Kryptoměny měly být symbolem svobody a podnikání mimo kontrolu států. Nová evropská regulace ale tento svět rychle mění. Firmy, které chtějí poskytovat služby s kryptoměnami, nyní potřebují licenci centrální banky. Podle partnera advokátní kanceláře Finreg Partners Jana Šovara je její získání téměř stejně náročné jako založit banku. Šest kol jednání s Českou národní bankou, tisíce stran dokumentů a měsíce práce. Malé kryptofirmy podle něj končí a na trhu zůstanou jen nejsilnější.
Pomohli jste společnosti Invity Finance se získáním historicky první licence, kterou Česká národní banka udělila poskytovateli služeb s kryptoměnami podle nového evropského nařízení o trzích s kryptoaktivy. Jak těžké bylo splnit požadavky centrální banky?
Získání licence pro poskytování služeb s kryptoaktivy patří k nejnáročnějším licenčním procesům vůbec. Co do náročnosti požadavků kladených na žadatele ho přirovnávám téměř k bankovní licenci. Bez týmu expertů, zejména na oblast IT, a bez specializovaných právníků se toto licenční řízení nedá zvládnout. Před podáním žádosti jsme prošli s klientem zhruba tříměsíční přípravou, žádost jsme podali na konci července a řízení trvalo zhruba do poloviny února. Proběhlo šest kol intenzivní komunikace s Českou národní bankou. Museli jsme doložit tisíce stran materiálů. Už to samo o sobě vytváří poměrně úzké hrdlo a klade velké nároky na osoby, které se chtějí licencovat.
Říkáte, že se náročnost blíží bankovní licenci. Překvapuje vás to vzhledem k tomu, že kryptoměny stály dlouho mimo jakoukoliv regulaci a společnosti, které s nimi podnikají, jsou zpravidla i co do personálního obsazení mnohem menší než banky?
Už při přípravě nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) bylo na evropské půdě politické zadání, že je potřeba tuto dosud velmi málo regulovanou oblast výrazně zregulovat mimo jiné kvůli ochraně koncových zákazníků. Výsledkem jsou poměrně hodně náročná pravidla, která se blíží standardům dalších částí finančního trhu.
Navíc je to nová regulace, takže její interpretace není ustálená. Teprve v průběhu řízení o udělení licence se mnohé otázky vyjasňovaly. K tomu se ještě přidává unijní nařízení DORA o digitální provozní odolnosti finančního trhu, které také výrazně zasahuje poskytovatele služeb s kryptoaktivy, a řada prováděcích předpisů k oběma nařízením. Celkově tak vzniká velmi rozsáhlý balíček regulace.
Co bylo pro podnikatele s kryptoaktivy v licenčním řízení podle vás nejtěžší splnit?
Někteří žadatelé se zasekli už na prvotních formálních požadavcích, jako je povinnost předložit auditovanou účetní závěrku. S tímto požadavkem ČNB přišla až na konci loňského roku a nikdo na něj nebyl připraven, protože podnikatelé s kryptoaktivy do té doby běžně své účetní závěrky neauditovali. Vznikla tím velká poptávka po auditorech, přičemž ne všichni auditoři jsou ochotni auditovat společnosti podnikající s kryptoměnami. Některé subjekty proto tímto sítem neprošly čistě proto, že se jim nepodařilo audit zajistit.
K dalším formálním požadavkům patří povinnost mít bankovní účet nebo alespoň příslib jeho otevření. To je u krypta tradičně problém, protože české banky spíše nechtějí společnostem v tomto odvětví účty otevírat.
Pak přicházejí kapitálové požadavky. Je potřeba poměrně výrazná finanční injekce, aby bylo možné doložit, že společnost má zajištěný dostatek kapitálu na tři roky podnikání.
Mohlo by vás zajímat
A pokud jde o materiální stránku, největší výzvou bylo splnit požadavky podle nařízení DORA. Jde o celý systém řízení rizik v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti. To tvořilo přibližně 50 až 60 % žádosti. Věnovali jsme tomu měsíce práce.
