Spory mezi kolegy z řad soudců nejsou předmětem kárného řízení a justiční činitelé by měli obdobná jednání řešit spíše domluvou nebo udělením výtky. S tímto vzkazem se k justici obrátila soudkyně Michaela Pařízková, jejíž kárný senát dnes u pražského vrchního soudu zprostil kárné žaloby chomutovskou trestní soudkyni Hanu Muritovou.
Michaela Pařízková označila kárné řízení vůči soudci za prostředek ultima ratio, tedy nejzazší možné řešení. Osvobození Muritové zatím není pravomocné.
Kárný senát kritizuje řešení sporů
Předsedkyně kárného senátu Michaela Pařízková po vynesení zprošťujícího rozsudku jasně kritizovala způsob, jakým Krajský soud v Ústí nad Labem reagoval na původní stížnost. „Pro justici jako celek je nešťastné, že se cestou veřejného kárného řízení řeší takové spory, které svědčí spíše o neschopnosti vedení okresního soudu,“ podotkla. Podivila se nad tím, že stížnost na předsedu chomutovského soudu Martina Šámala vyvolala takto ostrou reakci v podobě kárné žaloby.
Soudkyně Muritová se bránila žalobě, kterou na ni podala předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem, a popsala složitou atmosféru u chomutovského soudu po nástupu předsedy Šámala. Uvedla, že u soudu pracuje 21 let a složila funkci v soudcovské radě, protože její šéf nepřipouští debatu. „Byli jsme tam jako šášulové. Opravdu to nejsem já, kdo šikanuje,“ prohlásila Muritová, která podala původní stížnost kvůli zásahu do své soudcovské nezávislosti.
Sporné body žaloby: Nahlížení do spisu a podjatost
Muritová čelila kárné žalobě za to, že loni v srpnu údajně neoprávněně nahlížela do justičního systému a zjišťovala informace o konkrétním vazebním řízení, které neměla na starost. Další body žaloby zahrnovaly, že na interní poradě trestních soudců vyjádřila názor, jak ve věci rozhodne, pokud jí bude přidělená, a posléze se nevyloučila pro podjatost. Při následném vazebním zasedání údajně vedla dokazování nekorektním způsobem.
Muritová jednání popsaná v žalobě připustila, ale vysvětlila, že kroky podnikla s cílem zajistit transparentnost rozvrhu práce. Předseda soudu si podle ní nepředpisovým způsobem vyměnil službu s kolegyní, což byl důvod k jejímu důslednému postupu.
Mohlo by vás zajímat
Kárný senát se s jejím vysvětlením ztotožnil. Soudkyně Pařízková uvedla, že zvolený postup Muritové se „mohl někomu jevit jako nevhodný, aktivistický nebo zpochybňující něčí postavení. Ale rozhodně není na místě shledávat v něm cosi nepochopitelného nebo nezákonného.“ Senát připomněl, že podle judikatury mohou soudci nahlížet do jiných než svých kauz v justičním systému, pokud tak činí z pracovních či studijních důvodů. Muritová získanou informaci použila k pracovní činnosti, protože ji prezentovala na poradě. „Je běžné, že soudci vzájemně konzultují aktuálně řešené otázky, aniž by to mělo vliv na jejich podjatost,“ dodala Pařízková.
Nová pravidla kárných řízení
Kárná řízení se na vrchní soudy v Praze a Olomouci přesunula na základě novely, kterou prezident podepsal koncem loňského roku. Před touto změnou řešil kárné věci pouze brněnský Nejvyšší správní soud v rámci jednostupňového řízení. Dnes o kárných žalobách rozhodují v prvním stupni sedmičlenné speciální senáty, složené ze zástupců různých právnických profesí. Soudci, státní zástupci a exekutoři mají nově možnost podat proti rozhodnutí těchto senátů odvolání, které projednávají nejvyšší soudy.
