Home Blog Page 413

Rok marného čekání. Uchazeči se zlobí na ministerstvo, že jim neumožnilo složit justiční zkoušky

Ministerstvo kvůli koronaviru opět zrušilo termín justičních zkoušek Foto: Pixabay

Již poněkolikáté během uplynulého roku zrušilo Ministerstvo spravedlnosti z důvodu nepříznivé epidemiologické situace termín justičních zkoušek. Bez jejích složení se právníci nemohou ucházet o funkci soudce. Advokátní, notářské či exekutorské zkoušky se přitom konají. „Současná epidemická situace související s pandemií onemocnění Covid-19 podle našeho názoru konání jakýchkoliv skupinových akcí zcela vylučuje. Justiční a závěrečné zkoušky bezesporu do tohoto opatření spadají,“ řekl České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Třiatřicetiletý právník Jan podal přihlášku ke složení justiční zkoušky v dubnu 2020. Červnový termín zkoušek ale tehdy resort přesunul kvůli koronaviru na podzim. V polovině října byl ale vyhlášen nouzový stav a ministerstvo uchazeče po dvou napsaných rozsudcích poslalo domů s
tím, že se justiční zkoušky opět přesouvají.

Následně byla ministerstvem vyjednána výjimka z vládních opatření, aby se zkoušky mohly konat. Ze dne na den zástupci resortu volali uchazečům, zda by byli ochotni se na zkoušku dostavit. Termín však nebyl nabídnut uchazečům, kteří se přihlásili na jaře, ale těm, kteří byli na podzimní termíny pozváni původně. „Ministerstvo zřejmě opomnělo, že ne všichni uchazeči bydlí v Praze a že se do Prahy, zvlášť za nouzového stavu, nedostanou a neseženou ubytování ze dne na den. Uchazečům, jejichž termín byl původně naplánován na 1. 12. 2020 dalo ministerstvo vědět týden předem,“ zlobí se Jan, který zdůrazňuje, že justiční zkouška vyžaduje přípravu v řádech měsíců a nelze se k ní dostavit ze dne na den.

Další termín ministerstvo stanovilo na polovinu února. Pouze několik dnů předtím ale ministerstvo opět oznámilo, že se termín ruší. „Ministerstvo přitom ještě dopoledne 12. 1. 2021 uchazeče utvrzovalo v tom, že se justiční zkoušky uskuteční,“ zlobí se třicetiletá právnička Martina. Naposledy ministerstvo zrušilo konání zkoušek tento týden.

Advokátní zkoušky se konají

Prezident jmenuje nové soudce Foto: Tiskový odbor Pražského hradu

Česká justice je v kontaktu s několika nespokojenými zájemci o vykonání justiční zkoušky. Pro všechny je nepochopitelné zejména to, že některé profesní komory složení zkoušky, byť za složitějších podmínek kvůli epidemiologické situaci, umožňují. Konají se dokonce i zkoušky pro insolvenční správce. „Česká advokátní komora informuje advokátní koncipienty chystající se k advokátním zkouškám, že podle článku I. odst. 3 písm. c) bod v) usnesení vlády č. 217  z 26. února 2021 o přijetí krizových opatření je možné konat advokátní zkoušky včetně přístupových testů za stejných podmínek, za jakých proběhly advokátní zkoušky již v termínu leden/únor 2021,“ uvedli zástupci ČAK v pondělí na stránkách Advokátního deníku. Podle mluvčí komory ČAK Ivy Chaloupkové by konání zkoušek mohla ohrozit například nákaza členů zkušební komise, jinak se s rušením nepočítá. „Zcela online zkoušky zatím neplánujeme. Snažíme se organizačně dostát tomu, jak nám je předpisy ukládají konat. A dosud se nám to dařilo i za těch přísných zdravotně bezpečnostních omezeních,“ dodává mluvčí.

