Home Blog Page 411

Ministerstvo ostře odmítlo návrh předsedů na změnu systemizace, jmenování nových soudců se komplikuje

Prezident jmenoval nové soudce na Pražském hradě Foto: Tiskový odbor Pražského hradu

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) odmítlo návrh nového výpočtu tzv. systemizace počtu soudců, se kterým přišlo v prosinci minulého roku kolegium předsedů krajských soudů. Podle ministerstva by realizace návrhu znamenala navýšení počtu soudců o přibližně 1300, čímž by se ČR zařadila na třetí místo co do počtu soudců v rámci zemí Evropské unie (EU), hned za Slovinsko a Chorvatsko.

Návrh kolegia vznikl na základě dohody o jeho vypracování, která vzešla z jednání mezi předsedy a zástupci ministerstva během podzimu minulého roku, kdy probíhalo jednání o nové systemizaci. V jeho průběhu však ministryně spravedlnosti Marie Benešová na konci září zároveň rozhodla o podobě nové systemizace s tím, že pro rok 2021 nebudou jmenování žádní noví soudci.

Předsedové krajských soudů pak přišli v prosinci s uceleným návrhem změn způsobu výpočtu počtu soudců, který by odpovídal podle nich realitě a náročnosti jednotlivých agend.

Ministerstvo zároveň na samém konci minulého roku vyzvalo předsedkyně a předsedy krajských soudů, aby mu přes vánoční a novoroční svátky do 5. ledna 2021 předložili individuální a odůvodněné návrhy na jmenování nových soudců v roce 2021.

Například předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová tak přišla s návrhem „dohody“ v podobě závazku snížení počtu nedodělků během tří let za to, že ministerstvo jí v roce 2021 jmenuje 13 nových soudců. Ti by měli zamířit ke 4 soudům v obvodu KS (OS v Chomutově, OS v Ústí nad Labem, OS v Děčíně a OS v Liberci), přičemž se Ceplové podařilo vyjednat podporu tomuto požadavku u ostatních předsedů okresních soudů v obvodu krajského soudu. Jak navíc Ceplová upozornila, během 5 let má odejít do „povinného“ důchodu (z důvodu dosažení věku 70ti let) celkem 21 soudců.

S návrhy přišli i další předsedové soudů, například předseda KS v Ostravě Petr Novák požádal v polovině února o 9 soudců. Přestože ministerstvo na návrhy ke konci roku velice spěchalo, dodnes nebylo o návrzích rozhodnuto. Ministerstvo pouze připustilo, že k nějakému jmenování dojde.

Přes 60 návrhů na jmenování

„I přes skutečnost, že na rok 2021 dle systemizace (nápad za uplynulé tři roky) vyšla potřeba soudců nižší, počítá ministerstvo s přípravou jmenovací etapy pravděpodobně během dubna (s ohledem na současnou situaci se to ještě může změnit),“ napsal k dotazu České justice mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.Podle informací České justice eviduje ministerstvo od předsedkyň a předsedů krajských soudů přes 60 návrhů na jmenování nových soudců. Tento počet však podle všeho překračuje jak rozpočtové možnosti, tak především schopnosti resortu opatřit si na takový počet soudců prostředky navíc. Ministryně Benešová se svými náměstky Michalem Fraňkem a Klárou Cetlovou Foto: Tiskový odbor ministerstva spravedlnosti Náměstkyně ministra…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun

Žalobce podal stížnost proti zastavení stíhání v případu uniklých odposlechů lobbisty Janouška. K soudu chce novináře Kmentu

Roman Janoušek před soudem Archivní foto: Mediafax

Žalobce Michal Muravský podal stížnost proti rozhodnutí o zastavení stíhání expolitika Víta Bárty a někdejšího důstojníka Bezpečnostní informační služby Jana Petržílka. Pražský městský soud zastavil stíhání obou mužů kvůli úniku odposlechů z tajné služby v prosinci. BIS v minulosti pořídila nahrávky bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška, které se později objevily u Bárty. „Postup soudu je v přímém rozporu s účelem trestního řízení,“ tvrdí státní zástupce. Žalobce chce jako svědka slyšet novináře Jaroslava Kmentu. Absurdní tvrdí obžalovaný.

