Zaměstnanec si zkopíruje databázi klientů a odejde. Nová pravidla ochrany obchodního tajemství dávají firmám možnost zakročit mnohem dříve a silněji než dosud. Výrazně posiluje i jejich postavení u soudů.
Ochranu obchodního tajemství čeká největší změna za poslední roky. Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu, která má odstranit nejasnosti současné právní úpravy a firmám usnadnit obranu proti zneužití citlivých informací. Nově půjde postihnout už samotné neoprávněné získání obchodního tajemství, aniž by bylo nutné prokazovat jeho další využití. Významně se změní také pravidla soudních sporů, aby samotné řízení nepředstavovalo riziko dalšího úniku důvěrných informací.
„Účastník řízení domáhající se ochrany již nebude muset prokazovat splnění všech podmínek generální klauzule nekalé soutěže, což by mu v konečném důsledku mělo umožnit poměrně rychle připravit podání, které ‚půjde přímo k věci‘ a o kterém bude možné také rychle rozhodnout,“ popisuje hlavní přínos novely specialista na právo hospodářské soutěže z advokátní kanceláře Schönherr Jan Kupčík. Rychlost ochrany tak klíčového firemního majetku, jako je obchodní tajemství, přitom považuje za naprosto klíčovou záležitost.
Ministerstvo změnu zdůvodňuje tím, že dosud používaná pravidla vyžadují složitý právní výklad. To podle něj snižuje jejich praktickou využitelnost zejména pro malé a střední podniky. „Právní úprava by měla být pro adresáty práva jednoznačná a dostatečně návodná, aby mohli právní ochrany obchodního tajemství snáze využívat,“ uvádí resort v důvodové zprávě k návrhu.
Konec čekání, až pachatel tajemství zneužije
Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou návrh přináší, je vyčlenění ochrany obchodního tajemství z právní úpravy nekalé soutěže. Dnes totiž firma při soudním sporu neprokazuje pouze to, že někdo zneužil její obchodní tajemství, ale musí doložit například to, že došlo k jeho porušení v hospodářském styku. Právě tato podmínka podle ministerstva v některých případech zbytečně komplikuje nebo dokonce znemožňuje úspěšnou obranu.
Podle právníků se tím ochrana obchodního tajemství posouvá na mnohem vyšší úroveň. „Novelu vnímám jako potřebnou z hlediska jejího významného přínosu k právní jistotě. Z praktického hlediska například postavila na jisto, že porušením obchodního tajemství je i jeho neoprávněné získání, což doposud nebylo zcela zřejmé,“ upozorňuje společník advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal Michal Sniehotta.
To prakticky znamenalo, že i když firma zjistila krádež obchodního tajemství hned, musela čekat, až bývalý zaměstnanec nebo konkurent ukradené informace skutečně zneužije.
Mohlo by vás zajímat
Databáze klientů jako typický příklad
Michal Sniehotta uvádí modelovou situaci, která dobře ilustruje praktický dopad novely. Firma má neveřejnou databázi zákazníků, k níž mají přístup jen vybraní zaměstnanci. Jeden z nich si databázi před odchodem z firmy zkopíruje na soukromý disk. Neexistuje však důkaz, že ji už použil nebo předal novému zaměstnavateli.
Podle současné právní úpravy může být obtížné domoci se ochrany, protože firma musí dokazovat další nakládání s daty. Novela však umožní zasáhnout už proti samotnému neoprávněnému získání databáze, aniž poškozená společnost musela čekat na vznik další škody.
„Nová ustanovení jsou myšlena tak, aby soudci dala poměrně jasný návod, co hodnotit a jak postupovat, což by mělo zrychlit a zjednodušit rozhodování,“ říká advokát Schönherr Radim Obert.
Právo dopadne i na ty, kteří získají odcizené informace
Ačkoliv se ochrana obchodního tajemství dostává mimo pravidla ochrany hospodářské soutěže, poškozeným společnostem zachovává práva obdobná jako při nekalé soutěži.
Novela zároveň výslovně rozšiřuje okruh jednání považovaných za porušení obchodního tajemství. „Přináší specifikaci toho, co je porušením obchodního tajemství, a jasně říká, že tím může být i sekundární zneužití důvěrné informace. Vytváří tak jednoznačnou možnost ochrany vůči dalším osobám, které se k informaci dostanou od původního porušitele,“ pokračuje Obert.
Vyšší nároky čekají i samotné firmy
Podle právníků ale nebude novela znamenat pouze jednodušší soudní ochranu. Klade také větší důraz na vnitřní nastavení firem. „Protože novela výslovně postihuje již neoprávněné získání obchodního tajemství, nabude na významu prokazatelné vymezení toho, kdo měl k obchodnímu tajemství přístup, v jakém rozsahu a za jakým účelem,“ upozorňuje Michal Sniehotta.
Firmy by proto měly věnovat větší pozornost evidenci přístupových práv, dohodám o mlčenlivosti, zabezpečení citlivých dat nebo pravidlům pro jejich vracení a mazání při odchodu zaměstnanců. Právě schopnost prokázat, že konkrétní informace skutečně představovaly obchodní tajemství a byly odpovídajícím způsobem chráněny, bude hrát v budoucnu ještě větší roli.
Nová pravidla pro soudní spory
Další významnou část novely tvoří změny občanského soudního řádu. Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje, že současná procesní pravidla dostatečně nechrání obchodní tajemství během soudního řízení. Strana, která se domáhá ochrany, tak paradoxně riskuje, že citlivé informace dostanou na veřejnost právě v průběhu sporu. „Novela tento paradox, doufejme nejen teoreticky, ale i prakticky, vyřeší,“ uvádí Jan Kupčík ze Schönherr.
Nově se v ní upravují pravidla pro nahlížení do soudních spisů, zpřístupňování důkazů i zveřejňování soudních rozhodnutí. Úprava ochrany obchodního tajemství v soudních sporech se tím přibližuje pravidlům, která platí podle soudního řádu správního, tedy ve sporech s úřady.
„Novela výslovně upravuje postup předsedy senátu, který vyloučí z nahlížení části spisu obsahující utajované informace chráněné zvláštním zákonem nebo skutečnosti chráněné podle zvláštních zákonů, tedy i obchodní tajemství,“ vysvětluje Sniehotta. Do těchto částí spisu má právo nahlížet primárně účastník a jeho zástupce, ostatní osoby za zákonem striktně vymezených podmínek. Novinkou je také poučovací povinnost předsedy senátu nahlížející osobě o následcích porušení tajnosti utajovaných informací.
Avšak pokud chtějí mít firmy jistotu, že jejich obchodní tajemství zůstane před soudy skutečně ochráněno, měly by jít novým pravidlům naproti. „Doporučuji, aby subjekt, který do soudního spisu předkládá dokumenty obsahující obchodní tajemství, tuto skutečnost soudu výslovně označil a v dokumentech ji dostatečně zřetelně vymezil,“ radí Sniehotta. Nejde totiž podle něj automaticky očekávat, že předseda soudního senátu obchodní tajemství sám rozpozná a příslušné části spisu z nahlížení vyloučí.
Novelu nyní projedná vláda. Poté zamíří do parlamentu. Pokud tam projde v navržené podobě, získají podnikatelé jasnější a účinnější nástroje k ochraně svého know-how. Podle plánů ministerstva spravedlnosti by nová pravidla měla vstoupit v účinnost od ledna příštího roku.
