Home Blog Page 836

Pelikán podá kárnou žalobu na soudkyni kvůli spojení s Peltou

Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa v odůvodnění uvedl, že bylo porušeno právo FAČR na zákonného soudce Foto: archiv

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podá kárnou žalobu na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou, která neupozornila na svou možnou podjatost. Uvedla to mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci. Mašínová rozhodla předloni spor místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra s bývalým rozhodčím ve prospěch Berbra, ačkoli se podle policie dobře znala s tehdejším šéfem asociace Miroslavem Peltou.

Berbr požadoval ve sporu omluvu po bývalém rozhodčím Tomáši Kovaříkovi. Ten v médiích uvedl, že Berbr prostřednictvím své manželky Dagmar Damkové neoprávněně zasahoval do chodu komise rozhodčích. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Mašínová vyhověla Berbrově žalobě, aniž provedla důkazy navržené Kovaříkem. Odvolací Městský soud ji pak za to zkritizoval, verdikt zrušil a věc rovnou přidělil jinému soudci.

„Při projednávání dané věci vyšly najevo okolnosti, které by mohly zakládat pochybnost o nepodjatosti soudkyně Mgr. Sylvy Mašínové. V takové situaci má soudce dle příslušné procesní normy předložit věc předsedovi soudu k posouzení, zda je soudce vyloučen z projednávání dané věci, či nikoliv. Soudkyně Mgr. Sylva Mašínová toto neudělala a věc rozhodla,“ uvedl dříve mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Lukáš Bernat.

Kárnou žalobu na Mašínovou původně chtěla podat předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Michaela Wenzlová. Když jí ale dnes Pelikán oznámil, že chce podat žalobu také, rozhodla se, že svůj kárný návrh nepodá. „Usoudila, že není ekonomické podávat paralelní návrh,“ doplnila Puci. V kárné žalobě může být navrženo uložení důtky, snížení platu, odvolání z funkce předsedkyně senátu nebo nejpřísnější postih – odvolání z funkce soudce.

Někdejší fotbalový boss Pelta, s nímž se podle policie Mašínová zná, čelí od loňska trestnímu stíhání v souvislosti s údajným zmanipulováním rozdílení sportovních dotací. Mezi další stíhané patří i Fotbalová asociace ČR a Česká unie sportu.

(čtk)

Schillerová: Spory státu by neměli nákladně zastupovat advokáti, ale majetkový úřad

Foto: youtube

Podle ministryně financí Aleny Schillerové by měly státní instituce předat svoje spory právním zástupcům Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a eleminovat z nich advokáty. Ušetří se výdaje na externí advokátní kanceláře, souhlasí ředitelka Úřadu Kateřina Arajmu.

Takové stanovisko obsahuje společné prohlášení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministerstva financí. „V oblasti právní agendy úřad bezplatně zastupuje organizační složky státu před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu. Touto rozsáhlou činností naši právní zástupci v loňském roce uhájili státu částku přesahující 27 miliard korun. Vnitrostátní spory úřad zastupuje vlastními zaměstnanci. Předáním sporů ÚZSVM jsou odstraňovány výdaje na externí advokátní kanceláře. V posledních letech došlo k výraznému nárůstu tzv. dohodnutých jednání, kdy úřad jedná v řízení namísto jiné organizační složky státu. Oproti roku 2014 došlo k nárůstu o 880 předaných případů, tedy o 240 %“ prohlásila generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Generální ředitelku doplňuje ministryně financí Alena Schillerová: „ÚZSVM dosahuje vynikajících výsledků a jsem ráda, že kromě resortu Ministerstva financí i další složky státu předávají své majetkové spory na ÚZSVM. Dochází tak k úspoře nemalých prostředků ze státního rozpočtu na externí právní zastupování. Nicméně, stále existuje celá řada sporů, které by státní instituce měly ÚZSVM předat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

ÚZSVM ve sporech o hodnotě 13 miliard

Podle společné zprávy právní zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uhájili státu v loňském roce v majetkoprávních sporech více než 27 miliard korun. Pravomocné rozsudky padly v případech za více než 13 miliard korun. ÚZSVM v loňském roce také uzavřel 1 246 dohod o převzetí sporů od organizačních složek státu, což je druhý nejvyšší počet převzatých sporů v historii.