Žalobci neuspěli u NS, žádali trest za hanlivý příspěvek o prezidentovi

Prezident Miloš Zeman Foto: Tiskový odbor Pražského hradu

Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání žalobců, kteří trvali na potrestání bývalého radního Jesenice u Prahy Martina Langa (dříve ODS). Čelil obžalobě kvůli facebookovému příspěvku, ve kterém ostře napadal prezidenta Miloše Zemana i další politiky. Justice případ postoupila jen do přestupkového řízení. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana šlo jednoznačně o trestný čin. NS jeho podnětu nevyhověl, uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Podle NS šlo o hraniční případ, ve kterém je nutné zohlednit také kontext a motivaci Langových výroků. Komunální politik kritizoval zdanění peněžních náhrad z církevních restitucí, které později zrušil Ústavní soud.

NS zdůraznil, že příspěvky na facebooku mohou v obecné rovině zavdat příčinu k trestnímu stíhání. Jde o „projev vůle ve vnějším světě“, na který je nutné vztahovat stejné parametry jako na každé jiné jednání. V Langově případě však podle soudu vzhledem ke kontextu postačí přestupkové řízení.

Na sociální síti Lang na adresu prezidenta Zemana mimo jiné napsal, že „je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini“. Reagoval na to, že Zeman souhlasil se zdaněním náhrad vyplácených církvím. Poslance, kteří pro zdanění náhrad hlasovali, Lang označil za „proradná prasata“, která je dovoleno zabíjet.

„Projev obviněného v daných souvislostech nelze vnímat pouze jako nesouhlasný politický projev, ale jako akt verbálního násilí, který je již za hranou vyjádření politického postoje nebo názoru,“ stálo v Zemanově dovolání.

Státní zastupitelství Langa obžalovalo za podněcování k trestnému činu, hrozilo mu až dvouleté vězení nebo peněžitý trest. Bývalý radní se u soudu hájil tím, že své vyjádření myslel v nadsázce a nechtěl nikoho instruovat k fyzické likvidaci prezidenta, což uznaly také pražské soudy.

Podle Pavla Zemana ale Langův příspěvek přesáhl přípustnou intenzitu kritiky, snížil se k dehonestujícímu a dehumanizujícímu hodnocení politického názoru jiných, pro který jim vyhrožoval smrtí. Pavel Zeman zdůrazňoval, že šlo o komunálního politika, který má vyšší míru odpovědnosti.

ODS kvůli výroku vyloučila Langa ze strany. Rezignoval také na funkci radního. Sněmovna schválila zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, předloni 23. dubna. Proti zákonu se postavil Ústavní soud, který konstatoval že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu.

(čtk)

Právník Janoušek exministra Kremlíka neuplácel. Od počátku to zjevně byla provokace, říká advokát Trojan

Exministr dopravy Vladimír Kremlík Foto: Ministerstvo dopravy

Exministr dopravy Vladimír Kremlík si vymyslel, že advokát Martin Janoušek z kanceláře Rowan Legal nabízel úplatek kvůli výběru auditora mýtného systému. Policie případ odložila a to se souhlasem státního zástupce, informovalo jako první Aktuálně.cz. „Od počátku to zjevně byla provokace pana Kremlíka ve snaze zachránit se ve funkci ministra dopravy,“ řekl dnes České justici Janouškův obhájce Lukáš Trojan.

Bývalý šéf resortu dopravy Kremlík Kremlík se smyšleným obviněním přišel skoro po měsíci od údajné nabídky a to přesně v den, kdy na veřejnosti vypukla jeho kauza „eshop na dálniční známky za 400 milionů“ a oznámil ho formou sms zprávy. Uvedl tehdy, že ještě před Vánocemi dostal nabídku úplatku 1,5 milionu korun od Janouška, jehož advokátní kancelář zastupuje například společnost CGI, která původně zakázku na kontrolu mýta získala. „Následně se tím možná mohl snažit mediálně překrýt jiné své problémy jako záhadné financování nákupu bytu,“ reagoval na ukončení případu ze strany orgánů činných v trestním řízení Martin Janoušek.

