Home Blog Page 835

Soudců se zmrazení platů politiků nedotkne, požívají zvýšené ochrany své nezávislosti

Poslancům nebo senátorům platy zřejmě v budoucnu neporostou tak, jak podle současného znění zákona měly. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který změní úpravu platů ústavních činitelů, se však nedotkne soudců. Těm zůstane od příštího roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Pro výpočet platů politiků platí platová základna, která letos dosáhla 2,5násobku platu v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, tedy 70 195 korun. Příští rok to měl být 2,75násobek. To se ale zřejmě nestane a platy politiků se zmrazí.

Důvodem předložení návrhu novely zákona č. 236/1995 Sb., která má zbrzdit růst platů politiků, je podle důvodové zprávy snaha o zmírnění značného nárůstu výše platových základen představitelů státní moci, který je zapříčiněn na jedné straně růstem průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře a na straně druhé postupným zvyšováním násobku výše této veličiny používaného za účelem stanovení platové základny představitelů státní moci. „Postupné zvyšování násobku pro výpočet platové základny v posledních letech spolu s růstem výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře zapříčinily dramatický nárůst výše platové základny představitelů státní moci, a to zejména v porovnání s ostatními skupinami osob odměňovanými z veřejných rozpočtů,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Změna násobku pro výpočet platové základny se týká výhradně představitelů státní moci a nikoliv představitelů moci soudní, kteří podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí i v oblasti odměňování požívají zvýšené ochrany své nezávislosti. „Je tedy plně respektována i judikatura Ústavního soudu, která se uvedené problematiky dotýká (zejm. nález Ústavního soudu, vyhlášený pod č. 181/2012 Sb. a nález Ústavního soudu, vyhlášený pod č. 161/2014 Sb.),“ uvádí se v materiálu pro vládu.


Jak se změní paragraf 3 zákona č. 236/1995 Sb.?

Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek 2,5násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.


K menší změně zákona tedy dojde i u platů soudců. Ministerstvo práce navrhuje upřesnit, že se pro účely výpočtu platových základen má jednat o údaj o průměrné nominální měsíční mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, nikoliv o průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře.
Změna má za cíl uvést právní úpravu do souladu s výkladem Nejvyššího soudu, který ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1440/2014 shledal, že dotčeným údajem se má pro účel stanovení platových základen rozumět průměrná nominální měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře. Ústavní soud později část průlomového verdiktu Nejvyššího soudu, který otevřel soudcům cestu ke zpětnému dorovnání příjmů, zrušil.

Způsob výpočtu výše platů pro politiky, soudce a státní zástupce byl až do letošního ledna v nejistotě. Český statistický úřad pod vedením zesnulé Ivy Ritschelové totiž dál odmítal počítat mzdy v nepodnikatelské sféře. Vláda se ale v lednu usnesla, že ustanoví pracovní skupinu, která metodiku pro statistiky určí.

Ministerstvo práce kroky činí na žádost premiéra v demisi Andreje Babiše, který již 9. ledna v pořadu Aréna Jaromíra Soukupa na Tv Barrandov řekl, že po ministrovi spravedlnosti Robertovi Pelikánovi požaduje, aby oddělil výpočet platové základny politiků a soudů a státních zástupců. Zda resort spravedlnosti chystá další legislativní změny nechali jeho zástupci bez odpovědi.

Prohlédněte si, jak se změní výpočet platů politiků nebo soudců: Platy- změna zákona. Proč se koeficient změní?

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

(epa)

Kolegium předsedů soudů se kriticky vyjádřilo k Pelikánově metodice vyřizování žádostí

Exministr spravedlnosti Robert Pelikán Foto: Msp

V loňském roce vydalo Ministerstvo spravedlnosti metodiku, jejímž cílem má být sjednotit postup soudů při vyřizování žádostí. Konkrétně těch, jejichž předmětem je soupis soudních řízení konkrétní osoby. Jak Česká justice zjistila, k některým bodům se kriticky postavilo Kolegium předsedů soudů.

Metodický pokyn Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. 11. 2017 vychází z doporučení veřejné ochránkyně práv. Jeho účelem je sjednotit postup okresních, krajských a vrchních soudů při vyřizování žádostí o soupis soudních řízení, ve kterých je účastníkem řízení konkrétní osoba označená žadatelem.

Podle prvního bodu předmětné metodiky je žádost o poskytnutí soupisu řízení žádostí o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
To tedy znamená, že soud je povinen vyřizovat žádosti v souladu s uvedeným zákonem, i když na něj žadatel výslovně neodkazuje. Stejně tak zpoplatnění vyhotovení žádosti je možné jen podle tohoto zákona, a ne podle zákona o soudních poplatcích. Jenže právě proti prvnímu bodu metodiky, jak zjistila Česká justice, se ohradilo Kolegium předsedů soudů. Podle něj je totiž uvedené ustanovení v rozporu se zněním zákona č. 106/1999 Sb.

