Sobota, 15. května, 2021

Bradáčová si stěžovala na výroky advokáta, ČAK věc odložila

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Česká advokátní komora (ČAK) odložila jako nedůvodnou stížnost, kterou na advokáta Adama Černého komoře podala vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenka Bradáčová. Té se dotkl článek, který Černý v prosinci minulého roku zveřejnil na České justici.

Vedoucí VSZ v Praze Lenka Bradáčová podala na ČAK stížnost, kterou odůvodnila tím, že Černý měl v článku z prosince minulého roku „hrubě a nepravdivě“ napadnout VSZ v Praze. Podle Bradáčové totiž spojil Černý VSZ v Praze se zveřejněnými záběry soudce Zdeňka Sováka, přičemž se tak ovšem stalo v době, kdy Sovák již nebyl v moci příslušného policejního orgánu a VSZ. Podle Bradáčové Černý není v případu činný, nic o ní neví a jeho jednání je tak v rozporu s povinností svědomitého a čestného jednání.

„Institucím a orgánům, jež reprezentují veřejnou moc státu a v důsledku toho jsou nositeli rozhodnutí, jež občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů.“ (Z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 211/99)

Komoře poskytl své stanovisko i Černý. Podle něho nelze jeho právo na svobodné vyjádření názoru limitovat výkonem advokacie. Navíc je zřejmé, že k pořízení a publikaci fotografií a záběrů došlo v době, kdy za dozor nad zachováváním zákonnosti nese odpovědnost příslušný státní zástupce. Proto je kritika v článku obsažená zcela přiléhavá a odůvodněná.

ČAK stížnost Bradáčové prošetřila a došla k závěru, že je nedůvodná a Černý se jednání v rozporu se zákonem o advokacii nedopustil. Advokát je sice omezen stavovskými předpisy na svém právu vyjadřovat se, avšak nikoliv co do obsahu, ale pouze formy. Tedy aby svými výroky neohrozil důstojnost a vážnost advokátského stavu. A k takovému ohrožení v tomto případě publikací názoru Černého podle ČAK nedošlo.

Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY