Někdejší velitelé slovenské policie byli znovu obviněni. Mezi nimi i bývalý Hamáčkův poradce
Na soudech a státních zastupitelstvích se začne povinně testovat příští týden
Povinné testování bude od 10. března platit i pro veřejný sektor, a to pro úřady s 50 a více pracovníky. Zaměstnanci bez testu nebudou od 17. března vpuštěni na pracoviště. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Testování ve veřejném sektoru mělo týkat asi půl milionu lidí. Bude se vztahovat i na soudy a státní zastupitelství.
Na testování ve státní správě bude použita část testů původně nakoupených pro školy. Těch má podle Havlíčka ministerstvo vnitra ve svých skladech asi 3,5 milionu a zhruba milion by jich měl být uvolněn právě pro státní správu.
Podle vládních dokumentů by měl rozvoz testů na úřady zajišťovat Hasičský záchranný sbor ČR.
Testování na týdenní bázi se bude podle vládních dokumentů týkat státních zaměstnanců, pracovníků územně samosprávných celků, příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků a zaměstnanců zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění.
Povinnost se podle Havlíčka netýká základních a středních škol, které jsou v současné době uzavřeny. Výjimka je také pro zaměstnance v sociálních službách, které jsou ošetřeny zvláštním krizovým opatřením. „Pro veřejné zaměstnavatele s méně než 50 zaměstnanci na pracovišti je toto testování nepovinné, ale rovněž možné,“ řekl dále Havlíček.
Povinné testování musely tento týden zahájit firmy. Velké nad 250 zaměstnanců měly s testováním začít ve středu, dokončit ho musejí do 12. března. Střední podniky, které mají od 50 do 249 pracovníků s testováním měly začít dnes.
Povinné testování se netýká lidí pracujících z domova a těch, kteří v posledních třech měsících prodělali nemoc covid-19. Nemusejí se mu podrobit ani lidé, kteří mají potvrzení o očkování nebo v posledních pěti dnech absolvovali PCR nebo antigenní test a mají o tom doklad, dodal Blatný.
Česká justice již informovala, že některé soudy již testování pracovníků zahájily dobrovolně. „V našem opatření je v posledním bodě pouze doporučení absolvovat antigenní testování před příchodem na pracoviště. Takže nikoli povinnost,“ komentoval opatření Ministerstva spravedlnosti z 1. března mluvčí Vladimír Řepka.
(epa)
Zdeněk Sovák opustil po třech měsících vazbu. Promluvil soudce Horký: Mám pochybnosti, jestli to, co říkal kolega, lze brát vážně
Někdejší soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák opustil po třech měsících vazbu. Z brány liberecké vazební věznice vyšel okolo půl deváté. Ekonomickému deníku to potvrdil syn a obhájce obviněného soudce Ondřej Sovák, který jel v době telefonického rozhovoru svého otce do Liberce vyzvednout. Propuštění Sováka z vazby pravděpodobně souvisí s tím, že byl v pondělí vyslechnut jeho bývalý kolega z Vrchního soudu v Praze, soudce Bohuslav Horký, a uplynula tříměsíční vazební lhůta.
Žižlavský uspěl u soudu, ministerstvo musí vydat rozhodnutí o výsledku zkoušky na správce
Ministerstvo spravedlnosti (MSp) musí vydat Michalu Žižlavskému rozhodnutí o vykonání zvláštní zkoušky insolvenčního správce, kterou Žižlavský podstoupil v lednu 2018. Rozhodl tak Městský soud v Praze (MS), který vyhověl Žižlavského žalobě na nečinnost ministerstva.
Člen představenstva České advokátní komory (ČAK) a Legislativní rady vlády Žižlavský absolvoval zkoušku pro insolvenční správce se zvláštním oprávněním 24. ledna 2018. Podle výroku zkušební komise ovšem neuspěl. S tímto hodnocením Žižlavský nesouhlasil a na ministerstvo podal žalobu. „Co se mne týče, ministerstvo mi neumožnilo složit zkoušku dle zákona. K podání žaloby mne vedly vážné důvody. Zkouška se konala v jiném termínu, než který byl veřejně oznámen a byla tak vyloučena kontrola veřejnosti. Rozhodování zkušební komise ovlivňoval podjatý zkušební komisař,“ uvedl pro Českou justici v roce 2018 Žižlavský.
Už v roce 2018 podal Žižlavský žalobu na nezákonný zásah, v níž tvrdil, že jeden z členů komise byl podjatý a že hlasování a sčítání hlasů jednotlivých členů komise proběhlo nesprávně. Požadoval, aby mu bylo umožněno vykonat zvláštní zkoušku v nejbližším možném termínu před zkušební komisí, jejímž členem nebude onen údajně podjatý člen. Oním členem komise byl někdejší poradce ministra Petr Čech, který podle Žižlavského byl podjatý, protože měl být v úzkém kontaktu s jinou insolvenční správkyní, s níž byl Žižlavský v nedobrých vztazích. Tato správkyně pak měla mít údajně zájem na tom, aby Žižlavský u zkoušky neuspěl.
MS v Praze v říjnu 2018 žalobu zamítl, ale Nejvyšší správní soud (NSS) na základě kasační stížnosti Žižlavského toto rozhodnutí zrušil. NSS ovšem vyhověl stížnosti jen částečně. Ohledně údajné podjatosti člena komise na základě jeho kontaktů s jinou insolvenční správkyní NSS konstatoval, že se jednalo maximálně o „profesní přátelství“ a navíc ani případný bližší vztah by nemohl podjatost zakládat. Shledal ovšem nepřezkoumatelnost rozsudku MS ohledně toho, jak se vyrovnal s Žižlavského argumenty co se týče způsobu rozhodování zkušební komise a hlasování jejích členů. Žižlavský totiž mj. dokazoval, že zkoušku mohl složit úspěšně, neboť v hlasování šestičlenné komise mohlo dojít k rovnosti hlasů a na jeho stranu se přiklonil hlas předsedy komise, který je v takovém případě rozhodující.
Žaloba na nečinnost ministerstva
MS v Praze již opětovně o žalobě minulý rok rozhodl, avšak ve věci byla podána kasační stížnost.
Žižlavský však mezitím podal v lednu minulého roku žalobu na nečinnost ministerstva, neboť se po ministerstvu neúspěšně dožadoval vydání rozhodnutí o vykonání zkoušky.
A MS mu vyhověl, když dospěl k závěru, že v případě zvláštní zkoušky insolvenčního správce bylo ministerstvo povinno vydat negativní deklaratorní rozhodnutí o tom, že v předmětné zkoušce neuspěl.
Obdobně se u MS úspěšně domáhal vydání takového rozhodnutí i jiný insolvenční správce, Oldřich Řeháček. Ten vykonal zkoušku v prosinci 2017 a podle zápisu u komise neuspěl. S výsledkem nesouhlasil a po ministerstvu požadoval, aby mu vydalo osvědčení, popřípadě aby vydalo rozhodnutí, že neuspěl. MSp jeho žádost odmítlo s tím, že o negativním výsledku byl informován, a protože zkoušky insolvenčních správců nejsou správní řízením, není možné takové rozhodnutí vydat.
V žalobě na nečinnost se pak Řeháček domáhal vydání rozhodnutí s odkazem na judikaturu NSS, který v případě justičních zkoušek určil, že i u negativního hodnocení uchazeče je třeba vydat rozhodnutí podle § 142 správního řádu. Této argumentaci MS přisvědčil a nařídil ministerstvu rozhodnutí vydat.
