Vláda schválila návrh novely trestního řádu, který má omezit pravomoci odvolacích soudů. Novela obsahuje také možnost zveřejnění státní příslušnosti v trestním řízení a výslovnou povinnost státních zástupců nezatajovat důkazy ve prospěch obviněných. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) uvedl, že úprava řeší nejpalčivější problémy trestního řízení a má ho zefektivnit.
Odvolací soudy mají podle návrhu přijít o možnost nařizovat nižším soudům, co zjišťovat, z čeho vycházet a jak hodnotit důkazy. „Rozhodne-li odvolací soud, že se věc vrací soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí poté, co napadený rozsudek zrušil, nemůže jej zavázat k tomu, jak má v novém rozhodnutí hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění, ani k tomu, aby vycházel ze skutkových závěrů učiněných odvolacím soudem na podkladě jím provedeného dokazování,“ uvádí se v návrhu.
Podle ministerstva iniciovali změnu advokáti. Docházelo totiž podle některých k prolomení základní zásady zákazu zhoršení postavení obžalovaného a oslabení role nalézacího soudu. Pro Českou justici o tom hovořil advokát Lukáš Trojan z AK Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři. Někteří kritici ji ale spojují s dotační kauzou Čapího hnízda, v níž čelí obžalobě premiér Andrej Babiš (ANO).
Souvislost s kauzou Čapího hnízda
Pražský městský soud Babiše dvakrát osvobodil, odvolací soud ale tyto verdikty zrušil a zavázal prvostupňový soud, aby Babiše i spoluobžalovanou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) uznal vinnými. Nagyová je nyní pravomocně odsouzená, Babišovo stíhání je přerušené kvůli poslanecké imunitě. Babiš postup vrchního soudu opakovaně kritizoval.
V důvodové zprávě ministerstvo připouští, že navržené řešení může přispět k takzvanému soudnímu ping-pongu, tedy situaci, kdy si nalézací a odvolací soud kauzu opakovaně vrací. Novela zároveň zpřísňuje podmínky, za kterých může odvolací soud odebrat kauzu původnímu soudci a přidělit ji jinému. Ministerstvo poznamenalo, že počty případů, kdy soudní ping-pong nastává, jsou nízké.
Modernizace trestního řádu
Podle Tejce plní novela programový závazek zmodernizovat trestní řád. Vznikla podle něj při konzultacích s advokáty, soudci i státními zástupci a profesními komorami. Zmínil například možnost rozšíření automatického přepisu soudních jednání za pomoci umělé inteligence, zavedení elektronického úložiště obrazových a zvukových záznamů soudních jednání či posílení důvěrnosti komunikace mezi obviněným a obhájcem.
Změny u odvolacích soudů mají podle ministra posílit nezávislost soudů prvního stupně. „Chceme se vrátit do úpravy, která platí, ale byla prolomena jedním rozhodnutím jednoho senátu Ústavního soudu,“ uvedl. Vyšší soudy by podle něj neměly postupovat tak, že si provedou několik vybraných důkazů a na základě nich zavážou nižší soud, jak rozhodnout o vině.
Zveřejňování státní příslušnosti
Mezi další změny v návrhu patří to, že policisté budou moci zveřejnit státní příslušnost lidí, proti nimž vedou trestní řízení. Po kritice ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů ministerstvo doplnilo důvody zveřejnění – jestliže to bude nezbytné „k předcházení trestné činnosti nebo předcházení ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti anebo k vyvrácení nepravdivých informací způsobilých takové ohrožení vyvolat“.
Se záměrem nesouhlasí experti na předsudečné násilí. Komplexní novela trestního řádu by měla vzniknout zhruba za rok a půl.
„V roce 2022 bylo v českých věznicích 226 Ukrajinců. Letos už jich máme 496, to je nárůst téměř o 120 procent. Tito pachatelé jsou zastoupeni všemi druhy trestné činnosti včetně té nejzávažnější. I tato fakta si veřejnost zaslouží znát. Transparentnost není projevem předsudků, je to projev respektu k občanům této země,“ napsal před prázdninami ministr spravedlnosti Jeroným Tejc na síti X. Doplnil, že chránit by se měla identita obětí a oznamovatelů trestné činnosti, nikoliv pachatelů.
A co presumpce neviny ve veřejné komunikaci?
Jenže například odbor kompatibility s právem EU na Úřadu vlády tvrdil v připomínkovém řízení, že takový krok se nejeví jako nezbytný pro trestní řízení. Sleduje jiný důvod než legitimní právní účel. Proto by mohl být v rozporu se zásadou minimalizace údajů podle evropské směrnice o prevenci odhalování a stíhání trestných činů.
Kromě toho dávali vládní úředníci ke zvážení směrnici o presumpci neviny ve veřejné komunikaci. „Uvedení státní příslušnosti může přispívat k implicitní stigmatizaci a tím nepřímo narušovat tuto zásadu,“ upozornil dříve vládní odbor. Novelizační bod žádal vypustit nebo řádně odůvodnit.
V podobném duchu se nesla připomínka ministerstva zdravotnictví. Argumenty v důvodové zprávě o objektivním informování veřejnosti a předcházení předsudečným závěrům byly podle něho nepřesvědčivé. Chybějící pravidla zveřejňování státní příslušnosti pachatelů by otevřela selektivní přístup. „Takový postup může vést k posilování stereotypů a předsudků, nikoli k jejich eliminaci,“ popsal tehdy resort.