Metodiku ministerstva si můžete stáhnout zde

Druhý bod metodiky stanoví, že „žadatel není povinen prokazovat právní zájem na poskytnutí informací a povinný subjekt není oprávněn se žadatele na jeho právní zájem tázat.“ Podle Kolegia to je ale v rozporu s následujícími body metodiky, které stanoví, že soupis soudních řízení je osobním údajem a dále hovoří o provádění tzv. testu proporcionality.

Vzhledem ke kolidujícím ústavně zaručeným právům – na informace a na ochranu soukromí – ho povinný subjekt musí dle bodu 9 provést vždy. Povinný subjekt má tedy u každé jednotlivé věci zkoumat, „které z těchto práv je třeba v daném případě upřednostnit.“ Pokud povinný subjekt dospěje k závěru, že převažuje zájem na ochraně osobních údajů, tak žádost odmítne. O jinou situaci jde tehdy, kdy žadatelem je sám účastník řízení, nebo kdy jako účastník řízení vystupuje právnická osoba. Podle Kolegia ale platí, že „má-li být, a on musí, proveden test proporcionality, nemůže se povinný subjekt nezeptat na právní zájem tazatele.“ Stejně tak dle předsedů…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Jana Rosůlková

Rozeznáte pravdu a lež? Politici vám chtějí pomoci

Evropské unie najala skupinu expertů, aby na internetu odkrývali ruské “fake news”, neboli falešné zprávy. Nyní vyvrací dezinformace, že osmadvacítka dodává zbraně teroristům, pobaltské státy podporují plynovod Nord Stream 2 a Ukrajina považuje dovoz ruského plynu za výhodný. Podle evropských premiérů a prezidentů jde o první krok, jak čelit “probíhajícím dezinformačním kampaním Ruska”.

Insolvenční správce Viktoriagruppe již vyúčtoval odměnu 1,6 milionu eur

Viktoriagruppe uložila českou naftu v Německu Foto: Jan Rychlý

Dosud více než 1,62 milionu EUR si vyčíslil jako odměnu insolvenční správce Mirko Möllen, který dohlíží na společnost ViktoriaGruppe. Ta v německém Krailingu skladovala zásoby české nafty. Soud o určení vlastnictví uskladněných pohonných hmot může mít zásadní vliv na výši odměny insolvenčního správce, jenž je v právním sporu se Správou státních hmotných rezerv. Na výši odměny upozornil portál Ekonomický deník.

Podle zjištění Ekonomického deníku Mirko Möllen dosud na odměnách za předběžnou správu, která skončila v roce 2015, vyinkasoval 1.619.671 EUR, což je přes 42 milionů korun. Vyplývá to z informací příslušného německého obvodního soudu ve Weilheimu, u kterého je insolvenční řízení vedeno.

Velká část pohonných hmot uskladněných v německém Krailingu byla sice odvezena se souhlasem insolvenčního správce Mirko Möllena do České republiky, on sám však momentálně neuznává, že by ropa patřila České republice. Díky této logistické operaci, kdy bylo ze skladu v Krailingu odvezeno 51 vlaků s naftou v celkové hodnotě téměř 900 milionů korun a několik desítek kamionů, se zjistilo, že ve skladu chybí cca 6,3 milionu litrů nafty v hodnotě okolo 100 milionů. Bez tohoto kroku by se obě strany pravděpodobně stále dohadovaly, kolik nafty v zásobnících je. Skutečnost, že chybí uvedené množství nafty insolvenční správce Möllen uznal v roce 2016.

Otázkou nadále zůstává, proč insolvenční správce souhlasil s odvozem několika desítek vlaků s miliony litrů nafty z německého skladu do České republiky, když nesouhlasí s tím, že nafta uskladněná v tomto objektu patří České republice. Žalobou na určení vlastnictví Möllen udržuje vysokou hodnotu nafty v konkursní podstatě společnosti, ze které se mu vypočítává odměna.

Zajímavé je, že v Německu na rozdíl od České republiky nejsou speciální insolvenční správci, kteří se zabývají jen insolvencemi podniků, jejichž hodnota překročí určitou mez.

Podle Petera Maysenhöldera, německého advokáta působícího v Česku i v Německu a spolupracujícího s mezinárodní právní kanceláří „bnt attorneys-at-law“ insolvenční případy přiděluje v Německu insolvenční soud jednotlivým správcům podle vlastního uvážení. „Kritéria jsou vhodnost (včetně vzdálenosti a dostupnosti) a zkušenost. Není skupina správců, která může dělat ty největší případy. Každý správce může v zásadě dělat každý případ. Skoro každý soud má tabulky, kde jsou správci zaraženi podle jednotlivých kritérií,“ vysvětluje německou praxi Maysenhölder.

Celková hodnota uložené nafty byla cca 1,2 miliardy korun. Odvezeno, ale zahrnuto do insolvenční podstaty bylo cca 900 milionů korun (cca 34,61 mio EUR) a právě to je ta podstatná suma. Pokud by do insolvenční podstaty společnosti Viktoria Gruppe nafta nebyla zahrnuta, odměna insolvenčního správce by se skokově snížila.