Nařízení DORA primárně platí pro banky. Podléhají v tomto ohledu kryptofirmy stejným požadavkům, nebo pro ně platí mírnější přístup vzhledem k jejich menší velikosti?
Výklad orgánů dohledu nad finančním trhem je takový, že nařízení DORA platí pro všechny úplně stejně bez ohledu na velikost. Regulace sice pracuje s pojmem malý podnik či mikropodnik, DORA hovoří i o proporcionalitě, ale to neznamená, že by se některá pravidla na malé subjekty vůbec nevztahovala nebo že by byla zásadně jiná. Výsledkem je, že pokud by si dnes někdo chtěl založit například malou kryptosměnárnu o čtyřech nebo pěti lidech, tak to v praxi už není možné. Nesplní požadavky na personální vybavení, zastupitelnost a neslučitelnost funkcí.
Jak velký tým je potřeba, aby se vůbec dalo o získání potřebné licence uvažovat?
Devět nebo deset lidí je dnes absolutní minimum, a to ještě velmi napjaté. Část jde outsourcovat, ale ne všechno. Nemůžete vytvořit takzvané letter box entity, tedy prázdnou schránku, kde je v podstatě veškerá činnost delegována na jiné subjekty. Některé funkce musí být interní. Navíc co se neslučitelnosti funkcí týče, jedna osoba nemůže zároveň mít na starost řízení rizik a obchodní funkce, kontrolní funkce typu compliance zase nelze spojit s exekutivními funkcemi a tak dále. To výrazně zvyšuje požadavky na počet zaměstnanců ve firmě.
Například v oblasti informačních a komunikačních technologií potřebujete klasického IT manažera odpovědného za systémy. Vedle toho musíte mít osobu, která řídí kybernetická rizika. A pak ještě auditora informačních a kybernetických rizik, který kontroluje risk manažera. To jsou tři různé funkce, přičemž alespoň některé musí být interní.
Znamená to, že nová pravidla trh s kryptoměnami uzavřela? Že nové firmy v této oblasti už budou vznikat jen obtížně?
Já osobně si myslím, že by se mělo více dbát na proporcionalitu, zejména pokud současně deklarujeme podporu malých podniků a inovací. Současné nastavení malým subjektům v zásadě neumožňuje zahájit poskytování služeb s kryptoměnami. Kdo nemá personální, technické a finanční zdroje, projít licenčním procesem nezvládne. Už to není prostředí pro někoho, kdo si chce „zkusit podnikání“.
Obchodní plán musí být velmi detailní, musí prokázat ekonomickou udržitelnost, realistické rozpočty a schopnost obstát na trhu alespoň tři roky. Pokud to neprokážete, licenci nezískáte.
Zhruba polovina států EU vydala první licence dříve než Česko. Proč jsme nebyli mezi premianty? Je licenční řízení u nás těžší než jinde?
Některé země byly rychlejší, protože dříve přijaly příslušný národní zákon a díky tomu si zájemci mohli o licenci požádat dříve než v Česku. U nás bylo možné podávat žádosti až od začátku loňského roku. Přičemž většina společností podala žádost až na konci července, protože příprava je velmi náročná.
Projít licenčním řízením před Českou národní bankou je velmi náročné, upozorňuje partner Finreg Partners Jan Šovar. Povolení k dalšímu podnikání podle něj do pololetí získá jen 12 až 15 společností z 248. Ostatní budou muset skončit.
Například Francie měla už dříve podobný licenční model, takže přechod byl jednodušší. V Česku podnikání s kryptoměnami před přijetím evropského nařízení o trzích kryptoaktiv fungovalo pouze v režimu základního živnostenského zákona s regulací pouze v oblasti praní špinavých peněz. Takže žadatelé u nás to měli těžší, museli si zvykat na zcela nová pravidla. Ale na druhou stranu pořád jsme nedopadli nejhůř. Například Polsko svůj zákon dosud nepřijalo, takže tam zatím není možné o licenci vůbec požádat.