On-line zkoušky ministerstvo neplánuje

Právě po on-line verzi zkoušek je u uchazečů o justiční zkoušku velký zájem. Ministerstvo však takový krok neplánuje.  „S ohledem na charakter zkoušek je podle našeho názoru konání zkoušek on-line nemožné. S ohledem na to, že se během zkoušek píší rozsudky a jiná podání a ústní část zkoušky, nelze dálkovým způsobem zajistit objektivnost zkoušek. Navíc to současná právní úprava neumožňuje,“ reagoval pro Českou justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ten zdůrazňuje, že za současné epidemiologické situace by bylo konání zkoušek „čistým hazardem“. „K realizaci zkoušek přistoupíme, jakmile to pandemická situace umožní, tedy ve chvíli, kdy konání zkoušek nebude představovat riziko jak pro uchazeče, tak pro zkušební komisaře a zaměstnance ministerstva. Časové hledisko v současné chvíli nelze odhadnout,“ dodává. Zájemci o funkci soudce upozorňují, že ve vyhlášce ministerstva není nic o tom, že by zkouška musela být složena prezenčně.

Asistenti soudců nebo justiční čekatelé navíc nemají žádný spolek, který by je navenek zastupoval a tak se nemohou společně bránit. Je otázkou, nakolik vůle ministerstva souvisí s tím, že šéfka resortu Marie Benešová avizovala, že tento rok kvůli plánovanému snižování počtu soudců neproběhne žádná nová jmenovací etapa. „Sdružujeme asistenty soudců, ale zatím se na nás nikdo neobrátil. Je pravda, že od prosince bylo jasné, že situace nebude dobrá a ministerstvo zřejmě mohlo hledat náhradní řešení,“ řekl České justici prezident Soudcovské unie Libor Vávra s tím, že jako další významný problém vidí to, že kromě čekatelů na zkoušku je nyní také mnoho kandidátů na soudce, kteří své náležitosti již splnili a stejně jmenováni zatím nebyli. Pravidla pro uchazeče má přitom změnit novela zákona o soudech a soudcích, kterou nyní projednává Parlament.

Odborná justiční zkouška je odborná profesní zkouška, jejímž účelem je ověřit, zda má uchazeč potřebné vědomosti a zda je náležitě odborně připraven k výkonu funkce soudce. Skládá se před pětičlennou zkušební komisí jmenovanou ministryní spravedlnosti, která je složena ze soudců, zaměstnanců ministerstva spravedlnosti a dalších odborníků právní teorie i praxe. Jejím předsedou je vždy soudce. Zkouška je veřejná a skládá se z písemné a ústní části.
Za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. Nahrazuje ji i minimálně dvouletá praxe soudce Ústavního soudu.

Eva Paseková

Soudce k informování ČT o Vitáskové: Nepřesné informace o trestních řízení nelze tolerovat

Bývalá šéfka ERÚ Alena Vitásková Foto: Eva Paseková

Česká televize (ČT) musí uhradit bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové 80.000 korun za nepravdivý výrok, který odvysílala v Událostech o jejím trestním stíhání. Dnes o tom pravomocně rozhodl odvolací soud, jenž původně přiznanou částku zvýšil o dalších 60.000 Kč. Vitásková žádala půl milionu korun za dva různé výroky, druhý byl ale podle soudu únosnou mediální zkratkou.

„Nelze tolerovat takovéto nepřesné informování o trestních řízeních. Je potřeba být v tomto profesionální,“ prohlásil předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Tomáš Novosad.

Žalované výroky zazněly v hlavní zpravodajské relaci ČT 8. ledna 2018. Televize uvedla jednak to, že Vitásková „měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny“, a pak to, že žena zastavila správní řízení, ve kterém měly být licence odebrány.

Soudce Tomáš Novosad Foto: Městský soud v Praze

První z výroků přitom podle Novosada neměl absolutně žádný podklad v reálném stavu. „Toto nikdy to nebylo ve hře, pokud jde o trestní stíhání žalobkyně (Vitáskové). Ani o tom nehovořil soud, který ji nepravomocně shledal vinnou,“ upozornil soudce. Výrok tak podle něj zasáhl do osobnostních práv Vitáskové.

Odmítnutí zjednodušení

Novosad odmítl argumenty ČT, že šlo o jisté zjednodušení a že je potřeba vzít v úvahu i kontext reportáže. „Není možné, aby bylo nepravdivě referováno o tom, že nějaká osoba je trestně stíhána pro nějaké skutky, když tomu tak není,“ zdůraznil.