Jak dále zpráva uvádí, mezi největší úspěchy roku 2017 patřilo úspěšné zastupování Ministerstva financí ve sporu se společností imAGE Alpha a.s, která po státu požadovala přes jedenáct miliard korun a další tři miliardy jako úroky z prodlení. Jednalo se o kauzu po bývalé Investiční a poštovní bance, resp. po České konsolidační agentuře. „Právní zástupci ÚZSVM také uspěli ve sporu o 2,5 miliardy ohledně letadel FISCHER AIR, či ve sporu o vrácení částky 327 milionů korun státu v kauze ProMoPro, ve které ÚZSVM zastupoval Úřad vlády na straně žalobce. Jednalo se o náhradu škody, která vznikla v návaznosti na státní zakázku na zajištění audiovizuální techniky při českém předsednictví EU. Úspěšný byl také výsledek dvou sporů, ve kterých ÚZSVM zastupoval Ministerstvo spravedlnosti proti společnosti AZYS a ve kterých právní zástupci uhájili dohromady přes 4 miliardy korun,“ stojí v prohlášení.

Eliminace advokátů šetří státní rozpočet

„V roce 2017 ÚZSVM uzavřel dalších 1 246 dohod o převzetí zastupování jiných státních institucí. Mezi nejčastěji zastupované instituce patří Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí a Státní pozemkový úřad. Majetkoprávní spory ÚZSVM zastupuje vlastními zaměstnanci, eliminuje tak najímání externích advokátů státní správou, čímž šetří státnímu rozpočtu nemalé prostředky,“ znovu zdůrazňují obě instituce.

ÚZSVM zastupuje stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu. ÚZSVM v těchto řízeních vystupuje sám za sebe, nebo zastupuje jinou organizační složku státu. Zastupování státních institucí se děje buď povinně ze zákona, nebo na základě dohody. ÚZSVM poskytuje rovněž v zákonem vymezených případech bezplatnou právní pomoc obcím a zastupuje je před soudy.

(ire)

Finanční úřady už zahájily 416 kontrol kvůli korunovým dluhopisům

V červnu 2017 pak generální ředitel finanční správy Martin Janeček oznámil, že úřady prověří všechny subjekty, jichž se vydání korunových dluhopisů týká. Celkem se tak kontroly dotknou více než 1500 firem. Foto: mfcr

Již 416 kontrol zahájily kvůli korunovým dluhopisům finanční úřady ke konci roku 2017. Dokončily jich zatím 64. Podáno bylo po prověrkách 52 dodatečných daňových přiznání a 25 trestních oznámení. Úřady také doměřily daň z příjmů za zhruba 12,5 milionu korun. Vyplývá to z údajů na webu Finanční správy, na něž upozornil server iROZHLAS.cz.

Kvůli kauze nákupu korunových dluhopisů, jejichž výnosy se nemusí danit, byl loni odvolán z vlády tehdejší ministr financí a nynější premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

Výnosy z korunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012 se nemusí danit a firmy, které je vydaly, si mohou náklady na úroky odečíst z daní. Předseda hnutí ANO Babiš nakoupil v letech 2013 a 2014 za 1,5 miliardy korunové dluhopisy vydané koncernem Agrofert, který v té době vlastnil. Loni v květnu Babiše kvůli kauze s dluhopisy odvolal tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) z vlády a na Babiše bylo také podáno trestní oznámení kvůli krácení daně.

V červnu 2017 pak generální ředitel finanční správy Martin Janeček oznámil, že úřady prověří všechny subjekty, jichž se vydání korunových dluhopisů týká. Celkem se tak kontroly dotknou více než 1500 firem. Ještě v březnu přitom správa uváděla, že nemá důvod měnit dosavadní praxi v kontrole korunových dluhopisů.

Sám Babiš loni hájil nákup jednokorunových dluhopisů Agrofertu tím, že představovaly půjčku pro Agrofert. Taková půjčka byla pro koncern podle Babiše výhodnější než bankovní úvěr. Podle zpráv auditorských firem EY a PWC, které si Babiš nechal vypracovat, ale téměř polovinu z 1,8 miliardy korun Babišových příjmů do roku 2013, kdy dluhopisy začal nakupovat, tvořil zisk z prodeje akcií Babišových firem Profrost, Afeed a Afeed CZ právě holdingu Agrofert. Část takzvané půjčky pro Agrofert tak pocházela z peněz získaných právě od Agrofertu.

(čtk)

“Babišův” ministr zemědělství v Evropě poprvé odmítl dotační strop

Ministři zemědělství ze členských států Evropské unie řeší společnou politiku, především farmářské dotace po roce 2020. Zatímco Komise navrhuje, aby byl dosavadní systém změněný ve prospěch malých pěstitelů a chovatelů, Česká republika dlouhodobě hájí současný stav. Jiří Milek, ministr zemědělství ve vládě premiéra Andreje Babiše, stejně jako jeho předchůdce preferuje “rovné podmínky” pro drobné i velké hospodáře.