NSS sice toto rozhodnutí MS na základě kasační stížnosti ministerstva v prosinci minulého roku zrušil, avšak z procesních důvodů. Podle jeho názoru totiž nebyly vyčerpány všechny prostředky ve správním řízení. Naopak potvrdil, že ministerstvo má povinnost rozhodnutí o neúspěšné zkoušce vydat. „Nejvyšší správní soud uzavírá, že není pochyb o tom, že žalobce podal žalobu na ochranu proti nečinnosti stěžovatele, přičemž se domáhal vydání negativního deklaratorního rozhodnutí. Není pochyb ani o tom, že takové rozhodnutí byl stěžovatel k žádosti žalobce v rámci své působnosti oprávněn, resp. povinen dle § 142 správního řádu vydat. Není pochyb ani o tom, že vydání rozhodnutí probíhá dle správního řádu ve správním řízení; v němž má stěžovatel postavení správního orgánu,“ konstatuje se v rozhodnutí NSS z 18. prosince minulého roku.
Petr Dimun
Pražská právnická fakulta výjimečně přijímá přihlášky ke studiu až do konce března
Zájemci o pětileté magisterské studium oboru právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy mohou letos podávat elektronické přihlášky až do 31. března 2021. Fakulta tak reaguje na komplikovanou situaci středoškoláků způsobenou opatřeními v souvislosti s epidemií Covid-19.
„Termín pro podání přihlášky ke studiu je letos 31. března. Je to o měsíc později, než tomu bylo v uplynulých několika desetiletích. Fakulta ke změně, která byla naplánována již v květnu minulého roku, přistoupila proto, že vyhodnotila tehdejší jarní pandemickou vlnu jako nikoliv poslední. Předpokládali jsme bohužel správně, že letošní maturitní ročníky nebudou mít svůj poslední rok na střední škole vůbec jednoduchý, takže měsíc navíc na rozhodování, co po maturitě, by jim mohl přijít vhod,“ doplňuje proděkanka pro magisterský studijní program a přijímací řízení Marta Chromá.
Na pražskou Právnickou fakultu se zpravidla hlásí 2 500 – 3 000 uchazečů, přijato je 650 nejlepších z nich. Přijímací zkoušky se skládají z testů Národních srovnávacích zkoušek, konkrétně z testu Obecných studijních předpokladů a testu Základů společenských věd, které pořádá společnost SCIO a v aktuální epidemické situaci probíhají online.
Uchazeči se mohou přihlásit na více termínů testů, pro potřeby přijímacího řízení se počítá pouze nejvyšší dosažený percentil.
Podrobné informace o přijímacím řízení na PF UK jsou uvedeny na webových stránkách fakulty.
(red)
Pouta a slzný plyn: Nejvyšší soud dal vyhoštěnému Kamerunci šanci na odškodnění
Nejvyšší soud (NS) dal Kamerunci vyhoštěnému z Česka novou šanci na odškodnění za nezákonná rozhodnutí. Muž čelil ponižujícímu zacházení, policie proti němu v roce 2014 použila slzotvorný plyn i pouta, na letišti jej převáželi s pomocí vozíku na zavazadla. Generální inspekce bezpečnostních sborů se událostmi nezabývala dostatečně důsledně, což v roce 2015 zkritizoval Ústavní soud. S nárokem na odškodnění ale muž zatím neuspěl. Nový verdikt NS je dostupný na úřední desce.
Kamerunec žádal 250.000 korun jako náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem při pokusu o vyhoštění. Stejnou sumu pak žádal jako náhradu za nezákonná úřední rozhodnutí při následném prověřování incidentu.
První část nároku je podle soudů všech stupňů promlčená. Druhou část zamítl jak Obvodní soud pro Prahu 2, tak Městský soud v Praze, a to s vysvětlením, že rozhodnutí inspekce a státního zastupitelství sice pro nezákonnost zrušil Ústavní soud, avšak Kamerunec poté nedoložil, jakou konkrétní újmu utrpěl. Podle NS však jde o nesprávnou úvahu, je prý zřejmé, že újma vznikla a obvodní soud by měl nyní rozhodnout o konkrétní formě a případné výši zadostiučinění.