Druhý z výroků naopak podle něj ve svém základu odpovídal realitě, i když Vitásková byla stíhaná pouze za nápomoc k zastavení daného správního řízení. „Zjednodušení, že zastavila řízení, uznáváme jako právoplatné a nelze jej žalobou napadat,“ řekl soudce.

Vitásková, kterou justice v dané fotovoltaické kauze nakonec zcela osvobodila, k dnešnímu zasedání nepřišla. Dlouhodobě uvádí, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Své stíhání označila za součást účelové kampaně s cílem poškodit ERÚ i ji osobně. Její právnička dnes uvedla, že Události s nepravdivým výrokem sledoval zhruba milion diváků starších 15 let.

Fotovoltaická kauza se týkala solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Soud bývalou šéfku ERÚ původně poslal do vězení na 8,5 roku.

Obvodní soud pro Prahu 4 zprvu žalobě Vitáskové na veřejnoprávní televizi loni v červnu zcela vyhověl takzvaným rozsudkem pro uznání, tedy bez projednání věci. Televize totiž zdánlivě včas nezareagovala na soudní výzvu k vyjádření. Poté se ale ukázalo, že ČT reakci poslala s 300 stranami příloh v obálce, která se roztrhla, a pošta ji proto vůbec nedoručila. Odvolací senát proto tehdy původní verdikt zrušil a nařídil spor projednat. Obvodní soud pak v listopadu Vitáskové přiznal 20.000 korun, podle Novosada ale touto částkou podcenil závažnost toho, co se stalo.

(čtk)

Řidič tvrdil, že překročil rychlost v krajní nouzi, u NSS neuspěl

Ilustrační foto: Pixabay

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost šoféra, který v Brně překročil povolenou rychlost při předjíždění trolejbusu. Následně tvrdil, že přestupek spáchal v krajní nouzi, aby vyřešil nebezpečnou situaci. Podle verdiktu NSS, dostupného na úřední desce, se však na krajní nouzi nemůže odvolávat ten, kdo nebezpečí sám úmyslně vyvolal – třeba rizikovým předjížděním.

Institut krajní nouze umožňuje sejmout odpovědnost z člověka, který se při odvracení nebezpečí dopustí jinak protiprávného činu. Justice ale musí mít podle NSS vždy na zřeteli podstatu a smysl takové výjimky z odpovědnosti.

„Krajní nouze se není možné dovolat přinejmenším tehdy, pokud osoba vyvolá nebezpečnou situaci úmyslně,“ stojí v rozhodnutí. Jako příklad uvedli soudci NSS jednání člověka, který schválně vydráždí psa k agresivnímu útoku, aby jej pak mohl v „krajní nouzi“ beztrestně zastřelit.

Srovnatelná situace podle NSS nastala při předjíždění trolejbusu. Předjíždějící řidič prý musel být srozuměn s tím, že se před trolejbus nedostane, aniž by překročil povolenou rychlost. „Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že stěžovatel v krajní nouzi nejednal,“ konstatovali soudci.

Muž se dopustil přestupku v roce 2016 na Hlinkách. Nejvyšší dovolenou rychlost v obci překročil o 16 kilometrů v hodině. V přestupkovém řízení dostal pokutu 1500 korun. Neúspěšně podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně.

Řidič osobního auta opakovaně uváděl, že měl dvě možnosti – buď ukončit předjíždění prudkým brzděním a zařadit se na kluzké vozovce zpět mezi trolejbus a další auta, anebo předjíždění dokončit. Nikoho prý neohrozil ani neomezil, naopak úspěšně vyřešil nečekaně vzniklou situaci s vysokým rizikem kolize. Také naznačoval, že řidič trolejbusu možná schválně zrychlil – z nudy nebo škodolibosti.

Podle správních soudů ale z kamerového záznamu ani dalších důkazů nic takového nevyplývá. Předjíždění trvalo několik málo vteřin. Trolejbus plynule a předvídatelně zrychloval po vyjetí ze zastávky a žádnou rizikovou situaci nevyvolal.

