Nejvyšší soud (NS) se zastal levicového aktivisty Lukáše Borla, který ve vazbě nedostával veganskou stravu a následně žádal omluvu od ministerstva spravedlnosti. Odvolací Městský soud v Praze jeho nárok zamítl, podle nejvyšší instance ale nezohlednil některé důležité aspekty. Městský soud musí spor znovu otevřít. Rozhodnutí NS je dostupné na úřední desce.
Podle NS chyboval městský soud například v tom, že vnímal ochranu relevantního světonázoru jednotlivce jako méně významnou než ochranu víry a náboženského přesvědčení. Vazební věznice má ovšem přihlížet jak ke kulturním, tak náboženským tradicím obviněných.
„Tam, kde se na obstarání stravy souladné s náboženstvím nebo přesvědčením nekladou vysoké nároky (např. požadavky na zcela specifickou přípravu jídla), nebude zpravidla důvod pro odepření takové stravy (…),“ stojí v rozhodnutí NS.
Borl se dostal do vazby kvůli podezření, že se podílel na založení extremistické Sítě revolučních buněk a další trestné činnosti. Případem se stále zabývá Okresní soud v Mostě.
V litoměřické vazební věznici byl Borl od září 2016 do dubna 2017. Veganskou stravu přes opakované žádosti nedostával. Vedení věznice mu prý sdělilo, že lze zajistit stravu vegetariánskou, nikoliv veganskou. Borl je veganem dlouhodobě a konzumaci živočišných produktů odmítá z etických důvodů. Neúspěšně žádal o přeložení do jiné věznice.
Obvodní soud pro Prahu 2 původně určil, že ministerstvo se musí Borlovi omluvit dopisem. Ministerstvo se odvolalo, mimo jiné argumentovalo tím, že výkon trestu nebo vazby s sebou ze své podstaty nesou omezení dosavadního způsobu života. Stát poukazoval i na to, že v litoměřické věznici museli v dané době dva kuchaři udělat stovky porcí, a že tedy z kapacitních důvodů nešlo připravovat individuální stravu.
K názoru ministerstva se přiklonil i odvolací senát, podle nějž nebylo v reálných možnostech věznice zajišťovat veganskou stravu ve stanoveném denním limitu 57 korun na osobu. Naopak Borlova právní zástupkyně poukazovala na to, že veganská forma stravování je nejlevnější.
Z rozhodnutí NS plyne, že pokud nejde o finančně zcela nepřiměřené požadavky, nelze je odmítnout povšechným poukazováním na normativní limity nebo technické, materiální a personální vybavení věznice.
V porovnání s dosavadní evidencí poskytnou nové seznamy vyšší uživatelský komfort a zpřístupní veřejnosti podstatně větší rozsah údajů o zapsaných subjektech Foto: Pixabay
Ministerstvo spravedlnosti připomnělo soudním znalcům, že mají nejpozději do pátku 26. března předložit doklad o uzavření povinného pojištění. Vyplývá to z nového zákona, který je účinný od začátku letošního roku. Ministerstvo na webu uvedlo, že povinnost zatím splnila necelá třetina znalců.
Zákon stanoví, že znalec musí být pojištěný kvůli odpovědnosti za případnou újmu způsobenou v souvislosti s výkonem jeho činnosti. Povinné pojištění se nevztahuje na znalecký ústav, na znalce, který působí ve znalecké kanceláři, ani na člověka, který vykonává znaleckou činnost jednorázově.
Výše limitu pojistného plnění má být „úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat“. Podle příslušné vyhlášky činí minimální limit pojistky jeden milion korun pro znalce a pět milionů korun pro znaleckou kancelář či ústav. Počet oborů, v nichž znalec působí, nemá na výši minimální částky vliv.
„Při sjednávání pojištění je nezbytné zohlednit rizikovost konkrétního oboru, odvětví a specializace a současně i předpokládaný rozsah vykonávané znalecké činnosti,“ uvedl ministerstvo na webu věnovaném znalcům.
Znalci jmenování podle původního zákona musejí mít uzavřené pojištění odpovědnosti už od letošního 1. ledna a ministerstvu ho mají doložit do 60 pracovních dnů. Jako požadovaný doklad slouží zejména pojistná smlouva. Doložení pojištění je jednou z podmínek pro trvání oprávnění k výkonu znalecké činnosti. Nesplnění povinnosti může vést ke zrušení znaleckého oprávnění, připomněl úřad.
Exprimátor Tomáš Hudeček Foto: Aktron/gallery/Group III/Commonist archive VIII
Ministerstvo spravedlnosti se kvůli kauze karty opencard omluvilo bývalému pražskému primátorovi Tomáši Hudečkovi (tehdy TOP 09) za újmu na osobnostních právech způsobenou nezákonným trestním stíháním. Omluvu ministerstvo zveřejnilo na svém webu. Hudeček dnes řekl, že se bude soudně domáhat odškodnění. To současné považuje za nedostatečné.
Soud loni v březnu zprostil obžaloby Hudečka i další tři obviněné v kauze opencard. Podle obžaloby v roce 2012 neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k opencard, kterou magistrát oslovil jako jedinou v rámci jednacího řízení bez uveřejnění. Původní soudce Alexander Sotolář, který obžalované dvakrát shledal vinnými, následně čelil kárným žalobám kvůli zkreslení protokolů z hlavního líčení.
Ministerstvo se Hudečkovi omluvilo za újmu na osobnostních právech „způsobenou mu nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení Policie ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, SKPV, Expozitury České Budějovice ze dne 26. března 2013…, na jehož základě bylo proti němu nezákonně zahájeno a vedeno trestní stíhání“.
„Formu veřejné omluvy na stránkách ministerstva spravedlnosti jsme zvolili, protože o ni pan Hudeček výslovně požádal a nám jeho požadavek přišel opodstatněný. Pan Hudeček každopádně není první, komu jsme se tímto způsobem omlouvali,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Většina žadatelů o odškodnění podle něj omluvu touto formou nepožaduje.
Hudeček veřejnou omluvu přivítal. Případ ale nepovažuje za ukončený. Soudně se chce domáhat více než milionového odškodnění. „Vrátili mi určitou část nákladů za právníky, plus doslova drobné desetitisíce jako náhradu škody. Takže v součtu jsem na nule a odškodnění jsem nedostal žádné,“ řekl. Hudeček od začátku kritizuje postup policie, soudce i státní zástupkyně. Kauza mu podle něho „převracela život naruby“.
Výši přiznaného odškodného nechtělo ministerstvo stejně jako v jiných obdobných případech specifikovat, podle Řepky jde o citlivý údaj podléhající ochraně. Uvedlo pouze, že vedle náhrady nákladů vynaložených na obhajobu žádal Hudeček také satisfakci jak za samotné trestní stíhání, tak i za jeho nepřiměřenou délku.
Pražští radní jednomyslně schválili navazující kontrakty s Haguess poté, co jim to doporučila hodnotící komise. Obžalobě původně čelili všichni hlasující. Zbývající obžalovaní poukazovali na to, že opencard byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. Původní dva Sotolářovy rozsudky poté vrchní soud zrušil. Hudeček je už pravomocně osvobozen. Podle nového verdiktu nerozhodli radní svévolně, ale na základě odborných stanovisek.
Od března 2020 platí v Německu nařízení, že děti starší jednoho roku, které navštěvují jesle či jiná obdobná zařízení, musejí být očkované proti spalničkám Foto: Pixabay
Senioři z domovů důchodců nebo postižení a nemocní klienti ústavů, kteří nejsou naočkováni proti nemoci Covid-19, musí být po vycházce umístěni do izolace. Týká se to i těch, od jejichž očkování druhou dávkou ještě neuplynulo čtrnáct dní. Nařízení vlády uvalit na neočkované seniory sankce platí od soboty 20. března 2021 do konce stávajícího nouzového stavu.
Vyplývá to z nařízení vlády ze dne 18. března 2021, které je určeno všem poskytovatelům sociálních služeb. Jde tedy o domovy důchodců nebo domovy se zvláštním režimem pro postižené lidi.
Pokud nejsou tito lidé v domovech a ústavech očkováni proti nemoci Covid-19, nemohou opouštět areál zařízení, aniž by to pro ně neneslo důsledky. Pokud opustí objekt, musí být při návratu umístěni do izolace a opakovaně testováni.
Jinak ven z objektu staří a postižení lidé vůbec nesmí. „Vycházka bude umožněna za podmínky, že uživatel bezprostředně po návratu bude umístěn do oddělených prostor a do 72 hodin od ukončení vycházky bude proveden první antigenní POC test, který bude zopakován za další 3 až 4 dny; umístění do oddělených prostor bude ukončeno v případě negativních výsledků obou testů,“ uvádí se doslova v nařízení vlády, které platí od soboty.
Očkovaní do izolace nemusí
Podle nařízení vlády se zajištění starých a postižených v izolaci netýká těch, kteří už jsou očkováni a u nichž od podání druhé dávky uplynuly dva týdny: „Postup podle předchozí věty se nevztahuje na osoby, které mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů, a očkovaná osoba nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19,“ stojí doslova v nařízení vlády.
Současně vláda nařizuje všem uživatelům sociálních služeb v domovech a v institucích používat v průběhu vycházky mimo objekt respirátory podle normy FFP2 nebo KN95.
V případě těch lidí, kteří již nejsou schopni o očkování rozhodnout sami za sebe a jejich názor je v rozporu s názorem opatrovníka nebo osoby blízké, může rozhodovat i soud.
V závěru ovšem zástupkyně ombudsmana varuje, že provozovatel domova nebo ústavu nesmí na nenaočkovaného uvalit sankce. „S ohledem na povinnost chránit práva klientů musí poskytovatel pobytové sociální služby nebo dlouhodobé zdravotní péče také respektovat informované rozhodnutí klienta očkování se nepodrobit. Není přípustné, aby poskytovatel na něj jakkoliv naléhal, uplatňoval vůči němu sankce nebo by dokonce rozhodl o vyloučení ze služby z důvodu odmítání očkování,“ varuje zástupkyně ombudsmana v doporučení.
Nyní však podle nařízení vlády provozovatelé domovů a ústavů na ty, kteří ještě očkováni nebyli nebo se očkování odmítli podrobit, uvalit sankci musí.
Ústavní soud (ÚS) odmítl senátorský návrh na zrušení opatření, které podmínilo návrat Čechů do vlasti z rizikových zemí negativním testem na covid-19. Test musí absolvovat v zahraniční akreditované laboratoři. ÚS podnět odmítl neveřejně pro neoprávněnost navrhovatelů, výsledek dnes oznámil v přehledu plenárních věcí na svém webu. Nezávislá senátorka Jitka Chalánková kvůli tomu navrhne novelu zákona, která by umožnila rychlou kontrolu ústavnosti podobných opatření.
Podle Chalánkové, která jednala za dvacetičlennou skupinu senátorů, odporovalo únorové opatření ministerstva zdravotnictví Listině základních práv a svobod. Senátoři se domnívali, že pozitivně testovaným lze nařídit karanténu nebo je v Česku hospitalizovat, nikoliv jim ale bránit v návratu do vlasti.
Seminář pořádala senátorka Jitka Chalánková Foto: Eva Paseková
Chalánková v tiskové zprávě uvedla, že ÚS argumenty senátorů vůbec neposuzoval. Opatření obecné povahy prý může přezkoumávat jen na základě individuálních stížností poškozených po vyčerpání všech procedur před správními soudy, což je podle Chalánkové zdlouhavé. Senátorka proto předloží návrh novely zákona, která by umožnila ústavním soudcům preventivní kontrolu nejen zákonů, nařízení a vyhlášek, ale také opatření obecné povahy.
„Jedná se o zásadní mezeru v platné legislativě, která je dána tím, že v době vzniku ústavy a zákona o ÚS žádná opatření obecné povahy neexistovala – do českého práva byla zavedena až od roku 2006. Je nezbytné, aby ÚS mohl posuzovat jejich ústavnost stejně jako u zákonů a podzákonných právních předpisů, protože i ona přímo zasahují do práv všech občanů,“ uvedla senátorka.
Přístup ke kontrole ústavnosti nelze podle Chalánkové omezit na individuální stížnosti. „Taková soudní cesta je zdlouhavá a znemožňuje rychlý zásah v případě, kdy se takové opatření závažným způsobem vláme do základních lidských práv. Stejně tak nelze spoléhat na správní soudy, protože ty nemohou rozhodovat o souladu s ústavou,“ doplnila Chalánková.
Letecké společnosti mají povinnost odškodnit cestující za zrušení či velké zpoždění letu v případě, že je způsobila stávka personálu. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, podle jehož verdiktu není zejména stávka za lepší platové podmínky žádnou mimořádnou okolností, při které by aerolinky pasažéry odškodňovat nemusely.