Obhájce Lukáš Trojan Foto: Martin Čepelák

Ve spolupráci s novinářem Seznam zpráv Jankem Kroupou si na sebe Kremlík loni umístil nahrávací zařízení a vyrazil na provokativní schůzku s Janouškem do Špindlerova Mlýna.„Spouštěčem kauzy byla nahrávka našeho rozhovoru, na které mi v různém kontextu kladl provokativní otázky a ze které byla ovšem zveřejněna pouze vystřižená, krátká a upravená pasáž. V rámci vyšetřování státní orgány došly k závěru, že obsah celé nahrávky svědčí naopak v můj prospěch,“ dodává Janoušek.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Janouška obvinili loni na podzim. V lednu ale státní zástupce případ vrátil policistům kvůli tomu, že Kremlík jednal nestandardně, jeho vyjádření byla protichůdná a vzájemně si odporující. „Bohužel díky covidu a omezením trvalo rok, než orgány činné v trestním řízení dospěly k tomu, že věc se nestala. V rámci šetření bylo konstatováno, že tvrzení a jednání pana Kremlíka jsou nevěrohodná a rovněž např. to, že k údajnému činu chyběl i motiv,“ říká právní zástupce Martina Janouška Lukáš Trojan. „Jako právní zástupce jsem rád, že byla prokázána nevina mého klienta. Mohu jen vyslovit politování nad skutečností, že Martin Janoušek byl nucen čelil během uplynulého roku silnému mediálnímu tlaku. Tento případ plně ilustruje, jak je důležité respektovat presumpci neviny i ve veřejném prostoru.“ dodává Trojan.

(epa)

Dělníkovi se nelíbí povinné testování. Nařízení přezkoumá Nejvyšší správní soud

Antigenní testy Foto: Pixabay

Opatření, které podnikům uložilo povinnost testovat zaměstnance na koronavirus, přezkoumá Nejvyšší správní soud (NSS). Návrh na jeho zrušení sepsal jménem dělníka z automobilového průmyslu advokát Norbert Naxera. Tvrdí, že testování je zákrok, se kterým pacient musí souhlasit.

Návrh dorazil k soudu v neděli. Jde o první řízení svého druhu, kdy NSS bude posuzovat opatření přijaté podle nového pandemického zákona, potvrdila mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví. Prakticky z něj plyne nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti smí být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem.

Návrh k NSS je podaný jménem zaměstnance podniku na výrobu autodílů Faurecia, který má v ČR několik závodů na různých místech. Podle informací, které prý dělník obdržel v zaměstnání, bude odmítnutí testu ve firmě nebo nedoložení vlastního negativního testu bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance bez nároku na mzdu. Dělník to pokládá za nepřípustný zásah do svých občanských práv.

V návrhu poukazuje na to, že podle zákona o zdravotních službách je podmínkou poskytnutí jakékoliv zdravotní služby svobodný a informovaný souhlas. Podobně hovoří také Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

„Tedy, zákon o zdravotních službách, občanský zákoník i úmluva o biomedicíně dávají občanům právo lékařský zákrok odmítnut a testování je také nepochybně lékařský zákrok,“ stojí v návrhu. Nařízení ministerstva o povinném testování nemá prý oporu ani v zákoníku práce.

Podle pandemického zákona přezkoumává mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví právě NSS. Předseda soudu Michal Mazanec už dříve uvedl, že půjde velmi pravděpodobně o složité a rozporuplné rozhodování ve značném množství případů.

„Je třeba položit důraz nejen na rychlost, ale současně s tím i na právní a argumentační kvalitu našich rozhodnutí. Jsme si totiž dobře vědomi reálných dopadů rozhodnutí do života velkého množství lidí,“ uvedl Mazanec. Podle něj nelze očekávat, že soud bude o pandemických opatřeních rozhodovat v řádu dní. „Je ale důležité, abychom rozhodovali v řádu jednotek týdnů i za cenu, že ostatní agenda bude muset být odsunuta,“ zdůraznil.

(čtk)

Česko nenese odpovědnost za délku řízení u štrasburského soudu

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Pixabay

Česká republika nenese odpovědnost za délku řízení před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Ústavní soud zamítl stížnost dvou mužů, kteří se domáhali odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, jehož podstatnou část tvořilo právě čekání na verdikt štrasburského tribunálu. Do celkové délky však nelze fázi u ESLP zahrnovat, plyne z dnešního nálezu, který soud zpřístupnil na svém webu.

