S požadavkem na tříletý odklad nových pravidel pro výkon trestu a pobyt ve vazebních věznicích přišlo ministerstvo spravedlnosti. Vyhláška upravující minimální prostor pro odsouzené a obviněné v celách měla původně platit už od roku 2024. Po odkladech kvůli pandemii covidu-19 měla vejít v účinnost v lednu příštího roku. Resort se ale rozhodl na poslední chvíli start prostornějších cel opět posunout, a to až od ledna 2030.
Aktuálně platí, že na jednoho odsouzeného (nebo v případě vazebních věznic obviněného) musí připadat ubytovací plocha nejméně 4 m2. Plocha cely nebo ložnice určená k ubytování pouze jedné osoby pak nesmí být menší než 6 m2. Evropská minima vycházející z doporučení výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání jsou ale benevolentnější.
Vězni měli mít prostornější cely už tři roky
Resort justice proto už v minulosti připravil novelu, kde s těmito čísly mírně zahýbal. U cel pro více osob měla na jednu z nich připadat plocha 6 m2, na každou další potom nejméně 4 m2. Cela pro dvě osoby by tak musela být o dva čtvereční metry větší. Jenže zatím nebude.
„Stávající nepříznivá personální situace Vězeňské služby však neumožňuje aktuálně efektivní využití všech ubytovacích kapacit, které jsou jinak k dispozici,“ napsalo ministerstvo do důvodové zprávy k vyhlášce.
A pokračuje konkrétními příklady. Ve valdické věznice je kvůli personálnímu podstavu pozastavena činnost dvou specializovaných oddílů a oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Tím ubylo téměř 250 míst. Dalších 28 normovaných míst z téhož důvodu chybí ve Vazební věznici Pankrác.
Dozorci chybí dlouhodobě
Personální problémy Vězeňské služby přitom nejsou novinkou. Loni před nimi opakovaně varoval například tehdejší generální ředitel Simon Michailidis, který upozorňoval, že nedostatek zaměstnanců a peněz představuje bezpečnostní riziko pro fungování věznic. Krátce poté oznámil svůj odchod z čela sboru. Oficiálně jej zdůvodnil osobními důvody, jeho konec ale přišel v době, kdy dlouhodobě upozorňoval na zhoršující se personální situaci.
Podle vyjádření Roberta Blandy z Vězeňské služby je personální podstav trvající záležitostí. Průměrná neobsazenost služebních míst se pohybuje kolem 9 %. „Současně se nedaří navyšovat počet zaměstnanců v takovém rozsahu, který by vedl k výraznějšímu a rychlejšímu snížení personálního podstavu,“ potvrdil.
Kapacitu dočasně snižují i rekonstrukce
Nedostatek strážných ale není jediný důvod pro redukci provozu věznic. „Aktuální využitelnost všech ubytovacích kapacit je rovněž výrazně ovlivněna nutností realizovat drobné i rozsáhlejší rekonstrukce,“ uvádí úřad Jeronýma Tejce. Stavební práce podle něj znamenají dočasné omezení ve využívání kapacity na maximum.
V současnosti Vězeňská služba disponuje normovanou kapacitou 19 850 míst. Pokud by začala platit nová pravidla pro minimální plochy, klesla by tato kapacita od ledna o 2 800 míst. Znamenalo by to přesuny trestanců jinam, před čímž ministerstvo varuje.
„Muselo by dojít k přesunu vězně do věznice geograficky vzdálenější jeho běžnému, původnímu bydlišti, což by mohlo znamenat například snížení frekvence návštěv blízkých osob,“ zdůvodňuje úřad nutnost odkladu.