Jak funguje odměňování insolvenční správců v Česku

Tomáš Valášek – výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 míní, že odměňování správců nereflektuje délku insolvenčního řízení a náklady s nimi spojené. „Odměňování insolvenčních správců po letech již nereflektuje náklady správce s insolvencemi, do kterých je nutné zahrnout mzdy, potřebný software, školení a další vzdělávání kvůli legislativním změnám, cestovné, rostoucí pronájmy kanceláří, speciálně vedené účetnictví, které většina správců nakupuje atd. Zároveň odměna správce není, alespoň po nějaké době valorizována alespoň o míru inflace,“ míní Valášek. A upozorňuje na situaci posledních let, kdy byla práce soudů, které jsou přehlceny, přesunuta na insolvenční správce.

Vyhláška 313/2007 Sb. upravuje výpočet odměny dle způsobu úpadku:

  • V konkursu je insolvenční správce odměňován dle výše zpeněženého majetku, přičemž výše odměny závisí na tom, zda jde o majetek zajištěný, nebo nezajištěný.
  • Při zpeněžování zajištěného majetku se počítá odměna podle výše zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění (ale od toho je potřeba ještě odečíst výši nákladů na zpeněžení předmětu zajištění):
od 0 – 1 mil. Kč 9 %
od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč 90.000 Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč
od 10 mil. Kč do 50 mil. Kč 450.000 Kč + 3 % z částky přesahující 10 mil. Kč
od 50 mil. Kč do 500 mil. Kč 1.650.000 Kč + 2 % z částky přesahující 50 mil. Kč
od 500 mil. Kč 10.650.000 Kč + 1 % z částky přesahující 500 mil. Kč.

 

Při zpeněžení nezajištěného majetku:

od 0 do 500 tis. Kč 25 %
od 500 tis. Kč do 1 mil. Kč 125.000 Kč + 20
% z částky přesahující 500 tis. Kč
od 1 mil. Kč do 5 mil. Kč 225.000 Kč + 15 %
z částky přesahující 1 mil. Kč
od 5 mil. Kč do 10 mil. Kč 825.000 Kč + 13 %
z částky přesahující 5 mil. Kč
od 10 mil. Kč do 50 mil. Kč 1.475.000 Kč + 10 %
z částky přesahující 10 mil. Kč
od 50 mil. Kč do 100 mil. Kč 5.475.000 Kč + 5 %
z částky přesahující 50 mil. Kč
od 100 mil. Kč do 250 mil. Kč 7.975.000 Kč + 1 %
z částky přesahující 100 mil. Kč
od 250 mil. Kč 9.475.000 Kč + 0,5 %
z částky přesahující 250 mil. Kč.

Při reorganizaci je insolvenční správce odměňován každý započatý měsíc (pokud se nedohodne a neschválí-li schůze věřitelů něco jiného) dle obratu společnosti:

při obratu

od 0 do 100 mil. Kč 33.000 Kč
od 100 mil. Kč do 250 mil. Kč 83.000 Kč
od 250 mil. Kč do 500 mil. Kč 166.000 Kč
od 500 mil. Kč do 750 mil. Kč 249.000 Kč
od 750 mil. Kč do 1 mld. Kč 332.000 Kč
nad 1 mld. Kč 415.000 Kč.

Při konkursu a reorganizaci může být velmi zajímavá odměna za přezkoumání přihlášek, kdy správce dostane za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky 1.000 Kč a to až do výše 1.000.000 Kč.

Odměna v konkursu by měla činit minimálně 45.000 Kč, ale v praxi se lze setkat s případy moderace odměny ze strany soudu.


Na praxi v odměňování insolvenčních správců v Německu jsme se zeptali právníka působícího v ČR i v Německu a spolupracujícího s mezinárodní právní kanceláří „bnt attorneys-at-law “ Petera Maysenhöldera

Z našich zjištění vyplývá, že insolvenční správce obdržel odměnu 1,619 mio EUR. Jak se vypočítává odměna insolvenčního správce v Německu?
Jsou stanoveny tabulky a vypadají takto:

  1. z prvních 25.000 Euro 40 %,
  2. z částky nad to až do 50.000 Euro 25 %,
  3. z částky nad to až do 250.000 Euro 7 %,
  4. z částky nad to až do 500.000 Euro 3 %, (cca 390.000 Kč)
  5. z částky nad to až do 25.000.000 Euro 2 %, (cca 13 mio Kč)
  6. z částky nad to až do 50.000.000 Euro 1 %,(cca 13 mio Kč)
  7. z částky nad to 0,5 %.

Dílčí částky se sčítají ze všech výše uvedených skupin. Pokud je hodnota podstaty např. € 48m, sčítají se dílčí částky podle č. 1 až 6.

