Od ledna mají mít rodiče po rozvodu rovnocenná práva i povinnosti. Změna, kterou už schválil parlament a podepsal prezident, ale budí silné ohlasy. Psychologové varují, že děti mohou ztratit jistotu domova, právníci se obávají chaosu u soudů. Ministerstvo naopak slibuje více dohod a méně konfliktů.
Nová pravidla péče o děti po rozchodu rodičů řešili tento týden ministerstvo spravedlnosti, poslanci, senátoři, psychologové i právníci. Přestože je parlament schválil a prezident už v červenci podepsal, debata neutichá. Zčásti proto, že novela jen potvrzuje praxi, kterou už soudy používají.
Od ledna novela občanského zákoníku ruší rozlišování mezi střídavou, společnou a výlučnou péčí. Místo toho mají být oba rodiče i po rozvodu rovnocenní – s právem i povinností vychovávat své děti. Podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) má změna hlavně podpořit dohodu mezi manžely.
Zavádí novela povinnou střídavou péči?
Spor se vede o to, co přesně znamená „rovnocenná péče“. Řada expertů se obává, že soudy začnou děti automaticky svěřovat oběma rodičům, ideálně v poměru 50 na 50.
Tak to chápe i psycholog a prezident Asociace manželských a rodinných poradců Martin Galbavý. V Senátu to označil za chvályhodný cíl, ale varoval před řadou potíží a nejistotou, do níž děti staví.
Mohlo by vás zajímat
Dva domovy, větší nejistota
„Děti potřebují oba rodiče, ale je otázkou, zda potřebují dva domovy,“ zdůrazňuje Galbavý. Pocit bezpečí podle něj vzniká v předvídatelném prostředí, které neustálé stěhování narušuje.
Podle něj by následky rozvodu měli nést především rodiče, a to tím, že upozadí svá práva ve prospěch dětí.
Klinická psycholožka Helena Petrová, supervizorka orgánů sociálně-právní ochrany dětí, dodává: střídání péče je „těžká disciplína“. „Mnohdy obtížně ji zvládají i dobře fungující rodiče,“ podotýká. Dopady u špatně zvládnutých rozvodů pak mohou být fatální. „Když jsou rodiče v konfliktu, je to pro děti náročné. Přicházejí ke mně mladí dospělí, kteří mají dvě identity – jsou jeden člověk u mámy a druhý u táty,“ popisuje Petrová.
Více střídavé péče? Podle Decroix nikoliv
Na děti dopadají spory při rozvodu silně, připouštějí i právníci. A jen málokterý rozvod se skutečně obejde bez konfliktu. Podle ministryně Decroix má ale novela sporům předcházet – třeba tím, že už nebude zkoumat důvody rozpadu manželství.
Decroix zdůrazňuje, že novela neznamená více střídavé péče. „Rovnocenná péče znamená, že oba rodiče mají v plném rozsahu rodičovskou odpovědnost i po rozvodu,“ vysvětluje. Třeba školy by proto měly komunikovat s oběma rodiči, ne jen s jedním.
Konkrétní režim styku dítěte s rodiči ale bez ohledu na to zůstává na soudu. Dítě tak i po novele může dál trávit školní týden u matky a víkend jednou za dva týdny u otce. Škálu možností, ze které mohou soudy vybírat vhodné nastavení pro každý případ, novela nijak nemění.
Dohoda rodičů vede
„85 procent řízení o děti se už dnes zakládá na dohodě rodičů. Pokud se dokážou domluvit, systém by jim měl vyjít vstříc a rozvod usnadnit,“ vysvětluje Decroix hlavní cíl novely.
Avšak někteří poslanci a senátoři pochybují a chtějí zákon znovu otevřít. „Budu usilovat o to, aby se tato novelizace napravila,“ uvedla poslankyně Helena Válková (ANO).
Do voleb už změnu přijmout nelze, proto se mluví o odkladu účinnosti o půl roku či rok. Kritici upozorňují, že novela byla schválena těsně před volbami, bez dostatečné pozornosti a jen těsnou většinou. Paradoxem přitom je, že někteří z kritiků, například senátorka Hana Kordová Marvanová, se dokonce rekrutují z řad vládní ODS. Patří tedy do stejné strany jako ministryně spravedlnosti.
Bez hranic a jasných pravidel
O novele se tento týden diskutovalo i na semináři v Senátu. Právníci i experti tam varovali, že novela nerespektuje Úmluvu o právech dítěte, která doporučuje státům jasně vymezit nejlepší zájem dítěte. „Meze práva rodičů na rovnocennou péči musí být upravena zákonem. To my ale nemáme,“ říká advokátka Markéta Chudáčková.
Podle Galbavého tak soudy zůstanou bez jasných pravidel: „Jak to není definované, tak jsme si na sebe ušili takovou páku. O jaké body se opřeme? Nezáviděl bych soudům, jak to rozhodnou.“
Kdo ochrání děti před násilím?
Další obava se týká ochrany dětí před problémovými rodiči. „Může se stát, že rodič je těžký alkoholik, násilník, psychopat. V tomto případě nová právní úprava dítě neochrání,“ varuje Chudáčková.
Advokátka Veronika Němečková připomíná, že v zákoně chybí jasná vazba mezi omezením rodičovské odpovědnosti a právem na rovnocennou péči.
Podle soudkyně Emy Tomšové z okresního soudu v Karlových Varech novela navíc ztíží zásahy proti patologickým rodičům. „Pokud na to nahlédnu optikou té novely, tak to bude zřejmě složitější uchopit,“ míní.
Ministerstvo spravedlnosti ale tvrdí, že postup se nemění – i nadále půjde o samostatné řízení, kde soud může rodiče odpovědnosti za dítě zbavit. Iniciovat ho může jak sám soud, tak druhý z rodičů.
K odložení není důvod
Resort odmítá, že by novela děti ohrozila. „Jsem přesvědčena, že ta novela je vyvážená, byla diskutována třeba i s neziskovými organizacemi. Kritika pramení z obav, které se nenaplní, jakmile ji začne justice používat,“ uvedla Decroix.
Podle právničky Gabriely Donati novela jen potvrzuje stávající směřování judikatury. „Už před novelou soudní praxe preferovala vyvážené zapojení obou rodičů,“ říká.
Rozštěpení společnosti kolem novely přičítají odborníci spíše emocím než samotným změnám. „Nikdy nenajdeme řešení, pod které se podepíší všichni. Všichni si totiž do rodinného práva promítáme svoje příběhy a zkušenosti,“ říká ředitelka legislativního odboru ministerstva Pavla Belloňová. Rodinná právnička a senátorka Daniela Kovářová (nestraník) souhlasí: „Ideální rodinný zákon neexistuje.“