Nejvyšší orgán unijní justice se na žádost švédského soudu zabýval sporem mezi cestujícím a leteckou společností SAS. Skandinávské aerolinky předloni zrušily řadu letů kvůli stávce pilotů v Dánsku, Švédsku a Norsku, aniž klientům vyplatily odškodné. Spotřebitelská organizace Airhelp zastupující pasažéra v žalobě uvedla, že na základě unijní směrnice o právech cestujících má být odškodněn. Aerolinky naproti tomu tvrdily, že stávku nemohly ovlivnit, proto náhradu vyplácet nemusejí.
Soud v Lucemburku dal dnes za pravdu cestujícímu. Stávka je podle unijních soudců součástí kolektivního vyjednávání o mzdách. Proto „musí být vnímána jako událost spojená s běžným vykonáváním aktivit zaměstnavatele“ a nelze ji brát jako mimořádnou a neovlivnitelnou událost.
Aerolinky navíc mají čas se na stávku připravit, pokud je vyhlášena nějakou dobu předem v souladu se zákonem, konstatoval soud.
Soudci se dnešním verdiktem rozešli s názorem svého generálního advokáta, který minulý týden konstatoval, že stávka může být důvodem pro nevyplacení odškodného.
Advokát odmítl nosit u soudu respirátor Foto: Pixabay
Nejvyšší správní soud (NSS) zatím obdržel deset návrhů na zrušení opatření přijímaných po schválení pandemického zákona. Směřují proti povinnému testování na covid-19 ve firmách a nově také proti povinnosti nosit na veřejnosti ochranu úst a nosu. Je pravděpodobné, že soud k některým návrhům svolá veřejné jednání, řekla mluvčí Sylva Dostálová.
Podle pandemického zákona, který platí od konce února, přezkoumává mimořádná opatření ministerstva právě NSS, jde o jeho novou kompetenci. Předseda soudu Michal Mazanec už dříve uvedl, že rozhodování bude složité a rozporuplné, soud by se ale měl s návrhy vypořádat v jednotkách týdnů.
První podnět NSS dostal 7. března od dělníka v automobilovém průmyslu. Tvrdí, že testování je zdravotní zákrok, se kterým pacient musí souhlasit a měl by mít právo jej odmítnout. Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví. Prakticky z něj plynula nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti směli být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem. Povinnost firemního testování se v ČR dalšími opatřeními rozšiřovala.
Rozhodnutí zatím nepadlo. „Probíhají nezbytné procesní úkony, a to v co nejkratších možných zákonných lhůtách,“ uvedla Dostálová.
Kvůli povinnému testování ve firmách se na soud obrátily také Nezávislé odbory Teva Czech Industries, což je výrobce léčiv. Nesouhlasí například s tím, že po odmítnutí testování vzniká překážka v práci na straně zaměstnance, který tak nemá nárok na náhradu mzdy. Kritizují také to, že zaměstnavatel nakládá s daty o zdravotním stavu pracovníků.
V pondělí se na soud obrátili poslanci Karla Maříková (SPD), Lubomír Volný a Marián Bojko (oba Volný blok) a krajští zastupitelé Karlovarského kraje za SPD. Navrhují zrušit mimořádné opatření, které ukládá povinnost nosit na veřejnosti ochranu dýchacích cest. Opatření považují za protiústavní a navíc zbytečné, mají za to, že dlouhodobé nošení respirátorů poškozuje zdraví, uvedl jejich advokát Norbert Naxera.
Podle návrhu není jednoznačně prokázané, že nošení respirátorů zabraňuje šíření infekce. Poukázali na dynamiku šíření viru v ČR, kde se roušky a respirátory nosí s různou důsledností už mnoho měsíců. „K zásadnímu zpomalení epidemie to nevedlo a Česká republika je ve statistikách nemocných a zemřelých horší než jiné země, kde podobná povinnost stanovená není,“ stojí v návrhu.
Má zákazník, který si pořídil od prodávajícího ojeté vozidlo, právo odstoupit od smlouvy a nárok na vrácení peněz v případě, že dodatečně zjistí odlišný stav najetých kilometrů, a to i přesto, že byl prodávajícím předem upozorněn, že tento údaj je pouze orientační a bez garance? Podle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) toto právo má, přičemž prostá informace o možném nesouladu tachometru s realitou z prodejce odpovědnost nesnímá.