Soudce Kydalka se nepoučil, za slova o Klausově amnestii má přijít o 30 procent platu

Soudce Kamil Kydalka Reprofoto: ČT

Snížení mzdy o 30 procent po dobu jednoho roku – takový trest navrhuje předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra předsedovi senátu Kamilu Kydalkovi. Soudce měl porušit povinnosti soudce a ohrozit důvěru v soudnictví tím, že v médiích zaujatě komentoval amnestii exprezidenta Václava Klause. Ze své předchozí kauzy u Nejvyššího správního soudu (NSS) se podle Vávry nepoučil a je recidivistou.

Kárná žaloba byla proti Kydalkovi podána kvůli reportáži na zpravodajském portálu Seznam.cz. Reportérům Sabině Slonkové a Jiřímu Kubíkovi v pořadu „Zvláštní vyšetřování“ soudce řekl, že je přesvědčen, že Klausova amnestie byla připravena tak, aby se týkala konkrétních lidí. „V tomhle státě je možný cokoliv,“ reagoval soudce na dotaz, zda amnestie nemohla být vyhlášena v rámci nějakého obchodu. Z pořadu také vyplynulo, že podle Kydalky byla amnestie koupena za 300 milionů korun.

Trest snížení platu o 30 procent na jeden rok patří k těm přísnějším a sám předseda soudu ho označil v návrhu za citelné. Odvolání z funkce soudce nebo senátu mu připadá příliš přísné, na druhou stranu jakékoliv mírnější potrestání v symbolické rovině podle něj není možné.


Za kárné provinění lze soudci dle § 88/1 zákona o soudech a soudcích uložit podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření: 
a/ důtku, 
b/ snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let, 
c/ odvolání z funkce předsedy senátu, 
d/ odvolání z funkce soudce.


Libor Vávra také připomíná, že Kydalka byl nedávno kárně potrestán za své angažování v komunální politice. Tehdy podle Vávry stačilo jako trest projednání věci kárným senátem k tomu, aby si zkušený souce uvědomil mantinely svého veřejného vystupování. Z odůvodnění návrhu však vyplývá, že se soudce nepoučil. „Předseda senátu Kamil Kydalka musel vědět, že jím vyslovené bude velmi účinným způsobem masově šířeno,“ uvádí soudcův nadřízený.

Problémem není, že Kydalka prohlásil Klausovu amnestii za špatnou. Kárné provinění však podle Vávry naplňuje zpochybnění procesu jejího vzniku a také úvahy o tom, že za ni bylo zaplaceno. „Soudce tedy nepochybně nesmí bezdůvodně, bez důkazů, zpochybnit proces vzniku amnestie, jakožto jednoho z pramenů práva v demokratickém právním státě,“ stojí v návrhu.

Pokud má soudce podezření ze spáchání trestného činu, je povinen to ohlásit policii nebo státnímu zástupci. Kydalka navíc v reportáži explicitně vystupoval jako soudce a v divácích podle Vávry vzbudil pocit, že spravedlnost v České republice neexistuje. „Jde o vyjádření vyvolávající pocit zmaru, pocit bezmoci běžných občanů (diváků), pocit nemožnosti dovolat se práva a spravedlnosti,“ míní navrhovatel.

Klep a povídačka

Co se týče částky, která měla být zaplacená za amnestii, nebyla soudcem nijak doložena a jde tedy podle Vávry pouze o „tzv. klep či povídačku“.

Reportéři Kydalku navštívili přímo v jeho pracovně. Reprofoto: Seznam

Návrh pak také zmiňuje trestní stíhání miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů, které bylo definitivně zastaveno usnesením Vrchního státního zastupitelství v roce 2015, nikoliv Klausovou amnestií. „Pavel Tykač proto neměl jako obviněný žádný rozumný důvod, proč by měl za úplatek v řádu stovek milionů korun amnestii ovlivňovat, když se na něj prokazatelně nevztahovala,“ míní předseda soudu.
Z odůvodnění návrhu také vyplývá, že za kárnou žalobou na Kydalku stojí právě Tykač, respektive jeho mluvčí Jan Suchomel. Přestože jméno Tykače bylo v reportáži vypípáno, je logické, že nařčení o koupení amnestie se vztahuje k jeho osobě, což ostaně potvrdila i odbornice na odezírání řeči. „Soudce tedy vědomě šířil nepodloženou doměnku, že konkrétní osoba je pchatelem trestného činu,“ dodává Vávra.

