců z ANO, SPD a Motoristů. Podle ministra je tato koaliční úprava pojatá šířeji. „Nicméně, přestože se jedná o senátní návrh a přestože je v mnohém užší, tak jsme se dohodli na tom, že jej podpoříme,“ uvedl k senátnímu návrhu. Poputuje do Sněmovny a bude projednáván přibližně současně s koaličním návrhem, dodal.
Postoj ministerstev k návrhu
Senátní novelu předložila letos v červnu sedmičlenná skupina senátorů a podpořilo ji ministerstvo vnitra. Ministerstvo spravedlnosti ji naopak odmítlo s odkazem na to, že omezení pouze na trestný čin vraždy se jeví jako „nekonzistentní a neodůvodněné“.
Ministerstvo spravedlnosti doporučilo přijmout později předloženou koaliční poslaneckou úpravu. Podle ní by se mezi nepromlčitelné trestné činy mohly zařadit úkladná vražda a některé další trestné činy s úmyslným usmrcením, a také některé činy související s obecným ohrožením, teroristickým útokem a terorem, za něž hrozí až výjimečný trest.
Širší návrh od místopředsedkyně Sněmovny
Širší úpravu navrhla také místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN). Její návrh předpokládá nepromlčitelnost vraždy ve všech formách i dalších trestných činů s možností uložení výjimečného trestu, pokud jimi byla nebo měla být úmyslně způsobena smrt.
Promlčecí doba vražd je nyní v Česku třicetiletá, poté trestní odpovědnost zaniká. Autoři senátní novely její potřebnost zdůvodnili rozvojem forenzních technik i zájmem pozůstalých a veřejnosti.
Akt milosrdenství, nebo hrozba omylů?
Proti se však staví Česká advokátní komora. Její předsedkyně Monika Novotná upozornila, že ani případy vražd nejsou vždy černobílé. Jako příklad uvedla muže, který zabil svého otce po dlouhodobém týrání sebe i matky. „Promlčecí doba je aktem milosrdenství vůči pachatelům,“ poznamenala s tím, že změna by se zpětně vztahovala i na 554 dosud neobjasněných vražd.
K návrhům se vyjádřil i Jiří Říha, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu, který uvedl, že instituce zaujímá neutrální postoj. Varoval však před obcházením standardního legislativního procesu skrze poslanecké iniciativy bez hlubšího přezkoumání důsledků. Poukázal mimo jiné na riziko dlouholeté dehonestace obviněných, u nichž by po desítkách let už nebylo možné vinu prokázat.
Účinnost od července 2027
Senátní novelu předložili členové horní parlamentní komory v čele s již bývalou místopředsedkyní Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL). Vztahovala by se na vraždy spáchané po nabytí účinnosti, tedy od 1. července 2027. Nepromlčitelnost by se tak mohla poprvé uplatnit až v červenci 2057.
Zrušením promlčecí doby vražd by se Česko podle Seitlové připojilo k řadě států včetně sousedních Rakouska a Německa.