(čtk)

Kauza soudce Sováka: Šéf NCOZ odmítl, že by z jeho útvaru unikaly informace ze spisů

ČAK řeší úniky informací Foto: Pixabay

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek odmítl, že by z jeho útvaru unikaly informace z trestních spisů. V dnešním prohlášení uvedl, že vnitřní kontrola nezjistila žádné pochybení policistů centrály. Poukázal na to, že média zveřejnila informace z kauz fotbalových dotací a soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka až poté, co příslušné dokumenty dostaly strany trestního řízení.

„Chtěl bych zdůraznit, že oba uvedené případy patří dle mého názoru mezi nejzávažnější kauzy organizovaného zločinu a systémové korupce, které v současné době byly reálně v České republice páchány, a jsou vyšetřovány profesionálně a striktně dle zákona. Rovněž tak dle zákona a vždy uměřeně a střízlivě informujeme o naší činnosti veřejnost prostřednictvím médií,“ napsal Mazánek. Zároveň se vymezil proti „mediálním či jiným pokusům“ znevěrohodnit policisty útvaru.

Mazánek uvedl, že kontrolu nařídil právě „na základě mediálních výhrad vůči NCOZ“. Upozornil, že vnitřní orgán kontroly centrály je nezávislý na výkonných článcích útvaru.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: Jiří Reichl

„Všechny informace, které byly zveřejněny v různých médiích, pocházejí z dokumentů, které byly předány stranám trestního řízení – především usnesení o zahájení trestního stíhání, příkazy k prohlídkám, kde z povahy těchto rozhodnutí jsou zde uváděny podrobné skutečnosti k vedeným trestním řízením, nebo z částí vyšetřovacích spisů, do kterých bylo umožněno stranám nahlédnout. A tyto informace byly zveřejněny až po předání těmto stranám,“ podotkl.

Poznamenal také, že po dobu skrytého prověřování zmíněných kauz veřejnost vůbec nevěděla, že centrála tato řízení vede.

„V dané věci již byl z mé strany podán podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů,“ sdělil. Doplnil, že novináři, které centrála oslovila, rovněž potvrdili, že jejich informace nepocházejí od žádného z orgánů činných v trestním řízení.

K únikům informací v případu Sováka se veřejně vyjadřovala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která z nich viní státní zástupce. Proti tomu se už v lednu ohradila šéfka pražského vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová. Také ona tehdy uvedla, že všechny medializované informace jsou obsaženy ve sdělení obvinění, které mají od počátku prosince k dispozici obvinění, jejich obhájci, ministerstvo spravedlnosti i Česká advokátní komora. Šetření provedené na Vrchním státním zastupitelství v Praze podle ní po jejím vlastním šetření vyloučilo, že by za únikem stáli státní zástupci. Benešová zastává názor, že vzhledem k rozsahu, míře detailu a vyznění předmětných informací „nelze jejich zveřejnění připsat na vrub aktivitě obhájců obviněných“.

(čtk, epa)

Některé soudy testují své zaměstnance, Havlíček to chce zavést jako povinnost

První návrh na zrušení testování ve firmách zamítl soud 8. dubna Foto: Pixabay

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) navrhne vládě povinné testování státních zaměstnanců od 10. března. Některé soudy už s dobrovolným testováním na koronavirus začínají nyní. Na Vrchním soudu v Praze proběhne první dobrovolné antigenní testování soudců a zaměstnanců soudu zítra v dopoledních hodinách. „V současné době plánujeme umožnit soudcům a ostatním zaměstnancům využít antigenního testování přímo v budově soudu jednou týdně,“ řekla České justici mluvčí Kateřina Kolářová. Do dobrovolného testování se už zapojily i další soudy.