Toto jsou však pouze základní sazby. Kromě toho může insolvenční správce požadovat různé přirážky podle okolností konkrétního případu, zejména když pokračuje ve vedení podniku dlužníka nebo spravuje nemovitosti.

Vedle odměny má správce nárok na náhradu výdajů v přiměřené výši.

Odměnu a výdaje určuje insolvenční soud na základě návrhu a konečné faktury správce.

Během řízení může správce požadovat zálohy, pokud řízení trvá déle než 6 měsíců nebo lze očekávat vysoké výdaje.

Co by se stalo kdyby insolvenční správce prohrál soud o vlastnictví nafty? Mělo by to vliv na výši již vyplacené odměny?
Všechno, co má vliv na hodnotu podstaty, může mít vliv na odměnu, jelikož hodnota podstaty je základem pro odměnu správce.

Musel by část odměny vracet?
Pokud by se snížila podstata a tím základ pro vyúčtování odměny správce, ano. Musí se však zohlednit i případné náhrady, např. protiplnění za prodej částí podstaty insolvenčním správcem, které se místo původní věci přičítá do podstaty.

V praxi se to však zpravidla nastat nemůže, jelikož odměna je správci vyplacena až na konci insolvenčního řízení, když veškerá řízení jsou ukončená a konečná hodnota podstaty již známá, ledaže by se jednalo o odměně tzv. předběžného správce, která je splatná dříve.

Může mít insolveční správce nějaký finanční zájem na protahování soudního a insolvenčního řízení?
Ne. Přílišná délka trvání insolvenčního řízení – zpravidla déle než 4 roky – může vést ke zvýšení odměny správce pouze tehdy, pokud k průtahům nedošlo z důvodu, že se správce řádně nevypořádal se svými úkoly, ale z důvodu, že existovaly objektivní překážky skončení řízení. Zpravidla má insolvenční správce naopak zájem na rychlém skončení řízení především proto, že jeho nárok na odměnu je splatný teprve skončením insolvenčního řízení, protože teprve k tomuto okamžiku dokončí veškeré své činnosti (ledaže by se jednalo o předběžného správce).


Jiří Reichl

Státní zástupce může rozhodnout o stížnostech v kauze Čapí hnízdo

Andrej Babiš čelí trestnímu řízení v souvislosti s Čapím hnízdem od sklonku roku 2015 Foto: Farma Čapí hnízdo

Státní zástupce Jaroslav Šaroch z pražského městského státního zastupitelství může rozhodnout o stížnostech proti stíhání v kauze kolem padesátimilionové dotace EU na stavbu farmy Čapí hnízdo. Námitky proti jeho podjatosti, kterými se mělo zabývat Vrchní státní zastupitelství v Praze, vzali obvinění zpět. Uvedla to mluvčí pražských žalobců Štěpánka Zenklová.

V kauze je obviněn premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš spolu s místopředsedou hnutí Jaroslavem Faltýnkem. Poprvé vydali poslanci představitele hnutí loni v září, o měsíc později byli obviněni. Stíhání bylo přerušeno po říjnových sněmovních volbách, kdy Babiš s Faltýnkem znovu získali poslanecké mandáty, a tedy i imunitu. Sněmovna je opětovně vydala v lednu. Oba vinu odmítají, stíhání je podle nich účelové.

Vedle obou poslanců obvinila policie dalších devět lidí, mimo jiné Babišovu manželku Moniku Babišovou a jeho dvě dospělé děti z prvního manželství.

Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podala většina obviněných před několika měsíci stížnost, o které dozorující žalobce Šaroch nemohl kvůli námitkám jeho podjatosti rozhodnout. Námitky podjatosti sice zamítl, proti tomuto rozhodnutí, ale část obviněných podala další stížnost. Právě tu podle Zenklové postupně všichni stáhli.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod. Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy, která tak získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.

Babiš předloni ve Sněmovně řekl, že v době žádosti o dotaci vlastnily farmu jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky.

(čtk)

Soudkyni Královou kvůli jejímu případu napadají na ulici, uvedl její advokát u NSS

Soudkyně Králová u Nejvyššího správního soudu Foto: ČJ

Nejvyšší správní soud (NSS) dnes začal projednávat dvě kárné žaloby na pražskou soudkyni Helenu Královou. Hrozí jí nejpřísnější kárný postih, tedy odvolání z funkce. Jednu žalobu podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), druhou předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Obhájce Králové uvedl, že kvůli medializaci případu Královou lidé napadají na ulici. Místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová senátu řekla, že Králová je průměrná soudkyně.

Zástupci kárného navrhovatele nebyli schopni na místě konkretizovat v jednotlivých případech kroky, které podle nich svědčí pro tvrzení, že soudkyně Králová nerespektovala pokyn odvolacího soudu. Na základě rozhodnutí kárného senátu tak dostali čas do 23. února, kdy mají v rozhodnutích odvolacího soudu označit pasáže, které následně soudkyně Králová neměla respektovat, neřídila se jimi, pominula je nebo řádně nezdůvodnila, proč tak neučinila.
Na druhou žalobu, kterou podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, se dnes nedostalo, soud její projednávání odročil na neurčito.

