Člen ústavně právního výboru Marek Výborný (KDU-ČSL) není zastáncem přílišných aktivistických zásahů do Ústavy, protože tento základní zákon státu je podle něj třeba spíše chránit a chovat se konzervativně. „Domnívám se, že i v otázkách termínů by měla zůstat Ústava svým způsobem „nekonkrétní“. A je úkolem politiků, aby respektovali a ctili ústavní zásady a to, co se občas označuje jako „duch Ústavy“,“ uvedl v rozhovoru pro Českou justici. Promluvil i o novele insolvenčního zákona a další legislativě.

Jste předsedou podvýboru pro exekuce, insolvence a oddlužení. Jak se díváte na výboj legislativy v posledních letech, a co by se mělo ještě v této oblasti změnit? Jsou dnes nastaveny práva věřitelů a dlužníků optimálně?
Téma insolvencí je velkým problémem, který se nedotýká zdaleka jen právních souvislostí. Jedná se o problém celospolečenský. Svědčí o tom více jak 860 000 občanů, kteří čelí exekuci. Je to často výsledek dluhových pastí, do kterých se dostali i v důsledku činnosti firem s lichvářskými praktikami, ale je to také důsledek osobní naivity a nezodpovědnosti lidí samotných. Stát tedy v této otázce musí řešit jak právní prostředí a cesty, jak u většího počtu dlužníků dosáhnout za určitých podmínek na oddlužení, tak i prevenci formou vzdělávání a osvěty, aby občané zodpovědně nakládali se svými finančními možnostmi. Chybí nám finanční gramotnost a osobní zodpovědnost. A samozřejmě je třeba striktně potírat jakékoli sklony k lichvářským praktikám některých firem. Nutné je ale také pamatovat na práva věřitelů, na straně kterých jsou v mnoha případech i obce a města, státní organizace či poctiví podnikatelé. Z našeho pohledu novela předkládaná ministrem Pelikánem situaci neřeší a může některé problémy naopak ještě prohloubit. Podvýbor by měl hledat a diskutovat rozumná kompromisní řešení.

Ústavně právní výbor projednal novelu daňového řádu, která je podle advokátů snahou prolamovat mlčenlivost. Co tomuto návrhu říkáte?
Ano, je zde zjevné nebezpečí, že s návrhem nutné transpozice evropské směrnice DAC5 dojde nad rámec požadavků směrnice k úpravě povinností jednotlivých soukromoprávních subjektů. Návrh zakotvuje povinnost poskytovat údaje, se kterými přijdou vybrané subjekty do kontaktu při své činnosti. Zjevně zde je ohrožen princip mlčenlivosti nejen u advokátů, ale i notářů, exekutorů a dalších profesních uskupení. Sdílím jejich obavy, a i v kontextu Listiny základních práv a svobod jsem na to poukázal ve své zpravodajské zprávě při projednávání v Ústavně právním výboru PS.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán prohlásil, že předloží nový zákon o státním zastupitelství, pokud na něm bude všeobecná shoda. Má stávající návrh vaši podporu?
Prohlášení pana ministra beru za politickou proklamaci. Nejsem si jist, zda v současné době je reálné prosadit v Parlamentu zákon o státním zastupitelství. A v jeho navrhované podobě, kdy zde není konsensus ani v právnické obci, je vhodnější ho vůbec nepředkládat. Bohužel personální nezávislost státního zastupitelství je dnes velmi sporná a obecně by se měly hledat cesty, jak ji posílit.

Měla by v rámci justice vzniknout nějaká forma soudcovské samosprávy? A jaká by měla být pravidla pro výběr soudců a předsedů jednotlivých soudů?
Ano, jsem pro posílení nezávislosti soudnictví a k tomu jistě může pomoci i zavedení soudcovské samosprávy. A pokud jde o pravidla pro jmenování soudců, tak podporuji hlavně to, aby byla maximálně transparentní, což dnes ne úplně platí. A pravděpodobně by bylo vhodné také jejich sjednocení v rámci soudní soustavy ČR.