Cílem testování je podle Kolářové snaha o minimalizování rizika šíření nákazy mezi soudci a zaměstnanci tak, aby nebyla ohrožena činnost soudu. Všichni soudci a zaměstnanci soudu také tento týden obdrželi dostatečné množství respirátorů, desinfekci rukou a sprej na desinfekci povrchů.
Dobrovolné testování začalo také například na Krajském soudu v Plzni. „Krajský soud v Plzni se připojil k projektu plošného testování zaměstnanců. Testy budou prováděny jednou týdně v budově soudu,“ napsali dnes jeho zástupci na Twitter. „Testování  na onemocnění Covid-19 bude u Krajského soudu v Plzni probíhat každý pátek, a to v závislosti na situaci minimálně do konce března 2021. Spolupráci při testování antigenními testy navázal zdejší soud s EUC Klinika, s.r.o., která zajistí testování všech soudců a zaměstnanců soudu dle sestaveného časového plánu s určením času příchodu vždy pro konkrétní skupinu zaměstnanců,“ upřesnila mluvčí Jana Durná. Testování je hrazeno z běžného rozpočtu soudu a cena antigenních testů se pohybuje kolem 7500 Kč za jeden testovací den.

Na Krajském soudu v Ústí nad Labem dobrovolné testování jednou za týden již probíhá. „Obdobná situace panuje i na Krajském soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci,“ uvedla mluvčí Veronika Suchoňová.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) Foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu

A zapojit by se mohlo i Ministerstvo spravedlnosti, které nyní aktivně vyhodnocuje, zda je reálné se do testování zapojit nad rámec uložené povinnosti. „Jako ústředního orgánu státní správy se nás povinnost testovat zatím netýká. Proto jsme s ohledem na současnou situaci navýšili počet zaměstnanců pracujících z domova. Home office využívá více jak 80 % zaměstnanců, což činí cca 330 zaměstnanců. Na těch útvarech, kde z povahy plnění pracovních úkolů nelze využít home office, pak dochází v současné situaci ke střídání zaměstnanců ve směnách (podatelna, řidiči, apod.),“ uvedl mluvčí Vladimír Řepka s tím, že vše bude záležet na dostupnosti testů a také na tom, jak by resort situaci zvládl finančně.

V současné době je testování povinné ve firmách. Není závazné pro lidi, kteří pracují z domova. Nevztahuje se ani na příspěvkové, veřejné či veřejnoprávní instituce, podle ministerstva průmyslu a obchodu se jim ale podobný postup jako například v průmyslových firmách doporučuje. „Na základě toho, že se nám podařilo dobře rozjet obrovskou logistickou akci a zapojili jsme podniky do povinného testování, a dále na základě potvrzených dodávek samotestů na příští týden jsem jednal s premiérem, který podporuje, abychom na vládě navrhli povinné testování pro státní zaměstnance od 10. března,“ uvedl ministr Havlíček.

Vláda podnikům nyní přednostně doporučuje antigenní testování provedené závodním nebo externím lékařem, případně mobilními zdravotními týmy. V takovém případě je testování plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Povoleno je také samotestování prostřednictvím schválených testů. Jejich seznam ministerstvo zdravotnictví pravidelně aktualizuje. Zatímco na začátku týdne výčet čítal asi dvacítku dodavatelů, dnes je jich už na pět desítek. Na samotesty stát firmám a živnostníkům prostřednictvím úlev ze zdravotního pojištění přispívá 60 korun na test, maximálně ale na čtyři testy na zaměstnance za měsíc. Povinné je testování jednou týdně.

Eva Paseková

NSZ: Ke zproštění viny došlo loni ve 4,4 procenta případů

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Foto: Tiskový odbor NSZ

Státní zástupci loni postavili před soud 61.159 lidí, ať už podáním obžaloby nebo návrhem na potrestání ve zkráceném řízení. Je to o 9420 méně něž předloni, ale policisté loni proti lidem zahájili o 29.928 méně trestních řízení než v roce 2019. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v dnešní tiskové zprávě uvedl, že ke zproštění viny došlo u soudu ve 4,4 procenta případů. Předloni to bylo 4,7 procenta. Podlé šéfa žalobců vypovídají statistiky o kvalitě práce státních zástupců. Míní, že navzdory pandemii koronaviru justice obstála.