Kamerunec žil v Česku nepřetržitě od února 2010, v zemi se ale zdržoval i dříve. V lednu 2014 policie rozhodla o vyhoštění a stanovila lhůtu 30 dnů k vycestování. Muž neuspěl s odvoláním ani správní žalobou. V květnu se sám dostavil na služebnu policie s tím, že by chtěl vyřešit svůj pobyt v Česku. Skončil však v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová.
V červnu pak policie rezervovala místo na palubě letadla Turkish Airlines, kterým měl muž odletět do Kamerunu. O datu vyhoštění se dozvěděl večer před odletem. Muž odmítl zařízení v Bělé opustit, proto jej eskortovala policie za pomoci chvatů, slzotvorného spreje, poutacího pásu a pout. Na letišti jej vezli na vozíku. Kapitán letadla ale Kamerunce na palubu nepustil, protože představoval riziko. Necestoval dobrovolně a nikdo jej při letu neměl doprovázet. Nakonec byl cizinec vyhoštěn až v červenci 2014.
Na jednání policistů při prvním pokusu o vyhoštění podal Kamerunec stížnost a paralelně také trestní oznámení k inspekci. Cizinecká policie jeho stížnost označila za nedůvodnou. Inspekce oznámení odložila, použití donucovacích prostředků prý bylo přiměřené, protože Kamerunec mařil vyhoštění, na což policisté museli reagovat a překonat jeho odpor.
Podle nálezu Ústavního soudu z roku 2015 jsou cizinci povinni podrobit se rozhodnutí o vyhoštění a policie má právo vykonat rozhodnutí i proti jejich vůli. Musí se to ale dít způsobem, který respektuje důstojnost a práva cizinců. „Cizinec se nestává předmětem, který je nutno v policií zvolenou dobu přemístit z místa A (zařízení pro zajištění cizinců) do místa B (letadlo),“ uvedla tehdy soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
(čtk)
Kauza soudce Sováka: Advokát Teryngel se přiznal. Chce uzavřít dohodu o vině a trestu
Případ údajné korupce bývalého soudce vrchního soudu v Praze se dostává nové roviny. Jeden z obviněných, známý advokát Jiří Teryngel, se policii přiznal. Teryngel projevil zájem uzavřít dohodu o vině a trestu, jak vyplývá ze zjištění Ekonomického deníku.
Advokát Jiří Teryngel, jeden z pěti obviněných v údajné úplatkářské kauze soudce Zdeňka Sováka, se k trestné činnosti přiznal na policii. Podle informací Ekonomického deníku Teryngel v úterý detektivům přiznal, že spáchal skutek, z něhož je obviněn.
Oslovení obhájci z kauzy Sovák nechtěli zjištění Ekonomického deníku potvrdit a ani se k němu konkrétněji vyjádřit. Teryngelův obhájce Richard Němec informace Ekonomického deníku nepopřel, odmítl však věc jakkoliv komentovat. „Dohodli jsme se s doktorem Teryngelem, že v jeho věci nebudeme dávat žádná vyjádření,“ uvedl. Sám Teryngel pak rovněž uvedl, že se k věci nechce vyjadřovat.
Jiřímu Teryngelovi jde jako advokátovi v podmínce o hodně. Aby mohl nadále vykonávat advokátní praxi, pokouší se jít s policií a státním zástupcem na dohodu o vině a trestu.
Dohoda o vině a trestu
Možnost dohody o vině a trestu je realizovatelná od 1. října loňského roku. Cílem této zákonné úpravy bylo přinést úspory a zrychlit soudní řízení. Peněžité tresty by do budoucna měly účinně nahradit krátkodobé tresty vězení. Kromě peněžitých trestů se například také rozšiřuje trest obecně prospěšných prací. Jiří Teryngel tak podle všeho směřuje k peněžitému trestu, aby se vyhnul trestu nepodmíněnému, mohl nadále pracovat jako advokát.
Jiří Teryngel podle všeho přiznal to, co mu detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu kladou za vinu. Podle policie Jiří Teryngel v květnu u sebe doma požádal Zdeňka Sováka, v té době soudce Vrchního soudu v Praze, aby ovlivnil rozhodování svého kolegy. Teryngel tak měl učinit v zájmu svého klienta, jehož identita není dosud známa.
