Ukrajinci z Česka si stěžovali na český stát ve Štrasburku. Tuzemská policie totiž odložila případ rvačky u ukrajinského petičního stánku v centru Prahy jako přestupek. Žena z Ukrajiny během ní volala na rusky mluvící účastníky šarvátky, že jsou vrazi. Rusky mluvící Němec ji udeřil deštníkem. Právo vymoci si trestní stíhání jiných lidí ale neexistuje, zdůraznil český Ústavní soud. To je jedním ze znaků právního státu. Evropský soud shledal stížnost Ukrajinců neopodstatněnou a nepřípustnou.
Vyplývá to z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případu Viktor Čegan a Elmira Babaieva proti České republice. Vyhlášený byl ve Štrasburku ve čtvrtek. Na český stát si stěžovali dva Ukrajinci z Kladna a z Prahy. Stát totiž odmítl potyčku kvalifikovat jako předsudečný trestný čin.
Bojíte se Ruska? Volám policii!
Ke rvačce došlo 1. června 2024 na shromáždění za Ukrajinu v centru Prahy. Ukrajinci tam sbírali podpisy pod petici za sankce proti Rusku.
Na stánek si vyvěsili ukrajinské vlajky, vlajky NATO a nápis „Rusko – ruce pryč od Ukrajiny“. Pak se k nim přiblížila skupina rusky mluvících osob a jedna z nich se zeptala: „Bojíte se Ruska?“ Ukrajinec opáčil: „Podporujete Rusko?“ Na to měl rusky hovořící kývnout a říci, že ano, popisuje situaci Evropský soud pro lidská práva.
„Podporujete ruské zločiny; volám policii,“ oznámil mu Ukrajinec. Na to rusky mluvící odvětil: „Jsem Němec“. Pak se zeptal, co je to za propagandu. „Vy jste vrazi, vy jste vrazi,“ reagovala stěžující si Ukrajinka.
Policie zadržela rusky mluvící na letišti
Strhla se bitka. Jeden z rusky mluvících přetáhl Ukrajinku deštníkem, další jí dal pěstí do obličeje. Druhý Ukrajinec scénu natáčel. Kolemjdoucí zavolali policii.
Ta ještě téhož dne zahájila vyšetřování pro trestné činy výtržnictví a popírání nebo schvalování zločinu genocidy. Skupinu rusky mluvících osob zadržela 3. června na pražském letišti. Po výslechu je propustila.
Po měsíci policie případ odložila, když zhlédla video a záznam z městské kamery. Dospěla k závěru, že rvačku vyvolala Ukrajinka, která „pokračovala ve slovních útocích na rusky mluvící osoby, když odcházely z místa činu.“ Na konfliktu nesli vinu všichni zúčastnění. Šlo o přestupek proti občanskému soužití.
Situační rvačka, nikoli podpora genocidy Ukrajinců
Také státní zástupkyně potvrdila, že konflikt byl „jasně situační“. Jeho eskalaci zavinilo subjektivní vnímání Ukrajinky. Rusky mluvící osoby učinily prohlášení k Rusku, to ale nestačí k prokázání předsudku. Videa vyvrátila tvrzení Ukrajinky, že osoby schvalovaly ruskou agresi proti Ukrajině nebo zabíjení Ukrajinců.
Městský státní zástupce v přezkumu uvedl, že řeči rusky mluvících osob mohly být nevhodné nebo bezohledné. Nelze je však jasně interpretovat jako podporu ruské agrese. Vzhledem k tématu demonstrace a symbolům na stánku měli Ukrajinci očekávat diskusi. „Stěžovatelka situaci vyhrotila, když skupinu nazvala vrahy, protože mluvili rusky,“ shrnuje evropský soud.
Mohlo by vás zajímat
ÚS: Správně aplikovaná zásada ultima ratio
Stížnost Ukrajinců zamítl i český Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou. Účinné vyšetřování má být „vhodné, důkladné, nestranné a nezávislé, bez zbytečných průtahů a pod veřejnou kontrolou. Všechny tyto požadavky byly v posuzované věci naplněny,“ uvedl soud v odůvodnění.
Jak policejní orgán, tak obvodní a městské státní zastupitelství měly k dispozici důkazní materiál (především kamerový záznam v dobré kvalitě). Díky němu mohly spolehlivě vyhodnotit, zda je na místě zahájení trestního stíhání, napsal Ústavní soud. Obvodní státní zastupitelství správně poukázalo na skutečnost, že trestní právo se řídí zásadou ultima ratio a tuto zásadu – že je až nejzazším prostředkem – aplikovalo.
Právo vymoci si trestní stíhání jiného neexistuje
Stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí. Orgány jim to srozumitelně vysvětlily. K zásahu do jejich práv proto nedošlo, uvedl Ústavní soud. K tomu upozornil, že neexistuje žádné právo, vymoci si stíhání jiného člověka.
„Ústavní soud při své rozhodovací činnosti již mnohokrát vyslovil, že neexistuje ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, respektive aby určité jednání bylo kvalifikováno jako konkrétní trestný čin,“ uvedl soud. Jde o znak právního státu.
Nenávistnou povahu útoku Češi neodhalili?
U Evropského soudu pro lidská práva si Ukrajinci stěžovali, že český stát nepotrestal násilí od osob jednajících předsudečně. Vyšetřování nebylo nezávislé. „Navzdory přítomnosti několika ukazatelů předsudků nebyla nenávistně motivovaná povaha útoku odhalena,“ napsali do Štrasburku.
Úlohou Evropského soudu pro lidská práva ale není přehodnocování důkazů a zjištění vnitrostátních orgánů, pokud nejsou zjevně svévolná nebo zjevně nepřiměřená, upozornil však soud ve Štrasburku.
Evropský soud Ukrajince chápe, ale tak to nebylo
Vnitrostátní orgány zahájily vyšetřování téhož dne. Podezřelé zadržely o den později. Shromáždily dostatečné množství důkazů, včetně výpovědí svědků a videozáznamů zachycujících většinu incidentu. Transparentně vysvětlily závěry, které z důkazů vyvodily, shrnul případ Evropský soud pro lidská práva.
„Soud chápe, že v kontextu pokračující ruské agrese proti Ukrajině mohli stěžovatelé vnímat komentáře rusky mluvících osob jako provokativní nebo dokonce konfliktní. Považuje také za pochopitelné, že takové komentáře mohly vyvolat napjatou a emocionální reakci,“ poznamenal ESLP.
Zjištění českých orgánů ale nejsou podle soudu svévolná ani zaujatá. Předání věci do přestupkového řízení je adekvátní náprava, uzavřel Evropský soud pro lidská práva a stížnost zamítl.