Nejvyšší státní zastupitelství loni zaznamenalo pokles celkové kriminality. Policie zahájila 181.924 trestních řízení vůči fyzickým osobám, přičemž předloni to bylo 211.852 případů. Předchozí výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství uvádí, že v roce 2019 podali státní zástupci obžalobu na 32.965 lidí, u dalších 37.614 navrhli potrestání ve zkráceném řízení.

Zeman zdůraznil, že navzdory ztíženým podmínkám se „kola justice“ nezastavila. „To je zásluha nejen státních zástupců, ale také našich významných partnerů v trestním procesu – policistů, kteří vedle náročných úkolů k zajištění pořádku dále pracovali na vyšetřovaných trestních případech, a samozřejmě soudců, bez jejichž práce by nebylo možné dotáhnout tisíce jednotlivých trestních řízení do konce,“ napsal.

Kvalitu práce státních zástupců dlouhodobě zpochybňuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), proti čemuž se nedávno ohradila Unie státních zástupců.

Šéf žalobců dnes mimo jiné poukázal na to, že státním zástupcům se společně se soudci daří stále více prosazovat alternativní prvky trestního procesu. Postupně roste podíl peněžitých trestů – loni se peněžitý trest týkal 21,7 procenta odsouzených a celková částka uložených sankcí činí 432 milionů korun. Předloni dostalo peněžitý trest 19,1 procenta odsouzených.

Připomněl také, že říjnová novela trestních norem uvolnila cestu k četnějšímu uzavírání dohod o vině a trestu. „Do konce roku bylo takových dohod uzavřeno 267, více než v kterémkoliv předchozím roce. Každý další měsíc od účinnosti novely sledujeme rychle se navyšující počet takto skončených trestních případů, které znamenají především významnou úlevu soudům a úsporu státnímu rozpočtu,“ uvedl.

Doplnil, že díky účinné spolupráci s policií se loni podařilo zajistit majetek z trestné činnosti v hodnotě 6,55 miliardy korun. Předloni to bylo 5,3 miliardy.

(čtk)

Zdravotníci nebo zaměstnanci České pošty mohou dát na pokyn vlády děti do školek a škol, soudci nárok nemají

V Praze budou moci do ZŠ a MŠ i děti lidí z justice či kurýrů Foto: Pixabay

O děti od dvou do deseti let, jejichž rodiče jsou zdravotníci, policisté, strážníci, hasiči, vojáci, pošťáci nebo pracovníci ve školství, se mají postarat ve speciálně kraji zřízených zařízeních. Vláda v epidemickém opatření ovšem neuvedla žádné z pracovníků justice. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) už ale zveřejnil, že Praha pro justiční pracovníky školy a školky zařídí.

Zaměstnanec, který chce v Praze umístit své děti do školky či školy, se musí nejdříve obrátit na svého zaměstnavatele, který poté požádá magistrátní odbor školství. „Dítě je pak umístěno podle aktuální situace do určené MŠ nebo ZŠ. V každé městské části je alespoň jedna, ale aktivují se podle potřeby,“ dodal Hřib.

Pražský primátor Zdeněk Hřib Foto: Česká pirátská strana

Vládní opatření, kterým se zavírají školská zařízení, včetně školek, vyjmenovává okruh oborů, pro něž musí být v kraji zařízení pro děti 2 – 10 zajištěno. Jsou to „zaměstnanci bezpečnostních sborů, zaměstnanci obecní policie, zaměstnanci poskytovatelů zdravotních služeb, zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, zaměstnanci uvedení v § 115 odst. 1 a další zaměstnanci v sociálních službách podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, sociální pracovníci zařazení k výkonu sociální práce na krajských a obecních úřadech podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, sociální pracovníci a další odborní pracovníci vykonávající činnosti podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci Úřadu práce České republiky, zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení, zaměstnanci Finanční správy České republiky, příslušníky ozbrojených sil, zaměstnanci Ministerstva vnitra, kteří vyřizují agendu pobytu cizinců, pedagogickými anebo nepedagogickými pracovníky určené školy nebo školského zařízení, zaměstnanci školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, zaměstnanci zařízení školního stravování, zaměstnanci podílející se v rámci plnění svých pracovních úkolů na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury, zaměstnanci České pošty, s. p., a to bez ohledu na to, zda jsou tyto děti dětmi nebo žáky určené školy nebo školského zařízení“.

