Tři tragédie týraných dětí podle senátorů ukázaly selhání státu i opatrovnického systému. Skupina 27 členů horní komory proto navrhla rozsáhlou novelu občanského zákoníku. Předkladatelé v čele se senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou upozorňují hlavně na případ tříleté Viktorky. Soud ji se souhlasem OSPOD svěřil do péče rizikového otce. Dívka následně zemřela po brutálním násilí.
Skupina 27 senátorů předložila novelu občanského zákoníku a zákona o zvláštních řízeních soudních. Návrh podpořili například Hana Kordová Marvanová, Helena Pešatová, Eva Rajchmanová nebo Václav Láska. Senát návrh projedná příští týden. Účinnost má nastat od ledna 2027. Novela výrazně posílí ochranu dětí. Zaměří se hlavně na domácí násilí, týrání a sexuální násilí při rozhodování soudů o péči.
Senátoři připomínají smrt malé Viktorky
Předkladatelé návrhu opakovaně připomínají případy dětí, které podle nich stát nedokázal ochránit ani přes známá rizika. Nejčastěji zmiňují případ tříleté Viktorky. Podle senátorů ji soud se souhlasem OSPOD svěřil do péče vysoce rizikového otce. „Musíme zabránit dalším tragédiím, jako je případ tříleté holčičky Viktorky zavražděné jejím otcem, kterou soud se souhlasem OSPOD svěřil do péče vysoce rizikových rodičů, ač byla všechna rizika příslušným institucím známa. Stát musí nést odpovědnost za ochranu dětí,“ uvedla senátorka Hana Kordová Marvanová.
Podle senátorů ale nejde o ojedinělý případ. V důvodové zprávě upozorňují i na situace, kdy soudy svěřily děti rodičům se závažnou trestní minulostí, domácím násilím nebo těžkou závislostí. Podle senátorů děti čelily týrání. Některé utrpěly vážné psychické následky. Dalším hrozilo poškození zdraví. „Současná právní úprava péče o dítě je postavena na tendenci opatrovnických soudů mechanicky presumovat, že péče obou rodičů je vždy v nejlepším zájmu dítěte,“ stojí v důvodové zprávě novely.
Novela zpřísňuje pravidla pro násilné rodiče
Novela nově ukládá soudům, aby omezily rodičovskou odpovědnost rodičům, kteří páchali domácí nebo sexuální násilí. Týká se i pachatelů úmyslných násilných trestných činů a lidí s těžkou závislostí na návykových látkách. Soudy mají hodnotit závažnost, délku i okolnosti takového jednání. Soudy budou moci omezit rodičovskou odpovědnost také lidem zapsaným v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi. Jde o takzvaný dětský certifikát.
Předkladatelé také vracejí do zákona konkrétní kritéria pro rozhodování o péči o dítě. Soudy mají nově povinně hodnotit bezpečí dítěte, ochranu před násilím nebo fyzické a psychické potřeby dítěte. Posuzovat mají i dosavadní péči rodičů a jejich schopnost spolupracovat.
„Dítě nesmí být vnímáno jako objekt právního sporu, ale jako plnohodnotný subjekt, jehož bezpečí a zdravý vývoj musí stát vždy na prvním místě. Naše novela ukončuje éru mechanického rozhodování, kdy soudy často upřednostňovaly práva rodičů i v situacích, které byly pro dítě prokazatelně rizikové,“ uvedla senátorka Helena Pešatová.
Kritika automatické střídavé péče
Předkladatelům vadí, že soudy podle nich příliš automaticky směřují ke střídavé nebo společné péči. „Náš návrh rovněž reaguje na dosavadní nerozhodnou praxi soudů paušalizováním kauz a směřováním prakticky do jediného modelu střídavé péče,“ uvedla senátorka Věra Procházková.
Podle ní poslední novela občanského zákoníku účinná od ledna 2026 odstranila rozlišování na druhy péče. Zároveň podle ní soudům nedala jasná pravidla.
Mohlo by vás zajímat
Novela proto umožní svěřit dítě jen jednomu rodiči. Soud tak bude moci rozhodnout, pokud péče obou rodičů není v zájmu dítěte. Mezi důvody návrh řadí domácí násilí, vysoký konflikt rodičů nebo zdravotní stav dítěte. Týká se i případů, kdy je rodič veden v evidenci pachatelů závažných trestných činů vůči dětem. „Naší snahou je upřednostnit nejlepší zájem dítěte a nastavit kritéria při rozhodování o péči o dítě tak, aby byla posílena ochrana práv dětí, jejich bezpečí a ochrana před všemi formami násilí,“ uvedla senátorka Eva Rajchmanová.
Senátoři chtějí rychlejší ochranu dítěte
Návrh mění také pravidla prozatímních rozhodnutí soudů. Nově má soud prvního stupně předložit věc odvolacímu soudu do deseti dnů. Odvolací soud má následně rozhodnout do 30 dnů.
Předkladatelé kritizují takzvanou rozvodovou novelu. Podle nich zrušila možnost odvolání proti některým prozatímním rozhodnutím. „Nemožnost odvolání proti prozatímnímu rozhodnutí, která byla zakotvena v tzv. rozvodové novele, byla kritizována i ze strany justice, že jde o řešení na hraně ústavnosti,“ stojí v důvodové zprávě.