NS rozhodoval o dovolání ženy, která si v roce 2016 pořídila od prodejce sedm let starý vůz Škoda Octavia. Při prodeji bylo v parametrech najetých kilometrů uvedeno, že stav tachometru je 149 tis. km, avšak s poznámkou, že je to bez garance a údaj možná neodpovídá. Takto to bylo zaneseno i v příloze ke kupní smlouvě. Cena škodovky byla 208 tis. Kč.
Žena však po dvou měsících zjistila, že reálný stav najetých kilometrů je 324 tisíc, a proto chtěla odstoupit od smlouvy a vrátit peníze, což prodejce odmítl s tím, že na možný nesoulad byla předem upozorněna.
Soud prvního stupně ověřil stav najetých kilometrů, který odpovídal ženou zjištěnému údaji a přizvaný znalec odhadl cenu vozidla na 140 tisíc Kč. Soud pak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sice uzavřena platná kupní smlouva, avšak prodejce plnil ve smyslu § 1916 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vadně, jestliže prodal ženě automobil s nepravdivým údajem, byť připustil možný nesoulad. Podle soudu je totiž prodejce jako podnikatel profesionál v daném oboru a měl (a mohl) vědět, že stav vozidla neodpovídá deklarovanému počtu ujetých kilometrů. Upozornění na možný nesoulad počtu ujetých kilometrů není podle soudu důvodem, který by omezil práva kupující podle § 2174 občanského zákoníku.
Žena byla upozorněna
Odvolací soud však rozhodl opačně, když konstatoval, že prodejce na nesoulad ohledně ujetých kilometrů ženu upozornil, čímž splnil informační povinnost podle § 2084 občanského zákoníku. Koupila-li tedy žena vozidlo i přes upozornění na vadu, předmět plnění se dostal do souladu se smlouvou, pozbyl charakteru vady a nemohly tak být naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku.
NS dovolání ženy připustil, protože otázka splnění povinnosti prodávajícího notifikovat vady prodávané věci a zproštění odpovědnosti za to, že prodávaná věc (osobní automobil identifikovaný – mimo jiné – počtem ujetých kilometrů) je při převzetí kupujícího ve shodě s kupní smlouvou, nebyla dosud podle nového občanského zákoníku dovolacím soudem řešena. A dovolání shledal důvodným.
Podle NS totiž odvolací soud nevzal v úvahu, že „žalovaná notifikovala toliko možný nesoulad v počtu skutečně najetých kilometrů oproti stavu deklarovanému v kupní smlouvě, aniž by tento nesoulad specifikovala“. Byť tedy prodávající nemá podle NS povinnost zjišťovat počet skutečně najetých kilometrů, neznamená to, že by se obecným upozorněním na možný nesoulad počtu ujetých kilometrů mohl odpovědnosti zprostit, „nebylo-li prokázáno, že se smluvní strany dohodly, že kupující na sebe převezme riziko nesouladu v kupní smlouvě deklarovaného stavu a skutečného stavu ujetých kilometrů prodávané věci a že právě pro tuto vadu si ujednaly např. slevu z kupní ceny (§ 2167 o. z.)“. Cena vozu, ze které bylo prodáno, odpovídala s deklarovanými najetými kilometry ceně obvyklé, přičemž reálná cena byla o třetinu nižší. „Závěr odvolacího soudu, že notifikací jen hypotetické možnosti nesouladu deklarovaného stavu počtu ujetých kilometrů v kupní smlouvě a stavu skutečného se předmět smlouvy dostal do souladu se smlouvou, tudíž neobstojí,“ uzavřel NS.
Slovenského byznysmena a konkurzního správce Zoroslava Kollára obvinila už potřetí slovenská policie. Médiím to potvrdil jeho obhájce Martin Berec. Detektivové čerstvě stíhají také vysokého úředníka slovenské dotační agentury Ĺubomíra Partiku kvůli úplatkům od žadatelů o agrodotace. Podle police si dokonce někteří zemědělci na úplatek vzali úvěr v bance.
Z korupčních trestných činů v souvislosti s ilegální výrobou cigaret obvinili včera slovenští detektivové tři lidi, včetně slovenského byznysmena a konkurzního správce Zoroslava Kollára. Bratislavským médiím to potvrdil jeho obhájce Martin Berec. „Mohu vám potvrdit pouze to, že nám bylo vzneseno nové obvinění a blíže se k právní kvalifikaci nebudu vyjadřovat,“ uvedl advokát po opuštění prezídia policejního sboru.