Nález souvisí s letitou kauzou dvou vytěsněných menšinových akcionářů. Při vypořádání žádali od hlavních akcionářů více peněz za své akcie. Justice jim původně neposkytla ochranu kvůli tomu, že spory měl podle doložky řešit rozhodce. Oba muži však v roce 2012 našli zastání u ESLP ve Štrasburku, poté řízení v České republice musel obnovit Ústavní soud. Celková délka přesáhla deset let.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal každému z mužů 130.000 korun jako odškodnění nemajetkové újmy způsobené délkou řízení. Městský soud v Praze ovšem nárok zcela zamítl a jeho rozhodnutí nyní potvrdil i ústavní soudci, byť s upravenou argumentací.

Podle Ústavního soudu neexistuje právní norma, která by ESLP zavazovala rozhodovat v přiměřené době. I kdyby však existovala, chování ESLP nelze přičítat členským státům Rady Evropy, protože soud je autonomní mezinárodní organizací, na kterou nemá Česko přímý vliv.

Při posuzování celkové délky řízení tak nelze započítávat období, kdy se kauzou zabýval ESLP. „Samotná délka řízení před českými soudy nepostačuje s ohledem na složitost a konkrétní okolnosti věci k závěru o její nepřiměřenosti a zní plynoucí existence nesprávného úředního postupu, kterým by stěžovatelům vznikla nemateriální újma,“ stojí v nálezu.

Ústavní soud připomněl, že ESLP už dříve přiznal oběma mužům odškodnění za pochybení české justice v prvotním sporu o cenu akcií. Jeden dostal 20.000 eur, druhý 10.000 eur, podle dnešního kurzu jde o 526.100 korun, respektive 263.050 korun.

(čtk)

Šéfku pražského Eltoda Sandescu stíhá policie kvůli úvěrovému podvodu. Návrh na podání obžaloby doputoval na státní zastupitelství

Muže poslal krajský soud za loupež do vězení v únoru 2019, Foto: Unsplash

Předsedkyni pražské představenstva společnosti Eltodo Hariclii Monu Sandescu stíhá Národní centrála proto organizovanému zločinu. Jde o účastenství na úvěrovém podvodu, kterého se měla dopustit vůči zkrachovalému Metropolitnímu spořitelnímu družstvu. Policie už případ předala státnímu zástupci s návrhem na obžalobu. Sto třiceti milionovou pohledávku odkoupila za 15 milionů korun.

Finanční žralok Sadílek prohrál spor se zakladatelem Eltoda

Foto: ŠJů, Wikimedia Commons

Libor Sadílek, podnikatel známý z působení ve skupině Motoinvest nebo v několika padlých kampeličkách, prohrál klíčový spor se zakladatelem a bývalým akcionářem společnosti Eltodo a.s., Liborem Hájkem. Sadílek nechtěl Hájkovi zaplatit dohodnutou cenu za prodej necelé poloviny akcií Eltoda pod záminkou, že má nárok na slevu. Městský soud v Praze ale závěrem roku 2020 jeho argumentaci smetl a rozsudek je pravomocný.

Libor Sadílek je podnikatel známý drsnými způsoby. V roce 2016 ovládl lukrativní společnost Eltodo, když se dohodl s jejím zakladatelem a akcionářem Liborem Hájkem o prodeji zbývajících akcií. Oba Liborové se seznámili v roce 2012, kdy Sadílek odkoupil polovinu akcií Eltoda a stal se tak jeho společníkem. Hájek v Sadílkovi viděl svého nástupce, který by dále Eltodo rozvíjel. Zpočátku dobré vztahy mezi zakladatelem a investorem se ale postupně zhoršovaly a v roce 2016 odcházel Hájek z firmy na odpočinek v situaci, kdy mu bylo dáváno Sadílkem najevo, že už pro další rozvoj Eltoda není potřebný.

