Případné snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod současných 15 let musí jít podle nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové ruku v ruce se zásadní reformou výchovných ústavů. Současný systém je podle ní nefunkční a vyžaduje vznik nových, terapeuticky zaměřených zařízení.
V rozhovoru s moderátorem Václavem Moravcem Bradáčová uvedla, že je nezbytné lépe chránit děti, které v ústavech pobývají z jiných než výchovných důvodů. Například kvůli úmrtí rodičů nebo proto, že se o ně nemá kdo starat. Řešení vidí ve vzniku výchovných terapeutických ústavů. Ty by se o problematickou mládež staraly bez ohledu na to, zda již jsou trestně odpovědné, či nikoliv. Zvážení nižšího věku trestní odpovědnosti má současná vláda ve svém programovém prohlášení.
Inspirace z Polska
„Samotné snížení věku bez toho, aniž bychom investovali – a dovoluji si říci nemalé finanční prostředky – do fungujících výchovných ústavů, kam budou tyto děti umisťovány, fungovat nebude. Nikdo je nechce posílat do standardního výkonu trestu,“ zdůraznila Bradáčová.
Jako příklad funkční praxe uvedla Polsko, které disponuje propracovaným systémem pro mladistvé pachatele. „Jde o ústavy, které poskytují psychiatrickou, psychologickou a výchovnou péči, ale zároveň chrání většinovou společnost. Jsou to střežená zařízení s pevnějšími pravidly,“ vysvětlila. Takový model by podle ní oddělil agresivní jedince od dětí, které jsou v ústavní péči pouze ze sociálních důvodů. Poukázala také na to, že v současnosti se dítěti, které se dopustí závažného skutku v rámci nejpřísnějšího výchovného opatření, fakticky nic dalšího nestane. Jeho režim zůstává beze změny.
Alarmující nárůst „zážitkového násilí“
Podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) přibývá případů extrémní agrese, a to zejména u dětí. Stále častěji se objevuje takzvané „zážitkové násilí“ – násilné chování motivované touhou po adrenalinu, snahou vyzkoušet si hranice nebo prostě něco zažít.
Bradáčová již při nástupu do funkce vyjádřila znepokojení nad rostoucí intenzitou násilí mezi mladistvými. Aktuální výroční zpráva NSZ potvrzuje, že v této kategorii pachatelů počet násilně motivovaných deliktů narůstá. Práce s dětmi by proto podle nejvyšší státní zástupkyně měla být prioritou.
Agrese se posouvá k mladším ročníkům
U dětí mladších 15 let dochází k trestné činnosti nejčastěji ve věku 13 a 14 let. Statistiky však odhalují i specifické rozdíly podle typu činů. U znásilnění se často objevují děti mezi devátým a dvanáctým rokem, zatímco u těžkého ublížení na zdraví či drogové kriminality dominují čtrnáctiletí a patnáctiletí.
U mladistvých ve věku 15 až 18 let zůstává stabilní majetková kriminalita, jako jsou krádeže. Naopak prudce roste počet násilných provinění. Případů ublížení na zdraví a loupeží bylo v letech 2024 až 2025 o 40 procent více než v období let 2015 až 2019. Podobný nárůst počtu loupežných přepadení eviduje NSZ také u dětí, které ještě nedosáhly patnácti let.