Předchozí kárné provinění Kydalky, kdy se angažoval při kampani před volbami na své chatě v Mnichovicích, dokáže jeho nadřízený lidsky pochopit, tentokrát ale podle něj jde o velmi závažné porušení soudcovské etiky. Předchozí Kydalkova kauza navíc podle Vávry neměla celospolečenský dopad jako jeho výroky o amnestii. „Jednak jde o recidivu, kdy soudce v poměrně krátkém odstupu opět prezentoval své názory naprosto nevhodně, tedy si z předchozího kárného řízení nevzal žádné ponaučení.“ To ovšem Kydalka nepopírá. Rozhodnutí NSS neuznal a podal stížnost k Ústavnímu soudu. Když neuspěl ani tam, stěžuje si u Evrospkého soudu pro lidská práva. Podle Kydalky má soudce právo se veřejně vyjadřovat jako běžný občan.

Nebývale vysoký počet kárných řízení

Kydalka stane před kárným senátem Jakuba Camrdy 28. února tohoto roku. Soudce se podle informací České justice snažil o přeložení jednání kvůli svému vlastnímu případu, kdy rozhoduje jako předseda senátu Městského soudu v Praze. Camrda ale Kydalkovu žádost odmítl a tak muselo být jednání přeloženo. „Kárný soud především již kárně obviněnému při nařizování jednání částečně vyhověl, neboť na základě vyjádření kárně obviněného v jeho stanovisku, že jednání ve svých neskončených věcech nařizuje na sudé týdny, nařídil kárný soud jednání ve věci sp. zn. 13 Kss 6/2017 na týden lichý,“ uvedl předseda kárného senátu s tím, že Kydalka své věci na soudu jinak vyřizuje bez průtahů a nyní projednávaný kárný návrh nijak nesouvisí s výkonností kárně obviněného.

Kydalka se navíc podle odpovědi se s žádostí o odročení na NSS obrátil příliš pozdě. Předseda Camrda v přípise také přiznává, že „kárný senát 13 Kss v současném složení vstoupil do posledního roku svého funkčního období, přičemž nyní čelí nebývale vysokému nápadu kárných věcí, a proto je nezbytné využít všechny zbývající termíny předem dohodnuté se členy kárného senátu“.

Eva Paseková

Evropa loni registrovala přes 700.000 žádostí o azyl, neziskovka vyzvala k výpovědi smlouvy s Libyí

Foto: wikipedia

Země Evropské spolu se Švýcarskem a Norskem zaznamenaly loni 706.913 žádostí o azyl, uvedl dnes Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Proti roku 2016 je to pokles o 43 procent. Už druhý rok za sebou od roku 2015, kdy vrcholila migrační krize, tedy počty žádostí klesají. O azyl nadále nejčastěji usilují občané Sýrie, loni podali přes 98.000 žádostí. Amnesty International a Oxfam obvinily Itálii z týrání cizinců v Libyi.

Loňský údaj vyšší než počty žádostí z předkrizového roku 2014, podle EASO to znamená, že s azyly související příchody do EU a dvou dalších zemí zůstávají „nemalé“. Okolo 55.000 žádostí, tedy přibližně osm procent z celkového počtu, bylo podaných ve stejné zemi už poněkolikáté.

Nejčastěji o azyl v unii usilují občané Sýrie. Přes pokles počtu jich bylo stále dvojnásobek proti ostatním. Iráčanů, Afghánců a občanů Nigérie loni o azyl žádalo přibližně po 40.000. Tyto čtyři země původu představují třetinu všech podaných žádostí, v první desítce byly ještě Pákistán, Bangladéš, Eritrea, Albánie, Guinea a Írán. Z nich pouze Bangladéšanů a občanů Guineje loni ve srovnání s rokem 2016 přibylo.

Země EU spolu se Švýcarskem a Norskem loni v první instanci vydaly 981.615 rozhodnutí, tedy o 13 procent méně než o rok dříve. Přes pokles je to druhý nejvyšší počet rozhodnutí od roku 2008. Okolo 40 procent rozhodnutí bylo kladných, což je o 17 procent méně než v roce 2016. Podle EASO je to dáno poklesem žádostí ze zemí, jejichž občané mají na azyl nárok jako je Sýrie nebo Eritrea v kombinaci s vyšším počtem záporných rozhodnutí v případech Afghánců, Pákistánců či občanů Nigérie.

Na konci roku 2017 ale v celé EU a dvou dalších zemí čekalo na vyřízení 462.532 žádostí. O rok dříve to byl přibližně o polovinu vyšší počet.

Oxfam vyzvala Itálii k ukončení dohody s Libyí

Itálie a Evropská unie jsou z pohledu lidskoprávních organizací Amnesty International (AI) a Oxfam spoluodpovědné za týrání a zneužívání tisíců migrantů v Libyi. Organizace ve svých samostatných zprávách dnes uvedly, že je to důsledek dohody mezi Itálií a Libyí o opatřeních proti ilegální migraci. Oxfam v této souvislosti vyzvala Řím k jejímu vypovězení, informovala agentura DPA.

Zmíněnou dohodu, podporovanou Evropskou unií, obě země uzavřely před rokem. Její podstatou je podpora libyjské pobřežní stráže a ochrana hranic před ilegálním pronikáním migrantů do evropských států. Podle AI kvůli tomuto „pochybnému ujednání“ jsou lidé týráni, svévolně zadržováni, vydíráni a vystaveni „nepředstavitelným podmínkám“ v detenčních táborech.

Itálie pomáhá pobřežní stráži Libye, zmítané občanskou válkou, mimo jiné výcvikem a vybavením. Podle údajů Amnesty International bylo už kolem 20.000 lidí na ilegální cestě do Evropy zastaveno a vráceno do Libye.

Většina migrantů, kteří byli zachráněni ve Středozemním moři, se dostala do Itálie. Vláda v Římě se proto již řadu měsíců snaží ve spolupráci s Tripolisem tento přistěhovalecký proud omezit. Podle lidskoprávních organizací je to ale špatný přístup k zastavení migrace z Afriky vzhledem k dramatické situaci v oblasti lidských práv v Libyi. V těch nejhorších podmínkách tam čekají na přepravu do Evropy stovky tisíc lidí.

Loni podle DPA v Itálii přistálo 119.369 lidí zachráněných ve Středozemním moři. Při pokusu o překonání nejnebezpečnější migrační cesty na světě ale zemřelo více než 3100 lidí, letos je už obětí 210, poznamenala DPA

(čtk)

NS překročil hranici 9000 dovolání, varuje před novým civilním řádem soudním

Nejvyšší soud v Brně Foto: archiv

Nejvyšší soud (NS) loni překročil hranici 9000 rozhodnutých dovolání. Počet nově podaných sice oproti předcházejícímu roku mírně klesl, v dlouhodobém pohledu ale dovolání a dalších podnětů stále přibývá, vyplývá ze statistik dostupných na webu. I kvůli silnému zatížení varuje Nejvyšší soud před změnami občanského soudního řádu, jak je představilo ministerstvo spravedlnosti. Lidé by na rozhodnutí čekali dále.

Nejvyšší soud se dlouhodobě potýká s nárůstem agendy především u občanskoprávního a obchodního kolegia. Mírně se rok od roku navyšuje také trestní agenda.

Soudců je 66, zatím se jim daří udržovat průměrnou délku dovolacího řízení na hranici 40 dnů u trestních věcí a zhruba 200 dnů při rozhodování senátů občanskoprávního a obchodního kolegia. „Vzhledem k tomu, že se počet soudců už několik let prakticky nenavyšuje, to považujeme za výrazný úspěch,“ řekl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Křivka nových dovolání se v občanskoprávním a obchodním kolegiu zvedla především po roce 2013 s tehdejší novelou občanského soudního řádu. Novela rozšířila rozhodovací kompetence dovolacího soudu, zároveň otevřela prostor k podávání dovolání i v některých procesních otázkách bez potenciálu širšího přesahu.

Proto začal NS ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti v roce 2016 řešit, jak zatížení snížit. Parlament poté schválil některé dílčí restrikce, reálně by se mohly v počtu dovolání projevit už letos.

Při současném náporu například každý ze soudců občanskoprávního a obchodního kolegia rozhoduje ročně jako předseda senátu o zhruba 140 dovoláních, jako člen tříčlenného senátu musí tedy nastudovat a spolurozhodnout přibližně o 430 dovoláních ročně.

I proto NS podle Tomíčka varuje před úpravou dovolání, jak ji prezentuje věcný záměr nového občanského soudního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti. Záměr počítá s dovoláním jako s řádným opravným prostředkem – nyní je mimořádným. Kromě jiného záměr také předpokládá povinné nařizování ústního jednání k rozhodnutí o dovolání v případě, že na něm trvá alespoň jedna ze stran. Nyní NS nařizuje veřejná jednání jen výjimečně.

„To jednoznačně povede k podstatnému prodloužení civilního dovolacího řízení. Lidé pak budou v případě, že dojde ke schválení takové právní normy, čekat na spravedlnost podstatně delší dobu než nyní. Připravuje se samozřejmě také nový trestní řád, kde se zdá, že je ministerstvo spravedlnosti přece jen trochu více nakloněno názorům Nejvyššího soudu,“ uvedl Tomíček.