Za údajnou popisovanou službu měl Jiří Teryngel podle policie Zdeňkovi Sovákovi předat sto tisíc korun. Sovák měl následně v červnu Teryngelovi po telefonu potvrdit, že má v plánu soudce, která má v agendě kauzu Teryngelova klienta, oslovit. Tentýž den pak Sovák Ternygelovi sdělil, že soudce oslovil s tím, že tento soudce rozhodnutí ve prospěch Teryngelova klienta potvrdil. Detektivové poukázali na to, že šlo „o dosud nezjištěnou trestní věc, zřejmě přidělenou soudci vrchního soudu v Praze Bohuslavu Horkému“.
Krátce na to měl podle policie Teryngelův klient chtít peníze nazpět a Teryngel to měl Sovákovi sdělit. Sovák pak o tom podle detektivů mluvil s později spoluobviněným Milanem Bíbou v restauraci Ztracený ráj na pražské Letné. Bíbovi měl Sovák podle odposlechnutého hovoru vysvětlovat, že mu jeho kolega slíbil, že „něco rozhodne dobře“. Ale protože mířil na Nejvyšší soud, chtěl mít všechny přidělené věci rychle vyřešené. V požadované kauze tudíž nerozhodl, jak měl údajně přes prostředníky slíbit neustanovenému klientovi Jiřího Teryngela. Podle neoficiálních zjištění Ekonomického deníku jméno svého klienta Jiří Teryngel drží nadále v tajnosti.
Korunní svědek ve vězení
Sedmdesátiletého Zdeňka Sováka, s dalšími čtyřmi podezřelými, mimo jiné podnikatelem Milanem Bíbou a jeho přítelkyní Charlotte Mulénová policie zadržela o prvním prosincovém víkendu. Sováka obvinila ho z nepřímého úplatkářství a soudkyně Obvodního soudu v Praze 1 Pavla Hájková poslala i přes velmi špatný zdravotní stav do vazby.
Vyšetřovatelé do spisu napsali, že Sovák má s Bíbou přátelský vztah. Bíba měl podle policie soudci zajišťovat odvoz do práce, stravu i oblečení. Podle policistů spolu dvojice rozebírala, jak by se daly ovlivnit jednotlivé trestní věci a co by se za to dalo získat. Sovák měl dle sdělení obvinění údajně i slibovat, že bude působit i na jiné soudce.
Korunním svědkem v této kauze je bývalý policista Ladislav Kirschner. Ten předával v rámci předstíraného převodu věci policií zinscenovaný úplatek ve výši 1 a půl milionu korun, byl nějaký čas před zadržením soudce Sováka a dalších čtyř podezřelých, odsouzen za podvod. Své oběti měl Kirschner připravit o 35 milionů korun. Že má nastoupit sedmiletý trest za podvod v pražské ruzyňské věznici se Kirschner dozvěděl na sklonku roku.
Před soudem nestál poprvé. Dosud ale za mřížemi neskončil, v prvním případě za vydírání – kvůli údajně nevyléčitelné duševní chorobě soud od výkonu trestu upustil, za další vydírání pak dostal Kirschner podmínku.
Také poslednímu trestu se Kirschner bránil nejprve argumentem, že trpí nevyléčitelnou duševní poruchou. „Dovolatel trpí nevyléčitelnou duševní poruchou,“ uvedl jeho advokát advokát Pavel Švácha v dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten jeho dovolání ale odmítl, zde.
Policie Kirschnera, který se vyhýbal nástupu trestu, zadržela v pátek 12. února večer kolem 19 hodiny a převezla ho do věznice, kde si má odpykat sedmiletý trest.