Sadílek se domluvil s Hájkem, že mu za zbývající balík akcií zaplatí okolo 300 miliónů korun, dohodu ale zřejmě nemínil plnit. Vzápětí totiž začal tvrdit, že má nárok na slevu z ceny ve výši, která by mu umožnila nabýt zbylé akcie Eltodo prakticky zadarmo. Rozhořela se soudní bitva, ve které Sadílka a Eltodo zastupoval Sadílkův člověk, bývalý místopředseda sekce veřejných zakázek ÚOHS a současný člen představenstva Eltoda, Josef Chýle.
Přes urputnou Chýleho obhajobu Obvodní soud pro Prahu 4 i odvolací instance, Městský soud v Praze, argumentaci Sadílka a Eltoda smetly a konstatovaly, že Eltodo nemá na slevu nárok. Nyní je vysoce pravděpodobné, že Eltodo a jeho současný vlastník Sadílek prohrají i zbytek sporů s ´otcem zakladatelem´, které se týkají úhrady  pohledávek za prodej akcií – mezi nimi přitom je i Hájkova klíčová pohledávka, která po dobu trvání soudních sporů dosáhla výše přes 100 milionů Kč.

Lukrativní nemovitosti

V nedávné době navíc soud zakázal Eltodu předběžným opatřením nakládat s lukrativními nemovitostmi na Praze 4, kde se nachází dispečink a firemní centrála Eltodo. Soud k tomuto zákazu nakládání přistoupil s ohledem na pokus Eltodo převést nemovitosti na třetí osobu, čímž by však společnosti Eltodo ztížil zaplacení zmíněné Hájkovy klíčové pohledávky.

Libor Hájek už ve svých 76 letech neměl na další spory s finančním žralokem Sadílkem nervy a převedl svou pohledávku na společnost Gomanold, profesionálního obchodníka s lukrativními pohledávkami. Gomanold nelenil a závěrem února 2021 vyzval Eltodo k uhrazení pohledávky s tím, že jejím ignorováním se Eltodo a její statutární orgány dopouští hned několika druhů protiprávního jednání.

Eltodo totiž podle veřejně dostupných výkazů nevede Hájkovy pohledávky v účetnictví a tím zkresluje své hospodaření. Zároveň však zjevně platí jiné pohledávky, čímž dochází k upřednostňování věřitelů. Vzhledem ke značné výši pohledávky i urputnosti, se kterým se Eltodo vyhýbá jejímu uhrazení, připadá v úvahu i trestný čin poškozování věřitele. Zároveň neustále rostou úroky z prodlení, které jednou bude muset Eltodo zaplatit, a tím dochází k poškozování společnosti vlastním představenstvem.

V jeho čele stojí rumunská manažerka Hariclia Mona Sandescu, kterou do firmy doporučila Sadílkova manželka. Časy, kdy byly obě ženy blízké přítelkyně, jsou ale minulostí. Sadílek totiž neodolal šarmu rumunské manažerky, což následně vyústilo v rozvod manželů Sadílkových. Předsedkyně představenstva Sandescu je známá svým emocionálním vystupováním, v minulosti například obvinila pražského radního Karla Procházku, že jí znárodňuje firmu, když Eltodo pod jejím vedením přišlo po 17 letech o zakázku na správu pražského veřejného osvětlení. Sandescu má problémy i se zákonem – je podezřelá ze spáchání úvěrového podvodu, když měla na základě zfalšovaného znaleckého posudku vyvést z Metropolitního spořitelního družstva 130 milionů korun českých. V současné době pak byl státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství předložen návrh na podání obžaloby.

Společnost Eltodo i přes dobrodružné jednání svého majitele a představenstva pohledem čísel prosperuje. Za rok 2019 měla tržby 1,4 mld. Kč a zisk 108 mil. Kč. Je ale nepochybné, že právní a reputační problémy jejího majitele a předsedkyně představenstva se dříve či později na byznysu firmy negativně projeví.

(red)

Ve Věznici Stráž pod Ralskem byla dokončena výstavba nejmodernější střelnice

Nejmodernější cvičná střelnice ve VS ČR Foto: Vězeňská služba ČR

Ve Věznici Stráž pod Ralskem byla dokončena výstavba střelnice. Věznice tímto získala novou a zároveň v současné době nejmodernější střelnici v rámci Vězeňské služby. Střelnice se měla slavnostně otevírat již na podzim loňského roku, akce však byla zrušena kvůli pandemii koronaviru.

