Advokát Kárim Titz, jeden z obviněných v bitcoinové kauze kolem Tomáše Jiřikovského, podal ústavní stížnost. Požaduje i vydání předběžného opatření, které by dočasně znemožnilo podání obžaloby. Informoval o tom web Info.cz. Soud stížnost obdržel ve středu a soudcem zpravodajem se stal Jan Wintr, uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Stížnost uvádí, že policie a státní zastupitelství pod časovým tlakem systematicky omezují právo obviněných na obhajobu, píše Info.cz. Titz, jenž dříve zastupoval Jiřikovského a od května je sám jedním z obviněných, kauzu pro média dlouhodobě nekomentuje.
Ústavní stížnost Titze
V polovině srpna uplyne rok od uvalení vazby na Jiřikovského. Pokud do té doby nebude podána obžaloba, dostane se Jiřikovský nejspíš na svobodu. V případě podání obžaloby lze vazbu dále prodlužovat.
Titz, který je stíhaný na svobodě, tvrdí, že kvůli časovému tlaku vydávají policie a státní zastupitelství v krátkých intervalech mnoho zásadních rozhodnutí a nařizují různé procesní úkony, stanovují obhajobě extrémně krátké lhůty a porušují pravidla spravedlivého procesu.
„Tento zásah svou intenzitou překračuje meze nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení. Z chronologického přehledu je patrné, že koncentrace úkonů do krátkého časového období nemá oporu v objektivní potřebě trestního řízení, nýbrž je vedena snahou minimalizovat prostor obhajoby pro efektivní uplatňování procesních práv,“ stojí ve stížnosti, ze které cituje Info.cz.
„Ten návrh na předběžné opatření je jistě zajímavý. Otázkou je, jestli ho Ústavní soud neodmítne jako předčasný. Titz by totiž nejdřív musel vyčerpat podnět k dohledu Nejvyššího státního zastupitelství, ale asi to udělal. Nevybavuji si ale případ z minulosti, kdy by Ústavní soud svým předběžným opatřením zabránil podání obžaloby. Titzovy námitky může spíše zkoumat soud při tzv. předběžném projednání obžaloby, na to by Ústavní soud nejspíš poukázal, kdy soud může dokonce ještě před hlavním líčení vrátit případ zpátky státnímu zástupci,“ uvádí pro Českou justici zdroj z advokátního prostředí, který si nepřál být jmenován.
Na ÚS se obrátil i Jiřikovský
Jiřikovský loni daroval státu bitcoiny, které podle některých indicií mohly pocházet z trestné činnosti. Rezignoval kvůli tomu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), přestože si za svým postupem stál. Jiřikovský čelí trestnímu stíhání kvůli legalizaci výnosů z trestné činnosti. Letos detektivové obvinili také Titze, Blažka a jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela.
V posledních měsících podal Jiřikovský více ústavních stížností, většinu jich soud odmítl. Nedávno ale konstatoval porušení Jiřikovského práv při rozhodování o vazbě. K propuštění na svobodu tento nález nicméně nevedl. Sporné vazební rozhodnutí už v mezičase nahradilo nové. Vazba se totiž přezkoumává v pravidelných intervalech.
Stížnost kvůli posudku
V polovině července ÚS potvrdil, že posudek v bitcoinové kauze smí zpracovat firma, která není zapsaná na stálém seznamu znalců. Odmítl Jiřikovského stížnost proti rozhodnutí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) o přibrání znalce mimo seznam. Jde o českou firmu specializovanou mimo jiné na trasování aktivit v kryptoměnových blockchainech, tedy sledování toku transakcí.
Ústavní soud se nyní zabývá ještě přinejmenším dvěma Jiřikovského stížnostmi. Jedna směřuje proti zajištění bitcoinů, druhá se týká hotovosti nalezené při domovní prohlídce. Soud kvůli hospodárnosti a efektivitě sloučil obě stížnosti do jednoho řízení. Soudcem zpravodajem se stal taktéž Jan Wintr, uvádí soudní databáze.