Jan Hrbáček, Eva Paseková
ČAK: Státní zástupci se pochválili za zvládnutí pandemie, na advokáty a další zapomněli
Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na svých stránkách ve středu publikovalo tiskovou zprávu, v níž stručně bilancuje rok 2020. Titulek zní: „Navzdory pandemii justice obstála“. Proti vyznění zprávy se nyní ohradilo představenstvo České advokátní komory (ČAK). „Cosi či kdosi nám ale mezi pochválenými chybí. Především advokáti. A asi se zapomnělo i na Vězeňskou službu a její příslušníky,“ uvedli advokáti v prohlášení zaslaném České justici.
Advokáti připomínají, že celý rok komora řeší potíže advokátů, kteří se obávají nákazy v důsledku osobního kontaktu s klientem. „A ten je pro ona kola justice naprosto nezbytný. Jsou to advokáti-obhájci, kteří museli a musejí navštěvovat své klienty ve věznici bez ohledu na to, že zrovna tam se může koronaviru zvlášť dobře dařit. Ve spojení s Generálním ředitelstvím vězeňské služby se ČAK podařilo prakticky od března 2020 aktivovat systém videokonferencí s obviněnými, případně odsouzenými, kteří jsou ve vazbě, případně ve výkonu trestu. Ale ne vše se dá projednávat distančně, a tak prostě, v řadě případů musí advokáti do věznice a „na těsno“ si s klientem popovídat,“ uvádí představenstvo ČAK v prohlášení.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ve zprávě NSZ zdůraznil, že navzdory ztíženým podmínkám se „kola justice“ nezastavila. „To je zásluha nejen státních zástupců, ale také našich významných partnerů v trestním procesu – policistů, kteří vedle náročných úkolů k zajištění pořádku dále pracovali na vyšetřovaných trestních případech, a samozřejmě soudců, bez jejichž práce by nebylo možné dotáhnout tisíce jednotlivých trestních řízení do konce,“ napsal.
Podobně „na těsno“ ale byli a jsou advokáti s klienty v jednací síni, ať jde o řízení trestní nebo civilní. Podobně se musejí advokáti jako obhájci účastnit úkonů v přípravném řízení. „Přitom je jasné, že kdyby svým klientům řekli, že se obávají za nimi chodit nebo se s nimi účastnit všech procesních úkonů, větší procesy v menších jednacích místnostech nevyjímaje, nikdo by jim nemohl nic vyčítat, ale otáčky kola justice by se asi dost významně zpomalily,“ dodávají zástupci ČAK. Mnoho aktivních advokátů je navíc věkově v rizikových skupinách.
Podlé šéfa žalobců vypovídají statistiky o kvalitě práce státních zástupců. O tom zástupci ČAK vést debatu podle svého prohlášení nechtějí. Chtějí ale poděkovat všem advokátům za nasazení během rok trvající pandemie. „Říká se, že když mě nepochválí někdo jiný, musím se pochválit sám. Představenstvo ČAK pochopitelně nehodlá chválit sebe, ale v návaznosti na zmíněnou tiskovou zprávu NSZ prostě připomíná, že na tom, jak fungovala justice v roce 2020 a že se „nezastavila její kola“, mají stejný podíl advokáti, jako ti, které zmíněná zpráva chválí. Takže těm všem advokátkám a advokátům, ale i advokátním koncipientkám a advokátním koncipientům děkujeme,“ uzavírá ČAK své prohlášení.
Kvalitu práce státních zástupců dlouhodobě zpochybňuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), proti čemuž se nedávno ohradila Unie státních zástupců.
Eva Paseková
Vězeň se bál covidu-19, neúspěšně se domáhal přerušení trestu
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost vězně, jenž se domáhal přerušení trestu kvůli rychlému šíření koronaviru ve věznicích. Poukazoval na svůj zdravotní stav, který by nemoc covid-19 mohla dále zhoršit. Justice mu ale nevyhověla, neuspěl ani u ústavních soudců.
Případem se původně zabýval Městský soud v Brně. Poukázal na to, že věznice v Česku přijaly řadu opatření proti šíření virového onemocnění a že nákaza by muži hrozila i na svobodě. Žádost o přerušení výkonu trestu proto soud označil za zcela nedůvodnou.