Policie v tomto případě podle zdrojů TASR z justičního prostředí obvinila i podnikatele Tomáše R. a bývalého ředitele kriminálního úřadu finanční správy (KÚFS) Ĺudovíta Maka.
Trojice byla podle slovenských médií obviněna z korupčních trestných činů v souvislosti s ilegální výrobou cigaret. V červenci 2019 měla další, čtvrtá osoba v jednom bytě v Bratislavě a v restauraci prostřednictvím Tomáše R. a Zoroslava Kollára předávat úplatky Ĺudovítovi Makovi. Ten je měl podle tvrzení detektivů včas varovat o případném zásahu proti výrobě ilegálních cigaret a jejich pašování. Úplatky se měly pohybovat ve výši od 10 tisíc do 150 tisíc eur měsíčně.
Po Tomášovi R. v pondělí policie vyhlásila pátrání. Kollár je stále ve vazbě, kdy byl loni v říjnu zadržen během akce Vichřice. Obviněný je ze zasahování do nezávislosti soudů.
Od 12. března čelí i obvinění, že poskytl bývalému řediteli Slovenské informační služby (SIS) Vladimíru Pčolinskému a náměstku SIS Borisi Beňovi úplatek, aby ho nesledovali.
Kollár v České republice
Slovenský právník a byznysmen Zoroslav Kollár působil i v České republice. Vyjma holdingu HTC, který ovládá brněnský Zetor, z něhož před časem vystoupil, vlastní Kollár stále firmu, která má jako předmět činnosti nakládání s bezpečnostním materiálem.
Zmiňovaná česká společnost s ručením omezeným se jmenuje Submar Investments, původně, v letech 2008 až 2013, sídlila v Praze.
Zoroslav Kollár se stal jejím jednatelem a společníkem v roce 2009. V únoru 2013 společnost změnila sídlo a přestěhovala jej do Nové Paky. Kollár už byl jediným společníkem, jednatelé byli od té doby dva: Kollár a Pavel Pyciak z Nové Paky. Pyciak figuruje jako společník a prokurista ve společnosti Efektivní finance. V minulosti působil také jako jednatel společník ve společnosti Armpex, která se věnuje prodeji vojenského materiálu.
V předmětu podnikání má Kollárova firma od roku 2013 v obchodním rejstříku jako předmět podnikání zapsáno: „Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu. Kollár byl od té doby, a dodnes je, jejím jediným společníkem.“
Notářský zápis k převzetí společnosti Submar Investments Zoroslavem Kollárem. Foto. Městský soud v PRaze
O aktivitách společnosti nelze v otevřených zdrojích dohledat žádné bližší podrobnosti. Firma nezveřejňuje dle litery zákona dokumenty ve sbírce listin. Posledním veřejně dohledatelným dokumentem je účetní závěrka z roku 2015. V ní stojí pouze: „Za účetní (zdaňovací) období roku 2015 nebyly otevřeny účetní knihy.“
Na aktuálním seznamu držitelů povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem společnost Submar Investments nefiguruje. Nelze na ni nalézt ani žádný aktuální kontakt.
Obvinění z 53 skutků
Zoroslav Kollár není jediný vlivný muž ze Slovenska, který si v posledních dnech vyslechl obvinění ze závažného skutku. Nové obvinění padlo i v kauze s krycím jménem Dobytkář. Podle policie měl bývalý funkcionář Půdohospodářské platební agentury (obdoby českého Státního zemědělského intervenčního fondu) přijmout úplatky za víc než milion eur. Informoval o tom slovenský server Aktuality.
Bývalý vysoký úředník Ľubomír Partika udržoval podle policie agrodotační korupční kolotoč v chodu během jednobarevné vlády politické strany Směru-SD, když ministerstvu zemědělství šéfoval Ľubomír Jahnátek. Partika byl nedávno obviněn z 53 nových korupčních skutků.
Státní zemědělský intervenční fond (PPA) má dohlížet na férové a transparentní rozdělování stovek milionů z eurofondů mezi slovenské farmáře. Úřad spadající pod ministerstvo zemědělství byl však podle policie roky živnou půdou pro korupčníky z řad státních funkcionářů, eurofondových poradců a oligarchů. Korupce nevídaných rozměrů totiž nemohla fungovat, kdyby kolotoč dohod, služeb a úplatků neměl své lidi přímo v PPA.
