Plénum Ústavního soudu změnilo 3. prosince 2019 způsob, jakým budou jeho senáty od příštího roku projednávat ústavní stížnosti. V posledních čtyřech letech platilo, že se na začátku každého sudého kalendářního roku přesunul předseda senátu do toho vedlejšího jako jeho nový řadový člen.
Pokud byl zpravodajem ústavních stížností, které senát nestihl v původním složení projednat, odnášel si je s sebou do nového senátu a ten o nich pak i rozhodoval. A právě to se od 1. ledna 2020 změní. Všechny ústavní stížnosti budou vždy projednány v původním senátu, do něhož napadly, i když už soudci budou tou dobou zasedat v jiném složení. Ústavní soudci tak po čtyřech letech rotací mezi senáty upřednostnili právo na zákonného soudce.
Na konci roku 2015 plénum Ústavního soudu rozhodlo, že jeho soudci (s výjimkou funkcionářů, tj. předsedy Ústavního soudu a obou jeho místopředsedů, kteří nejsou stálými členy ani jednoho ze čtyř tříčlenných senátů), budou každé dva roky rotovat mezi senáty, v nichž zasedají. Důvodem bylo podnítit mezi soudci větší názorovou pestrost.
Od začátku ledna 2016 tak ústavní soudci poprvé zasedli v jiném složení senátů, než do jakých docházeli do konce roku 2015. Složení senátů se pak znovu změnilo na začátku dalšího sudého kalendářního roku, tj. k 1. lednu 2018. Do nových senátů odcházeli vždy předsedové těch stávajících a odnášeli si s sebou ústavní stížnosti, jichž byli zpravodaji. Ty pak projednaly a rozhodly nové senáty. Stěžovatelům se tak mohl změnit jeden, ale i dva členové senátu, podle toho, zda jejich ústavní stížnost zpravodajoval buď odcházející předseda senátu anebo naopak jeho v senátu nadále zůstávající řadový člen.
Tuto změnu ve svém letošním rozhovoru pro Českou justici kritizoval ústavní soudce Radovan Suchánek. Namítal, že změna ve složení senátů v průběhu projednávání ústavních stížností odporuje právu stěžovatelů na zákonného soudce. „Může docházet i k tomu, že soudce zpravodaj již předloží návrh rozhodnutí svému senátu, v něm ale pro něj nezíská většinu hlasů a v té chvíli si jej „bere zpět“ s tím, že ještě věc bude studovat či koncept rozhodnutí upravovat. Ve skutečnosti ale pak může jen vyčkávat s novým předložením téhož konceptu rozhodnutí právě až na nový senát pozměněný v důsledku tzv. rotace. Umožňuje se tak, aby soudce zpravodaj nepřípustně povýšil svůj názor nad názor momentální senátní většiny, která je ovšem v daném čase relevantní pro přijetí rozhodnutí,“ uvedl v červnovém rozhovoru Suchánek.
S rotací ústavních soudců naopak souhlasila bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Podle ní se právo na zákonného soudce vyznačuje tím, že účastník řízení předem ví, jaký konkrétní soudce bude jeho případ rozhodovat. A to stěžovatelé vědí, protože i nová složení tříčlenných senátů Ústavního soudu jsou známa na několik let dopředu. „Právo na zákonného soudce upravuje Listina základních práv a svobod. Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, píše se v ní. Tečka. Že by z toho Listina vyjímala Ústavní soud, to se v ní nikde nedočtete. A ani by k tomu nebyl důvod. Čili právo na zákonného soudce samozřejmě existuje i před Ústavním soudem. Proto je-li v rozvrhu práce a v interních předpisech Ústavního soudu předvídatelně stanoveno, jak se bude do budoucna postupovat, že prostě všechny ty změny ve složení senátů budou mít do budoucna právě takový režim, tak pak je to pro stěžovatele předvídatelné, a žádný zásah do jeho práva na zákonného soudce bych tam neviděla. Ostatně soudce zpravodaj zůstává stejný,“ řekla v srpnu v rozhovoru pro Českou justici Wagnerová.
Od 1. ledna 2020 budou tedy členové stálých tříčlenných senátů sice nadále rotovat mezi senáty, ovšem o ústavních stížnostech do těchto senátů napadlých a do té doby neprojednaných rozhodne vždy senát v původním složení, přestože soudci tou dobou budou zasedat v nových senátech. „Dojde-li ke změně ve složení jednotlivých senátů v průběhu řízení, zůstává příslušným k projednání a rozhodnutí věci senát, jehož byl soudce zpravodaj členem před změnou složení senátu,“ píše se v novelizovaném Čl. 3 odst. 2 rozhodnutí pléna Ústavního soudu o ustavení senátů, které je aktuálně přístupné na webu Ústavního soudu.
Tomáš Nahodil