Rozhodovací statistiky Nejvyššího soudu

rok zůstatek z předchozího roku nově podáno vyřízeno zůstatek
2011 více než 5000 7436 8396 4469
2012 4469 6783 7794 3458
2013 3458 7003 7382 3079
2014 3079 8398 8113 3364
2015 3365 8614 8553 3425
2016 3425 9153 8930 3648
2017 3648 9023 9150 3521

(čtk)

Čeští zemědělci nebo stavebníci mají snížit emise o 14 %

Evropský parlament pracuje na novém nařízení, podle kterého výrazně klesnou emise skleníkových plynů v oblastech, kde nejsou obchodovány emisní povolenky. Se závěry plánované regulace souhlasí ministři členských států. Emise chtějí snížit v mnoha oborech – od dopravy, přes energetiku, odpadové hospodářství, některá průmyslová odvětví a stavebnictví, až po zemědělství. Odpovědný parlamentní výbor navrhl České republice jako cíl 14% redukci, pro rok 2030 oproti roku 2005.

Zeman jmenoval soudce. Mluvil o stíhání komunálních politiků a justiční mafii

O shovívavost ke komunálním politikům požádal dnes ve svém projevu k novým soudcům po jejich jmenování prezident Miloš Zeman. Poukázal na to, že 85% obžalovaných komunálních politiků soudy zprostily obžaloby. Soudci podle něho nepodlehli policii a státním zástupcům a zachovali si tvář.

Celkem 25 nových soudců jmenoval prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě se čtvrthodinovým zpožděním kvůli rozhovoru s premiérem Izraele Benjaminem Netanyahuem. Po složení soudcovského slibu pak prezident přistoupil k tradičnímu poselství k soudcům. Podle svých slov prezident vždy po skončení jmenování aktu jmenování předává moudro, které soudci okamžitě zapomenou: „Dovolte, abych tak učinil i nyní,“ řekl na úvod.

Poté navázal na své předešlé projevy k novým soudcům: „Minule jsme mluvili o úplatcích, pak jsme se věnovali odvolacímu systému,“ řekl s poukazem na případ zavražděného českého občana ve Velké Británii, kde „britská porota pachatele osvobodila a nebyla možnost odvolání“. „Uvědomil jsem si, jak velkou výhodou odvolací systém je,“ dodal prezident.

Některé vlády by česká justice měla ohrozit

Dalším tématem projevu bylo vysoké množství soudem zastavených případů obžalovaných komunálních politiků „Nyní bych rád uvedl tři vzájemně se doplňující čísla 80 – 90 – 85. Průměr 85% je procento případů, kdy byli obžalováni komunální politici a soudy je této obžaloby zprostily,“ uvedl Miloš Zeman  s odkazem na statistiky od přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

Poté plynule přešel k výkladu o justiční mafii: „Víte, že kdysi byl velmi frekventovaný výrok justiční mafie. Jeho autorkou byla moje dlouholetá přítelkyně Marie Benešová. Výraz justiční mafie byl odvozen od výroku soudce Nejvyššího soudu jménem Kučera, který prohlásil – a bylo to zaznamenáno: ,Je-li ohrožena vláda, musí spravedlnost ustoupit stranou.´ Místo abych se nad tím  pohoršoval, chtěl bych uměřeně své nátuře dodat, že si dovedu představit vlády, jejichž ohrožení českou justicí by bylo velice prospěšné pro českou společnost,“ vyložil svůj pohled prezident Miloš Zeman.

Soudci nepodlehli policii a státním zástupcům

Prezident pak přešel k hlavnímu sdělení svého poselství: „Chtěl jsem mluvit o množství osvobozujících rozsudků u komunálních politiků a myslím, že je to tak správně. A že soudci si tady zachovali tvář a nepodlehli vyzývavému nutkání policie, případně státních zástupců ,jen je ty lumpy odsouděte´,“ řekl Miloš Zeman.

„Já, který projíždím celou republiku už pět let a teď mě čeká znovu pět let, tak se setkávám ne s desítkami, ale se stovkami komunálních politiků a vím, že drtivá většina z nich jsou srdcaři, kteří tu práci dělají s láskou, někdy za mizivou a velmi mizernou odměnu. A na druhou stranu se jim občas něco nepovede,“ uvedl doslova prezident, který na závěr nové soudce požádal, aby byli shovívaví ke komunálním politikům, které někdo bude chtít zavřít.

„Suďte spravedlivě, ale přijde-li vám pod nůž funkcionář malé obce, který trpí úzkostí z toho, že ho zavřou kvůli předražené kanalizaci nebo něčemu podobnému, buďte na něj laskaví a uděláte dobrý skutek,“ řekl český prezident novým soudcům.

Text svého projevu k nově jmenovaným soudcům prezident Miloš Zeman uveřejnil na svém profilu na Facebooku.

Nejvíce soudců půjde do Brna

Vláda navrhla jmenování 25 nových soudců a soudkyň na počátku ledna. Měli by částečně nahradit soudce, kteří končí svou profesní dráhu, a částečně posílit ty soudy, kde je to nejvíc potřeba kvůli vyrovnání rychlosti řízení.

Mezi kandidáty bylo 13 žen a 12 mužů. Šest nových soudců by mělo působit v obvodu Krajského soudu v Brně. Pět soudců přibude pod Městský soud v Praze, čtyři zamíří do obvodu pražského krajského soudu. Po třech soudcích posílí obvody královéhradeckého a plzeňského soudu, dva soudci přibudou pod Krajský soud v Ostravě a jeden pod budějovický krajský soud. Poslední kandidát zamíří podle návrhu k Nejvyššímu správnímu soudu. O jmenování Česká justice již dříve informovala včetně jmenného seznamu soudců.

Irena Válová

Vrchní soud pravomocně po deseti letech zprostil brněnského soudce Pořízka obžaloby

Justiční areál v Brně byl dokončen v roce 2009
Olomoucký vrchní soud dnes pravomocně zprostil bývalého předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka obžaloby v souvislosti s předraženou stavbou brněnského justičního areálu. Potvrdil tak rozsudek ostravského krajského soudu, proti němuž se odvolal žalobce. Podle něj dlouholetý předseda soudu část stavby zadal firmě bez výběrového řízení, čímž způsobil státu škodu přesahující 35 milionů korun. Odvolací soud se však ztotožnil se závěrem, že žalovaný skutek není trestným činem.

„Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by pan doktor Pořízek nejednal s péčí řádného hospodáře, spíše naopak. Ze stanoviska generálního projektanta vyplynula potřeba dostavby obou budov zároveň, jinak by zde vznikaly vícenáklady,“ uvedl mluvčí soudu Stanislav Cik.

Soudce Pořízek je rád, že řízení skončilo. „Od počátku tvrdím, že mé stíhání je nesmyslné. Postupoval jsem podle pokynů ministerstva spravedlnosti a domnívám se, že jsem postupoval jako řádný hospodář,“ řekl. Podle něj naopak řadu prostředků ušetřil a poukázal na to, že budova nyní slouží svému účelu. „Cítím se poškozen, protože proti mně je již deset let vedeno trestní stíhání. Jsem nevinen, žádné trestné činy jsem nespáchal ani úmyslně, ani z hlediska nedbalosti,“ dodal.

Podle obhájce Radka Ondruše bude obhajoba požadovat po státu odškodnění za nemajetkovou újmu. „Trestní stíhání bylo od počátku nedůvodné. Obžalovaný jako předseda krajského soudu nerozhodoval sám, ale v soustavě. Nevíme, proč byl obviněn a obžalován pouze on. Rozhodovalo tam více lidí, vše bylo řádně schvalováno,“ řekl obhájce.

Žalobce Ladislav Hruban dnes žádal zrušení rozsudku a vrácení kauzy zpět k ostravskému krajskému soudu. „Jediným a vhodným postupem obžalovaného mělo být zadání výběrové řízení, které by bylo otevřené pro ostatní účastníky, na základě kterého by byla možnost posoudit podmínky,“ zopakoval u soudu žalobce. Rozsudek komentovat nechtěl, uvedl pouze, že s případnými kroky počká na písemné odůvodnění.

Bývalý předseda se zodpovídal před soudem ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku, za což mu v případě prokázání viny hrozilo tři až deset let vězení.

Justiční areál v Brně byl dokončen v roce 2009. Stavba měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun. Po přesném vyčíslení nákladů vzrostla na 1,674 miliardy korun, tuto investici schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Už v roce 2008 vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, podle které byla stavba a příprava investice předražená.

Kauza se řešila deset let. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v roce 2008 podal kvůli financování víceprací na stavbě areálu na Pořízka kárnou žalobu, kterou ale odmítl Vrchní a následně i Nejvyšší soud. V říjnu 2012 Pořízka obvinila policie, v únoru 2014 padla obžaloba. Ostravský soud případ projednal v roce 2014, kdy v prosinci v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale rozhodnutí v květnu 2015 zrušil a nařídil projednání případu.