Absence justičních pracovníků a pracovnic, kteří se musí starat o děti, přitom může významně ochromit chod soudů. Vládní opatření zmiňuje, že hejtmani mohou okruh profesí rozšířit. Závisí to tedy na aktivitě jednotlivých předsedů soudů či vedení státních zastupitelství, zda vyjednají s hejtmany takovou možnost i pro „své“ soudce, státní zástupce a zaměstnance. Pražský primátor do výčtu kromě justičních pracovníků například přidal i kurýry.

Mateřské školy podle statistik ministerstva školství navštěvuje asi 365.000 dětí, první a druhé třídy základních škol mají zhruba 216.000 žáků a speciální školy pro handicapované přibližně 27.000 dětí.

Eva Paseková

Soud kauzu Vidkun odročil na duben, chce opět vyslechnout Kadlece

Předloha umožňuje hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům Foto: Pxhere

Olomoucký krajský soud odročil kauzu Vidkun, odkrývající podle žalobců korupční vztahy mezi tamními policisty, politiky a podnikateli, na duben. Původně ji měl naplánovanou na celý tento týden. Odposlechy, klíčové důkazy obžaloby, totiž až na výjimky nikdo z aktérů pouštět nepožadoval. Soud se rozhodl v dubnu znovu vyslechnout bývalého krajského policejního náměstka Karla Kadlece, který podle žalobce předával vlivným lidem stěžejní informace z trestních spisů. Všichni obžalovaní vinu odmítají.

„Formálně jsme všechny odposlechy provedli, byť reálně se na žádost stran přehrával pouze jeden, a to z 13. srpna 2015. Nikdo nechtěl reálně přehrát žádný z dalších navržených odposlechů státním zástupcem. Přehrávaly se jen v obžalobě neobsažené některé části, které našla obhajoba. Veškeré audiozáznamy jsou tak nyní provedeny v důkazech, nic dalšího se v tomto směru doplňovat nebude,“ řekl dnes soudce Martin Lýsek.

Záznam pořízený 13. srpna 2015 v jedné z olomouckých restaurací zachycuje rozhovor o vyšetřování okolností výstavby jezdeckého areálu v Lazcích mezi Kadlecem a bývalým hejtmanem Jiřím Rozbořilem (ČSSD), který je v případu rovněž obžalován. Detektivové od konce července 2014 do září 2015 monitorovali diskuse hlavních aktérů případu při jejich četných schůzkách v restauracích a kavárnách, další odposlechy získali z kuřárny olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecovy kanceláře v budově policejního ředitelství. Dohromady jde o 130 CD s hodinami záznamů.

Právě zákonnost odposlechů mezi Kadlecem a tehdejším šéfem hospodářské kriminálky Radkem Petrůjem zpochybnili obhájci, pořízeny byly totiž na balkoně a podle nich byly odposlechy povoleny jen ve vnitřních prostorách. „Soud považuje veškeré audiozáznamy prezentované státním zástupcem za důkazy získané zákonným způsobem a budeme s nimi pracovat při zjišťování skutkového stavu,“ uvedl k tomu dnes soudce Lýsek.

Kauzu soud odročil na 12. až 14. dubna, chystá doplňující výslech obžalovaného Kadlece k některým z dílčích audiozáznamů. Kadlec podle soudu chce svou výpověď doplnit sám. Naopak druhého hlavního aktéra případu, vlivného podnikatele Ivana Kyselého, kterému podle obžaloby tehdejší policejní náměstek informace z devíti trestních řízení soustavně vynášel, soud za celou dobu procesu vyslechnout nemohl. Ze všech jednání se totiž omlouval. Soud tak musí vycházet z jeho výpovědi v přípravném řízení. „Samozřejmě bychom měli otázky nad tento rámec, na které bychom se rádi zeptali, je ale jeho právem nepřijít k hlavnímu líčení. Chybět to ale v dokazování nebude, minimálně je to nahrazeno výslechem z přípravného řízení,“ doplnil soudce.