Vězeň neuspěl ani u Krajského soudu v Brně, který konstatoval, že vězeň sice trpí těžkým kardiovaskulárním onemocněním, ale jeho stav je stabilizovaný a může se léčit ve věznici.
V následné ústavní stížnosti muž poukazoval na údajné porušení práva na ochranu zdraví a práva na život. Tvrdil, že po náročné operaci mu nebyla umožněna lázeňská péče a že koronavirus jej vzhledem k jeho diagnóze ohrožuje na životě.
Ústavní soudci považovali stížnost za zjevně neopodstatněnou. Soudy podle něj dostatečně srozumitelně a racionálně vysvětlily, proč žádosti o přerušení výkonu trestu nevyhověly.
„Soudy nevyloučily vážný zdravotní stav stěžovatele, ani jeho obavu z nákazy současným vážným virovým onemocněním, ale dospěly k závěru, že všechna přijatá opatření jsou takového rázu, že riziko minimalizují a nedošlo tedy ke splnění podmínek pro přerušení výkonu trestu,“ stojí v usnesení.
Koronavirová pandemie výrazně ovlivnila život za zdmi českých věznic. K jejím dopadům patří omezení návštěv rodinných příslušníků vězňů, snížená zaměstnanost odsouzených i změněný režim vycházek a volnočasových aktivit. Zatímco loni v první vlně se počet pozitivních vězňů udával spíše v jednotkách, letos v únoru to byly vyšší stovky a nemoc se přes nastavená protiepidemická opatření postupně objevila ve všech věznicích.
(čtk)
Rok marného čekání. Uchazeči se zlobí na ministerstvo, že jim neumožnilo složit justiční zkoušky
Již poněkolikáté během uplynulého roku zrušilo Ministerstvo spravedlnosti z důvodu nepříznivé epidemiologické situace termín justičních zkoušek. Bez jejích složení se právníci nemohou ucházet o funkci soudce. Advokátní, notářské či exekutorské zkoušky se přitom konají. „Současná epidemická situace související s pandemií onemocnění Covid-19 podle našeho názoru konání jakýchkoliv skupinových akcí zcela vylučuje. Justiční a závěrečné zkoušky bezesporu do tohoto opatření spadají,“ řekl České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Třiatřicetiletý právník Jan podal přihlášku ke složení justiční zkoušky v dubnu 2020. Červnový termín zkoušek ale tehdy resort přesunul kvůli koronaviru na podzim. V polovině října byl ale vyhlášen nouzový stav a ministerstvo uchazeče po dvou napsaných rozsudcích poslalo domů s
tím, že se justiční zkoušky opět přesouvají.
Následně byla ministerstvem vyjednána výjimka z vládních opatření, aby se zkoušky mohly konat. Ze dne na den zástupci resortu volali uchazečům, zda by byli ochotni se na zkoušku dostavit. Termín však nebyl nabídnut uchazečům, kteří se přihlásili na jaře, ale těm, kteří byli na podzimní termíny pozváni původně. „Ministerstvo zřejmě opomnělo, že ne všichni uchazeči bydlí v Praze a že se do Prahy, zvlášť za nouzového stavu, nedostanou a neseženou ubytování ze dne na den. Uchazečům, jejichž termín byl původně naplánován na 1. 12. 2020 dalo ministerstvo vědět týden předem,“ zlobí se Jan, který zdůrazňuje, že justiční zkouška vyžaduje přípravu v řádech měsíců a nelze se k ní dostavit ze dne na den.
Další termín ministerstvo stanovilo na polovinu února. Pouze několik dnů předtím ale ministerstvo opět oznámilo, že se termín ruší. „Ministerstvo přitom ještě dopoledne 12. 1. 2021 uchazeče utvrzovalo v tom, že se justiční zkoušky uskuteční,“ zlobí se třicetiletá právnička Martina. Naposledy ministerstvo zrušilo konání zkoušek tento týden.
