Rozhodnutí Ústavního soudu o žalobě prezidenta republiky je stále v nedohlednu. A to i přes prioritu, kterou soud kompetenčnímu sporu mezi prezidentem a vládou udělil. Plénum o věci opakovaně jedná. Kdy se soudci shodnou na výsledku řízení, ale nelze ani odhadovat. Na dotaz České justice to potvrdil generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
Plénum Ústavního soudu se podle dřívějších slov předsedy soudu Josefa Baxy věcí opakovaně zabývá. Přesto podle generálního sekretáře soudu nelze ani odhadnout, kdy řízení skončí.
„Interní porady pléna jsou neveřejné, takže usuzovat, kdy asi soudci ukončí deliberaci a shodnou se na výsledku řízení, by bylo věštěním z křišťálové koule,“ uvedl na dotaz České justice generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
Pro rozhodnutí se hledá většina soudců
Podle zákona o Ústavním soudu mohou být při poradě a hlasování pléna přítomni jen soudci a zapisovatel.
Mohlo by vás zajímat
Plénum Ústavního soudu se skládá ze všech patnácti soudců. Pokud zákon o Ústavním soudu nestanoví jinak, může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců. Rozhodnutí pléna je přijaté, jestliže se pro ně vysloví většina přítomných soudců. Kromě věcí jmenovaných Ústavou, kde je zapotřebí devět přítomných soudců. To ale není případ prezidentovy kompetenční žaloby.
Návrh rozhodnutí může dát každý soudce
Také porada s rozpravou a následné hlasování mají zákonem daný pevný řád. Trochu to připomíná katolickou konkláve. U právně složité nebo politicky významné věci mohou soudci nalézat potřebnou shodu obtížně a dlouho.
Každý soudce je oprávněný podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí. Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložený před zahájením hlasování, uvádí zákon o Ústavním soudu.

Při neúspěchu návrhu se hlasuje pozpátku
Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu, hlasování se opakuje. Před začátkem nového hlasování ti soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích trvají. Soudci mohou předložit i jiné návrhy na rozhodnutí.
Pokud přesto tímto postupem žádný návrh na rozhodnutí nezíská většinu, plénum hlasuje o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů. Soudce, který s rozhodnutím nebo jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo s jeho jménem k rozhodnutí připojené.
Rozhodnutí za tři roky je výjimka
Žalobu podal prezident republiky 22. června 2026. Zákon pro rozhodnutí Ústavního soudu nestanoví žádnou lhůtu. Sám soud na své stránce uvádí, že doba rozhodování se obvykle pohybuje od dvou měsíců do dvou let dle složitosti případu. Rozhodnutí tři roky od podání je výjimečné a „téměř vždy se jedná o spory veřejnoprávního typu, například mezi jednotlivými složkami státu“.
Už dva dny po prezidentově podání vydal Ústavní soud předběžné opatření, kterým nařídil vládě, aby umožnila a nebránila prezidentově účasti na summitu NATO v Ankaře. V červenci k žalobě poskytla vyjádření vláda. Ta je přesvědčená, že soud předběžným opatřením o prezidentově návrhu už rozhodl. O žalobě, předběžném opatření i vyjádření vlády Česká justice už dříve informovala.
Přednostní režim neznamená rychlé rozhodnutí
Kromě toho 20. července vláda namítla podjatost soudce Pavla Šámala. Plénum na dvou rutinních stránkách 2. září rozhodlo, že soudce Šámal není podjatý. V žádném soudním řízení v České republice nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, uvedl Ústavní soud. Řízení zůstává v přednostním režimu, dodal soud i tentokrát.
Samotná skutečnost, že i podle názoru Ústavního soudu jde v předmětném řízení o věc naléhavou, nepodmiňuje konkrétní časový okamžik, kdy musí být věc rozhodnuta, zopakoval pro Českou justici generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