Česká národní banka obdržela 248 žádostí o licenci. Zatím jich udělila šest. Kolik a jak rychle jich podle vás ještě rozdá?
Odhadoval bych, že do poloviny roku jich bude celkem 12 až 15. Jak jsem říkal, jde o velmi náročný proces a mnoho žadatelů ho nezvládne.
Co se stane s těmi, kteří licenci nezískají?
Ti, kteří podnikání ještě nezahájili, ho nebudou moci bez příslušného povolení České národní banky zahájit. Ti, kteří služby s kryptoměnami poskytovali dříve, museli podat žádost do konce července minulého roku, aby mohli pokračovat do rozhodnutí centrální banky, nejdéle však do konce června letošního roku. Podle informací z trhu se domnívám, že velká část zamítnutí žádostí podaných v první vlně ze strany regulátora už proběhla.
Očekáváte, že se tím pročistí trh?
Určitě ano. Pro společnosti, které licenci získají, je to výhoda. Trh se zmenší a pro licencované subjekty to může znamenat prostor pro další růst.
Co to přinese investorům do kryptoaktiv?
Podobně jako v jiných částech finančního trhu: jistotu, že zde podnikají subjekty, které splnily regulatorní požadavky a jsou pod dohledem. Neznamená to bezrizikovost. Riziko investice zůstává, ale jde o nastavení pravidel, která mají zajistit férové fungování trhu.
Může regulace přilákat nové investory ke kryptu?
Myslím si, že ano. Licencovaný subjekt je důvěryhodnější partner například pro banky, což může usnadnit spolupráci. Na druhou stranu se ale krypto posouvá do regulovaného světa, což jde proti jeho původní myšlence. Evropský trh se navíc uzavřel – společnost z nečlenské země Evropského hospodářského prostoru zde bez licence poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy zásadně působit nemůže.
Jak se změní marketing a komunikace vůči klientům?
Požadavky odpovídají pravidlům, na nichž stojí celý finanční trh. Komunikace musí být férová a klient musí mít dostatek informací, aby se mohl rozhodnout, jestli chce do daného aktiva investovat, nebo ne.
V poslední době se hodně řešili influenceři a jiné veřejně známé osoby, které často ani netuší, že existuje regulace a že existují limity toho, co smějí a nesmějí říkat. Pokud by například prezentovali konkrétní doporučení, že se jim něco líbí a že by měl někdo do konkrétního produktu investovat, mohou se dostat do střetu s regulací. Existují zkrátka věci, které bez příslušného povolení říkat nesmí. Pokud někdo veřejně říká „doporučuji tento konkrétní produkt“ nebo „je skvělé investovat právě do tohoto“, už se pohybuje v rovině konkrétního investičního doporučení. A k tomu je potřeba splnit zákonné požadavky a mít licenci, případně pracovat pro společnost, která ji má.
Tato pravidla se nyní přenášejí i do oblasti krypta. Stejně jako v jiných oblastech platí, že problém není obecná reklama, ale problém mohou být konkrétní tvrzení o konkrétních produktech nebo konkrétních službách. Tam je nutné dbát na to, aby nedošlo ke střetu s regulatorními požadavky. Výsledkem by měl být čistší, průhlednější a fundovanější trh.
Celou dobu mluvíme o náročnosti licenčního řízení, uzavírání trhu a omezeních. Přesto mohou nová pravidla kryptopodnikatelům i nějakým způsobem pomoci?
Společnosti, které získaly licenci v první vlně, lze obecně vnímat jako úspěšné a systémově dobře nastavené. Jsou to převážně české společnosti a licence zároveň funguje jako tzv. evropský pas. Společnost s povolením od České národní banky může podnikat v celé Evropské unii. To dříve možné nebylo. Podnikatelům v oblasti kryptoměn se tím otevírají nové příležitosti.