Králová se jednání účastní osobně, jeden ze dvou jejích obhájců Jiří Teryngel novinářům řekl, že se do skončení řízení nebude vyjadřovat. Pelikán se jednání neúčastní, ministra zastupují Radek Visinger a Jan Převrátil. Městský soud v Praze zastupuje jeho místopředseda Jan Kadlec.

Pelikán soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 vytkl, že kvůli nerespektování právních názorů nadřízených soudů výrazně protáhla délku trestního řízení u pěti kauz. Mimo jiné v případu zneužití Vojenského zpravodajství současnou manželkou bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) Janou Nečasovou (dříve Nagyovou). Žaloba se u soudu probírá jako první.

Čtěte také: Pelikán: Soudkyně Králová se chtěla vyhnout rozhodování ve složitých kauzách

„Opakovaně nerespektovala závazný právní pokyn odvolacího soudu a opakovaně vydávala rozhodnutí v rozporu s pokyny nadřízeného soudu, čímž způsobila neodůvodněné prodloužení těchto trestných řízení,“ uvedl Visinger. Doplnil, že ve všech těchto případech to vedlo k vyměnění soudce, který případ projednával.

Bitva právníků

Teryngel k tomu uvedl, že jde o bitvu právníků posuzovanou dalšími právníky. Řekl, že obžalovaná nepochybila, odvolací soud podle něj překročil hranici, nesmí přikazovat jak hodnotit důkazy. Uvedl, že Králová se obecně vyjadřovat nebude, a to i z toho důvodu, že medializace případu je značná a že lidé ji na ulici napadají a vulgárně ji urážejí. „Třeba ve frontě v krámě přišel opilec a začal na ni plivat a říkat, ty jsi ta svině Králová,“ uvedl Teryngel.

Před kárným senátem vypovídala místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová, uvedla, že Králová je průměrná soudkyně. Podle ní nijak nevybočuje z řady, pokud jde o dodržování lhůt či z hlediska výkonnosti. O exponovaných vrácených kauzách s ní hovořila. „Vysvětlila mi své důvody, proč se odchyluje od rozhodnutí odvolacího soudu,“ uvedla Šindelářová.

Kárný senát řešil i situaci na OS Praha 1, konkrétně situaci na jeho trestním úseku. Senát vlastním šetřením zjistil, že soudkyně Králová nebyla nijak výrazně přetížena a tudíž případná pochybení nemohla být způsobena vnějšími okolnostmi či špatnou organizací práce na soudu.

Králová byla školitelkou místopředsedkyně

V roce 2010 se přikročilo ke specializaci na úseku hospodářské kriminality a jakkoliv Šindelářová tehdy ve vedení soudu nepůsobila, domnívá se, že k vyřizování této agendy se soudkyně Králová přihlásila sama. Šindelářová, jak z její výpovědi vyplynulo, se s Královou dobře zná, v začátcích její soudcovské kariéry totiž byla Králová její školitelkou.
Na otázku jednoho z přísedících pak uvedla, že problémy s nárůstem vracených věcí odvolacím soudem v senátu soudkyně Králové nastaly před třemi roky. Vedení soudu s ní situaci probíralo, Králová však setrvávala na svém názoru. Ke zrušení specializace v roce 2015 pak došlo víceméně právě proto, aby se vyřešil problém s nárůstem vrácených věcí odvolacím soudem v této agendě.

Druhou žalobu podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Vadilo mu, že Králová měnila názor na zákonnost odposlechů v kauze trafik pro poslance, kde je mezi obžalovanými Nečasová i s Nečasem.

Soudkyni ministr spravedlnosti v polovině prosince loňského roku dočasně zprostil výkonu funkce. Její postavení mimo službu potvrdil ve druhé polovině ledna i kárný senát, když zamítl její námitky. Kárný senát může Králové podle závažnosti provinění uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedkyně soudního senátu nebo nejpřísnější odvolání z funkce soudkyně. Toto potrestání pro ni navrhují oba kární žalobci.

(čtk, pd)

Prolamování mlčenlivosti? Výbor doporučil schválit přístup správců daní k dalším údajům

Návrh dnes ve výboru vyvolal kritiku některých poslanců

Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil schválit bez připomínek vládní novelu daňového řádu, která zavádí povinnost bank, poskytovatelů platebních služeb nebo advokátů a poradců poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají ze zákona o boji proti praní špinavých peněz. Údaje by měly sloužit mezinárodní spolupráci při správě daní. Změna vyplývá ze zavádění evropské směrnice DAC 5.

Návrh vyvolal v rozpočtovém výboru kritiku některých poslanců především za to, že jde v některých bodech nad rámec evropské směrnice a údajně příliš prolamuje mlčenlivost. Stejná stanoviska zazněla také na dnešním jednání ústavně-právního výboru, který debatu o předloze přerušil. Sešlo se v něm hned několik pozměňovacích návrhů.