V roce 2014 ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dočasně zprostila Pořízka výkonu funkce soudce i předsedy soudu. Po jeho rozkladu rozhodla, že Pořízek může nadále soudit, zproštění z předsednické funkce ale zůstalo v platnosti. Pořízek, který své pochybení po celou dobu popíral, působí nadále jako soudce brněnského krajského soudu.

Kauza brněnského justičního areálu trvá již deset let

Vývoj událostí kolem zakázky na výstavbu nového justičního areálu v Brně (olomoucký vrchní soud dnes pravomocně zprostil bývalého předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka obžaloby v souvislosti s předraženou stavbou areálu):

18. července 2008 – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu, podle které byla stavba justičního paláce v Brně a příprava investice předražená a stála téměř třikrát víc, než měla.

Září 2008 – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal kárnou žalobu na šéfa brněnského krajského soudu Jaromíra Pořízka, a to kvůli financování víceprací na stavbě areálu. Ministerskou žalobu ale odmítl Vrchní a následně i Nejvyšší soud.

16. října 2008 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) konstatoval, že brněnský krajský soud porušil při výstavbě areálu zákon o veřejných zakázkách a zrušil tendr na dodávku nábytku za 60 milionů korun. V lednu 2009 antimonopolní úřad konstatoval chyby i při zadávání stavebních prací a uložil soudu pokutu 200.000 korun.

20. července 2009 – Justiční areál byl dokončen. Celkové náklady nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Stavba měla podle předpokladů z roku 2005 stát 805 milionů korun, po přesném vyčíslení nákladů cena vzrostla na 1,674 miliardy korun, což schválilo i ministerstvo spravedlnosti. Jako první se do něj nastěhoval exekuční úsek Městského soudu v Brně.

Listopad 2011 – Finanční ředitelství v Brně vystavilo brněnskému krajskému soudu kvůli porušení rozpočtové kázně platební výměr na 1,9 miliardy korun. Soud měl tedy státu vrátit vše, co nový justiční areál stál. Po několika odvoláních byla sankce snížena, podle rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství v Brně z října 2011 má soud zaplatit 310 milionů korun. I proti tomu podal soud správní žalobu.

Říjen 2012 – Policie obvinila kvůli výstavbě areálu předsedu Krajského soudu v Brně Jaromíra Pořízka ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku. Pořízek jakékoli pochybení odmítl.

Leden 2013 – Ústavní soud odmítl Pořízkovu stížnost proti stíhání v kauze údajně předraženého brněnského justičního areálu jako zjevně neopodstatněnou.

7. února 2014 – Státní zástupkyně Pořízka obžalovala.

31. března 2014 – Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že se Pořízkovým případem bude zabývat ostravský krajský soud. Důvodem bylo vyloučení jakýchkoliv pochybností o nestrannosti soudu.

22. července 2014 – Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dočasně zprostila Pořízka výkonu funkce soudce i předsedy soudu. Po jeho rozkladu ministryně v prosinci rozhodla, že Pořízek může nadále soudit, zproštění z předsednické funkce ale zůstalo v platnosti.

17. prosince 2014 – Krajský soud v Ostravě zastavil trestní stíhání Pořízka kvůli předražené stavbě brněnského justičního areálu. Soud rozhodl při neveřejném zasedání.

Květen 2015 – Vrchní soud v Olomouci vrátil Pořízkův případ zpátky k ostravskému krajskému soudu. Soudci vrchního soudu rozhodli v neveřejném jednání. Vrchní soud tak vyhověl stížnosti státního zástupce.

31. března 2016 – Krajský soud v Ostravě začal projednávat Pořízkovu kauzu. Státu podle obžaloby způsobil škodu přesahující 35 milionů korun. Pořízek obžalobu odmítl, podle něj všechny jeho kroky schvalovali nadřízení z ministerstva spravedlnosti. Soud pokračoval 13. září. V případě prokázání viny Pořízkovi hrozilo tři až deset let vězení.

10. listopadu 2016 – Krajský soud v Ostravě nepravomocně zprostil Pořízka obžaloby. Podle rozsudku Pořízek postupoval při správě soudu s řádnou péčí. Státní zástupkyně se proti rozhodnutí na místě odvolala.

31. ledna 2018 – Olomoucký vrchní soud pravomocně zprostil Jaromíra Pořízka obžaloby v souvislosti s předraženou stavbou brněnského justičního areálu. Potvrdil tak rozsudek ostravského krajského soudu.

(čtk)