Nová střelnice nahradila původní nekrytou střelnici z roku 1982. Ta byla zastaralá a nevyhovovala současným podmínkám výcviku příslušníků vězeňské služby. Prvotní kroky k zahájení výstavby byly zahájeny v roce 2016, přičemž samotná výstavba trvala zhruba rok. Bez zajímavosti není také porovnání nákladů na výstavbu. Zatímco v roce 1982 činily náklady na otevření střelnice 100 tisíc tehdejších československých korun, náklady na výstavbu současné věznice se vyšplhaly do výše 21 mil. Kč.

Areál střelnice Foto: Vězeňská služba ČR

Nová střelnice je postavena jako tzv. střelecký tunel, je tedy plně krytá a nemůže tak dojít k tomu, že by střela opustila vyhrazený prostor, jako se tomu může stát na nekrytých střelnicích. Rozdělena je na dva střelecké úseky, přičemž oba mají pohyblivou palebnou čáru. V prvním úseku je šest palebných stanovišť a je zde možná střelba na vzdálenost 25 m, ve druhém úseku jsou dvě palebná stanoviště a je zde možné střílet až na vzdálenost 50 m. Střelba je zde možná veškerými zbraněmi a municí, kterou v současné době vězeňská služba využívá. Střelnice tak může sloužit jak ke standardní střelecké výuce, tak pro zdokonalovací střelby zásahových jednotek a eskortních skupin. Zároveň bude na střelnici probíhat výuka frekventantů Akademie Vězeňské služby ČR.

Součástí nové střelnice je moderní učebna, kancelář správce střelnice a sociální zázemí. Významným bonusem pro zkvalitnění výcviku je také možný celoroční provoz za každého počasí. Každé palebné stanoviště je navíc snímáno kamerovým systémem, který umožňuje zpětné vyhodnocení pohybu střelce na stanovišti a odhalení případných nedostatků při samotné střelbě.

Nová střelnice tak přispěje ke zkvalitnění střeleckého výcviku příslušníků věznice a frekventantů Akademie Vězeňské služby ČR, zároveň však významnou měrou zvyšuje bezpečnost střeleb.

(red)

Demonstrovat se může pouze v místě bydliště. Na sportovní zápasy lze cestovat i v noci

Foto: Pixabay

Vláda ani v tvrdším lockdownu nevydala úplný zákaz demonstrací a náboženských shromáždění. Na demonstraci a do svatostánku však lze vykonat cestu jen v rámci okresu nebo v Praze, jinak je to zakázáno. Za podmínek daných ministerstvem zdravotnictví se oproti tomu mohou konat jinak zakázané hromadné akce ve státním zájmu nebo důležité sportovní zápasy. Na ty lze cestovat z okresu do okresu i v noci. Vyplývá to z krizového opatření vlády o omezení pohybu občanů a z jeho dodatku ze 2. března.

Vládní opatření, které zakazuje pohyb z okresu do okresu nebo v rámci obce, rovněž zohledňuje, jak mají po tři týdny vypadat omezená práva shromažďovací a na demonstraci víry. První protivládní shromáždění jsou například v Praze ohlášena už na neděli 7. března 2021 na Staroměstské náměstí a na Václavské náměstí.

Sto lidí z jednoho okresu nebo z Prahy v respirátorech

Demonstrace nejsou zakázány, ale nelze se na ně dostat do jiného okresu nebo z okresů do Prahy. Podle vládního opatření lze demonstrovat pouze venku, za účasti 100 lidí v pěti skupinách po dvaceti lidech, přičemž mezi skupinami musí být rozestup dva metry. Vláda pro demonstranty rovněž nařídila režim zakrytí úst a nosu podle opatření ministerstva zdravotnictví. Znamená to, že demonstrovat se může pouze v respirátorech.

„Vláda omezuje právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, a 1. shromáždění, nejde-li o shromáždění podle písmene 2), se může konat pouze mimo vnitřní prostory staveb a může se jej účastnit celkem nejvýše 100 účastníků, a to ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a při zachování rozestupů mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry,“ uvádí se v novelizovaném bodu VI. opatření vlády.

Na tyto akce však nelze vykonat cestu z jiného okresu nebo z/do Prahy. Cesta na demonstraci nebo podobné shromáždění a cesta do svatostánku na náboženské shromáždění je zařazena mezi výjimky ze zákazu pohybu po okrese a po Praze ve dne, tedy od pěti hodin od rána do devíti do večera. 