„Nad rámec té implementace jdeme v tom směru, že chceme, aby určitá část těch povinných osob, jsou to především banky, finanční instituce, aby sdělovala stejné informace i pro potřeby tuzemské správy daní,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová. Jde o informace, které už nyní poskytují v rámci boje proti praní špinavých peněz Finančnímu analytickému úřadu. Uvedla, že toto rozšíření povinností se ale v žádném případě netýká advokátní komory nebo komory daňových poradců nebo třeba exekutorské komory.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že změna zákona umožní správcům daní přístup k chráněným údajům jednodušším způsobem, než jaký musí absolvovat třeba policie. Také zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík pokládá za problém, že novela překračuje mantinely transpozice. Postrádá v ní také kontrolní mechanismy, které by zajistily, že úřady použijí nejprve dostupné prostředky a pak teprve budou žádat třetí strany o údaje.

Výbor nakonec zamítl Kalouskův pozměňovací návrh, který počítal například s tím, že některé údaje by šlo získávat jen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní, a který by prolamování tajemství celkově omezil. Ministryně s návrhem nesouhlasila. Stejnou úpravu jako Kalousek prosazuje v právním výboru jeho předseda Marek Benda (ODS). Změny chce také Helena Válková (ANO). Navrhla, aby se nové povinnosti nevztahovaly na dobu před účinností zákona a aby na ministerstvu vzniklo kontaktní místo, které by o informace žádalo. Komunikovalo by výhradně s profesními komorami.
Podle České advokátní komory je znění normy nepřípustné, koliduje s Ústavou a prolamuje mlčenlivost advokátů.

„Od počátku jsme netajili, že jdeme nad rámec implementace,“ řekla v rozpočtovém výboru Schillerová. Od advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů, auditorů si správci daně budou moci vyžádat údaje o zprostředkování obchodů či správě cizího majetku pouze v rozsahu směrnice EU. Budou ale muset prokázat, že je potřebují ke správě daně a pouze v souvislosti s mezinárodní spoluprací. Finanční správa bude moci podle novely údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní.

Banky, záložny nebo platební instituce například budou muset správcům daně poskytovat informace nutné například k identifikaci zařízení, kterým se klient připojuje po internetu a využívá sjednané služby. Půjde třeba o tzv. IP adresy nebo telefonní čísla.

Prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová před členy výboru zdůraznila, že čím víc se bude prolamovat mlčenlivost, tím menší bude důvěra mezi klientem a poskytovatelem služby, například advokátem, bankou nebo bankovním poradcem. To pak podle ní povede k horší kvalitě služeb.

Sněmovna by předlohu mohla schvalovat na schůzi, která začne koncem února.

(čtk, epa)

Státní zástupce zrušil stíhání firem v kauze skladů CTP v Hradci

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové zrušilo trestní stíhání dvou firem v případu černé stavby skladů developerské firmy CTP Invest v Hradci Králové. Firmy policie podezírala z podplácení, obvinila je loni na podzim. Na základě rozhodnutí žalobců policie případ na začátku února odložila. „Nebylo prokázáno protiprávní jednání těchto právnických osob,“ řekla dnes ČTK mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Nedokončené haly stojí na okraji Hradce Králové tři roky.

Kriminalisté se původně domnívali, že firmy za úplatky sedm milionů korun a 15 milionů korun chtěly od města souhlas se stavbou příjezdové cesty, aby mohly pro stavbu získat dodatečné stavební povolení. Peníze firmy městu nabídly formou daru na veřejně prospěšný účel. Podle zjištění ČTK byly obviněnými subjekty firmy CTP Invest a PSG.

Obě firmy podaly proti stíhání stížnost. „Považujeme se za slušnou společnost a věříme, že v rámci presumpce neviny na nás tak bude i nahlíženo. Postup policie považujeme za šikanózní a nesprávný,“ uvedl tehdy mluvčí CTP Invest Július Hájek. Podle něj firma postupovala při jednání s městem transparentně a respektovala zásady právního státu s jednoznačným důrazem na veřejné projednání a schválení v zastupitelských orgánech města.

CTP Invest dvě haly rozestavěla od podzimu 2014 do března 2015. Její následné snahy získat dodatečné povolení zatím neměly úspěch. Podle dřívějších informací podal v případu trestní oznámení Nadační fond proti korupci.

Podle informací ČTK firma CTP nabídla dar sedmi milionů korun městu na podzim roku 2015. O převzetí černé stavby se pak v roce 2016 neúspěšně ucházela stavební společnost PSG, která je dodavatelem stavby pro CTP. Za vstřícný postoj PSG městu nabídla investici do majetku města za 15 milionů. Ani jednu z nabídek město neakceptovalo. Radnice se dosud vyjadřovala v tom smyslu, že postup společnosti CTP hodnotí od počátku jako vysoce nestandardní a neseriózní.