Advokátní zkoušky se konají
Česká justice je v kontaktu s několika nespokojenými zájemci o vykonání justiční zkoušky. Pro všechny je nepochopitelné zejména to, že některé profesní komory složení zkoušky, byť za složitějších podmínek kvůli epidemiologické situaci, umožňují. Konají se dokonce i zkoušky pro insolvenční správce. „Česká advokátní komora informuje advokátní koncipienty chystající se k advokátním zkouškám, že podle článku I. odst. 3 písm. c) bod v) usnesení vlády č. 217 z 26. února 2021 o přijetí krizových opatření je možné konat advokátní zkoušky včetně přístupových testů za stejných podmínek, za jakých proběhly advokátní zkoušky již v termínu leden/únor 2021,“ uvedli zástupci ČAK v pondělí na stránkách Advokátního deníku. Podle mluvčí komory ČAK Ivy Chaloupkové by konání zkoušek mohla ohrozit například nákaza členů zkušební komise, jinak se s rušením nepočítá. „Zcela online zkoušky zatím neplánujeme. Snažíme se organizačně dostát tomu, jak nám je předpisy ukládají konat. A dosud se nám to dařilo i za těch přísných zdravotně bezpečnostních omezeních,“ dodává mluvčí.
On-line zkoušky ministerstvo neplánuje
Právě po on-line verzi zkoušek je u uchazečů o justiční zkoušku velký zájem. Ministerstvo však takový krok neplánuje. „S ohledem na charakter zkoušek je podle našeho názoru konání zkoušek on-line nemožné. S ohledem na to, že se během zkoušek píší rozsudky a jiná podání a ústní část zkoušky, nelze dálkovým způsobem zajistit objektivnost zkoušek. Navíc to současná právní úprava neumožňuje,“ reagoval pro Českou justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ten zdůrazňuje, že za současné epidemiologické situace by bylo konání zkoušek „čistým hazardem“. „K realizaci zkoušek přistoupíme, jakmile to pandemická situace umožní, tedy ve chvíli, kdy konání zkoušek nebude představovat riziko jak pro uchazeče, tak pro zkušební komisaře a zaměstnance ministerstva. Časové hledisko v současné chvíli nelze odhadnout,“ dodává. Zájemci o funkci soudce upozorňují, že ve vyhlášce ministerstva není nic o tom, že by zkouška musela být složena prezenčně.
Asistenti soudců nebo justiční čekatelé navíc nemají žádný spolek, který by je navenek zastupoval a tak se nemohou společně bránit. Je otázkou, nakolik vůle ministerstva souvisí s tím, že šéfka resortu Marie Benešová avizovala, že tento rok kvůli plánovanému snižování počtu soudců neproběhne žádná nová jmenovací etapa. „Sdružujeme asistenty soudců, ale zatím se na nás nikdo neobrátil. Je pravda, že od prosince bylo jasné, že situace nebude dobrá a ministerstvo zřejmě mohlo hledat náhradní řešení,“ řekl České justici prezident Soudcovské unie Libor Vávra s tím, že jako další významný problém vidí to, že kromě čekatelů na zkoušku je nyní také mnoho kandidátů na soudce, kteří své náležitosti již splnili a stejně jmenováni zatím nebyli. Pravidla pro uchazeče má přitom změnit novela zákona o soudech a soudcích, kterou nyní projednává Parlament.
Odborná justiční zkouška je odborná profesní zkouška, jejímž účelem je ověřit, zda má uchazeč potřebné vědomosti a zda je náležitě odborně připraven k výkonu funkce soudce. Skládá se před pětičlennou zkušební komisí jmenovanou ministryní spravedlnosti, která je složena ze soudců, zaměstnanců ministerstva spravedlnosti a dalších odborníků právní teorie i praxe. Jejím předsedou je vždy soudce. Zkouška je veřejná a skládá se z písemné a ústní části.
Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. Nahrazuje ji i minimálně dvouletá praxe soudce Ústavního soudu.
Eva Paseková