V původním opatření vlády ze dne 26. února 2021 nebyla cesta na demonstraci ani do kostela vůbec povolena. To se však dodatkem ze 2. března změnilo.  Nově vláda povoluje v rámci okresu nebo v Praze „účast na shromáždění podle bodu VI. tohoto krizového opatření“.

Vláda: Výslovně jen demonstrace v místě bydliště

Vláda k novelizovanému omezení demonstrací a náboženských shromáždění ze dne 2. března rovněž vydala odůvodnění. V něm přiznává, že původní opatření z 26. února znamenalo faktický zákaz demonstrací a tvrdí, že to tak ale nemyslela.

„Dále návrh reaguje na faktický zákaz konání shromáždění, který by ze současného znění krizového opatření mohl vyplývat, byť to nebylo záměrem vlády. Stávající právní úprava krizového opatření sice obsahuje oprávnění shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím za určených podmínek konat, avšak toto právo není výslovně uvedeno v seznamu výjimek ze zákazu opuštění místa trvalého pobytu nebo bydliště. Fakticky tak znemožňuje potencionálním zájemcům (účastníkům) se takového shromáždění zúčastnit,“ uvádí vláda k novelizovanému opatření.

„Takový plošný zákaz by byl nepřiměřeným zásahem do základních práv a svobod a neprošel by zřejmě ani testem proporcionality při soudním přezkumu,“ vysvětluje vláda, proč je omezení demonstrací částečné jen na osoby z okresu a z Prahy, nikoli plošně zakázané. „Z hlediska posílení právní jistoty adresátů právních norem je proto v návrhu výslovně zakotveno, že účast na shromáždění je výjimkou ze zákazu opuštění místa trvalého pobytu nebo bydliště (nikoli však vstupu či opuštění okresu),“ stojí doslova v odůvodnění zákazu jet na demonstraci do Prahy nebo z Prahy či z okresu do okresu.

Ani cesta do kostela či mešity mimo bydliště není povolena

Co se týče kostelů, mešit a jiných svatostánků, shromáždění je může naplnit maximálně do 10% kapacity k sezení, věřící mají sedět v rozestupech dva metry, nesmí si podávat ruce a nesmí zpívat.

„(s výjimkou) shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 10 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu s výjimkou, kdy zpěváci nebo sbor jsou odděleni od ostatních účastníků shromáždění tak, aby bylo zabráněno šíření kapének,“ uvádí se doslova v opatření vlády.

Ani na náboženské shromáždění nelze cestovat z okresu do okresu nebo z/do Prahy. Povolena z okresu do okresu je jen cesta za výkonem „individuální duchovní péče a služby“ jako výkon povolání, tedy například cesta faráře.

Na fotbal povolený ministerstvem lze jet i v noci

Kromě dvou typů shromáždění zohledňuje opatření vlády bodu IX. rovněž konání hromadné akce ve státním zájmu nebo významné sportovní utkání, které je „jinak zakázáno“.

„Vláda určuje Ministerstvo zdravotnictví, aby stanovilo závazné hygienicko-epidemiologické podmínky pro hromadné akce jinak zakázané v důsledku tohoto krizového opatření, při jejichž dodržení je dovoleno je z důvodů zřetele hodných konat, a to jedná-li se o akce v důležitém státním zájmu nebo významná sportovní utkání nebo soutěže,“ uvádí se doslova v bodu IX. vládního opatření.

Na takto ministerstvem zdravotnictví schválenou akci mohou lidé cestovat z okresu do okresu. Vláda do výjimek ze zákazu pohybu osob z okresu do okresu zařadila „účast na hromadné akci dovolené podle bodu IX“.

Na vybrané akce a utkání se bude moci dokonce cestovat i v noci. Vláda zakazuje plošně pohyb v noci od devíti do pěti do rána, avšak novelou ze dne 2. března s výjimkou vládního fotbalu, koncertu či jiné sešlosti lidí: „f) účasti na hromadné akci dovolené podle bodu XI. tohoto krizového opatření“.

Z dalších akcí, které nejsou hromadné, ale obvykle se jich účastní více lidí, je povolena cesta na pohřeb z okresu do okresu. Naopak není povolena cesta na svatbu nebo k uzavření partnerství z okresu do okresu, ale jenom v rámci území jedno obce.

Irena Válová