Jste spoluautorem novely zákona o střetu zájmů, který reaguje na povinnosti dané místním zastupitelům.  V čem by měla změna spočívat?
Problémem není transparentnost veřejného sektoru. Problémem je disproporce, která zde vzniká v situaci, kdy zákon klade stejné nároky na starostu obce o 150 obyvatelích a na ministry, poslance či hejtmany. Druhým závažným problémem je charakter celého registru, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, a který je dnes veřejně přístupný bez jakéhokoli omezení. Domnívám se, že oba problémy by se měly řešit. Ten druhý je jistě složitější a vyžádá si delší diskusi i se zástupci Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a samotnými komunálními politiky. A protože se výrazně blíží termín komunálních voleb, chci svojí novelou, která z povinností vůči majetkovým a příjmovým přiznáním vyjímá neuvolněné členy samospráv, alespoň přispět k tomu, abychom nepřišli o zkušené komunální politiky, kteří nyní vážně zvažují, že nebudou s ohledem na tento zákon kandidovat. Vážně hrozí rozvrat komunální sféry, což by znamenalo mimo jiné nárůst nucených správ Ministerstva vnitra a tím i zbytečné výdaje ze státního rozpočtu.

Zastupitelů se týká i jejich časté trestní stíhání, přičemž mnoho z nich končí osvobozujícími rozsudy. Už se rýsuje nějaké návrh, jak tuto situaci řešit
Mandátový a imunitní výbor si prostřednictvím výboru ústavně právního vyžádal stanovisko a hlavně analytickou statistiku od Ministerstva spravedlnosti a to zvláště k aplikaci § 221 Trestního zákoníku „Porušení povinností při správě cizího majetku z nedbalosti“. Ten graf jsem viděl a je pro mě alarmující zvláště do doby let 2013 – 2015. Nejsem si jist, že je nutná přímo novelizace, pravděpodobně by stačilo, aby se sjednotila praxe státního zastupitelství a vyšetřovatelů a méně podléhala v minulosti některými politiky a skupinami vyvolávané až protikorupční hysterii. Ano, nedbalostní charakter je zde jistě diskutabilní.

Jste pro změny Ústavy? Kupříkladu s ohledem na různé interpretace týkající se vzniku vlády, pověření či jmenování premiéra, uzákonění nějakých lhůt, aby nedocházelo k dlouhodobému fungování vlády bez důvěry?
Nejsem zastáncem přílišných aktivistických zásahů do Ústavy. Tento základní zákon státu je třeba spíše chránit a chovat se konzervativně. Domnívám se, že i v otázkách termínů by měla zůstat Ústava svým způsobem „nekonkrétní“. A je úkolem politiků, aby respektovali a ctili ústavní zásady a to, co se občas označuje jako „duch Ústavy“.

Mohlo by vás zajímat

Komunista Zdeněk Ondráček se stal šéfem komise pro kontrolu GIBS. Co to znamená?
Je ostudné, že 29 let po pádu komunismu bude stát v čele komise kontrolující bezpečnostnmí složky člověk, který byl součástí totalitní represe, nikdy se od ní nedistancoval, s nulovou sebereflexí. Bohužel ukázalo se, že zobchodovat hlasy pro zvolení poslance Ondráčka za podporu vznikající vlády má přednost.

Obě vyšetřovací poslanecké komise, jak k policejní reorganizaci, tak k policejním únikům přijaly řadu doporučujících usnesení, které se týkaly řady legislativních opatření, směřujících směrem ministerstvu vnitra a spravedlnosti. Měla by se podle vás v tomto období měnit v tomto směru legislativa?
Ještě minulý ústavně právní výbor měl ministra spravedlnosti na slyšení v této záležitosti. Více se již celou problematikou nezabýval. Já zde očekávám iniciativu spíše ze strany vlády a ministra vnitra resp. spravedlnosti. Nakonec to byli právě ministři za hnutí ANO, kteří tehdy nešetřili kritikou. Uvidíme, s čím přijdou.

Dušan Šrámek