Advokát Bělohlávek: Problém hromadných žalob je uznání rozsudku, astronomické výpalné platí zákazníci

Symposia se účastnil i poslanec Jeroným Tejc nebo advokátka Daniela Kovářová Foto: SKCP

Velký problém hromadných žalob je mezinárodní uznání rozsudku, kdy některé země považují celý koncept hromadných žalob za neslučitelný s veřejným pořádkem, jiné zase nepřipouštějí zahraniční účastníky, pokud rozsudek neuzná jejich domácí stát. Na toto téma se mimo jiné soustředil advokát prof. Alexander Bělohlávek ve vystoupení k problému hromadných žalob v poslanecké sněmovně. Astronomické výpalné je pak důvod, proč jsou značkové boty drahé.

Podle profesora Bělohlávka má terminologie týkající se hromadných žalob velký význam, protože hovoříme o řízení, jejichž výsledek může zavázat širší skupinu osob, než jsou účastníci řízení. Jde o osoby, jejichž nároky mají stejnou povahu. Je ovšem třeba hromadné žaloby rozlišit od společných žalob a od žalob ve veřejném zájmu. „Nezaměňujme hromadné žaloby s institutem kolektivní obrany jako je například podnět pro zahájení stíhání pro narušení soutěže, kde jde o kolektivní uplatnění veřejnoprávních sankcí,“ vyzval profesor Alexander Bělohlávek, který je rovněž činný jako rozhodce u mnoha mezinárodních institucí.

Málo se podle jeho slov zabýváme využitím stávajících mechanismů procesu, je móda zavádět mechanismy nové. „Stačilo by například do českého práva zavést institut amicus curiae, což není vedlejší účastník, nýbrž podporovatel na straně účastníka a ,přítel soudu.“

Kypr: Hromadná žaloba je neslučitelná s veřejným pořádkem

Problémem, který dále prof. Bělohlávek identifikoval, je například nakládání se žalobou a uznání rozsudku podle principu opt-out, kde je výsledek řízení závazný pro všechny účastníky, ledaže se osoba účastnit výsledku odmítla.
Podle Bělohlávka se ozývá k tomuto institutu ostrá kritika z některých zemí EU včetně Kypru, Velké Británie a Irska. Podle jeho slov dokonce kyperský ministr spravedlnosti prohlásil, že uznání takového rozsudku na Kypru je neslučitelné s veřejným pořádkem. Podle teorie mezinárodního práva je institut neslučitelnosti s veřejným právem domácího práva kvalifikovaným důvodem pro neuznání cizozemského návrhu – pozn. autorky.

Účastníci symposia Foto: SKCP

Právě způsob uznávání nároků je podstatná odlišnost v různých právních systémech a také důvod, proč existuje tolik hromadných žalob v USA. Je to rozdíl mezi civil law a common law, tedy anglosaským právním systémem. „Typický příklad je institut promlčení a běh promlčecích lhůt. Proto je v common law snadné implementovat hromadnou žalobu, neboť promlčení je pouze institut procesní, o kterém rozhoduje soudce, není to institut hmotně právní. Když si to uvědomíme, dojde nám proč je v common law snadné implementovat hromadnou žalobu,“ uvedl profesor Bělohlávek.

USA: Účastník, jehož země neuzná rozsudek, je nepřípustný

Francouzské řešení je zcela jiné, jak vyplynulo z jeho dalších slov. Francie v roce 2014 přijala zákon o mechanismu kolektivní obrany a zvolila princip opt in, podle kterého skupiny nemají právo zahajovat řízení jménem svých členů, pokud nemají jejich individuální souhlas. To se týká především odborů. „Opak je v rozporu s veřejným pořádkem,“ zdůraznil Alexander Bělohlávek.

Hovoří Roman Fiala Foto: SKCP

Ve Spojených státech amerických podle profesora Bělohlávka zase nelze připustit v hromadné žalobě zahraničního účastníka, pokud neexistuje jistota, že rozhodnutí soudu v USA bude uznáno ve státě domicilu účastníka. Například v případu Vivendi americké soudy odmítly účastníky, uvedl. Podle jeho dalších slov Německo stejně jako Rakousko hromadné žaloby nepřipouští a má zavedeny jen některé instituty jako je například společné doručování.

Převažující přístup států EU lze popsat jako přístup, kdy je garantováno právo každého účastnit se žaloby i neúčastnit se žaloby a podílet se nebo se nepodílet na vypořádání. Tam, kde mají hromadné žaloby velkou podporu jako v common law, jsou spojeny s jinými, u nás neexistujícími instituty jako je například institut náhrady škody sankcí, kterým se lez vyhnout individualizaci náhrady škody.

Výpalné je zahrnuto do cen značkového zboží

Stále častěji se nyní objevuje ekonomický argument, totiž že hromadné žaloby jsou zneužívány  jako nátlaková věc, kdy velké korporace raději zaplatí astronomickou částku, a to i za značných pochybností o nároku. To je podle profesora Bělohlávka odpověď na otázku, proč jsou produkty známých značkových firem drahé – při porovnání totožných bot neznačkových a značkových. Protože tyto firmy předmětné astronomické částky a náklady na procesy promítají do cen. „Výpalné je přenášeno na spotřebitele.“

Závěrečné prohlášení profesora Bělohlávka tak odpovídá jeho úvodním slovům o tom, že hromadné žaloby jsou často významně zneužívány. Narůstání hromadných žalob je podle něho přímo úměrné zneužívání demokracie. Mistry jsou v tom USA, kde dochází k agresivní expanzi hromadných žalob, k agresi právní sféry a právních služeb.

Gerhardt Bubník: Za explozí žalob je soudní systém

To potvrdil v diskusi vystupující Gerhardt Bubník, český právník, krasobruslař a sportovní funkcionář, který jako první Čechoslovák promoval z právní vědy na Harvardské univerzitě.
Proč dochází v USA k takové explozi hromadných žalob? „Protože o náhradách škod rozhodují v USA poroty, které nejsou nikomu podřízeny. Nejsou ničím vázané ani nikomu odpovědné,“ uvedl Bubník první důvod.

Dalším důvodem je podle něho fakt, že přístup k soudu je v USA oíbčanům garantován Ústavou, což se v zemi projevuje tím, že neexistují soudní poplatky. Co se týče náhrady škody, jde o volnou úvahu soudu: „V USA se platí pouze poplatek pět dolarů za podání žaloby. Občané nic neriskují, mohou jen získat. Soud musí však podání hromadné žaloby povolit,“ upřesnil právník.

O akci, která se konala 16. června 2017 v rámci Pražského právnického jara, Česká justice opakovaně informuje.

Irena Válová