Případ Vidkun se poprvé před soudem otevřel loni v polovině února. V srpnu kauzu soud odročil na listopad právě kvůli otázce odposlechů, poté až dosud jednání zhatila pandemie koronaviru. Kvůli ní se také tento týden odehrálo jednání s vyloučením veřejnosti.

(čtk)

Nový český soudce Petrlík nastoupil k Tribunálu EU

Foto: Pixabay

Český soudce David Petrlík v pondělí složil slavnostní přísahu a stal se novým členem Tribunálu Evropské unie. Dvaačtyřicetiletý právník zaujal místo po soudci Janu Passerovi, který se loni přesunul k unijnímu soudu nejvyšší instance. Petrlíkův mandát vyprší koncem srpna 2025.

„Ani v nejmenším nepochybujeme, že cenné zkušenosti, které jste získal během více než 15 let ve službách Evropské unii, vám poskytly kvalifikaci nutnou pro zvládnutí výzev, jež vás čekají v Tribunálu,“ ohodnotili během dnešního slavnostního zasedání Petrlíka současní členové unijního soudu.

Petrlík se vedle soudkyně Petry Škvařilové-Pelzl stane druhým českým zástupcem u Tribunálu, což je unijní soud první instance. Stejně jako nejvyšší Soudní dvůr, u něhož nyní za Česko působí Passer, je součástí soudu EU v Lucemburku.

Nový člen Tribunálu dříve působil na ministerstvu zahraničních věcí a to v odboru vládního zmocněnce pro zastupování ČR před unijním soudem. V letech 2004 až 2015 byl u tohoto soudu tajemníkem tehdejšího českého zástupce Jiřího Malenovského. Od té doby působil v právním oddělení Agentury pro evropský navigační systém, které v posledním období vedl. Zároveň na pražské Právnické fakultě Univerzity Karlovy vyučuje právo duševního vlastnictví a evropské procesní právo.

Soudní dvůr EU se skládá ze zmíněných dvou soudů a ve spolupráci s justicí členských států dbá na jednotné provádění a výklad unijního práva. Dvůr se skládá z 11 generálních advokátů a 27 soudců z jednotlivých členských zemí unie. U Tribunálu pak působí dva soudci z každé členské země. Soudci jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie na dobu šesti let. Petrlíkův mandát vyprší již za čtyři a půl roku, neboť pokračuje v období zahájeném Passerem.

(čtk)

NSS položil otázku Soudnímu dvoru EU ohledně souběhu funkcí

Pokud by byl přivzat nový znalec, který by nejdříve musel nastudovat spis, a pak vypracovat posudek, následkem by byly průtahy v trestním řízení Foto: Pxfuel

Nejvyšší správní soud (NSS) podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, která má vyjasnit problematiku souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a ředitele této společnosti jako zaměstnance. Na webu NSS to dnes uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová.

NSS konkrétně posuzuje věc stěžovatele, který je předsedou představenstva a současně ředitelem společnosti. Dotyčná firma se v roce 2018 dostala do platební neschopnosti a stěžovatel proto požádal úřad práce o uspokojení mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Domáhal se uspokojení nároků za červenec až září 2018, které neuspokojila firma jako jeho tehdejší zaměstnavatel.

Podle letité české judikatury ale člen statutárního orgánu při takzvaném souběhu funkcí nemůže být považován za zaměstnance obchodní korporace.

Úřad práce tak s ohledem na judikaturu dovodil, že na stěžovatele nelze hledět jako na zaměstnance, protože vykonával funkci předsedy představenstva a současně podle pracovní smlouvy působil jako zaměstnanec společnosti na pozici ředitele společnosti. Na obou pozicích vykonával stejnou činnost – obchodní vedení společnosti.

NSS vzal do úvahy, že na věc dopadá právo Evropské unie, konkrétně směrnice 2008/94/ES o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. S ohledem na výklad této směrnice může být podle NSS problematické, pokud členský stát vymezí „zaměstnance“ pro účely odškodnění mzdových nároků tak restriktivně, jak to činí česká judikatura. Proto předložil v této věci Soudnímu dvoru předběžnou otázku.

(čtk)