Důležitým soukolím v hladce fungujícím úplatkářské mechanismu byl podle serveru Aktaulity právě někdejší výkonný ředitel PPA Ľubomír Partika, který je již téměř rok ve vyšetřovací vazbě kvůli obvinění z korupce. Později mu spolu s nitranským oligarchou Norbertem Bödörem a podnikatelem Peterem Kubou přibylo i obvinění z praní špinavých peněz.
Partika měl podle policie v letech 2012 až 2016, nejen přijímat, ale i posouvat dále dobrovolné či vynucené úplatky od žadatelů u eurofondů. Peníze měly končit u Bödöra, považovaného v jiné kauze za hlavu policejní chobotnice z dob úřadování policejního prezidenta Tibora Gašpara. Mimochodem Bödörova příbuzného.
Očistec
Začátkem listopadu proběhla na Slovensku policejní akce nevídaných parametrů. Své bývalé šéfy přišli pozatýkat policisté z elitní jednotky Národní kriminální agentury (NAKA). Jsou stíháni kvůli podezření, že tvořili špičku organizované zločinecké skupiny – jakési mafie, proti které by měli právě oni sami bojovat. Policejní akce dostala krycí název Očistec. V poutech skončil Tibor Gašpar, ředitel protikorupční jednotky Róbert Krajmer, šéf NAKA Peter Hraško a další policejní funkcionáři.
NAKA zatkla celkem třináct lidí, včetně speciálního prokurátora Dušana Kováčika. Slovenská policie tím navázala na zářijovou akci Boží mlýny, při níž zatkla Ľudovíta Maka, ředitele Kriminálního úřadu finanční správy, který s vyšetřovateli začal spolupracovat.
Bývalý slovenský policejní prezident Tibor Gašpar (vlevo) na fotografii s ministrem vnitra za Směr Robertem Kaliňákem. Foto: ministerstvo vnitra SR
Všichni stíhaní čelí obvinění ze založení a podporování zločinecké skupiny, zneužití pravomoci veřejného činitele, korupce a maření spravedlnosti.
V čele zmíněné zločinecké skupiny stál podle textu obvinění Norbert Bödör, a to minimálně od roku 2012. Jeho pravou rukou měl být Tibor Gašpar, který mezi lety 2012 a 2018 zastával funkci policejního prezidenta. Gašpar je s Bödörem i ve vzdáleném příbuzenském vztahu. Před specializovaným trestním soudem, zabývajícím se v Pezinku vraždou novináře Jána Kuciaka, Bödör jakoukoli spolupráci s Gašparem popřel. Vyšetřování ale ukazuje zatím opak.
Přes 50 úplatků za víc jak milion eur
Ale zpět k bývalému vysokému úředníkovi Ľubomíru Partikovi. Nejnověji se Partikovo jméno skloňuje v souvislosti s více než půl stovkou úplatků.
„V kauze Dobytkář bylo dosud obviněno 20 fyzických a několik právnických osob. Dosud zdokumentované úplatky přesáhly 10 milionů eur. Minulý týden prodloužil soudce Specializovaného trestního soudu Partikovi, Bödörovi a Kubovi vazbu o tři měsíce. Všichni podali stížnost, o níž má v blízké budoucnosti rozhodnout Nejvyšší soud,“ napsal server Aktuality.
Úplatky měli Partikovi předávat zájemci o agrodotace, aby měli vůbec šanci získat podporu z eurofondů. Portál Aktuality uvedl, že někteří zemědělci si na úplatky museli dokonce vzít úvěr v bance. „V souvislosti s poskytováním grantu na PPA bylo za dalších 53 skutků rozšířené vznesení obvinění osobě Ing. Ľ. P. za pokračovací zvlášť závažný zločin přijímání úplatku, “ potvrdil Michal Slivka ze slovenského policejního prezídia.
NSS připustil, že stěžovatelova evidence mohla být přesnější, zejména kdyby zaznamenával také údaj o výšce hladiny Foto: Pixabay
Městské státní zastupitelství v Praze bude rozhodovat o stížnosti proti zastavení stíhání někdejších komunistických pohlavárů kvůli úmrtí na československých hranicích před rokem 1989. Stíhání iniciovala trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Když bylo stíhání žalobcem z Prahy 1 zastaveno, platforma podala stížnost kvůli možné podjatosti soudních znalců, o jejichž resumé státní zástupce zastavení stíhání opřel.
