Vnitro si nepřeje, aby se informování o podezřelých cizincích stalo pravidlem bez podmínky. Zveřejnění státní příslušnosti podezřelých povede k dalším předsudkům vůči cizincům, bojí se zas vládní a ministerští úředníci. Žádají větu z novely trestního řádu vypustit nebo upravit. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) chce uzákonit podmínku ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti nepravdivými informacemi. Reálný člověk je totiž vždy spojený s datem a místem činu, upozorňuje úřad.
Vyplývá to z připomínkového řízení k návrhu novely trestního řádu.
Policie má podle nového návrhu zveřejňovat státní příslušnost podezřelých a obviněných v trestním řízení. Pravdivá informace předejde šíření dezinformacím. Lidé totiž násilí a majetkové trestné činy často mylně přičítají cizincům, odůvodnilo novinku ministerstvo spravedlnosti. Česká justice o návrhu už dříve informovala.
„V roce 2022 bylo v českých věznicích 226 Ukrajinců. Letos už jich máme 496, to je nárůst téměř o 120 procent. Tito pachatelé jsou zastoupeni všemi druhy trestné činnosti včetně té nejzávažnější. I tato fakta si veřejnost zaslouží znát. Transparentnost není projevem předsudků, je to projev respektu k občanům této země,“ napsal nedávno ministr spravedlnosti Jeroným Tejc na síti X. Doplnil, že chránit by se měla identita obětí a oznamovatelů trestné činnosti, nikoliv pachatelů.
A co presumpce neviny ve veřejné komunikaci?
Jenže například odbor kompatibility s právem EU na Úřadu vlády tvrdí, že takový krok se nejeví jako nezbytný pro trestní řízení. Sleduje jiný důvod než legitimní právní účel. Proto by mohl být v rozporu se zásadou minimalizace údajů podle evropské směrnice o prevenci odhalování a stíhání trestných činů.
Kromě toho dávají vládní úředníci ke zvážení směrnici o presumpci neviny ve veřejné komunikaci. „Uvedení státní příslušnosti může přispívat k implicitní stigmatizaci a tím nepřímo narušovat tuto zásadu,“ upozorňuje vládní odbor v připomínkovém řízení k návrhu novely. Novelizační bod žádá vypustit nebo řádně odůvodnit.
Přínos není prokázaný, riziko převažuje
V podobném duchu se nese připomínka ministerstva zdravotnictví. Argumenty v důvodové zprávě o objektivním informování veřejnosti a předcházení předsudečným závěrům jsou podle něho nepřesvědčivé. Chybějící pravidla zveřejňování státní příslušnosti pachatelů otevírá selektivní přístup. „Takový postup může vést k posilování stereotypů a předsudků, nikoli k jejich eliminaci,“ tvrdí resort zdravotnictví.
Navrhovaná úprava bez mantinelů oslabuje ochranu osob v trestním řízení. Přínosy nejsou prokázané a rizika zneužití převažují. Připomínku považuje ministerstvo za zásadní a navrhuje vypuštění celého bodu.
Mohlo by vás zajímat
Povede to k růstu předsudků vůči cizincům
Na chybějící pravidla zveřejňování státní příslušnosti podezřelých a obviněných z trestné činnosti upozorňuje rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Mantinely pro postup orgánů činných v trestních řízení nejsou. Není tedy zřejmé, v jakých případech a za jakých podmínek mají tyto orgány informovat o údaji o státní příslušnosti.
Navrhovaná úprava povede k přesně opačnému než předkladatelem zamýšlenému záměru. Tedy k nárůstu předsudků vůči cizím státním příslušníkům, varuje ve svém doporučení MPSV.
Vnitro: Ke zveřejnění původu osoby nedojde vždy
S těmito připomínkami se ztotožňuje ministerstvo vnitra. Nestačí mu, že jakési pravidlo popisuje důvodové zpráva. Ta říká, že ke zveřejňování státní příslušnosti podezřelého nebo obviněného může policie přistoupit v „odůvodněných případech“.
Podle ministerstva vnitra má takovou formulaci obsahovat nikoli jen důvodová zpráva, nýbrž samotné ustanovení trestního řádu. „Tak aby bylo zřejmé, že ke zveřejnění těchto informací nebude docházet vždy, ale pouze tehdy, pokud to budou okolnosti daného případu odůvodňovat,“ uvádí vnitro ve své připomínce.
Jen při ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti
Zásadní nesouhlas s obecnou formulací návrhu vyjádřil také Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Také jemu v něm chybí konkrétní podmínky, za které policie přistoupí ke zveřejnění identity cizince.
Proto do návrhu takovou podmínku vkládá. Státní příslušnost podezřelého má být známá, „je-li jeho zveřejnění nezbytné k předcházení závažnému ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti anebo k vyvrácení nepravdivých informací způsobilých takové ohrožení vyvolat.“
Osoba je vždy spojená s datem a místem činu
Podle ÚOOÚ důvodová zpráva sice deklaruje, že „cílem je transparentnost, boj proti dezinformacím a omezení předsudečné nenávisti“. Paragrafované znění ale tyto „limity neobsahuje“. Orgány činné v trestním řízení nezavazuje žádným kritériem, za jakých podmínek je zveřejnění přípustné.
To je neslučitelné se zásadami zpracování osobních údajů, zejména s požadavky na účelové omezení, nezbytnost a přiměřenost, upozorňuje úřad v zásadní připomínce.
„Informace o státní příslušnosti podle § 8a trestního řádu se netýká abstraktní osoby. Nýbrž konkrétní osoby, vůči níž se vede trestní řízení a z povahy věci vždy bude spojeno s datem, místem a dalšími okolnostmi skutku,“ dodává na vysvětlení Úřad pro ochranu osobních údajů.
Návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce kritizovala také opozice. Třeba jeho předchůdkyně v úřadu Eva Decroix (ODS) nebo její bývalý náměstek Karel Dvořák (STAN). Velvyslanec Ukrajiny v ČR Vasyl Zvaryč uvedl, že to nesmí vytvářet dojem, že za nárůstem kriminality stojí právě cizinci, a konkrétně Ukrajinci.
Podle posledních statistik Vězeňské služby je nyní v českých věznicích celkem 18 892 vězňů, z toho 1632 cizinců. Z měsíčního statistického hlášení vyplývá, že ke konci května nejvíce vězněných cizinců pocházelo ze Slovenska, a to 495. Následovalo 492 Ukrajinců, 98 Poláků a 85 Vietnamců. Z 492 Ukrajinců bylo 156 odsouzených k odnětí svobody, 335 obviněných ve vazbě a jeden chovanec detenčního ústavu.
