Sexuálních trestných činů se dnes před soudy objevuje více než před lety. Podle soudkyně Nejvyššího soudu Milady Šámalové to ale nemusí znamenat, že podobného jednání ve společnosti přibylo. „Ještě před deseti lety se ženy nesvěřovaly,“ upozornila na semináři „Aktuální otázky sexuálně motivované kriminality“ v Poslanecké sněmovně. Varovala také před dalším komplikováním trestního zákoníku a jednoduchým omezováním počtu výslechů obětí.
„Je pravda, že se soudí nebo objasňuje daleko víc deliktů se sexuálním obsahem,“ řekla Šámalová. Podle ní je ale potřeba hledat důvody, proč se dnes více případů vůbec dostane k policii a následně před soud. „Ještě před deseti lety se ženy nesvěřovaly,“ uvedla soudkyně s tím, že ani děti sexuální násilí neoznamovaly v dnešním rozsahu. „Tahle kriminalita byla daleko latentnější,“ dodala Šámalová.
Dnes se o sexuálním násilí veřejně mluví a změnil se také pohled společnosti. Podle Šámalové se proto daří odhalovat více případů, což se následně promítá i do rozhodovací činnosti soudů.
„Proboha, nedoplňujme nové trestné činy“
Šámalová zároveň varovala před dalším rozšiřováním trestního zákoníku. „Proboha, nedoplňujme nové trestné činy, nové skutkové podstaty,“ řekla. Právní úprava sexuálních trestných činů je podle ní už nyní komplikovaná a při dalších změnách je potřeba sledovat, jak do sebe jednotlivé skutkové podstaty zapadají.
Komplikovanost je patrná také při rozhodování samotných soudů. Proces dokazování a následnou právní kvalifikaci podle Šámalové nelze oddělit. „Na tom, jak to dokážeme objasnit, pak samozřejmě závisí právní kvalifikace,“ vysvětlila.
Nejvyšší soud se už v minulosti zabýval například bezbranností ženy při zneužití během gynekologického vyšetření, závislostí oběti na léčiteli nebo stavem, kdy žena při sexuálním útoku takzvaně zamrzne a není schopná se bránit. Naopak v letošním případu maséra Nejvyšší soud v konkrétních okolnostech bezbrannost neshledal, protože žena vnímala, co se děje, a měla možnost projevit nesouhlas.
Oběť nelze vždy vyslechnout jen jednou
Na semináři se diskutovalo také o opakovaných výsleších zvlášť zranitelných obětí. Šámalová připustila, že mohou být zbytečně vystavovány druhotné viktimizaci. Jednoduché pravidlo, podle kterého by oběť mohla být vyslechnuta například jen jednou či dvakrát, ale odmítá. „Stanovit, že budeme vyslýchat jen jednou nebo dvakrát,“ podle ní nemusí umožnit dostatečné objasnění případu. Klíčové je podle Šámalové spíše to, jak kvalitně policisté a státní zástupci provedou první úkony a zda při nich zjistí vše potřebné.
Soudkyně zároveň upozornila, že specializace přímo na sexuální trestné činy u Nejvyššího soudu neexistuje a podle jejího názoru není ani u soudů nižších stupňů.
Právě specializaci přitom na stejném semináři prosazoval prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Česká justice již informovala, že podle Vávry by se sexuální trestné činy měly soustředit k menšímu počtu soudů, aby je rozhodovali soudci, kteří s nimi mají pravidelnou zkušenost. „Vy prostě nemůžete proškolit tisíc soudců. My musíme koncentrovat specialisty,“ uvedl Vávra.
Mohlo by vás zajímat
Zástupci policie pak na semináři upozornili na další praktický problém. Na znalecký posudek mohou vyšetřovatelé čekat tři čtvrtě roku, někdy až rok. Oběť, včetně dítěte, přitom může být po této době nucena znovu popisovat, co se jí stalo. Policie kritizovala také doslovné přepisování audiovizuálních výslechů, které může u jediného výslechu zabrat dva pracovní dny.