Hradecké zastupitelstvo se kauzou zabývalo několikrát. Zastupitelé odmítli dát firmě souhlas v září i v prosinci 2015 a v říjnu 2016 odmítli dohodu o narovnání. Loni v únoru CTP podala na město žalobu o zaplacení náhrady škody 20,1 milionu. Firma tvrdí, že postupem města ve věci získání dodatečného stavebního povolení pro park jí vznikla škoda, která by mohla v budoucnu činit až 220 milionů. Město uvádí, že se ničeho nezákonného nedopustilo.

Soud po podání žaloby vyzval strany k jednání o smírném řešení. O návrhu smíru měli jednat zastupitelé loni v září, ale nakonec tento bod neprojednávali. V rámci předjednaného smíru se počítalo s tím, že by CTP dala městu deset milionů korun k použití na veřejně prospěšné účely.

CTP ve sporu poukazuje zejména na to, že v roce 2015 město investici odejmulo své předchozí souhlasy se stavbou silnice, které v roce 2007 udělilo společnosti Fato, jež v lokalitě chtěla stavět. CTP projekt od firmy Fato převzala v roce 2014 a pozdější odejmutí souhlasů označuje za nerovný přístup města. Radnice tvrdí, že měla právo souhlasy odvolat, protože mimo jiné byly časově omezeny a jejich platnost vypršela.

První halu CTP do přerušení stavby v březnu 2015 téměř dokončila, u druhé byla na začátku stavby. Firma dosud proinvestovala 270 milionů, na pokutách za stavbu bez povolení zaplatila zhruba 1,3 milionu korun.

(čtk)

Pelikán: Soudkyně Králová se chtěla vyhnout rozhodování ve složitých kauzách

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán Foto: MSp

Bez účasti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána proběhne dnes projednávání dvou kárných žalob na soudkyni Helenu Královou u Nejvyššího správního soudu v Brně (NSS). První na řadu přijde pravděpodobně právě ta ministrova, kde je soudkyni vytýkáno nerespektování pokynů nadřízeného soudu, jako druhá pak bude projednána žaloba předsedy Městského soudu v Praze (MěS) Libora Vávry, který soudkyni vytýká postup při projednání námitky obhajoby v jednom z případů tzv. kauzy Nagyová.

Ministra Pelikána, který bude dnes na jednání vlády, zastoupí ředitel odboru justičního dohledu Radek Visinger a šéf jeho kanceláře Jan Převrátil. Právě ministerská kárná žaloba, je i z pohledu kárného senátu zásadnější, neboť byla důvodem, proč nevyhověl námitkám soudkyně Králové proti dočasnému zproštění výkonu funkce soudkyně, zatímco žalobu předsedy Vávry částečně zpochybnil.

Ačkoliv se kárné senáty již v minulosti případy, kdy soudce nerespektoval rozhodnutí nadřízených soudů, zabývaly a shledaly v tomto postupu soudců kárná provinění, případ soudkyně Králové je v mnohém mimořádný.

Čtěte také: Advokát o kárné žalobě na soudkyni Královou: Jde o „propast“ narušení ústavního principu nezávislosti

Předně jde o to, že na rozdíl od všech předchozích případů, kdy se kárná žaloba týkala postupu v jedné věci, v případě soudkyně Králové je namítán takový postup hned v několika věcech naráz po dobu několika let, a to v časovém rozsahu, který umožňuje řešit zákon o kárném řízení.
Kárný senát tak bude hodnotit, vedle složité otázky pravomoci nalézacího soudu volně hodnotit důkazy, také to, proč – dojde-li k závěru o pochybení Králové – nebyla věc řešena vedením soudů průběžně.
V osobním spise soudkyně Králové totiž není, až na jednu výjimku z roku 2002, zaznamenána žádná výtka tohoto druhu. A výtka z roku 2002, udělená tehdejším předsedou MěS, se týká výkonu Králové coby místopředsedkyně obvodního soudu, a to při zavádění výpočetní techniky na trestním úseku soudu.

Mediálně známé případy

Dalším neobvyklým aspektem je, že prakticky ve všech kárnou žalobou napadených případech jde o mediálně či jinak zajímavé případy. Je to důsledek specifické situace Obvodního soudu pro Prahu 1, v jehož obvodu sídlí mnoho významných firem či státních institucí.
Králová byla navíc přidělena specializace na závažnou hospodářskou trestnou činnost, což fungovalo až do roku 2015, a z tohoto období jsou všechny žalobou napadené věci. Je tedy logické se ptát, proč vedení soudu tuto specializaci Králové ponechalo, pokud mělo docházet k tak rozsáhlému a dlouhodobému porušování zákona. Králová přitom v minulosti vykovávala funkci i na civilním úseku.

