Na šumavském Lipně již zítra začíná dvoudenní sněm Soudcovské unie ČR. Delegáti budou volit nové vedení stavovské organizace. O prezidentskou funkci se ucházejí soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý a předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová. Po šesti letech končí ve vedení unie Libor Vávra. Soudci budou jednat také o změnách ve výběru nových soudců, využívání umělé inteligence a komunikaci justice s veřejností. Na sněm dorazí i justiční špičky a politici.
Již 36. shromáždění delegátů Soudcovské unie ČR začíná v pátek v 9 hodin v konferenčním centru hotelu Element v Lipně nad Vltavou. Vedle voleb do nejvyšších orgánů unie čekají soudce odborné debaty o budoucnosti justice. Jedním z hlavních témat bude možná změna systému výběru budoucích soudců, o kterém nedávno pro Českou justici promluvil i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.
Rychlý proti Flanderové
O funkci prezidenta Soudcovské unie se utkají dva kandidáti s odlišnými profesními zkušenostmi. Tomáš Rychlý působí od roku 2017 jako soudce Nejvyššího správního soudu, kde je předsedou senátu. Před příchodem do justice pracoval jako novinář a následně dlouhá léta jako advokát. Působil v mezinárodních advokátních kancelářích Allen & Overy, Clifford Chance a Wolf Theiss, kde se specializoval zejména na energetiku a regulovaná odvětví.
Martina Flanderová stojí v čele Krajského soudu v Českých Budějovicích. Na rozdíl od Rychlého prošla kariérou v obecné justici a má dlouholeté zkušenosti s vedením soudů. Její kandidatura tak nabízí alternativu v podobě soudkyně, která zná každodenní provoz soudů i jejich personální a organizační problémy.
Vávra končí po 6 letech
Dosavadnímu prezidentovi Liboru Vávrovi končí druhé po sobě jdoucí tříleté funkční období. Do čela Soudcovské unie se vrátil v roce 2020, organizaci ale vedl už v letech 1996 až 2002. Celkem tak v prezidentské funkci strávil 12 let. Nyní má zájem stát se předsedou vrchního soudu v Praze. V této souvislosti se také mluví o předsedkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem Lence Ceplové, místopředsedovi Vrchního soudu v Praze Romanu Horáčkovi, ale i dalších zájemcích.
Jedním z témat sněmu bude výběr a příprava budoucích soudců. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc již dříve České justici řekl, že se současným modelem není spokojen. Uvažuje o návratu k systému justičních čekatelů, kteří by se na soudcovskou profesi připravovali dlouhodobě. „Spíše se přikláním k tomu, abychom se vraceli k systému justičních čekatelů. To znamená k tomu, že ty lidi dlouhodobě připravujeme, známe je a na základě toho se teprve dokážeme rozhodnout, jestli jsou vhodní nebo nevhodní pro výkon povolání, nejenom s ohledem na znalosti,“ uvedl Tejc v rozhovoru pro Českou justici.
Umělá inteligence i komunikace s veřejností
Pracovní skupiny se zaměří na využívání umělé inteligence v každodenní praxi soudů a na budoucí mediální strategii Soudcovské unie.
Pozvání na výroční zasedání přijali vysocí ústavní činitelé, představitelé ministerstva spravedlnosti a další domácí i zahraniční osobnosti z oblasti práva.
Volby do nejvyšších orgánů unie začnou v pátek odpoledne. Nově zvolené vedení se představí v sobotu 17. října v 11:30 na tiskovém brífinku v hotelu Element. Součástí brífinku budou také závěry odborných pracovních skupin.
Soudcovská unie je dobrovolnou profesní organizací soudců, která vznikla v roce 1990. Sdružuje asi třetinu soudců. Jejím hlavním cílem je hájit nezávislost soudnictví, prosazovat zájmy soudcovského stavu a podílet se na debatě o fungování a reformách justice. Vyjadřuje se k připravovaným legislativním změnám, pracovním podmínkám soudců i otázkám správy soudů. Je také členem mezinárodních soudcovských organizací.
