Nezvládnutá maturita jedné ze studentek hodonínského gymnázia vedla až k přezkumu zkoušky soudem. Na přetřes se tak dostala nejen neznalost zkoušené látky, ale i láhev vína věnovaná po zkoušce jedním ze spolužáků předsedovi zkušební komise.
Maturantka si u ústní zkoušky z češtiny vylosovala otázku Jiří Wolker – Těžká hodina. Nedostatečnou dostala za to, že neurčila větší část charakteristik uměleckého textu podle kritérií a nesprávně identifikovala téma básně. O mnoho lépe děvče nedopadlo ani u základů společenských věd s tématem Abrahámovská náboženství, judaismus, křesťanství a islám. K výsledné čtyřce ji pomohly písemné poznámky z přípravy „na potítku“.
Studentka napřed podala žádost o přezkum maturitní zkoušky ke krajskému úřadu. Ten po provedeném šetření oba výsledky potvrdil. Rozhodnutí ale vydal opožděně, až poté, co studentka absolvovala v září opravný termín. Následně se rozhodla pro žalobu k soudu.
Pozdější změna v protokolu
Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 29 A 121/2024 zkritizoval procesní postup krajského úřadu při shromažďování podkladů. Soud zjistil, že úřad umožnil jednotlivým členům zkušební komise, aby po sepsání protokolu o jejich vyjádření ke zkoušce tento protokol dodatečně upravovali. V jednom případě to doložila e-mailová komunikace mezi úřadem a jedním z vyučujících.
Podle soudu jde o postup, který se „krajně vymyká zákonnému postupu při zaznamenávání svědecké výpovědi“. Zápis protokolu i jeho opravy má podle § 18 správního řádu provádět oprávněná úřední osoba, a ne sám vyslýchaný. Správní soud v této souvislosti zopakoval závěr rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, podle kterého se na řízení o přezkumu maturitní zkoušky vztahuje správní řád i přesto, že jej školský zákon formálně vylučuje.
Přesto soud v této vadě nenašel nezákonnost rozhodnutí. Opravy prováděli sami členové komise, nikoliv úřad. „Umožnění úprav vyjádření nejvíce ohrožovalo vypovídací hodnotu jednotlivých vyjádření v tom, že mohla umožnit sjednocení členů komise, aby o průběhu zkoušek vypovídali shodně. Tato obava se však nenaplnila, (…) mezi vyjádřeními existují odchylky a nesrovnalosti,“ uvedl soud.
Lhůta končí o prázdninách, kdy jsou vyučující na dovolené
Zapravdu dal studentce i v tom, že krajský úřad nedodržel zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí a upozornil na systémový problém. Profilové maturity se konají v květnu a červnu, takže lhůta pro rozhodnutí o přezkumu téměř vždy zasahuje do letních prázdnin, kdy jsou vyučující na dovolené. Soud proto úřadům obecně vzkázal, že musejí vynaložit „veškerou snahu“ o dodržení lhůty.
Mimo jiné proto, aby nedocházelo k situacím, že je student nucen konat opravný termín ještě předtím, než je o přezkumu řádného termínu rozhodnuto. Samotné překročení lhůty ale ještě nezákonnost rozhodnutí nezakládá.
Mohlo by vás zajímat
Víno od spolužáka na známky nemělo vliv
Při posuzování obou zkoušek samotných se soudci přihlásili k zásadě zdrženlivosti přezkumu známkování. Čím víc závisí hodnocení na kvalitativních a neexaktních hlediscích (typicky při ústním zkoušení), tím větší autonomii musí soud zkušební komisi ponechat.
Na zamítnutí žaloby nic nezměnila ani láhev vína donesená jako dar od jednoho ze spolužáků předsedovi jiné zkušební komise. „Žalobkyně sama ani netvrdí, že by snad někdo třetí uplatil členy zkušební komise, aby žalobkyni hodnotili nižším stupněm,“ uvádí odůvodnění s tím, že předmětem přezkumu napadeného rozhodnutí je pouze dodržení zákonných podmínek u maturitní zkoušky, včetně pochybení, která měla potenciál ovlivnit její průběh a výsledek. Přinesené občerstvení po zkoušce podle soudu nemělo vliv ani na jedno.