Novou skutečností v případu je stanovisko soudcovské rady OS pro Prahu 1, které poukazuje na to, že soudkyně Králová má nejvyšší počet odročených hlavních líčení. Stanovisko slouží jako podpůrný argument minstra pro tvrzení, že Králové jednání je úmyslné s cílem se zbavit věcně složitých a mediálně sledovaných případů, což dokládá i údajně nesmyslnou námitkou podjatosti, kdy se soudkyně Králová cítila podjatá známostí s kolegyní soudkyní, manželkou exposlance Petra Tluchoře.

Ve dvou případech z pěti vytýkaných pak obhajoba Králové poukazuje na to, že se k jejímu právnímu názoru přiklonil buď Nejvyšší soud či soudce, který po ní případ převzal. V ostatních případech ještě nebyla věc skončena a je tak předčasné vyvozovat případnou kárnou odpovědnost soudkyně.
Králová ve všech případech odmítá pochybení a setrvává na tom, že v rámci zásady volného hodnocení důkazů zásadně nevybočila z logiky projednávané věci. Odmítá i údajné selhání v podobě zmaření možnosti povolení obnovy řízení, neboť i kdyby byla tato žádost o obnovu podána, byla by právně irelevantní a ke zrušení rozhodnutí ve věci by nemohla vést.

Petr Dimun

Krajská státní zastupitelství: více obžalovaných a méně zproštěných, než vrchní

Pelikán kárně žaloval tři soudce najednou Foto: archiv

Zatímco počty obžalovaných u okresních a krajských státních zastupitelství se trvale meziročně snižují, ale současně procento zproštěných soudem zůstává více či méně setrvalé, nelze totéž říci o obou vrchních státních zastupitelstvích v Olomouci a v Praze. Jako jediné státní zastupitelství v České republice dosáhlo VSZ v Olomouci dvou rekordů: 59,26% osob zproštěných soudem obžaloby z celkem 27 obžalovaných v roce 2009 a čistou nulu zproštěných z celkem 85 obžalovaných v roce 2016.

O tom, že počty obžalovaných osob u okresních a krajských státních zastupitelství se plynule snižují, ale procenta osob zproštěných soudem z nižších počtů obžalovaných zůstávají na stejné úrovni Česká justice již informovala včetně analýzy situace ze tří období, kdy úřad vedly tři skupiny funkcionářů od roku 2001 – Marie Benešová, Renata Vesecká a Pavel Zeman.

Diskuse o počtech zproštěných se rozvinula na základě statistiky Unie obhájců, podle které bylo u soudů zproštěno 80% obžalovaných zastupitelů měst a obcí. Jakkoli by se to zdálo u skupiny obžalovaných zastupitelů nemožné, statistika nejvyššího státního zastupitelství obsahuje údaj, podle kterého bylo u VSZ v Olomouci v roce 2009 zproštěno takřka 60% všech obžalovaných.

VSZ v Olomouci je nedostižné, Praha se přiblížila

Na rozdíl od okresních státních zastupitelství a krajských státních zastupitelství u obou vrchních státních zastupitelství v Praze a v Olomouci nelze určit žádný trend, co se týče počtu obžalovaných a procenta osob zproštěných obžaloby před soudem.
Obě hodnoty jsou od roku 2008, od kterého jsou zaznamenány, nestálé a vykazují značné výkyvy od  rekordních 59,26% zproštěných osob ze všech 27 obžalovaných u VSZ v Olomouci v roce 2009 do nuly v roce 2016 z 85 obžalovaných.

Tato čísla nepředčilo žádné další státní zastupitelství v České republice, žádný další úřad nevykázal tak vysoký počet zproštěných osob ani nulu zproštěných, a to bez ohledu na počet obžalovaných.
První hodnoty dosáhlo VSZ v Olomouci za vrchní státní zástupkyně Mileny Hojovcové, zatímco nulu zproštěných obžaloby dosáhl vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, který se do funkce vrátil v roce 2011. Za Ivo Ištvana vykázalo VSZ v Olomouci nulu zproštěných dokonce dvakrát. Podruhé VSZ v Olomouci dosáhlo nuly zproštěných v roce 2014.

Výsledky roku 2016 komentuje ve své zprávě o činnosti Nejvyšší státní zastupitelství takto: „V roce 2016 se velmi výrazně snížil podíl pravomocně zproštěných osob i u vrchních státních zastupitelství. U VSZ v Praze vyšší podíl zproštěných osob (23 ze 111 obžalovaných v roce 2015, tj. 20,72 %) v roce 2016 poklesl na 3 zproštěné osoby ze 106 obžalovaných, což činí 2,83 %. VSZ v Olomouci zaznamenalo v roce 2016 žádnou zproštěnou osobu z 85 obžalovaných (0,0 %), oproti roku 2015 (kdy se jednalo o 3 zproštěné osoby z 62 obžalovaných, tj. 4,84 %).“ VSZ v Praze dlouhodobě v  turbulencích Na VSZ v Praze bylo nejvyšší procento zproštěných v roce 2011, kdy byl v říjnu odvolán…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová